(1/4)

„…. Nech toho, prosím tě. Co děláš pro tuhle rodinu, jediný, na koho se můžu spolehnout je Regulus, ten jediný stojí po mém boku..“
Sirius šel po chodbě, rodiče už se zase hádali. Ano ano, jedině Regulus je maminčin mazánek, mamince pomáhá… je to vlezdoprdelka! Sirius už ani nevnímal, že ho rodiče nepovažují za člena rodiny.
Žena středního věku, napůl opírající se o černou hůl zakončenou křišťálovým hadem, právě vyšla zpoza rohu. Na sobě měla temně zelenou róbu a vlasy černé jako uhlí, stejně takové, jaké zdědil Sirius. Měla je sčesané do přísně vyhlížejícího pleteného copu omotaného kolem týlu do drdolu. Ano, byla to ona. Žena, která před chvílí vůbec nehleděla na to, jestli někdo poslouchá, jak zvyšuje hlas na svého muže. Aniž by si syna vůbec všimla, prošla kolem bez mrknutí a Sirius by řekl, že záměrně, do něj žduchla, až skoro upadl na zem. Stihl se zachytit závěsu, jež trčel z rohu poblíž okna. Žena jako by si ho teprve teď všimla: „Co tu děláš nevděčníku, neměl bys být někde venku?“
„Venku leje, máti!“
„Nebuď drzý. Baví tě tu takhle překážet ? Málem si mě srazil!“
„Šálí tě smysly, máti, srazila si ty mě!“
„Co si to řekl?“ přistoupila k němu blíž a pevně stiskla hůl, kterou držela v pravé ruce.
Sirius po holi sjel nasupeným pohledem: „Říkal jsem, že jsi žduchnula ty do mě!“
„Ty smrade jeden,“ přetáhla ho holí přes paži, kterou stačil Sirius vsunou mezi svůj obličej a matčinu hůl, „můžeš si za to sám. Už jsem říkala, že tu překážíš. Zmiz!“
„To asi brzo udělám,“ zavrčel Sirius, ale myslel to poněkud jinak, než jeho matka…Jestli mě ještě jednou přetáhne tou holí, přísahám, že se pomstím.
Neměl chuť se ještě dnes s matkou potkat, namířil si to rovnou do svého pokoje, kde už na něj čekala jakási sova.
„Skvělé, to je od Jamese.“
Ahoj Siriusi,
je mi líto, jak s tebou doma zacházejí, asi to nebude o moc lepší, než loni, viď? Už jsem o tom mluvil s mámou a tátou a pokud budeš chtít, můžeš na zbytek prázdnin přijet k nám. Dveře k nám jsou vždycky otevřené. Víš, že si tě naši oblíbili. Jsi jako jejich druhý syn a jako můj bratr. Dobrá tedy, hlavně se opatruj a nepouštěj se moc s matkou do rozbrojů nebo ti udělá něco horšího, než minule. Buď opatrný. Zatím, James.
„Ach kamaráde, jak ty se máš. Máš tak skvělou a normální rodinu, zato já,“ do pokoje právě někdo vstoupil, „vypadni Regulusi, nedovolil jsem ti vstoupit!“
„Proč jseš hned nasupenej Siriusi, že by ti zase mamička napráskala?“ posmíval se bratr
„Co chceš?“
„Nic, jen jsem se přišel podívat, co bych na tebe ještě mohl prásknout!“
„Mohl jsem si myslet, že posledně jsi to byl ty. Krátura není takový žalobníček!“ rozčiloval se Sirius, jeho pohár trpělivosti už přetekl. Přistoupil k bratrovi a chytl ho za límec…
„..mamíííí, mamííí..pomoooc.. „
„Ty skrčku jeden pitomej, bonzáku ubohej… však počkej, já si to s tebou vyřídím!“
„Mamííí…Sirius mi zase vyhrožuje!“ Do pokoje vpadl obrovský robustní muž. Pleeesk! Siriusovi přiletěla zprava obrovská rána, která se rozléhala po celé lícní kosti.
„Počkej táto, já ti to vysvětlím..není to tak..“
„Není co vysvětlovat, je to úplně jasné,“ další plesk zaznamenalo další ránu, tentokrát z druhé strany. Regulus se usadil v rohu a tiše se bratrovi posmíval, „nebudeš bratra šikanovat. Ať už je konec léta a ty konečně vypadneš!“
Siriusovi se do očí nahrnuly slzy bolesti, jeho otec měl obrovskou ránu. Byl dvakrát větší a ramenatější než on sám. Proč on? Proč zrovna on se narodil první a je ze všeho vždycky obviněn? Regulus je jejich miláček, který nikdy nic nezkazí a kterého jeho starší bratr šikanuje.

37 komentáře “(1/4)

Napsat komentář: Blanch Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..