Zde je druhá část, jelikož text se nevlezl do jednoho článku
Harry si myslel, že třeba bude chtít Draca probudit, ale Lucius se jen díval. Ve tváři se mu nepohnul jediný sval, Harry si byl jistý, že ani nemrká, jen jeho výraz se změnil, teď to byl výraz člověka, který na svoji otázku dostal odpověď, kterou v hloubi duše očekával, přesto však do poslední chvíle doufal v jinou. Nekonečně dlouho tak zůstali bez hnutí jako nějaké sousoší, Lucius hleděl na Draca, Harry na Luciuse. Pak Malfoy natáhl ruku a zlehýnka pohladil Draca po vlasech, hned nato vstal a rychlým krokem vyrazil ke dveřím, odstrčil Niona, který až doteď postával na prahu, nezúčastněně pozoruje dění, a zmizel v nitru chodby. Harry se za ním udiveně ohlédl. Nic nechápal, věděl jen, že se něco děje.
Třesoucí se rukou sevřel Dracovo rameno a jemně s ním zatřásl. Žádná reakce. Zkusil to znovu o něco důrazněji. Zase nic. Jeho otupělou myslí se mihla strašlivá myšlenka, ale okamžitě ji zaplašil. Obrátil chlapce čelem k sobě a s hrdlem staženým tak, že stěží mohl dýchat mu pohlédl do tváře. Byla bledá jako jindy…možná o něco víc, uvolněná, klidná…a krásná… Natáhl ruku, ale podvědomě si byl jistý ještě než se konečky prstů dotkl ledového čela.
Ten dotek na něj zapůsobil jako rána elektrickým proudem, s přidušeným výkřikem vyskočil na nohy, pozpátku doklopýtal až ke zdi o kterou se zarazil zády. Nion, který pořád ještě zíral do prázdné chodby se k němu obrátil. ,,Co je?“ Harry neodpověděl, instinktivně se snažil popadnout dech, jehož se mu zoufale nedostávalo, vytřeštěné oči přilepené na Dracově nehybné tváři. Nion přistoupil k bezvládnému tělu, šestým smyslem vycítil silnou magii proudící vzduchem, nebylo to nijak nepříjemné, ale trochu ho děsila. Prsty pravé ruky spočinul na chlapcově krku ve snaze nahmatat tep.
,,T-to nemůže být pravda! Tohle se přece NEMŮŽE dít!!!“ Harry slyšel svůj hlas, ale nepoznával jej, byl mnohem hlubší, chraplavý. Nion pomalu vzhlédl. ,,Ale jo,“ odtušil klidně, ,,je mrtvej.“ ,,Vždyť jenom spal!“ vykřikl Harry, on sám si ani neuvědomoval, že křičí. Nion slabě přikývl. ,,To se někdy stává,“ řekl tiše, ,,ve spánku. Dobrá smrt. Ne každej má takový štěstí.“
,,Jenže jemu bylo sedmnáct!!!“ zaječel Harry. ,,To neznamená, že nemohl umřít mnohem horším způsobem.“ ,,Jenže on nemusel umřít vůbec, chápeš?!?! Kdyby mě nikdy nepotkal, mohl ještě žít! Mohl žít, kdybych nebyl idiot!“ vydechl Harry zajíkavě, hlas od křiku už tak ochraptělý, že stěží dokázal promluvit, slzy, jež mu v nepřetržitých proudech stékaly po obličeji vůbec nevnímal, neviděl nic, jen divoký rej míhajících se rudých světel. ,,To já měl umřít, ne on!“ vzlykl. ,,Oh ježiši,“ hlas se mu zlomil, ,,já jsem ho zabil,“ skryl hlavu v dlaních a podél zdi se svezl na podlahu. ,,A on to věděl! Věděl, že umře a nic mi neřekl! Proč?!?!“ vyrážel ze sebe mezi vzlyky, třásl se po celém těle.
