Šestka

Publikováno Od BlanchKategorie:+ Vidím tě, Tichošlápku
„Lumos,“ teď viděl o něco lépe, utíkal, jak mu nohy stačily. Za chvíli se ocitl před nějakou starou budovou, byla hodně daleko od místa, odkud utekl, Jen abych si pamatoval, jak se mám vrátit, rozhodl se, že se půjde podívat dovnitř, třeba to je právě to místo, které hledal. Třeba to je to místo, kde bude Siriusovo tělo.
Vstoupil dovnitř, vypadalo to tam jako v márnici. Všude kolem zašedlé stěny, na zemi černě skvoucí podlaha, na které samozřejmě nechyběl ten záhadný písek. Všude kolem dokola byly stoly, přesně jako v márnici. Ležela na nich těla, na sobě měla černý lesklý hábit, ani to nebyl hábit, jen jakási uniforma..frak. Smuteční frak. Byly to mrtvoly. Vešel do vedlejší místnosti, byly jich tu stovky. Harrymu se zvedl žaludek. Bylo to opravdu nechutné. Rozhlížel se kolem a kolem, ale Siriuse nikde neviděl.
Pak si všiml na boku schodů, které vedly někam nahoru. Šel po nich a došel až do dalšího patra, kde byly další schody.
„Proboha, jak ho tu mám v takovém množství najít!“ Zanaříkal si Harry. V prvním patře byly další a další místnosti a v nich další a další těla. Bylo jich tu, ne stovky, ale tisíce.
Prošel další patro, ale bezúspěšně.
„Vždyť z venku ta budova nevypadala tak velká, měla jen několik pater!“ Pochopil, že tahle budova bude zvlášť začarovaná, protože si už prohlížel čtvrté patro. Stále nemohl svého milovaného kmotra najít. Byl už zničený, zoufalý. Měl strach, strach, že tu zůstane, bez něj. Kolik mohlo být asi hodin, kolik má ještě času? Nechtěl to vzdát, ale už byl opravdu unavený. Přestávku si však dát nemohl. Tlačil ho čas a on prostě MUSEL Tichošlápka najít.
Vyšel po dalších schodech, do dalších dvou pater. V první místnosti bylo nezvykle méně mrtvol. Zřejmě nějací nováčci, asi tu je míň mrtvol, protože jsou tu místa pro další…proboha, třeba tu budu ještě dnes ležet já! Harry rychle zahnal svou myšlenka, ta hrůza ho jímala neskutečně hodně, cítil se strašně stísněně, sotva dýchal. Srdce mu bilo jako o život, dýchal přerývavě.
Vstoupil do druhé místnosti. Z dálky uviděl posledních deset těl. Věděl, že si může odpustit tu cestu k dlouhovlasé blondýnce, protože ta se Siriusovi nepodobala ani z desetiny. Zkontroloval další dvě těla, zbývalo jich u jen pár. Pak si ale všiml delších tmavých vlasů.
„Tady jsi!!“ Přiběhl Harry k předposlednímu stolku, na kterém leželo nehybné Siriusovo tělo. Vzpomněl si na okamžik ve třetím ročníku, kdy je málem vycucal Mozkomor, tehdy vypadal Sirius úplně stejně. Byl bledý, mrtvolný, Harry už myslel, že je mrtvý. Ale tady, jak tak na něj hleděl, chtělo se mu brečet. Doufal, že to stihne, byl kdesi v sedmém patře. Ale jak dopraví Siriusovo tělo nazpátek..a jak trefí zpátky, jak se dostane nahoru zpátky do té vaničky?
Vzpomněl si, že může používat kouzla, vždyť si svítil hůlkou. Nejdříve se snažil napřímit tělo ručně, ale byl moc těžký. „Mobilicorpus,“ mávl hůlkou, kolem Siriuse se ovázaly něco jako neviditelné provazy, které ho zpevnily a jeho tělo se vzneslo několik stop nad zemí.
Harry ho pomalu dopravil ven z Márnice. I když mu to dalo pěknou fušku, dokázal to. Byl i se Siriusovým tělem venku. Vzpomněl si na ty tajemné stíny, to byly duše, jejich těla byla zavřená v Márnici a ony si tu pobíhaly volně. Naháněly mu hrůzu, protože ho bezdůvodně napadly. Co měl dělat teď? Co když na ně zase narazí?
Šel hodnou chvíli dopředu, se Siriusem v závěsu, věděl, že jde po stejné cestě, po které šel směrem do Márnice.
