V jednom domku na předměstí,
spí loutková panenka,
cáry perel na zápěstí,
a průsvitná halenka.
spí loutková panenka,
cáry perel na zápěstí,
a průsvitná halenka.
Slzy pod řasami skrývá,
oči zmalovaný černě,
slabá, velmi levná děvka,
se srdcem, co tluče věrně.
Lokny z vlasů vyčesaný,
na lopatky holý padají,
v kůži znaky cizích dlaní,
který na ni často sahají.
Růž na tváři je rozmazaná,
rty, co svádí její hříchy,
cítí se jak rozervaná,
pod tíhou usmrcené pýchy.
Je jako věc, levná cetka,
pokorná a opuštěná,
čistá, a však špinavá štětka,
jenom těmhle očím věrná.
On ji vlastní jako loutku,
ona jej však nikoli,
proč spoušť stisknout nedokáže ?
U spánku má pistoli.
Punčochy co pouštějí oka,
přitahují jeho chtíč,
a ona jak kamenná socha,
mlčí, i když srdce prosí: „křič!“
Jeho srdce patří jiné,
ona to moc dobře ví,
však když řekne: „CHCI TVÝ TĚLO,“
ví, jak mu zas odpoví.
ona to moc dobře ví,
však když řekne: „CHCI TVÝ TĚLO,“
ví, jak mu zas odpoví.
Sama je tak unavená,
kdo jí život uspořádá?
On chce jenom krásné tělo,
však srdce si nežádá.
kdo jí život uspořádá?
On chce jenom krásné tělo,
však srdce si nežádá.
Nežádá, přec je jeho,
to ji mučí noc co noc,
když ji v náruči své tiskne,
nelze křičet o pomoc.
to ji mučí noc co noc,
když ji v náruči své tiskne,
nelze křičet o pomoc.
Snad zas přijde s desetníkem,
symbolická cena hříchu,
zasmějte se levné děvce,
miluje ho-TO JE K SMÍCHU!?
symbolická cena hříchu,
zasmějte se levné děvce,
miluje ho-TO JE K SMÍCHU!?
Miluje a nenávidí,
z hloubi celé duše svojí,
zas ji nechal přes noc samu,
přec se tmy tak hrozně bojí.
z hloubi celé duše svojí,
zas ji nechal přes noc samu,
přec se tmy tak hrozně bojí.
Stokrát řekla: „TAK UŽ DOST!
Tohle TRÁPENÍ musí skončit,
buďto na něj zapomenu,
nebo půjdu z mostu skočit!“
Tohle TRÁPENÍ musí skončit,
buďto na něj zapomenu,
nebo půjdu z mostu skočit!“
Ví, že dokud dýchat může,
tak je jeho její srdce,
její sny a její kůže,
tak je jeho její srdce,
její sny a její kůže,
co pro něj žije přece.
Dnes však přeťala ten kruh,
do hrudi si dýku vbodla,
život ranou vyprchává,
ví, že zle se nerozhodla.
do hrudi si dýku vbodla,
život ranou vyprchává,
ví, že zle se nerozhodla.
V jednom domku na předměstí,
věčným spánkem usíná,
pokorně se loučí s nebem,
a něžně se usmívá.
věčným spánkem usíná,
pokorně se loučí s nebem,
a něžně se usmívá.
Možná půjde do pekla,
že jeho hřích stále chtěla,
jeho něhu-její život,
který fakt vzdát musela.
že jeho hřích stále chtěla,
jeho něhu-její život,
který fakt vzdát musela.
S pohrdáním, podívej se,
jak vypadá v srdci lata,
umírá, myslí na něj,
štětka pro jednoho chlapa.
jak vypadá v srdci lata,
umírá, myslí na něj,
štětka pro jednoho chlapa.
tak tohle zname, ale klidne jsem si to precetla znovu! :))
🙂
no super noooooooooooo fakt bezva
tohle bylo i v povídce ,,v hlavní roli.."ne?
jj.. ale tam je to trošku ještě upravený..
To bylo pěkné
ann:taky sem si říkala,že už sem to někde četla
já to neznám
hmmm tak takhle bych skoncit nechtela…
jinak super
Moc se mi líbí skladba slov.Někde se to nerýmuje úplně dokonala,ale tady to zas tak nevadí.Docela se to sem i hodí.
není to střídavý rým, na který je každý zvyklý..občas obkročný, občas je a, b, b, a ..nebo a, b, b, c ..dneska už úplné rýmy nejsou v módě…
tohle je moje nejoblíbenější…
ještě ji musím upravit, páč jsem s ní udělala pár změn
tahle se mi moc líbí … ale co taky ne , že jo :))
Tahle je moc pěkná
Tahle je součástí povídky V hlavní roli…
Je opravdu dobrá fakt že jo, ta mě chytla za srdíčko 🙂
moc hezký…týjo neříkej že to skládáš sama..napiš na muj
mno mé gusto:)) bolest, utrpení, neštěstí..joo:)) a líbí se mi to o to víc, že mi to připomíná Obraz Doriana Graye – Princ z pohádky odkopl svou Julii a ona se jako správná Julie zabila. Ale Romeo nee:)) Romeo je sobec, vrah a ukrutník, který pro pěknou tvářičku nakonec stejně chcípi:))) blb – neúmyslná sebevražda:))) sry sem se zas rozkecla o blbosti…když já Wildea …*in love* zboznuju, heh…
přihlaš se na mé stránce o nej blog dík