Na konec

No a tohle vzniko v melancholii a depresi. Ve chvíli, kdy mi zemřel můj kamarád, když jsem si vzpomněla na všechny, kteří ěm opustili, když se mi vybavily nehezké vzpomínky, přála jsem si to, co asi každý někdy v životě…. nebýt!


Ach, Ježíši Kriste,
posvěť tuto temnou půdu.
i když není jisté,
že zde jednou ležet budu.
***
Pod deskou mramorovou,
na níž bude černý kříž,
s červy, jenž se masem prorvou
budu mým drahým blíž.
***
Bouře rozlícená, umíráček veď.
Takový si přeji funus.
Duše neposedná ještě chvíli seď,
brzy ti přítelem bude jen humus.
***
Ježíš Kristus:
„Všichni temní jdou si pro tebe,
za to, jakýs´ život měla,
je mi líto, nechceme tě do nebe,
u mě si prostě neuspěla!“

55 komentáře “Na konec

Napsat komentář: Lelli Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..