Jak se hulí v nebi?

Tuhle básničku jsem psala tak před dvěma měsíci, ale teprve teď jsem si na ni vzpomněla a konečně ji přepsala…

Za druhým mrakem zprava,
svatý Petr ztratil klíč,
zavoněla nasušená tráva,
zahulil si, teď je pryč.
***
U brány se sekl příjem,
kdo nehulí, pálí ho bidlo,
kdo nehulí, holí ho bijem,
utrhnem mu pravé křídlo.
***
Mezi řadami svatých to pěkně zřídlo,
diskutují a pijí z listí laté,
nemají stání, jak je vidno,
Marie Anna, toť jméno svaté!
***
V temně zelené róbě,
v zajetí omamného pachu,
trávu dám tobě… Bože,
fakt beze strachu.
***
Potáhni měkce,
nabalím ti jointa,
po trávě z nebe letí se lehce,
v tom je ta pointa.
***
A tak od toho času
v nebi každý hulí špeka,
dočkala se husa klasu,
nikdo se nevzteká a nikam už nespěchá.
***
Nad nebem se začal vznášet,
opar ze zelenýho listí,
každý s každým se začal snášet,
tím si buďte lidi jistí!

23 komentáře “Jak se hulí v nebi?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..