Rubrika:► básně

Po nějakém čase jedna z mých morbidních miniatur. Je to jako obvykle prostě kravina :), vymyslela jsem ji včera u vína na posezení. Tak nečekjet zázrak :). Prostě klasika. Nádech, výdech, mělký vzdech… Malý výběh, křeček zdech… *** Měl málo vzduchu a kožich plný blech, taky díru v uchu, teď je tvrdý jako plech. *** …
Pokračovat ve čtení Křeček

Tuto báseň jsem psala někdy v dubnu, možná i dříve, ale jelikož byla v soutěži u Lelli na ff-souteze.wz.cz, tak jsem ji nemohla zveřejnit.Napsala jsem ji nezávisle na soutěži, ale trochu se do ní hodila. Byla zadána na téma sen,,,Tady je… upozorňuji, že to není nic moc, prostě takové zamyšlení, žvásty…(psáno v mužském rodě -viz. …
Pokračovat ve čtení To jednou měl jsem sen…

Tahle báseň je docela depresivní. Psala jsem ji, když jsem byla ve velké depresi. Znáte ty chvíle, kdy si říkáte: „Kdybych se byla raději nikdy nenarodila…“ Tak to je přesně ono. I když to není zase taková kruťárna, teda podle mě ne. Noha přešlapuje nohu,následuje zjevnou stopu,na truc nemilosrdnému Bohujá, anděl pomsty jámu lvovou kopu… …
Pokračovat ve čtení Rande-vous se smrtí

Už dlouho jsem nenapsala nic morbidního, proto… taková blbost na dobrou noc 🙂 Skáče žabka po asfaltce, do cesty jí vlezly elektrický dráty, myslela si, že to půjde hladce, ale ona.. jen zatřepala hnáty. *** Poslední tik v oku, to byly jen volty zbylý, po tom elektrickým šoku, nezbyly ji žádný síly. *** Žabí stehýnka, …
Pokračovat ve čtení Trocha tý havěti