Nakonec se zastavil kousek od místa, kde ještě stále stály zmrazené, zastavené přízraky-duše. Zřejmě na ně to kouzlo bude působit, dokud neodejdu! Podíval se nahoru, byl na správném místě, viděl vlnící se hladinu tekutiny, nad kterou se tentokrát nikdo neskláněl. Harry chvilku přemýšlel, co udělá. Nevěděl, jak se dostane zpátky. Jak by mohl. Nezná žádné kouzlo, které by oba dva vyneslo nahoru. Kdybych tak měl po ruce nějaký žebřík..nebo koště! No jistě!! Koště!! „Accio koště,“ namířil do vzduchu, i když si nebyl jistý, jestli to zabere, je moc daleko od školy, je moc daleko od místa, kde má svůj Kulový blesk, ale co když ho má někdo na Ministerstvu nebo na Odboru záhad? Třeba by ho přivolal.
Zkusil to znovu: „Accio koště!“
Chvíli čekal, ale ve chvíli, kdy se to rozhodl vzdát, tak viděl, jak se k němu z výšky něco blíží. Můj bože, co to je? Ty jo..ono se to povedlo! „Siriusi, povedlo se! Povedlo!“ Mluvil na nehybné, svázané tělo, které se vznášelo vedle něj. K Harrymu se blížilo jakési koště. Harry ho chytil do dlaně a po tváři se mu rozkutálely slzy štěstí. Takže já neumřu, my neumřeme, Siriusi. Já tě zachráním. Budeme žít, oba dva, dostanu nás odtud!
Nasedl na koště a tělo kouzlem přesunul před sebe. Zdvihl konec koštěte a letěl vzhůru. Už byl kousek od cíle, deset metrů…šest metrů..čtyři…tři, dva..jedna… prorazil našedlým vodnatým povrchem a rychlost, kterou navýšil při letu, málem způsobila, že si omlátil hlavu o strop místnosti na Odboru záhad, ve které byl Kamenný oblouk.
Přistál na podlahu a položil Siriuse na zem: „Finite,“ namířil na něj hůlkou a jeho tělo se uvolnilo. Leželo stále nehybně na zemi. Nic se nestalo.
„Harry!“ Přiběhla k němu Tonksová a objala ho, „Stihl si to, báli jsme se, že už to nestihneš..!“
„Jak to?“
Přistoupil k němu Brumbál, „zbývalo ti posledních několik minut, než by se naplnila lhůta!“
„Kde jsi vzal to koště?“ Přidal se Remus, „Najednou jsme koukali, jak do dveří se vřítilo nějaké koště..“
„Co já vím, komu patří,“ usmál se Harry, „bylo to první, co mě napadlo. Nevěděl jsem, jak se vrátit, bylo to moc vysoko..tak mě napadlo, že by někdo na Ministerstvu mohl mít koště a já bych ho přivolal.“
„To bylo chytré,“ řekl uznale Remus Lupin.
„Ale co teď…kde je Sirius, je tu? Siriusi?!“ Zvolal vylekaně Harry a dřepl si k bezvlálému tělu svého kmotra. Jen tak si ležel na zemi, ani se nehnul. Harry necítil tep, byl mrtvý, opravdu byl mrtvý, „Siriusi! Ozvi se, Siriusi!!!“ Prosil žalostně držíc jeho ledovou ruku. Jeho duše se tu musela někde potloukat. Snad nezůstal tam dole! To ne! Ale já ho tam nikde neviděl! A co když byl mezi těmi přízraky, co jsem začaroval? O ne!! Harrymu se chtělo brečet, sklonil hlavu, rozhodnut, že tentokrát dá volnost svým citům a svému trápení, ale něco ho zaskočilo.
Siriusova ruka, kterou stále držel, už nebyla tak ledová. Začala se zahřívat. Cítil, jak pomalu jeho zápěstím rozeznívá tep. Harry vzhlédl a viděl, jak se Siriusova víčka pomalu otevírají. Sirius se podíval na Harryho a unaveně se usmál.
Harry to už nevydržel, skrz dolní řasy se mu linuly slzy, slzy štěstí. Byl šťastný. Nemohl tomu uvěřit. Dokázal to, on to dokázal. Sirius zase žije, je tady. Je tu s ním a žije!!
„Tys nám ale dal,“ přistoupil k němu Albus Brumbál. Sirius se na něj otočil a věnoval mu taky jeden úsměv.
„Siriusi, jsem tak šťastný, že..že žiješ!“ Vzlykal Harry.
Sirius sebral všechny své síly a snažil se posadit. Nakonec to dokázal, vztáhl ruku kolem Harryho ramen a přitiskl ho k sobě: „Děkuji ti, Harry! Zachránil si mi život! Jsem na tebe neskonale pyšný!“

