Touto básní bych chtěla uctit památku jedné skvělé osoby, která před několika dny opustila tento svět.O víkendu zemřel můj kamarád a zabil se v autě, tímto se s ním chci naposledy rozloučit, ačkoliv mi to trhá srdce. Není to nic moc, ale já doufám, že mě tam nahoře vidí a ví, že jsem ho měla ráda.
Prudký náraz včele bytía kolem jen pustá tma,smrt do svých sítí tě chytía ty dotkneš se už navždy dna.Konec všech hezkých chvil,Je konec všemu? Nevím…Je konec chvílí, kdy jsi tady ještě byl,Vítr odvál tvůj život jako plevy.Sbohem, příteli…Sbohem si světu navždy dal.Ten křik o pomoc slyšel-li…život....ale ten smrt nepředehnal.V zajetí oceli a plechuzanechal tě osud tvůj…V tomto čase plném spěchu,nikdo neřekl ti, „Stůj!“A teď pod posvátnou hlínoustrmá bílá tvář leží,život dal se cestou jinoua čas si dále jen tak běží…SBOHEM, HONZO!
Načítání...
Přejít k obsahu webu
to je mi moc líto =( ale je to krásná báseň a smutná, upřímnou soustrast =(
Blanch, je mi to moc líto
. Je to krásná báseň a určitě by se mu líbila.
mě je to taky moc líto, chudák…. ale ta báseň je moc pěkná a taková upřímná… určitě by se mu líbila
děkuji vám…je to hrozné, když tak mladý člověk přijde o život.
to je smutný!:o(mě takhle zemřela kámoška…nějakej vůl jí srazil…:o(doteď to bolí..ale ta básnička to přesně vystihuje…krásná!
děkuji…jj..mně už zemřel jeden kamarád a přítel… já nevím, asi jsem prokletá… a nejen povídkářka..je to hrůza…:( Proto nevěřím na Boha…Bůh by nevzal tak mladému člověku život a ještě tak blbě… srazilo auto…no to je prostě..já nemám slov.
no…mě taky před půl rokem srazilo auto….to auto dopadlo prej hůř než já…. dva měsíce jsem musela ležet… měla jsem zlomenou ruku a pánev, ale naštěstí se to nepohnulo….je mi ho líto, i když jsem ho neznala a tebe taky
Já před dvěma lety přišla o prince na bílém koni..krásně jsi mi ho připomněla..upřímnou soustrast…vím, jaké to je..
A tím krásně, myslím mile..nerada bych aby to vyznělo jinak…smutná přesto krásná..
Blanch, je mi to moc líto….
krásný =)
je mi líto, co se stalo. Hlavně se… no prostě se drž =)
Je mi to moc líto, Blanch.. =( Básnička je fakt hezká.. upřímnou soustrast..
pekné… taky mám báseň, kt. jsem složila na památku kámoše…..jenže ten debil se předávkoval….
Je mi to moc líto :(( Je škoda, že zemřal takhle mladý….celý život před sebou :((( Ale ta báseň je skvělá a určitě by se mu moc líbila…..
To bylo pěkný ,neboj Blanch, určitě se na tebe usmívá a dívá, já tomu teda věřím
)
Já už jsem na tohle zvyklá, protože každým rokem mi zemřou aspoň tři nebo čtyři příbuzní nebo kamarádi, cokoliv…už jsem to přestala počítat. Já buď trávím čas ve špitále nebo na pohřbech. Nevím, co je horší…
A podobná událost ze mě udělala prokletou povídkářku…
Dneska se bude asi krásně psát..i když je to morbidní tohle říkat, ale je to pravda, vždycky mi to jde nejlíp, když se něco strašného přihodí.
Am tak to mě moc mrzí..to je strašné.
Eli vím, co myslíš. Taky mě to mrzí. Já takhle přišla vlastně taky o přítele. Už jsme sice spolu nebyli v té době, bylo to asi tři týdny po našem rozchodu. Taky se zabil v autě..asi osud.
Snad to bude zas dobré
je to strašné, ale ten človk za to může sám. Nejsmutnější na tom bylo, že jsem se to dozvděla až za delší dobu. Byla jsem na dovolené a nidko mi nic neřek. njn, osud je hajzl!=/
upřímnou soustrast…… básen je pěkná.Blanch nebut smutná,určitě je mu dobře….
Am já se to taky dozvěděla až v úterý, kdy mi volala kámoška, že se jde na pohřeb ve čtvrtek..
Blanch je mi to opravdu moc líto.Upřímnou soustrast.Ta básnička je opravdu pěkná…smutná a od srdce.Fakt je mi to líto…:(určitě by se mu ta báanička líbila.TOmu věř
Blanch, je mi to velice líto. Přeji Ti upřímnou soustrast a drž se!!! Ty to zvládneš, držím palce
je m i to fakt lito, ale moc povedena basen-uprimnou soustrast
Už jsi to slyšela mnohokrát, ale je mi to líto, Blanch… Je to příšerné, že někdo musí takhle zemřít. Naprosto zbytečně a v tomhle věku…
Blanch, to je mi moc líto – upřímnou soustrast. Přeju ti, ať to časem přebolí…
Moc krásné a hlavně smutné. Úplně mi to vehnalo slzi do očí, protože mi to připomnělo to co se stalo mému blízkému… Upřímnou soustrast
Taky přihodím: já sám jsem měl kvůli jednomu blbci autonehodu, asi před rokem, a nedávno když jsem jel autem s kámošem do nás ňáký debil zase narazil, naštěstí to odnesli jen plechy… Letos na Valentýna mi umřel děda, vykřesal jsem se z toho díky Pompiovi, a jeden mě blízký člověk mi řekl: TRAGÉDIÍ ŽIVOTA NENÍ TO, ŽE NĚKDO UMŘE, NÝBRŽ TO, ČEMU V SOBĚ UMŘÍT DOVOLÍME. a toho se držím, v takovým období mi to strašně pomáhá…
No..lidem jako mně bude hrozně chybět, ale představte si, co zažívá jeho blízká rodina, musí to být hrozné. Vím, jaké to je. Když mi zemřel před rokem desetiletý bratranec, skoro půl roku u nás v rodině nebyla žádná oslava, všichni byli v depresi, všemi to tak otřáslo, že se ztratil ve všech život a optimismus…
Ale..prostě..je to strašné..někdo tak mladý….