,Řek bych, že moc dobře věděl proč,´ pomyslel si Nion. Draca mu bylo líto, ale nějak cítil, že on má ze všech přítomných nejmenší právo po něm truchlit – a tak netruchlil. Moc se mu do toho nechtělo, ale nakonec si sedl na zem vedle Harryho a jemně mu položil ruku na rameno. Harry vymrštil pravou paži a pevně sevřel jeho zápěstí. Nion nejdřív myslel, že ho od sebe odstrčí, ale jenom ho držel a tiše plakal. ,,J-já asi pořád ještě spím, že jo? Draco mě miloval, nikdy by mě takhle neopustil!“ pohlédl na něj očima plnýma slz. ,,Prosím tě, řekni mi, že to není pravda! Prosím! Ž-že se mi to všechno jenom zdá?“ vyrážel ze sebe mezi vzlyky. ,,Je živý! Musí být!“ z jeho hlasu zněla nepříčetná naléhavost smíšená s čirým zoufalstvím. Nion bezmocně pokrčil rameny, i jeho už při pohledu na Harryho začaly pálit oči, ale byl rozhodnutý se tomu nepoddat. Vytáhl z kapsy hábitu malou lahvičku. ,,Napij se,“ řekl tiše, ,,nejdřív se napij.“
——————————————————————————————————-
K Voldemortově pracovně šel jen co noha nohu mine. Tušil, že se Lucius uchýlil právě tam, ale nebyl si jistý, jestli je vhodné, aby za ním teď chodil. Jednak bylo možné, že si v takové chvíli přeje být sám a i kdyby ne, zbývala vysoká pravděpodobnost, že na tom bude psychicky dost špatně a Nion si zaboha nedokázal představit, co by měl říct nebo udělat, aby ho utěšil. Zastavil se u dveří a nerozhodně přešlápl. Při pouhém pomyšlení, že by někoho tak silného viděl brečet mu naskakovala husí kůže. Uběhlo deset minut a on tam pořád ještě stál a upřeně zíral na kliku z černého mahagonu. Náhle ucítil poblíž slabý závan magie a dveře se samy od sebe se slabým zaskřípěním pootevřely. Teď už nemohl váhat, otevřel je dokořán a tiše vstoupil.
Lucius seděl v jednom z exkluzivních křesel, vypadal trochu apaticky, ale v jeho tváři, jak Nion s úlevou zaznamenal, nebylo po slzách ani stopy. ,,Jsi v pořádku?“ zeptal se nesměle. ,,Už toho mám pokrk,“ zasténal Lucius a s těžkým povzdechem zvrátil hlavu dozadu. ,,Mám šílenou chuť se sesypat, zavřít se do sanatoria, pít lektvary na uklidnění a každý odpoledne chodit do parku krmit ptáčky. No řekni, nebylo by mi skvěle?“ ,,Možná,“ připustil Nion, váhavě k němu přistoupil a začal jemně vyplétat z jeho dlouhých plavých vlasů kousky omítky. Lucius se pohodlně opřel a zavřel oči, vytěsnil z mozku všechno kromě těch letmých doteků. Nakonec Nion vytáhl za záhybů svého hávu dřevěný kartáč a začal mu vlasy opatrně rozčesávat. Lucius na chvíli ztuhnul, ale pak se zase uvolnil a cele se podal jemným, pravidelným tahům kartáče. ,,Život je někdy hrozně zvláštní,“ řekl tiše.