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

115 komentáře “Šestka”

  1. Jejky to je hezky dlouhy..:) Jen jsem tim prolistovala a precetla posledni vetu…Hih, pysny..:) No nevim jestli bych na nekoho byla pysna, kdyby mi zachranil zivot..:) ale nevim dej, takze jdu na to….:)

    Odpovědět

  2. ssssuuuuupppeeeeeeeeerrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!zhltla sem to celý a je to naprostá bomba!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Odpovědět

  3. Barčo :)) Sirius na něj není pyšný za to, že mu zachránil život, ale za to, co dokázal 🙂

    Hermy: díky :))) Červenám se!

    Odpovědět

  4. Červenat se? To sned ne, ještě bys nemohla dopsat další nádherný povídky. Jsou vážně super, ale to ode mě neslyšíš poprvý… 🙂

    Odpovědět

  14. Dokonce i třikrát, tak to je teprve kompliment :)) Děkuji, snažila jsem se. Vždycky se snažím být originální, ale ne vždy se povede, bohužel..

    Odpovědět

  16. :)) Díky Sabíku, já budu psát do skonání světa :)) Tak doufám, že pro tebe další příběhy budou stejně zajímavé..

    Odpovědět

  18. Mám seznam ještě tak na 10 let :))) Mně stačí s epodívat třeba na vidličku a je na světě nápad, nebo na utěrku.. furt něco..

    Odpovědět

  19. Tyjo, za dnesek jsem precetla jak si James nabrnknul Lily az po tuhle povídku a vždycky mi to nedá a čtu dál. Tohle jsou fakt úžasný povídky a ač je to neuvěřitelné (pro tebe :-) ) tak se mi to líbí víc, než samotný HP od Rowling…   Fakt moc chválim a zavidim tvoje spisovatelský nadání! a už nevím co ti sem ještě napsat, protože už nebudu originální, prostě chválím chválím chválím páč mě to naprosto uchvátilo!!!!!

    Odpovědět

  23. Ale jsi super (podle toho jak píšeš) píšeš super a souhlasím s Péťou, že ty tvoje povídky jsou lepší a napínavější než od Rowling a u mně je poklona co říct jelikož jsem pesimista a jen tak mě něco nesebere! 🙂

    Odpovědět

  30. Já se snažím spíš oživovat postavu, kterou mám ráda a snažím se psát všci tak, jak bych je chhtěla já, no ne? .)

    Odpovědět

  31. Se ti musim přiznat, sem se do tebe asi zamilovala :-D už asi po sté ti opakuju že tvoje povídky sou úžasný, nápaditý, a já nevim co všechno a to hlavní: skoro vždycky Sirius přežije :-DÍÍÍÍKY ZA SIRIUSE :-D

