Mé alterego egocentricky hlásící se

Potřebuju vypnout.

Jindy bych tady takové bláboly nepsala, ale už mi ze všeho hrabe.
V posledních týdnech nedělám nic jiného, že jen něco spravuju, upravuju, vytvářím, vyrábím a dávám do kupy.
Kdosi kdysi řekl jednu moudrou věc – že je lepší vyhořet a postavit nový dům, než se stěhovat.
Já se nestěhuju, ale podobné je to i s internetovým světem.

Nedávno mou doménu postihla nemoc. Moje canditka onemocněla Trojským koněm a všechny subdomény šly do kelu s ní. Většinu jsem už spravila, ale některé jsem musela zrušit úplně.
Třeba jako Layoutse. Nedokážete si představit, jaké práce je jen s pitomou rekonstrukcí. Kolik je toho potřeba udělat a piplat se s kdejakou titěrností. Ale to vás asi nezajímá.
Pouze mě štve, že i když nad tím ležím několik hodin, v praxi se toho moc nezmění a postoupím jen o krůček dopředu. A přede mnou je ještě tolik krůčků, že maratón by byl spíš vhodnějším ekvivalentem.
Do toho ještě práce. A zakázky.
A další spravování dalších domén.
Teď ještě grafické návrhy na jednu příležitost.
Na své stránky jsem nepřidala nic bůh ví jak dlouho. Tady taky ne. V emailu jsem nebyla několik týdnů. Na icq už raději ani nelezu, taky kdy?

Jsem unavená, přetažená a mám už toho plné zuby.
A stěžuju si jen proto, že to ze sebe potřebuju vydat, jinak zcvoknu 😀
Nic nestíhám, nestíhám ani žít. Všechno kolem se bortí a plno starostí i mimo svět práce a internetu. Zabte mě někdo, už bych chtěla klid… 🙂 A až mě pohřbíte, pohřběte mě hlavou dolů, ať mi zbylý svět může políbit pr…sedací partie 🙂

No nic, to bychom měli sebelítostivé kecy 😀
Měla bych si vzít nějakou kreténku od Chocholouška :)…
Sama sobě teď slíbím, že si o víkendu udělám volno a kašlu na všechny kolem…ráda bych se dožila června, to mě čeká jeden příjemný zážitek, na který se nehorázně těším, tak by bylo fajn se ho dožít a neumřít na přepracování. Spíš mi už hrabe v hlavě, jak pořád hledím do těch klikyháků…chmm…

A teď si dáme tu naši…Na tý louce zelenýýýý…pááásou sééé tam jéééleni…

Dneska je krásně, kytky smrdí, ptáci řvou(a jak), tráva čeká, až ji zase posekám, ve městě na mě čekají úředníci, kamarádi už zapomněli, jak vypadám :D, ale je fakt horko 😀 A že to nedává smysl? To je stejně fu(c)k, nakonec stejně všichni skončíme na jednom místě 😀

No a jak se máte vy? 😀

19 komentáře “Mé alterego egocentricky hlásící se

Napsat komentář: Asheen Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..