Mé kouzelné já – 2. část

Publikováno Od BlanchKategorie:Adminka
A tady ještě něco k tomu…
Můj sen:
Státy
Dostat se jednou do Velké Británie a do Irska. Miluju Irsko celou svou duší a je mým největším snem tam třeba jednou zakotvit nebo se tam aspoň jet podívat. Vidět typické irské domečky a tu kulturu tam spojenou s jejich úžasnou hudbou. Z Irka přímo vyzařuje ta atmosféra. Chtěla bych zažít typický zamračený den, stát nad útesem a hledět do bouřícího moře, nad sebou mít šedá oblaka, všude kolem zelenou trávu, lány a skály, staré zříceniny hradů…nechat se objímat větrem a cítit slanost moře.. to by byla nádhera.
Pak bych chtěla vidět Benelux, Laponsko, Nový Zéland, Pobaltí a taky HLAVNĚ Japonsko. Závidím Japonsku jejich volnost a demokracii snad ve všem, jejich přístupnost a tvorbu shonen-ai/yaoi anime a vůbec všechno, co s ním souvisí. Chtěla bych vidět staré samurajské vesničky, dva samuraje v akci :), ty typické japonské můstky a dřevěné domky na vesnicích a krajinu. Všude květy…
Job
Mým snem je stát se spisovatelkou fantastických knih. Prorazit do světa showbyznysu a být aspoň natolik čtená, abych se uživila. Tohle bych jednou chtěla dokázat. Vydat vlastní knihy…
Dále bych chtěla dodělat školu ..tvůrčí dramaturgie a tvůrčí psaní. Tento obor je zaměřen hodně na divadlo a psaní scénářů a vůbec je to hodně zajímavé.
Čemu jsem naprosto podlehla:
Slash
Tak v první řadě tomuto žánru a konkrétně páru Harry/Draco, Lucius/Harry a Severus/Harry a Tom Riddle/Harry. Je strašně romantické číst si, jak se vystupňuje vztah mezi dvěma muži, kteří se většinou nenávidí. Je v tom cosi magického. Přestala jsem skoro úplně číst heterosexuální povídky(i ty depresivní bez romantiky) a už bezmála rok čtu pomalu jen a jen slash a ve větší míře jsem ho i začala psát. Je to jako droga a hodně mě to ovlivňuje. Dokáže mi jak zlepšit náladu, tak mě dokáže rozbrečet. Slash mi hodně dal. I jako člověku mi pomohl uvědomit si hodně věcí a některé si odpustit. Je to složitější, ale vděčím mu za mnoho a teď se od něj nemůžu odlepit 🙂
Anime
Další forma slashe, dalo by se říct. Protože tímto anime myslím pouze jednoho žánru: shonen-ai a yaoi. Jsou to anime pojednávající o vztahu dvou mužů. Shonen-ai je lehký „slash“ a yaoi je už se sexuálními scénami.
Měsíc svítí jako prase, na zahradě štěká pes, hovno smrdí na terase, jóóó to je naše krásná ves!
Co nesnáším: Je mi silně proti srsti, když mě někdo oslovuje Blanche. Na to mám snad největší averzi. Když už jsme u toho, mám averzi i na to, když mě někdo zbytečně vyvyšuje a dělá ze mě něco co nejsem. Dám příklad z komentářů: „Blanch, píšeš úžasně, dokonce lépe, než sama Rowlingová, takhle já nikdy nedokážu psát…“ nebo „Ty jsi prostě Bůh, Blanch. Kéž bych aspoň někdy z poloviny byla tak dobrá jako ty,“ anebo „Blanch, jsi můj vzor. Nikdo není lepší než ty, jsi nejlepší, jsi stejně dobrá jako Joanne Rowlingová…“
Pokud mě nechcete naštvat, nepiště mi nikdy nic takového. Jednak sami snad nevěříte těmto blábolům a druhak tomu nevěřím ani já a zkrátka to není možné. Nikdo není dobrý stejně jako JKR, protože ona svět HP stvořila, ona je průkopnicí všeho, nebýt jí, nebylo by ff. Já jsem úplně obyčejná, píšu stejným stylem jako každý druhý a ničím nevynikám, jsem taky člověk z masa a kostí a je plno úžasnějších autorů, když pohledáte, dáte mi zapravdu. Některé si můžete najít v mých oblíbených, viz.níže. Dále nesnáším ve spojitosti se svým jménem slova: Bůh, Paní povídkářka, Paní spisovatelka, dokonalost, mistryně povídek a blogů, královna povídek a blogů, vzor, modla, nejlepší atp.
Bůh opravdu nejsem, jednak jsem ateistka a potom kdybych byla bůh, znala bych na všechno odpovědi, pak bych možná tu kandidaturu přijala, ale jinak k němu mám opravdu daleko. Dokonalá taky nejsem, ani moje tvorba, protože nikdo není dokonalý a každý má své chyby a já jich mám přehršel. Nejsem v ničem nejlepší, třeba patřím mezi jedny z těch lepších, ale je tolik lepších a někteří se třeba nedostali na ten správný piedestal, ale jejich čas nastane. Plno autorů, kteří nejsou známí, píší tak strašně nádherně. A když ještě zjistíme, že je jim třeba 13 nebo 14, tak to je pak sakra potenciál. Protože pořád mají plno času se ještě více zdokonalovat a než budou stejně staří jako já, ze mě bude zmetek na vyhození.
