Jak zatočit se Severusem Snapem – 7. kapitola

Publikováno Od BlanchKategorie:+ Jak zatočit se Severusem Snapem
Zlobivý vtipálek
Severus sebou šil ze strany na stranu.
Ležela vedle něj tak, jak ji zanechal, téměř nahá. Rukou přejížděla po jeho stehnu a špičkou jazyka přitom kroutila po jeho paži. Přisouvala se blíž a blíž, až se nakonec celá přesunula na něj. Odhalila ze sebe peřinu a popadla Severusovy ruce, které následovně položila na svá ňadra. Hluboce vzdychla a Severusovi utekl taky jeden tichý sten. Zavřel víčka. Maewe ho mezitím zbavila přebytečného oblečení a chystala se udělat to, na co Severuse celou dobu čekal..
„NE!“Vyskočil do sedu a vyděšeně se rozhlížel kolem, držíce se přitom za hrudní koš, ve kterém bilo jeho srdce neuvěřitelnou rychlostí. Byl celý propocený a…
„Sakra!“ ..vzrušený. Promnul si obličej a starostlivě(až jemu nezdravě..heh) se ohlédl na Maewe, jestli ji náhodou nevzbudil. Naštěstí spala, ani to s ní nehnulo.
Severus se zvedl z postele a odešel do koupelny, aby se vysprchoval. Nenáviděl pot a nestrpěl by, kdyby tak měl nadále spát.
Byl to jen sen, jen pitomý sen. Ale byl tak živý!!
(Ale líbil se ti, to nemůžeš popřít, Sevie..respektive..jisté partie tvého těla to nepopřou J) Přece jenom není z kamene. Ono už stačí, že prostory, které obývá jsou celé z kamene).
Nakonec si šel znovu lehnout. Stáhnul na svou polovinu peřinu, kterou mu mezitím Maewe ukradla, aby se mohl přikrýt. Jakmile však dolehnul, Maewe se otočila a nevědomky se převalila přímo na ně. Pohoršeně pokrčil nos(POKRYTEC!)
Maewe položila svou ruku na jeho břicho a sama se k němu přitulila pokládajíc svůj obličej na jeho hruď. Díky bohu byla aspoň přikrytá a nic tak významného(vidíte to děvčata, jaké významné věci podle Severuse Snapea máme?J) neodhalovala.
No co to..?? Jestli mě poslintá jako to udělala s mým prostěradlem, tak.. Proboha..
Vdechoval vůni levandule(najednou je to vůně a ne smrad, co?). Nějak mu už nepřišlo, že by to byla ta pošetilá vůně, kterou tak pohrdal. Asi jsem si zvykl. Pomyslel si. (No jasně, zvykl, kdyby sis nelhal, Sevíku!!)
Opatrně uchopil její ruku a strhl ji ze svého těla dolů, pak následoval i její obličej a trup. Nesnesl ji mít na sobě(asi ho to moc vzrušovalo..hehe).
„Co to tam píšeš za blbosti, Blanch!“ Rozčílil se na mě. „Hezky mě napiš takového, jaký jsem!“
„Ale ty takový jsi, Sevie!“
„Nech toho!“
„Čeho?“ Zeptám se s nevinností v hlase.
„Ty to moc dobře víš!“ Zavrčel nevrle.
„Nevím,“ odpovím prostě.
„Ale víš! Nech toho, neříkej mi tak! Nejsi moje máma!“
„Ale jsem tvoje stvořitelka, chlapečku!“ Zvýším na něj hlas.
„To teda nejsi. Autorská práva na mě má Joanne Kathleen Rowling!“
„Ty v tom máš teda jasno, jsi nějak moc chytrej!“
„Ty snad o mně pochybuješ?!“
„Musíš mít vždycky poslední slovo, Severusi?!“
„Musím, když píšeš takové kraviny!“
„Považuješ se za kravinu, Severusi?“ Zeptám se pobaveně. Zrudl.
„Já jsem to jediné normální v téhle pitomé povídce, tak ze mě nedělej nadrženého vola!“
„Oh, oh, taková silná slova, Severusi. To není tvůj styl. Ty, takový gentleman,“ rozesměji se. „Tak říkáš normální.. a co to bylo za sen, hm?“ Zase jsem obelstila Severuse Snapea.
„Noo, totiž.. copak já můžu za to, co se mi zdá?“
„Ne, ale tvé podvědomí ano. A o něčem to vypovídá, Severusi. V hloubi své duše po ní prostě toužíš, přiznej si to.. a pak, že nejsi přirozený.“
