Jak zatočit se Severusem Snapem – 1. kapitola

Publikováno 6. 1. 2006Od BlanchKategorie:+ Jak zatočit se Severusem Snapem

Taaak :)) Vy všímaví jste si jistě všimli, že je zde nová rubrika. A je tu další povídka. Sice jsem neměla vůbec v plánu ji sem dávat, ale jsem tu mezi svými, a tak se k ní přiznám. Na fanu ji vydávám pod jiným nickem, je to totiž úplný opak toho, co teď píšu. Je to romantika a zároveň parodie, navíc je to má ..ne zrovna oblíbená.. Mary Sue. A navíc..vy, co mě znáte, tak víte, že moje kapitoly mívají okolo pěti stran A4, tak jsem to vzala z druhé strany i zde. Kapitoly mívají pouhou jednu až dvě strany, abych příliš nezatěžovala něčí oči :))

Jednoho večera jsem si jen tak řekla, že když už nic takového nepíšu, tak to aspoň zparoduju, no, nevím, jestli se mi to úplně povedlo, ale každopádně už mám několik kapitol a aspoň já osobně se u toho docela bavím.

Pokud si někdo všiml nicku Silfa ame na fanfiction.potterharry.net, tak se nelekjete, vážně jsem to já.

Info:

Tohle je pro ty, kteří mají rádi Mary Sues. Je to tak psané záměrně, takže v tom nehledejte žádné faktické chyby či neuskutečnitelnost, bláhovost, nemožnost a další jevy :)) Těžko říct, jeslti je to fan fiction nebo parodie, ale měla jsem obrovskou chuť napsat něco takového a přitom se u toho pobavit. Jsem totiž taky zvědavá, jaký na tento styl povídek mají názor ostatní.

Takže já, která se zapřisáhla, že nikdy nenapíšu MS a nedám ji na net, tady je :)) Snad vás to taky trochu pobaví. Myslím, že sám název napovídá, o koho se jedná. Když už parodii, tak aspoň s tou správnou osobou!! :)))

Vkládám dnes hned několik kapitol, aby se bylo na co kouknout. Tak buďte pozorní, během dne doputují 🙂

Přeji hezké čtení.

1. kapitola – Mladý profesor Lektvarů

Bylo to rok co rok, prostě ho štvala. Ještě nikdy neměl takového studenta, a to už na této škole učí pět let. Ročník, do kterého tehdy chodila dostal taky. Bože, jak mu už tehdy pila krev. Taková malá arogantní holka! Po letošním roce si už konečně oddychne, už jen poslední rok, poslední rok v její společnosti, poslední rok, který spolu v Lektvarech budou trávit. Stačí přežít poslední rok a konečně se jí zbaví! Naneštěstí pro něj má totiž nadání na Lektvary a dostala se ke studiím na OVCE.

Nechápal, proč se jí Brumbál pořád tolik zastává a nechápal, co ti dva spolu mají společného, protože nejednou slyšel, jak se přeřekla a místo pane řediteli, řekla Albusi. Věděl, že to není jeho věc, ale strašně ho to žralo. To, že ta zatracená Maewe Lautrecová je v přízni samotného ředitele školy. Nechápal, co na ní Brumbál má, co to spolu kujou za pikle. Dokonce i McGonagallová si jí velice cení, možná proto se taky stala Primuskou. No jistě. Všichni jí tu měli rádi, jen on, Severus, doopravdy věděl, jaká ve skutečnosti je. Malá nevděčná mrcha.

Severus Snape si jako vždy vykračoval po chodbách hradu a sledoval, jak se studenti baví, když je venku tak krásně. Pozdního babího léta stále převládalo, podzim byl ještě stále v ústraní a slunce hřálo.

Šel po kamenné chodbě v atriu a přemýšlel nad dalšími lstmi, nad dalšími útrapami, kterými by mohl své studenty obšťastňovat.

Zrovna v tu chvíli se za rohem mihl tak známý dlouhý pramen kaštanových vlasů. Severus věděl, že nadešla jeho chvíle. Rychle si pospíšil, aby ji zastihl, zrovna ho totiž napadl geniální nápad na školní trest.

„Slečno Lautrecová!“ Spřáhl ji hřmotným hlasem, načež svá ústa stáhnul v tenkou linku tak, že byly sotva vidět jeho rty.

„Hm?“ Věděla, že mu opět o něco jde. Otráveně se otočila k němu a obrátila oči v sloup.

„Mám ten dojem,“ chvilku si ji prohlížel a uvažoval, co by jí vytknul, když v tom si všimnul nedopnuté košile u jejího krku, „že jste nevhodně oblečená. Kazíte zde morálku. Odebírám Nebelvíru deset bodů!“

„Vy byste mi vzal body, i kdybych neměla zavázané tkaničky, přestože nosím mokasíny, viďte?“ Zareagovala ihned.

Jako by to sama chtěla a nahrála Snapeovi do noty: „Co si to dovolujete?“ Předstíral vztek, ačkoliv v hloubi duše si mnul dlaně a pěkně dlouho nebyl tak spokojený. „Odebírám Nebelvíru dalších deset bodů za Vaši drzost, slečno. A tímto jste si také vysloužila další školní trest!“ Důkladně si nechal záležet, jak vyslovit slovo další, aby jí dal najevo, jaký je z ní lajdák.

„Jak jinak!“ Vyprskla naštvaně.

„Dalších pět bodů,“ zašklebil se Snape, „dnes je ale krásně, viďte?“ Zdvihnul obočí a zadíval se kdesi do nebe, jakoby se rozplýval nad nebeskými výšinami. „Takže dnes v sedm hodin večer v mém kabinetě, slečno Lautrecová!“

„Prima!“ Odsekla rozhořčeně. „Už se nemůžu dočkat!“

„Doporučuji Vám přijít včas,“ ignoroval její poslední poznámku, obrátil se zpět a rázným krokem odkráčel pryč, až za ním vlál černočerný hábit.

„Magor!“ Neodpustila si a zhnuseně hleděla, jak Severus Snape odchází.

„Já to slyšel!“ Zaznělo zpoza rohu. „To máme dalších deset bodů!“