Když Nion skončil, cítil se už Lucius o něco životaschopnější. ,,Tak, co teď?“ vyslovil větu, která znamenala návrat do reality. ,,No, jestli jsi připraven začít řešit nějaké ty praktičtější záležitosti,“ začal Nion, ,,tak se obávám, že s Potterem je to dost špatný, psychicky i fyzicky, dal jsem mu něco na uklidnění a něco proti horečce, na čas by to mělo zabrat, ale teda nevím, jestli to přežije.“ ,,No to teda přežije!“ vyletěl Lucius. ,,Dracovi dost záleželo na tom, aby tenhle potížista, kterej se přátelí s mudly a domácími skřítky a spravuje si brýle lepící páskou přežil, takže BUDE žít i kdybych mu měl až do konce života osobně zavádět umělou výživu!“ Nion bezmocně rozhodil rukama. ,,To vysvětli jemu. Každopádně jestli se má z toho dostat, tak musí k Mungovi.“ ,,Máš spojení na nějaký lidi z Fénixova řádu?“ Nion přikývl. ,,Dobře, dej jim vědět, že je tady a jak se sem dostanou.“ ,,Ještě zbývá vyřešit jednu záležitost,“ upozornil ho Nion. ,,Hm?“ ,,Musíme pohřbít Draca.“
Lucius mávl rukou. ,,To nebude třeba.“ Nion na něj zmateně pohlédl. ,,No..kremace je jistě pokrokovější, ale nenapadlo mě, že…“ ,,Nebude potřeba udělat nic,“ přerušil ho Malfoy, ,,pojď se mnou.“ Vzal chlapce za paži, odvedl ho zpátky k noclehárně a otevřel dveře. Nion nahlédl do místnosti. Téměř půl minuty sám sebe ujišťoval, že ho nešálí zrak, teprve pak se užasle otočil na Luciuse. ,,Předpokládám, že mi teď nějak racionálně vysvětlíš, že jsem se nezbláznil.“ ,,Nezbláznil ses,“ ujistil ho Malfoy. ,,Byl jsem přímo u něj a vím určitě, že byl mrtvej.“ ,,Byl,“ přisvědčil Lucius. ,,Fajn, a kde teda je?“ Nion se znovu zadíval na prázdnou postel, kde ještě ani ne před hodinou spočívalo Dracovo tělo.
Lucius pokrčil rameny. ,,Nemám tušení.“ ,,Ale nevypadáš moc překvapeně,“ poznamenal Nion. ,,Ne, nemyslel jsem si, že by ho chtěli doopravdy zabít. I když neplní jejich rozkazy, mají nad ním moc, používá jejich magii – a ta magie chce být používána.“ ,,Takže je naživu? Nový Pán zla?“ ,,Možná,“ odtušil Lucius. ,,Jestli ano, časem se to dozvíme, ale i kdyby, myslím, že s Voldemortem nebude mít mnoho společného. Teď běž poslat tu zprávu, během patnácti minut odjíždíme, když sebou hodíme, do půlnoci jsme doma.“
,,Doma?“ zašeptal Nion nedůvěřivě, jako by to bylo nějaké cizí slovo. ,,A kde to je?“ ,,Uvidíš, taková větší usedlost na břehu moře, od té doby, co jsem ji koupil tam nikdo nebydlel, ale nechávám ji udržovat, takže to není žádná zřícenina….“ Lucius se zarazil v půli věty, když zachytil chlapcův zoufalý pohled. ,,Co se děje? Chtěls Formenteru, ne?“ Nion provinile sklopil oči a křečovitě zavrtěl hlavou. ,,Ne.“ ,,Ne?“ zopakoval zmateně Lucius. ,,Říkals přece…“ ,,Já vím, chtěl jsem, aby…jenže tam nemůžu, nejde to“ vzhlédl a Lucius si všiml slz třpytících se na jeho tváři, ,,to on tam chtěl…a já to chtěl zkusit, jenže nejsem on! Je mi to moc líto…“ dodal tiše, ale Malfoy v jeho posledních slovech zachytil hrozbu blížícího se hysterického záchvatu.
