Jak se hulí v nebi?

Tuhle básničku jsem psala tak před dvěma měsíci, ale teprve teď jsem si na ni vzpomněla a konečně ji přepsala…

Za druhým mrakem zprava,
svatý Petr ztratil klíč,
zavoněla nasušená tráva,
zahulil si, teď je pryč.
***
U brány se sekl příjem,
kdo nehulí, pálí ho bidlo,
kdo nehulí, holí ho bijem,
utrhnem mu pravé křídlo.
***
Mezi řadami svatých to pěkně zřídlo,
diskutují a pijí z listí laté,
nemají stání, jak je vidno,
Marie Anna, toť jméno svaté!
***
V temně zelené róbě,
v zajetí omamného pachu,
trávu dám tobě… Bože,
fakt beze strachu.
***
Potáhni měkce,
nabalím ti jointa,
po trávě z nebe letí se lehce,
v tom je ta pointa.
***
A tak od toho času
v nebi každý hulí špeka,
dočkala se husa klasu,
nikdo se nevzteká a nikam už nespěchá.
***
Nad nebem se začal vznášet,
opar ze zelenýho listí,
každý s každým se začal snášet,
tím si buďte lidi jistí!

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

23 komentáře “Jak se hulí v nebi?

  1. loool :)))

    ehm… teď civilizovaně: mocinky pěkný!

    tak nic… třetí pokus: můžu si to pověsit nad postel místo modlitbičky? 🙂

  2. Tak to je fakt kruty!!!!nejen ze si supek spisovatelka ale i basnicky mas na jednicku alespon s padesati hvezdickama!!!(ˇjavim je to nelogicky ale s logikou se nikam nedostanem):)

  3. tak Ti brachu nevím, je to moje dítě? není to moje dítě? :o)))))))))))… moc krásné.. i mamince se to líbí :o))))

  4. sem to nějak popletla… ten 17. komentář je taky můj, jenom jsem ho ech nooo… no doplantala jako Rychlonožka z Rychlejch šípů… ale jo, asi to je fakt moje dítě… moc se od stromu neodkulilo, že jo kočičko? :o))))

  5. :)))))))))))))) Je to tvoje dítě… ale tvoje dítě tohle nedělá, jen o tom píše… přiznává se veřejně, že to zkusilo, ale nic na tom nevidí, protože je to ..stejně jako cigarety…hnusný nikotin, jen s příměsí nějakého bordelu :)))

    Strome, slož něco, tovje dítě to tu dá :)) Kašičiny subrety tu už, myslím, jsou :)))

  6. Tahle básnička mě překvapila. Hulit v nebi není špatná myšlenka. V povídce Nebeský fotbal od G. B. Shawa hrajou andělé fotbal. Ale dát zahulit bohu je trchu dost. Mám dojem, že básnička spíš zachycuje dojem než co jiného. Působí na mne jako roztříštěné výjevy z Nebe, kde se hulí. Nebeská tráva asi není k sehnání že?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..