Vox populi – kultura EMO

Vox populi… aneb vyjádřete se ke zmíněnému tématu.

Vím, že se v poslední době v blogařském světě rozmohl trend emo. Jistě mnozí z vás vědí, že počátek všeho toho blbnutí s emocemi a černou barvou měl svůj význam. Že emo nebyl jen komerční trend, za což ho považuji dnes u nás.
Lidé si tohle osvojili a přetvořili k obrazu svému. Tím hůř, že obrazem svým je míněno to, že EMO je prostě automaticky člověk, který má na sobě něco černého, pruhovaného, vlasy sčesané do patky, nejlépe také v černé barvě, oči zmalované černě, řezné rány na rukou a tak dále. Mohla bych pokračovat.
Proč si dnes každý myslí, že když je člověk emo, tak si zákonnitě musí podřezávat i žíly, musí za každou cenu být sebevrah? A že každý emař je vlastně psychopat? Tohle z toho totiž udělala naše společnost. Původci tohoto stylu měli úplně jiný záměr.
Ano… emo je o emocích, od toho vznikl ten název, ale není o smrti.
Čím myslíte, že se toto pseudoobdobí stalo? Do čeho ho přetvořili naši emaři a jak pověst původní myšlence EMO zkazili? Co si všeobecně o tom myslíte?
Já osobně uznávám, že proti emařům nic nemám, spíš se podle mě moc nafukují v médiích o tom fámy, samotný styl se mi vcelku líbí(mám černou barvu ráda), ale čeho je moc, už je moc. Proč být emo, jen kvůli tomu, že je to momentálně in? Neměl mít trend emo hloubku? Vnitřní spojení s tím, za co se vydáváme?
Proč je teď každý druhý blog ve stylu emo? A proč si na něj každý druhý hraje, když ve skutečnosti jím není?

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

83 komentáře “Vox populi – kultura EMO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..