Přistoupil blíž a položil dlaně na Nionova ramena, na poslední chvíli ovládl nutkání s ním zatřást. ,,Myslím, že bude dobré, když si hned na začátku ujasníme základní fakta. Takže, pokud spolu máme bydlet pod jednou střechou, trvám na tom, že zůstaneš i nadále Nion Severus Lestrang, veškeré reinkarnace, změny identity nebo rozdvojení osobnosti a jiné aktivity tohoto typu se zamítají! Nejsi pro mě náhražka za Severuse, JÁ beru pouze originály. Taky by bylo skvělé, kdyby sis konečně uvědomil, že jsem si tě nepořídil jako upomínkový předmět, nebo levnou pracovní sílu a že mám co se jasnovidectví týče určité rezervy, takže když budeš něco potřebovat nebo po něčem toužit, laskavě se vyjádři. Jasný?“
Nion trochu zaskočeně přikývl. Pak objal Malfoye kolem krku, naklonil se a trochu pootevřel rty, oči, zářící jako safíry v měsíčním svitu, upřené do Luciusových. Lucius si ho přitáhl blíž, trochu ho zamrazilo, při pohledu na Nionova ústa ho zachvátil silný pocit deja-vu. Za půvabnou jemnou tváří zahlédl jinou s ostřejšími rysy a safírově modrá potemněla v ebenovou čerň. Rychle sklopil zrak, dřív než Niona napadne nahlédnout mu do mysli pomocí nitrozpytu. Přitom si byl jistý, že mu nelhal, ale to by za daných okolností vysvětloval dost těžko.
Z hlubokého zamyšlení jej vytrhl letmý dotek chlapcových úst, zatajil dech, ale nebyl schopen polibek opětovat. Nezdálo se však, že by to Nionovi nějak vadilo, pokračoval ve smyslném laskání jeho nehybných rtů, zlehka jej pohladil po šíji a pak své dlouhé, jemné prsty zabořil do Malfoyových vlasů. Druhou rukou vklouzl pod hedvábnou košili. Lucius sebou prudce škubnul, dotek sametové dlaně na nahé kůži ho probral s účinností elektrického šoku, přesto se mu i nadále splývala minulost s přítomností. Nedokázal s tím nic udělat, ale teď už mu to bylo jedno. Zcela se poddal svým instinktům, celou svou vahou přitiskl Niona ke zdi a divoce, žádostivě odpověděl na výzvu chlapcových úst. Poté odhrnul závoj havraních vlasů a pokryl horkými polibky i štíhlý krk. Vzápětí sklouzl zpět k ústům, znovu a znovu se do nich vpíjel, vášnivě, hluboce. Vzpamatoval se teprve když si uvědomil, že se Nion v jeho náruči chvěje po celém těle a křečovitě svírá jeho ramena, aby se udržel na podlamujících se nohou.
S vypětím sil se odtáhl. ,,Běž poslat tu zprávu, ujede nám vlak,“ vypravil ze sebe. ,,Vlak?“ vydechl Nion, jako by chtěl říct: ,Co to je?´ pohled zastřený, rty rudé, trochu nateklé. ,,M-my pojedeme vlakem?“ zeptal se, už o něco přítomněji. ,,Mám sídlo kousek od Edinburgu,“ odvětil Lucius mechanicky, ,,tam se můžeme zatím usídlit. Nějaké poštovní ptáky najdeš dole, ty dveře vedle vchodu do sklepení. Nion krátce přikývl, spěšně, trochu vrávoravě vykročil směr schodiště, na konci chodby zaváhal, otočil se. ,,Luciusi?“ ,,Co?“ ,,Máš mě rád?“ Jen prostá otázka, nežádal žádné tisíceré ujišťování, jenom chtěl zjistit, na čem je, poprvé a naposledy.
