„Ano, tati.“
Kluci se otočili a následováni Harrym si vlezli zpět dovnitř.
„Jamie už spí, oproti tobě, jak předpokládám..?“ obrátil se na syna.
„Já nevím, víš, že do dívčích komnat se nedostaneme..“zamračil se nakvašeně, „ale řekl bych, že ano.“
„No, tak dobrou noc pánové. Přeji sladké sny.“ Všichni tři byli nuceni jít do svých komnat.
Po chvilce se vrátila Hermiona.
„Představ si to, jak je ta holka ulhaná. Bylo mi to hned jasné. Nechápu, proč takhle mrhá časem. Jsou se Siriusem nejlepší z ročníku a tohle..“
„Hermiono,“ skočil jí do řeči, „a jací jsme byli my?“
Hermiona se usmála, „Já vím, proto jsem ji nesebrala žádné body. Moje svědomí si semnou často pohrává.“ Posadili se na křesla ke krbu a celou noc probírali své mládí. Vzpomínali na školní léta a na to, když byl s nimi ještě Ron. Byla to noc plná sentimentálních, melancholických, ale i pozitivních pocitů.
„Dobrý den, profesore,“ míjel Harry Snape, který i po padesátce vypadal stále mladý a svěží. Jeho kouzelnický původ mu dovoloval vypadat stále na čtyřicet. Téměř vůbec se za tu dobu nezměnil. Jen jeho vztah s Harrym se změnil. Mnoho se toho událo a oba byli nuceni si při boji proti Voldemortovi věřit a sblížilo je to.
„Dobré ráno, kolego,“ častoval Harryho Snape tímto titulem. I když se stále tvářil zarputile a nesnesitelně, uvnitř oba věděli, jak to mezi nimi ve skutečnosti je, i když ho oslovoval s nechutí v hlase.
Byla sobota, Harryho syn měl zrovna trénink, jako on i jeho otec, zdědil jako by z generace na generaci, post chytače. Harry byl na něj neuvěřitelně pyšný a chodil se na jeho tréninky dívat. Sirius byl však ve věku, kdy mu tahle otcova pozornost hrozně vadila. Když byl malý, rád si s tátou hrával a vymýšleli spolu ptákoviny. Harry ho sám učil létat na koštěti. Ale teď už byl jeho syn v pubertě a každý ví, že děti v tomhle věku se za své rodiče stydí. Harry si to neuvědomoval, protože sám své rodiče nepoznal a Sirius neměl tu odvahu to svému otci říct.
Když trénink skončil, tak jako se jako obvykle šel podívat na svou ženu.
Stál u krbu, vzal si do ruky prášek Letax.
„Grimmauldovo náměstí 12!“
Ocitl se v obrovské chodbě, která už dávno změnila vzhled. Za těch několik let si to tu Harry s Ginny zvelebili. Celý dům rekonstruovali a dokonce se jim i nějakým kouzlem povedlo sundat ze zdi obraz paní Blackové, Siriusovi matky. Hrálo to tu pastelovými barvami, všude byly fotky jejich dětí. Nikde nebyl žádný prach, všude bylo čisto. Kolem stěn stál moderní nábytek a z celého domu vyzařovala jakási veselá a pozitivní nálada.
„Ahoj miláčku,“ šinula si to k němu Ginny a políbila ho.. Moc jí to slušelo. Měla vlasy až po pas, na hlavě čelenku a její hubené tělo lemovaly tmavé zvonové džíny a černý dlouhý hábit v podobě letního kabátku.
„Ahoj Gin, kde je Artur?“
„Je venku se sousedovic Borisem..“
„A ty někam jdeš?“ prohlídl si jí Harry.
„Ne, drahoušku. Právě jsem přišla z ministerstva, Percy měl nějaký problém a nutně mě tam potřeboval. Někdy si připadám, že jsem víc ministryní kouzel já, než on.“
„Ty jsi hlavně ministryní mého srdce,“ líbnul ji sladce na rty, „moc pracuješ.“
No toje !… GENIÁLNÍ!!!
je to skvělí ale někdo mi tam chybí
ses fakt dobra nenapises nejakou knizku
??
velice pěkné čím dál mě překvapuješ
já s etaky překvapuju..jak jsem mohla napsat takovou blbost? 🙂
hermi určitě..mám jich několik rozepsaných u sebe v pc..jen co dopíšu všechny naplánované HP povídky..tak se naplno vrhnu na tu svou..
Už mě docela začíná štvát, že všude kam se dá strkáš to, jak Sevík neni úžasnej dobroděj. Jakou by mělo cenu vymýšlení tak úchvatně záporné postavy a pak z něj udělat nejsvětlejší stránku knihy? Nenapadlo tě někdy napsat třeba, že nakonec Sevík zabije Voldemorta? To by bylo totiž úchvatně originální. Ještě bych pochopila Malfoye, ale Sevíka ne. To mi prostě nejde do hlavy. Kdyby byl najednou dobrý tak to prostě nemá to kouzlo. No a když už tak si opravdu nemyslim, že by byl někdy schopen přátelství s Harrym… zvlášť ne po tom co je napsaný v pětce…. Nechceš zase jednou napsat něco kde by byl furt zápornou postavou? Že se ptám, asi ne.
říkej si co chceš, já ho tak vidět nepřestanu..je to moje věc, jak ho vidím a jak ho napíšu :))
Jinak…já mám svoje důkazy pro to, že ten dobroděj je..jednou je všechny vypíšu a vložím sem a nebude jich málo.. myslím, že Dnes neumírej je taky jeden z nich, dá-li se to tak říct..
Sevík Voldíka zabít nemůže..musí ho zabít Harry..ale v jedné povídce umře :)) Jednu, co si nějaký půl rok schovávám 🙂
Já jsem tam taky nenapsala, že jsou přátelé..nýbrž, že se respektují a už není mezi nimi taková pře..to pozor, oo žádném přátelství jsem tam nepsala, jen, že je to sblížilo..žádné přátelství..nepleť si pojmy.
Já už něco takového, kde je tak trochu záporný, píšu..ale vlastně ne, nakonec z něj bude taky hrdina 🙂 Nechci nic takového napsat, protože na to ho mám moc ráda..holt tenhle styl psaní hledej jinde :))
Percy,ten vymaz je MINISTR KOUZEL!!!
?!!!!
no,jinak je to bomba jeko vždy:)
ty jo … mě by docela zajmalo jak vypadaj … :)) umíš malovat Blanch
… že bys je namalovala a vložila to sem …. :)) PLS … :))
Cornelie já nevím, jestli umím…to posuď sama v sekci Moje fanarty 🙂 Možná je nakreslím :)))
No tak to se ti vážně povedlo!!!Mám ráda povídky o Harrym Potterovi a Ginny Weasleové.A třešnička na dortu jsou ty dětičky to se mi vážně líbí!!!
Tvoje povídky jsem tu přečetla úplně všechny a moc se mi líbí
napiš prosím ještě nějaké!!!
ginny
Percy ministr?to se mi nějak nezamlouvá..v poslední době jsem nějak vybíravá XD
Pořad nudnější, ale budu číst dál..
Na tvém místě bych to nečetla už dál…je to strašně nudné a o ničem 🙂