Ale na druhou stranu, taky si za to může sám, protože miloval rychlou jízdu a ta ho vehnala do náruče smrti..
BLANCH ja vim rikat ti to bude dobry to zal nespravi ,me se zase obesila kamoska taky hruza desna hruza boli me to furt a jen tak neprestane nikdo nikomu zivot nevrati ja ti jenom chci ricst ze ty mas urcite pratele obrat se na ne i kdyz 10ti pratel je pravy 1 nebo zadny ja to znam na vlastni kuzi …..a lidi rodina pratele umrelo mi jich desne moc…uprimnou soustrast…….
BLANCH ja vim rikat ti to bude dobry to zal nespravi ,me se zase obesila kamoska taky hruza desna hruza boli me to furt a jen tak neprestane nikdo nikomu zivot nevrati ja ti jenom chci ricst ze ty mas urcite pratele obrat se na ne i kdyz 10ti pratel je pravy 1 nebo zadny ja to znam na vlastni kuzi …..a lidi rodina pratele umrelo mi jich desne moc…uprimnou soustrast…….
To je mi líto.Života Tvého kamaráda je tím větší škoda,čím víc jej měli všichni,kteří jej znali,rádi,ať zemřel jakkoliv
Tvoje básnička ho tam nahoře určitě potěší…..
Taky je mi to moc líto, je to strašné, co tady píšete, možná to bude znít blbě, ale já nevím jaké to je. Mně ještě nikdy nikdo neumřel, naposled děda, když mi byly dva roky a to si vůbec nepamatuju, takže mě to nebolí. Ale o to víc se děsím, až to někdy příjde, nevím jestli to unesu.
fňuk,fňuk moooooooooooooooooc hezký
kiki přátele? Hm, tak ty už nemám..jediní, se kterými se teď bavím, jsou spolužáci..jako..jsou to přátelé..ale nejsou to přesně ti, kterým se svěřím s každou drobností. Mám je ráda, ale slovo "přítel" jako takový, to by bylo usnesené…
Moje dvě nejlepší kamarádky se stěhují do Prahy, už natrvalo. Jedna už má dítě a přítele, takže se spolu stěhují do Phy do bytu, kde je víc možností a práce a má druhá kamarádka jede už tento týden a bude tam taky bydlet a pracovat, protože tady je nízká zaměstnanost. Byly to jediné dvě osoby, které jsem ještě měla po ruce, kterým jsem se se vším svěřovala, ale jedou pryč :(( Já už vlastně nemám žádné takové kamarádky, které by přijely třeba i za mnou. Ony byly jediné. Pka byla moje kamarádka moje sestra, ale ta už bydlí mimo 3 roky…takže teď vlastně nemám nikoho..když to tak vezmu. Takže přátelé mě z toho nedostanou. Ale já už jsem docela otrlá…sice to bolí, ale dokážu vtipkovat a po tom týdnu se dokážu odtrhnout od té skutečnosti. Ale jsou chvíle, kdy jsem v nostalgii a vzpomenu si úplně na všechno, nejen na Honzu, na všechny, kteří mi chybí…ale to se stává každému, nejsme vyjímka a rozhodně nejsem politováníhodná, pokud jde o tohle..každý má své problémy a nikdo si nemůže stěžovat, že zrovna "ON" má větší..ne, každý máme něco.
Jen záleží na člověku, jak se s tím popere. Já nejsem citově labilní a mám docela dynamickou povahu a snesu toho hodně, i když mám slabé chvíle, jako každý. Já dokážu přenést přes srdce, že už někdo není, ale loučit se s ním a nemyslet už na něj nikdy, to neumím.. a ono se to všechno promítá právě v mé tvorbě :)) Je to dobrá terapie, když už si s tím nevím rady..
Kiki a s tím množstvím bych si mhola podat ruku…ale v našem rodinném případě to vypadá, jako by někdo roztřískal pořádné zrcadlo-sedm let neštěstí. Začalo to, když jsem byla v druháku a táhne se to už čtvrtým rokem..pořád někdo umírá..ročně tak průměrně tři lidé…i víc. Tkaže už mě to ani nepřekvapuje, je drsné to říct, ale už jsem na to bylo jakoby připravená. Začínám mít hroší kůži, protože se z toho stává pravidlo
all buď ráda…a já myslím, že jsi ráda, protože nemusíš nic takového podstupovat…
je to moc hezka baseň i kdyz taky hodne smutna….chtela bych umet taky takhle psat ….bohuzel asi nemam to basnicky stevo
Nie som sentimentálny ale táto báseň musí každého chytiť zasrdce, úprimnú sústrasť
děkuji..
To hodně bolí když přijdeš o někoho blízkého to já znám.:¨(
Jo, já asi tak detinásobkem
Ale to je holt život…chvíli je člověk na ten "život" nasraný, ale nezbývá mu, než se s tím smířit.