,,Jasně, že mám,“ ujistil ho Lucius, přesvědčen, že tentokrát říká pravdu. Nion se slabě usmál, Malfoye napadlo, že trochu smutně, ale možná se mu to jen zdálo, obrátil se a pokračoval v cestě. Lucius zavřel oči, naslouchal jeho vzdalujícím se krokům. ,Miluju tě, Severusi.´
eeeh…to je jako fakt konec
Indgrid ..pane jo…já se u toho málem robrečela a takový konec? Jka to teda dopadlo s Dracem? aaaah :))))
Fakt zajímavá povídka, aji hezky napsaná. Musím říct že je Ingrid opravdu dobrá
Fňuk… takhle skončila moje oblíbená slash povídka na téma HP:(( chudák Draco… Vyřiď Ingrid že sem moc ráda že tuhle ff dopsala a že sem na ni shodou okolnoszí narazila ti strašně moc děkuju….:)
Klarit Ingrid dostala tuhle adresu, třeba ti odpoví sama 🙂
Tak tohle jsem taky četla celé a uplně jsem se u toho smála, no spíš u 26 kapitoly a tak kolem.Hlavně jsem nemohla z toho jak měl jakýsi "zatoulaný mozkomor" pařát zastrčený kamsi do hlubin svého rozevlatého hávu.Z toho jsem nemohla.Jinak povídka je to hodně pěkná
mia :)) mně s elíbí kapitola, kde se Dracovi zdá o mrkvích 🙂
Díky moc, jsem ráda, že se Zločin a trest pořád ještě někomu líbí.
Klarit-jo, skončila takhle, taky jsem do poslední chvíle čekala, že to skončí jinak, ale nakonec se to vydalo svou vlastní cestou a nic definitivnějšího už se na to namontovat nedalo (teda dalo, ale vypadalo to hrozně). Možná jsem úplně neschopná, ale mám pocit, že si mé povídky občas zkrátka dělají co chtějí, no:).
Ingrid je tady víc čtenářů, kteří se víckrát zmiňovali o tvé povídce, ale asi jsou někde mimo…rozhodně sem časem dojdi, bude tu určitě víc komentářů.
ááách, já tuhle povídku zbožňuju, začala jsem ji číst na fan.wz.cz a byla jsem fakt napnutá jaký to bude mít konec… nečekala jsem ho takže je to dobře :oD bylo to nádherné a smutné :o(((
Ingrid, máš nějaké jiné povídky? já bych si je opravdu strašně ráda přečetla :o)))
:))) já taky
Další povídky nemám, bohužel, možná časem.
BUDEME napnutě čekat..klidně i věčnost 🙂
Já jsem bohužel zjistila, že nevím, kde jsou kapitoly 42-50. Zbytek jsem si přečetla (díky Blanch – jinak bych se o tom nedozvěděla) a ač slash není má nej kategorie, tak se mi to líbilo (ráda si přečtu i něco, co není má krevní skupina, abych byla v obraze). Rozhodně mi to rozšířilo obzory a dostkrát i rozesmálo.
Kapitoly 42-50 najdeš na:
http://fanfiction2.potterharry.net
*slint* 😉
fantasticka poviedka, uplne ma dostala
jednoznacne jedna z najlepsich veci, ake som doteraz citala, spravna davka smutku,humoru aj napatia. . . pridavam sa do zastupu ludi netrpezlivo cakajucich na dalsi skvost spod tvojich ruk, Lady Ingrid 😉
Stoprocentně se přidávám k zástupu :o)))
Tak konečně sem se dočkala poslední kapitolky. Ale…fňuk…já sem chtěla happy end béééé:( Vždiť Draco skončil pořád ještě jako panic, ne?? Chudáček… Nějak sem po přečtení toho konce…taková prázdná, nenaplněná:'( Ale stejnak je nad slunce jasné, že tahle povídka je jedna z mých nejoblíbenějších. Prostě dílo. Díky tobě sem si vlastně zamilovala slash. Hodně štěstí v dalším psaní.