„To je blbost, nesnáším ji!“
„Od nenávisti je k lásce blízko, ty pokrytče!“
„Tyranko!“
„Sobče!“
„Diktátorko, despoto..“
„Tak dost, to si nech pro své studenty nebo tě vymažu!“
„Já tady vůbec nemusím být,“ ohradil se na znamení vítězství(zřejmě si myslel, že nade mnou vyhrál nebo co) Severus Snape.
„Jo, správně. Můžeš přeskočit pár stránek a navštívit jiné love story, kde z tebe toho nadrženého vola, jak ty říkáš, jiné autorky fanfiction mile rády udělají.“
Na okamžik mu sklaplo. „To byla podpásovka!“
„Tak se nehádej a buď rád, že jsi rád, Severusi a teď už konečně k ději, mazej spát!“
Severus Maewe odstranil ze svého těla, odsunul ji do dostatečné vzdálenosti, aby se ho nemohla dotýkat(jinak by se totiž neudržel..Sorry Sevie, ale já těch urýpaných komentářů nenechám).
Letmým pohledem zkontroloval, zda dýchá pravidelně, když v tom se Maewe opět otočila a odhalila tím svůj obnažený hrudník.
„Tak dost,“ špitl naštvaně, „tohle nemusím snášet, to musí skončit!“ (No jo, Severus Snape není zvyklý pořádat se s vášněmi.) Nemohl se však zrakem odtrhnout od její nahé kůže. (Ty ty ty, zlobivý chlapeček!)
Opatrně, aby ji nevzbudil, se nad ní sklonil a rukou pomalu namířil na hruď. Když si uvědomil, co dělá, v rychlosti jí přikryl peřinou a nakvašeně se obrátil na druhý bok. (A pak, že z něj dělám já nadrženého vola. Holt příroda je mocná čarodějka, mocnější, než Severus..)
Ráno, když se probudil, byl celý rozlámaný. Vůbec se nevyspal. První, co udělal, když vstal, bylo, že ze skříně vytáhnul flakónek s nápisem ŽIVOTABUDIČ a dal ho Maewe na stolek před postelí.
„Na chůvu si hrát nebudu. Doufám, že Brumbál nařídil skřítkům, aby jí nosili jídlo. Abych ze sebe dělal kuchaře a číšníka v jednom, to se po mně snad nechce. Nemám to v popisu práce a už vůbec nejsem za to placený!“ Mumlal si pod svůj zahnutý nos.
„Kdo by to taky jedl,“ to už se Maewe vzbudila, „člověk, aby měl strach, jestli mu tam nedáte projímací lektvar nebo něco podobného.“
„Nerad bych si poničil saténové povlečení,“ podotknul sarkasticky na oplátku Snape. „Já odcházím a vy byste se mezitím mohla obléknout!“
„Cože? Já jsem..“ otočila zrak na sebe a pohled, který se jí naskytl, jí zhrozil. „VY!“ Křikla. „Proč jsem nahá?“
„No, asi proto, že na sobě nic nemáte.“
„Jak vtipné!“
„Ok, víte, tady na hradě nefunguje mudly tolika oblíbená televize a já se prostě neměl na co dívat.“
„Ještě vtipnější. Vy zvrhlíku! Proč nejsem oblečená?“ Dorážela dál.
„Hábit jste měla celý od krve a nálevu,“ skončil to jednou provždy Snape. Neměl čas se tady tak vybavovat, a ke všemu zrovna s ní.
„A to jako i vrchní část spodního prádla, jo?“ Skrčila obočí.
„ANO!“ V tu chvíli bylo lepší říct tohle, než přiznat, že vedl obrovský boj se sponou na podprsence, nad kterou ale samozřejmě vyhrál(to by nebyl Severus Snape) a že byl nucen jí hrudník potřít mátou. Představa, že by se celá škola dozvěděla, jak tady své studentce sundává podprsenku, ke všemu s takovou nemotorností, se mu opravdu nelíbila.
„Kde je mé oblečení teď?“ Rozhlížela se kolem sebe, ale nikde nebylo.
„V koupelně, čisté!“ Nenechal ji cokoliv namítnout či říct a s hlasitým třísknutím dveří odkráčel na snídani.

99 komentáře “Jak zatočit se Severusem Snapem – 7. kapitola”

Napsat komentář: Siriusska Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..