Nemám ráda po ránu teplé prkýnko na záchodě 🙂
Nemám ráda hryzavé věci a příliš upnuté.
Nemám ráda lež, beru milosrdné lži, ale nemám ráda zbytečné předvádění se tím způsobem, že člověku namluvíte úplné nesmysly nebo se chlubíte cizím peřím, nesnáším neupřímnost a vyhýbavost. Pravda se má říkat do očí, ať už je jakákoliv. Člověk si musí uvědomit, co dělá špatně. Nesnáším sobeckost a aroganci. Nemám ráda závist a zbytečné plýtvání slovy. Nepřirostou mi k srdci příliš lidé, co jsou introvertní, nemají smysl pro humor a jsou nudní. Jsem totiž strašně otevřený člověk, který má rád humor. Chápu, že ne každý je takový, neodsuzuji takové lidi, jen jsem na ně asi příliš živá 🙂
Nesnáším odsuzování a předpojatost, netoleranci a neloajalitu.
Kupříkladu pokud jde o homosexualitu nebo rasismus. Nesnáším odsuzování něčeho, za co lidé nemohou nebo za něco, co se jim líbí. Nikdo nemůže za svou rasu, za své předky, za orientaci nebo víru. Žere mě předpojatost vůči slashi a mary sues povídkám. Nečtu je, ale aby kvůli tomu byl někdo „bičován“, to se mi taky nelíbí. Je každého věc, co si píše, časem třeba pochopí, že tento žánr je už jedno velké a trapnější klišé, ale člověk se z toho musí vypsat. Já taky kdysi napsala mary sue a dneska se za ni strašně stydím.
Nesnáším, když někdo člověka odsoudí jen na základě vzkazů nebo dojmů, které z něj má, přičemž ho vůbec nezná a neví, jaký doopravdy je. Hned mu vylíčí, jak ho strašně poznal, přičemž se s ním v životě nebavil a jen tak ho odsoudí.
Duší jsem asi trošku feministka, protože mi strašně vadí pojem „ženská práce.“
Když se totiž chlapovi něco nechce nebo ví, že něco musí, opáčí, že to je přeci ženská práce. Štve mě, že praní, vaření, žehlení, uklízení a tak podobně je automaticky přisuzováno ženám a že muži to nedělají, protože jsou „chlapáci“, co živí rodinu. Hezky spravedlivá dělba práce. Když už se muži „laskavě“ podělili s ženami o svou práci tím, že nyní mohou ženy být vojandy, automechaničky, političky, proč by chlapi nemohli občas něco uklidit? Jako by ženská neměla doma už tak dost co na práci. Vychovává děti, stará se o domácnost, chodí do práce. Jak má mezitím stíhat žít
Nemám ráda, když mi někdo mluví do psaní stylem, že mi říká, co mám psát a svým způsobem je na mě naštvaný, že jsem něco napsala jinak než podle jeho představ. Přijímám kritiku, která je konstruktivní, opravy faktických chyb a gramatiky, ale nikdo nemá právo mi ubírat pohled na postavy takové, jaké je vidím já, jaké přijdou mně. Na to, jaký si já vymyslím příběh. Beru, když mi tam něco nesedí, když jsem si spletla nějaká data, když mám překlepy, slovosled špatně, ale moje myšlenky jsou moje, moje příběhy jsou mé. Děj vymýšlím já, ne čtenáři, proto mě baví psát, protože propouštím uzdu své fantazii. Nikdy mě nikdo neovlivní, ať se bude snažit prosit třeba týden v kuse, vždycky povídku zakončím a popíšu tak, jak jsem si zadala hned na začátku.
A co ještě nesnáším? Kdžy moje přátele někdo ponižuje, když jim ubližuje, ať už fyzicky nebo psyhicky. Nesnáším, když se do nich někdo naváží nebo je zesměšňuje, za to bych vraždila. Ať si každý uráží mě, to mi nevadí, ale jakmile se pustí do někoho, koho mám ráda, jsem rudá až za ušima a horkem to nebude…
Na závěr výslechu se smí obžalovaná ke všemu vyjádřit…
Sama se divím, že jsem na sebe práskla tolik věcí. Vím, že mě brzy bude mrzet a budu líná tohle smazat.. ale když už jsem si s tím dala takovou práci, nechám vás, ať si na nějakou dobu prohlídnete mou prokletou duši :))
Snad jste se mě moc nelekli. Já jsem taková nevinná hodná holčička s růžky na hlavě 🙂
Pokud jste zvědaví, jak vypadám, v galerii naleznete v sekci Mis fotografías.

130 komentáře “Mé kouzelné já – 2. část”

Napsat komentář: spamer Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..