Tak konečně sem se dočkala poslední kapitolky. Ale…fňuk…já sem chtěla happy end béééé:( Vždiť Draco skončil pořád ještě jako panic, ne?? Chudáček… Nějak sem po přečtení toho konce…taková prázdná, nenaplněná:'( Ale stejnak je nad slunce jasné, že tahle povídka je jedna z mých nejoblíbenějších. Prostě dílo. Díky tobě sem si vlastně zamilovala slash. Hodně štěstí v dalším psaní.
Tak konečně sem se dočkala poslední kapitolky. Ale…fňuk…já sem chtěla happy end béééé:( Vždiť Draco skončil pořád ještě jako panic, ne?? Chudáček… Nějak sem po přečtení toho konce…taková prázdná, nenaplněná:'( Ale stejnak je nad slunce jasné, že tahle povídka je jedna z mých nejoblíbenějších. Prostě dílo. Díky tobě sem si vlastně zamilovala slash. Hodně štěstí v dalším psaní.
Tak konečně sem se dočkala poslední kapitolky. Ale…fňuk…já sem chtěla happy end béééé:( Vždiť Draco skončil pořád ještě jako panic, ne?? Chudáček… Nějak sem po přečtení toho konce…taková prázdná, nenaplněná:'( Ale stejnak je nad slunce jasné, že tahle povídka je jedna z mých nejoblíbenějších. Prostě dílo. Díky tobě sem si vlastně zamilovala slash. Hodně štěstí v dalším psaní.
sakra, 4x sem to posílat fakt nechtěla *červená se*
Ale tohle prostě nemůže být konec! Vždyť se vůbec nic nevyřešilo! Právě naopak… Tuhle povídku sem četla asi 5x a vždy s nadšením, ale tahle poslední kapitola mě děsně zklamala… Já sice namám ráda happy endy, ale ony ani tyhle tragicEndy nejsou nejlepší… 🙁
Ááá, tohle je prostě skvělá povídka. Hrozně jsem se u ní nasmála, ale docela i rozesmutněla, zvlášť tyhle poslední kapitoly. Ale čekat na konec se rozhodně vyplatilo. Sice jsem taky tak trošku čekala něco jiného, ale to je můj problém. Je to bezvadně napsané a fakt se mi Zločin a trest moooc líbí.Těším se, jestli napíšeš i něco dalšího.
jj..Ingrid taky otřásla mým světem Slashe, jako Estriel a Tofiam :))
Je to senzační povídka. Vzdávám jí hold.
Tohle bylo krásný, ale..víš příde mi, že je ten konec takovej..otevřenej, určitě by se na to dalo napsat pokračování, nechceš o tom popřemýšlet? prosíííííím!
No…je otevřenej a souhlasím, že určitý prostor pro pokračování tam je, ale rozhodně ne v nejbližší budoucnosti. Přecejen jsem tuhle povídku psala s přestávkama přes tři roky, tak bych teď nějaký čas chtěla nechat mysl otevřenou novým nápadům. Ale rozhodně o tom popřemýšlím.:)
Ingrid: to jsme rádi 🙂
To jsme víc jak rádi, já skáču radostí ke stropu=)
Teda bylo to fakt pěkný, už jsem ani nedoufala, že narazím na konec téhle povídky a najednou ho najdu tady. Je to úplně super a jsem fakt šťastná, že uvažuješ o pokračování.
Tyyyjo Zločina trest je fakt úžasná povídka….sice sem takovej konec zrovna nečekala,ale i tak je to fakt moc good.Sice se furt nemůžu rozhodnout,jestli bych v tomhle případě neuvítala spíš happy end (
),ale nevadí.Rozhodně si myslim,že bysme všichni uvítali pokračování,určitě o tom popřemýšlej.
