Všichni tři zmlkli. Hermioně utekl tichý vzlyk strachu a Ron ztuhl jako solný sloup. Harry opatrně přišlápl ke dveřím. Mírně je pootevřel a chtěl nakouknout do chodby, aby se lépe podíval, odkud se line onen zvuk. Já blbec. Jak jsem mohl zapomenout na Pobertův plánek? Pootevřel ještě víc, protože nic nebylo vidět, ale slyšel, jak …
Pokračovat ve čtení 70. kapitola
69. kapitola
„Co myslíte?“ Posadil se Harry do křesla v nebelvírské společenské místnosti. „Já nevím,“ zamyslela se Hermiona, „přišlo mi to zvláštní. Sylvie svého bratra moc asi neznala. Ale v tomhle měla pravdu. Z jakéhosi důvodu si je jistá, že byl Petr zrádce. A taky ho nenávidí, ale na druhou stranu jí je všeho líto. Vážně nevím, …
Pokračovat ve čtení 69. kapitola
68. kapitola
„Probůh, Hermiono, co to tu provádíš?“ Harry se rozhlédl po dívčích záchodcích a zrak mu utkvěl na kotlíku, který měla Hermiona před sebou. „Odvar na kocovinu, Harry.“ „Já tě miluju, Hermiono, říkal už jsem ti to?“ Ron se k ní řítil s otevřenou náručí a začal ji dychtivě objímat. „Dost, dost,“ smála se Hermiona, „no …
Pokračovat ve čtení 68. kapitola
67. kapitola
Bylo velmi brzo ráno. Harry se probudil a promnul si oči. Z nějakého důvodu spal strašně tvrdě, ale nevzpomínal si proč. Rozhlédl se kolem sebe a nemohl si vzpomenout, kde že to vlastně je. V krbu stále hořel oheň, ve vzduchu lítal z nějakého nepochopitelného důvodu zbytek knotu ze svíček, a on ležel na nějaké …
Pokračovat ve čtení 67. kapitola