„Můj čas…“

Aspoň malá cena útěchy, i když je to nic moc. Vzniklo to ještě v Chorvatku, když pršelo a je to jen taková..no..kulturní vložka :))) Je to spíše psychologická jednorázovka. Trochu kratší..nic zvláštního ani kouzelného. Snad to pochopíte… A ještě dotaz: Napište mi, kdo jste si mysleli, že to od začátku byl… Můj čas…je pouho pouhé …
Pokračovat ve čtení „Můj čas…“

Alea iacta est…kostky jsou vrženy…

Ok lidičky, po dlouhé době vkládám nějaký článek vůbec, co?Divíte se zase změně blogu? No jo..to není tím, že by se i ten předtím nelíbil, ale plno lidí si stěžovalo, že to nejde přečíst, a tak jsem to raději změnila..je to jen provizorní vzhled, dokud nenajdu nějaký obrázek, co by mě nadchl, takže nebudu vytvářet …
Pokračovat ve čtení Alea iacta est…kostky jsou vrženy…

16. kapitola – Sklepení

Zde je dnešní slibovaná kapitola. Určitě tam bude zase hromada chyb, já už to fakt neřeším. Stejně to pak budu znovu opravovat, takže dneska to v rychlosti sem hážu, ať své slovo splním. Zbývaly poslední dva týdny do konce roku a zhruba deset dní do zkoušek OVCE a NKÚ. Ginny teď veškerý čas trávila se …
Pokračovat ve čtení 16. kapitola – Sklepení

Vykvetla růže

Zde je ta slibovaná jednorázovka. Je staršího data, psala jsem ji už dávno, ale teď jsem ji elou zrušila a přepsala. Nneí to nic moc, znáte to..nostalgie, nuda…neměla jsem co v šeravém počasí dělat a vylezlo z toho prostě tohle… Vykvetla růže, květ plný trnů, změnila mě v muže, nad krásou její trnu. *** „Jsi …
Pokračovat ve čtení Vykvetla růže