Ron byl z toho ještě týden unešený, Hermioně to řekl snad čtyřikrát a ona už ho nemohla ani poslouchat. Popravdě, Harrymu už to taky lezlo krkem, jak každých pět minut říkal, že bude mít aspoň jediný hábit neobnošený, a to famfrpálový. Že musí hodně cvičit a že byl nejlepší, překonal sám sebe, tím skórem se …
Pokračovat ve čtení 8. kapitola
Rubrika:+ Dědicové mágů
7. kapitola
Drahá Hermiouno, Je mí velmi lito, že tí to musím řícti, ále dále už by to néšlo. Skóro se nevidíme. Každý bydlíme někdé jínde a néma cénu, abychom se tákto trápíli. Opravdu těé mám móc rád, ále búde lépčí, kdýž sí káždy pújdeme svoují céstou. Ná věéky tvúj Viktor Krum. V Harrym se něco zlomilo. …
Pokračovat ve čtení 7. kapitola
6. kapitola
Po prvním týdnu školy už toho měli dost a jen tak si společně sedli do společenské místnosti. „Tak co ji říkáš Harry?“ zeptal se nevinně Ron. „Komu??“ ptal se nenápadně Harry, i když mu stejně bylo jasné, o kom Ron mluví. „No přece Noreen, té nové studentce,“ naléhal Ron. „Jo, skvělý.“ „No jak skvělý, Harry, …
Pokračovat ve čtení 6. kapitola
5. kapitola
Dívka se posadila a nasadila si klobouk. Trvalo to nějakou dobu. Klobouk se nejspíš nemohl rozhodnout. Stejně tak jako u Harryho. Ten však nikomu neřekl, že ho chtěl klobouk původně poslat do Zmijozelu. Dívka vypadala nervózně, klobouk nejspíš na ni mluvil, ale stále nic. Seděla tam snad 5 minut, Harry si říkal, jak jí rozumí, …
Pokračovat ve čtení 5. kapitola