    Odpovědět

  32. :)))))

    jojo..to slovo SKORO je namístě :))

    No jo, já ho taky zbožňuju, takže ho tak blbě nenechám umřít..to Rowle nedaruju :))))

    Odpovědět

  50. Jezisi, děkuji..takovou chválu si nezasloužím..asi si toho nečetla moc..můžu ti doporučit ještě lepší 🙂

    Odpovědět

  56. Fakt píšeš moc dobře ty a Blesk(HP a Zbraň nejmocnějších) jste nejlepší autorky na internetu.

    Klaním se tisickrát, před takovou spisovatelkou!!!!!!!!!!

    Odpovědět

  60. Julie: Najdi si přes google nicky: Severka Plamenna, Neviâthiel, Vranní oko, Vrakobor, Alexis, Griffy, Sway, Estriel, Lejdynka/Alzinka/Cernyonyx, Amálie, Rebelka, Nancy, Erybeth, Skynet, Aranmore, Collen, Franky J, loony, Titany, Noir, Čarda(Irwin), Dangerous, Mione, Sothis Blue, Taťána Orlovská a ještě je jich hafo a hafo. Většina z nich publikuje na http://www.fanfiction2.potterharry.net (starý archív http://www.fanfiction.potterharry.net), některé z nich jsou na http://www.pottpovidky.sandraela.net a asi každá z nich má vlastní stránky nebo blog.

    Odpovědět

  62. Krása, krása… Jako vždy!!!!!

    NA autory, které si uvedla se kouknu, abych posoudila jestli jsou vážně lepší, ale pochybuji.

    Odpovědět

  63. Pár lidí tu píše, že seš lepší než Rowla, s tím nesouhlasím, ona tenhle svět vytvořila a postavy a charakter postav to bude vždycky její zásluha. Ovšem musím říct, že kdyby to Rowla nenapsala, tak to vymyslíš ty.

    Za všechny tvé nápady a povídky noc děkuju!

    Odpovědět

  64. black přesně tak..nikdo se nemůže vyrovnat Rowling, protože nebýt jí, tyhle ff by nikdy nevznikly.

    Odpovědět

  65. Blanch!To je super!Originální!NEJ!Škoda že to tak nemůže dopadnout i ve skutečnosti.. XD

    Odpovědět

  67. To je super,nej a vše mužné fak úžas!!!Ale fakt je škoda,že to tak není i ve skutečmokti!!!:o)))

    Odpovědět

  70. Blanch, je to super. Lituju, že už jsem vyplnila ten tvůj dotazník, protože tahle povídka se mi teď líbí nejvíc z těch, co tu máš :o) Jsi vážně skvělá spisovatelka a vážně píšeš ty nejlepší příběhy na netu… Tak už nám to věř ;o)

    Odpovědět

  72. suprový!!!postava siriuse je moje nejoblíbenější ze všech z harryho potter!!doufám, že ji rowlingová ještě oživí!!jinak bych se musela zbláznit!!byla by ho moc velká škoda!! ;o)

    Odpovědět

  73. Ona už ho neoživí, dala to jasně najevo, že je Sirius už preostě mrtvý.. v rozhovorech to říkala

    Odpovědět

  93. Začátek mě úplně dostal, ten se ti opravdu povedl, ale ten konec … připadal mi takový (omlouvám se za to slovo) … odfláknutý. Mám ráda šťastné konce, ale k HP mi to nějak nesedí … ten typicky skončí s takovou tou hořkou příchutí, která mi u tebe chyběla…

    Odpovědět

  97. stastny konce se u tebe jen tak nevidi.. ale me to nevadi nevadi:)) ja tez v jedny povidce siria ozivuji:)) vlastne ve dvou. ale ne tak docela:D moc se mi to libilo a ta tvoje teorie co je za zavesem je proste jedinecna. a ta marnice… uplne vidim tu z kytice:))) moc povedene!