Jinak Ingrid, seš skvělá 
No ty jovka, todleto je fakt skvělá povídka, wopravdu nejelpčí =)) Ale to, docela mě mrzí ten konec.. Takovej.. Nevim.. Divnej.. Sem čekala spíš happy end.. Ani nevim, co se stalo s Dracem a Harrym.. Nechceš Ingrid napsat nákej další dílek ?? Já myslim, že bych to neuvítala jenom já =))
Jinak, jak řikam, fakt skvělý, miluju slash a tafdytu povídku =)) Fakt supr!
uhm… vzlyk… cos mi to udělala? Jak jako KONEC?! Ale uznávám… byl nádherný… už abys měla něco dalšího, jinak to asi nezvládnu… fňuk
Ty brd'o, Ingrid, tys mě dostala. Zvlášt' ten konec, to sem fakt nečekala. A co se teda s Dracem stalo? Chtělo by to další menší kapitolku, dovětíček. Co ty na to?
Kdyby něco novýho, ozvi se na mail, diky
už jsem pomalu ani nedoufam, že konce se dočkam,
najednou najdu ho tady,
věřím, že i na další pokračování uspěšně si počkam,
protože tahle povídka má fakt grády
Wow.Otevřeně to přiznávám,občas jsem si pobrečela.Jsem cíťa.XD Ale je to nádherný.Souhlasím s new loony,že by to chtělo nějakej dovětěk nebo tak. Chudák Draco,já ho měla vždycky nejradši…XD
Slunce já vím,že jsi říkala že to je poslední díl,ale mě by přesto zajímalo jestli Draco je nebo není Nový pán zla a jesli je s Potterem?!=)Nešlo by na to třeba navázat jinou povídkou?Sem děsně otravná,já vím!=)
Mně se ten otevřený konec líbí. Nějak to dopadlo a zbytek se nechává na čtenářovi. Ingrid je skvělá!
Já četla jen zločin a trest a je to super! A jak to bude dál?
Panebože!!!
Takže jsem konečně někdy dostalo pokračování!!!
Chudák Harry… A Lucius… Dostal mne ten konec… Je tak… Zvlaštní…
Rozhodně popřemýšlej po pokračování, já si na Niona nějak zvykla a mám ho i docela ráda…
Díky za tuhle povídku…
Jsem si jistá, že mezi nejlepší autorky rozhodně patříš!!!
Ty jsi pojem v Fanfiction a ve slashi, stejně třeba jako Blanch…
tohle byl první slash o Harrym a Dracovi, který jsem kdy četla.
bylo to tak lehké, humorné, něžné, smyslné… a to mě napadají ještě tisíce a tisíce dalších přívlastků, které bych tomuto příběhu vtiskla. 
určitě máš veliký talent a budu ráda, když brzy narazím zase na nějakou povídku od tebe.
Po skoro čtyřech letech jsem si znovu přečetla Zločin a trest a … bože už nikdy nic nebude tak dobré, jako to co ochutnáte na poprvé. Četla jsem nespočetně slashových povídek, a některé velice dobré, ale zločin a trest byl první, roztřesené horké poprvé kdy na konci nemůžete skoro ani dýchat,a pak si uvědomíte že je konec a zbydou vám jen slzy..Ingrid, děkuji. Jen díky tobě jsem objevila úžasný svět fanfiction a všechno co nabízí, Zločin a trest mi následně dal jedny z nejhezčích let v mém životě, a za to mu nikdy nepřestanu být vděčná…
Ahoj, nevím jak to tady po tak dlouhé době žije, ale k povídce jsem se dostala až teď a SUPER
Přesně ta správná kombinace humoru, lásky, slz a napětí!!!
I ten konec byl skvělý a hlavně zajímavý, jen… prostě je to konec a já bych ráda četla dál
Když už určitě uběhla nejbližší budoucnost nešlo by pokračování, pls?
Doufám že sem zabrousíš, Ingrid, anebo prosím kohokoliv kdo by měl na ni kontakt, myslím že bychom ji rádi uprosili všichni, že?
tedy spíš možná "pokračování" před dvaadvaceti lety…
děsně mě totiž mrzí, že tam umřel Sevík (i když uznávám, že to tam dějově skvěle sedlo, ale to neznamená, že mi nemůže chybět…)…