    Odpovědět

  98. ahojky Blanch….

    Docela by mě zajímalo, jak tě tahle povídka napadla…..

    Píšeš skvěle a já si tohle všechno ráda pročítám,jen mě mrzí, že ty příběhy stojí sami na sobě…Kdybych nechápala jak to myslím, ihned vysvětlím…

    v povídce o Lupinovi píšeš, že zahyne a to těsně po siriusovi smrti ale v této povídce je zase živý…

    Je na tobě jakým způsobem ty povídky píšeš, ale víc by se mi líbilo, kdyby na sebe navazovali víc, i když sou to jenom jednorázovky a taky ti chci ještě jednou říct, že opravdu před tebou smekám…

    Vím jak někdy je tohle těžké…

    sama jsem napsala dvěk nížky, ale nikdy sem  je nevydala, jen ukázala pár přátelům, aby si je pročetli kdyby se nudili…

    Pro mě je lepší psát spíš básně…

    jsi fakt super a kdyby jsi mi odpověděla byla bych ráda

    Odpovědět

  99. super povídka…už jen proto,že končí happy-endem,což si myslim,že ty nemáš moc ráda vit???…seš fakt sqelá,chtěla bych umět psát jako ty!!!!!myslíš,že se to dá nák naučit?

    Odpovědět

  100. EeveE přišla sama od sebe…měla to být jednorázovka na pár stránek, skončila jsem na 14ti A4 🙂

    Hned po vydání pětky, nemohla jsem vydejchat smrt Siriuse 🙂

    Ty povídky totiž na sebe nijak nenavazují, jsou to jednorázovky, každá z jiné doby, každá z jiného prostředí, za jiných okolností. Nikdy na sebe nebudou navazovat, protože spolu nemají nic společného. Některé vznikly před čtyřmi lety, některé letos, některé loni, některé před dvěma lety. Žádná nemá co dočinění s tou další. Jednorázovky jsou o tom, že jsou jednorázové, samostatné. Jsou na úplně jiná témata. Nemám ráda, když jsou povídky v něčem stejné, i co se týče postav.

    Ne, nemám :)) Nejsem zastáncem happy endů 🙂 Ale u těch starších povídek nějaké mám 🙂

    Já nepíšu nijak extra, vždyť je to úplně obyčejný styl vyjadřování. Věř tomu, že kdybys začala psát, při nejmenším budeš psát úplně stejně.

    Já mám své vyjadřování hodně vyčtené z knih a povídek 🙂

    Odpovědět

  104. Ahojky Blanch…

    Taky moc nemám ráda happy endy…

    Po ldouhé době sem se rozhodla napsat taky jednu jednorázovku, sice nemám blog ani nic takovýho, ale pro pár přátel, kteří majáí rádi Harryho Pottera to bude fajn, teda pokud se to vůbec bude dát číst, ale tak sand to dokéžu 🙂

    Pořád to tady čtu jak si skvělá a všichni mají pravdu….

    Já jsem si nejvíc oblíbila příběhy, ať už jednorázovky nebo "kapitoláky", kde vystupuje james a Sirius a o nich a zbytku Pobertů + Lily tu jednorázovku píši…

    Chci ti popřát hodně štěstí a hodně dalších krásných povídek a doufám, že napíšeš, alespoň ještě jednu o Pobertech, byal bych ti moc vděčná…

    Odpovědět

  105. Budu přepisovat celé Počátky Pobertů 🙂 A o Pobertech ještě budou i kapitolovky..takové…jinčí, ale budou.jedn az hlediska Siria jako průřez celým jeho životem 🙂

    Druhá bude návazná na jednu, co byla z alternativní reality…

    Odpovědět

  106. Ani nevíš jak moc si mě potěšila..

    Vím, že to nepíšeš jenom kvůli mě, ale stejně ti za to děkuji, nikdy mě ani tak nezajímal Harry, jako Draco a všichni Pobertové :))

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..