Zdravím a pozdravuji vespolek,jo, ještě žiju, nebo, snažím se nějak přežívat, znáte to, je to těžký :), ale furt koketuju se svým starým blogískem a pořád se snažím si na něj udělat čas.
Tak abych se nakopla a motivovala se mu zas chvilku věnovat, i když tady není ani noha, tak jsem si udělala zas nový layout. Jako obvykle původní verze vypadala líp, ale kvůli omezením blogu jsem ho musela dost osekat, protože by jinak nešel nastavit. Poněkud mě to roztrpčilo, ale co nadělám.
Však já si to layoutování zas hodlám vynahradit nějakými free vzhledy, i když ještě před pár dny jsem se cítila dost demotivovaně, protože jsem zjisitla, že posledních pět layoutů, těch nejnovějších, které jsem dávala ke stažení zde, už nikdy neuvidím a jsou nenávratně pryč. Hodiny práce přišly vniveč. A ne mou vinou :(.
Já nevím proč mám takové štěstí na free hostingy, všechny, které jsem využívala, skončily, a ten, který mi ještě dělal plno užitku, skončil neohlášeně ze dne na den a veškeré obsahy mých webů jsou v trapu – a ačkoliv si běžně dělám zálohy, nějak se jich nemůžu na žádném disku dohledat :(. Ale koho tyhle nesmysly zajímají, že. Jen jsem měla zkrátka co dělat, abych se nakopla pokračovat a dodělat tenhle nový design a nastavit ho vůbec na blog.
Jsem teď na nemocenské a doba je krušná, ale času je naopak zase nějak moc. Přiznám se, že jsem prokrastinovala hraním wowka místo toho, abych byla kreativní a dělala něco užitečnějšího. A poslední dny se mi stále vrací vzpomínky na to staré nadšení při tvoření. Psaní, i grafičení. Vím, že dneska už je to s poptávkou a zájemci o hodně slabší, než před takovými pěti až deseti lety, ale mám pořád touhu dělat někomu radost, i kdyby to bylo jen pár jedinců.
Tedy, pokud někomu ty moje výtvory vůbec radost dělat můžou :)). Ale tak…
Dneska jsem si sedla k potterpovídkám a zas po nějaké době napsala půl kapitoly k povídce, kterou ode mě dávno nikdo nečeká :D, protože ležela ladem kolik… osm let? Ale víte co? Já si ji po sobě četla, protože jsem dávno zapomněla obsah, a říkala jsem si: „Vždyť to je dobré, i docela čtivě napsané, to jsem vážně psala já? Ten nápad je taky dobrý. Proč jsem s tím sekla?“
Ani nevím proč. Jestli ji dopíšu, to taky nevím, ale abych to udělala, zřejmě nesmím podléhat tlaku čtenářů, takže vám ji stejně zatím nebudu zveřejňovat :P. Ale krásně jsem si užila ten čas trávený nad vlastní fantazií, nad tvorbou vět a užitím slov. Jako za starých dob. Vždycky mě to dost naplňovalo. Ty doby, kdy jsem vkládala dvě kapitoly denně k povídkám, jsou nenávratně pryč, ale občas je fajn si to zase připomenout.
Vzhledem k tomu, že padly všechny moje weby s povídkami a veškerým obsahem, ale blog jako věrný přítel stále drží celé ty roky, rozhodla jsem se naházet si sem veškerý povídkový (i grafický)obsah, který jsem nezveřejnila, protože mi to přišlo zbytečné. Ale jestli si někdy udělám web, kdo ví, jak dlouho zase bude žít a kdo ví, kdy se obsah zase ztratí. Jediný blog tady bude navěky se mnou a pokud by někdy někdo v budoucnu – z nějakého mně podivného popudu – hledal nějaké mé starší povídky, alespoň je najde zde, když už nikde jinde. Ale bude to fuška. Je toho desítky, možná nějaká stovka souborů, kdo ví, jestli se k tomu všemu donutím, teď mě jímá entuziasmus, ale za takových deset přidaných článků si asi budu trhat vlasy :).
Stejně tak bych ráda konečně opravila odkazy, které na blogu nefungují – co se týče grafiky. Ale to ještě chvíli počká, protože mám v úmyslu za nějaký čas, až budu více při financích, obnovit znovu starou doménu a nahrát tam všechny vzhledy se stejnou adresou, takže by se linky měly jednoduše jen obnovit a začít fungovat. Ale to ještě nějaký měsíc nejspíš počká.
Tak jo, cítím se nabuzená a motivovaná, tak schválně jak dlouho mi to zase vydrží.
Blogům zdar, pardálové.
Jůůůů, ty máš i buttonek. Kawai!
Ach, omezení co se týče grafiky na blogu.cz – to znám… či jsem aspoň znávala… kdysi v době pravěké, kdy jsem ještě dělala vzhledy na internetové stránky. I proto jsem byla uhnízděná na sblogu – tam to bylo fajn s tím nastavením (pomocí css+html editoru, tam člověk dokázal nastavit téměř cokoli). Jenže pak tuto službu seznam zrušil… škoda. Nu což…
Vzhled pěkný – líbí se mi ty detaily s tím "plástvovým vzorem".
A tvé výtvory určitě dělají radost, ikdyby to byla jen má maličkost, co se zde občas (dosti nepravidelně, spíše v momentech záchvatů prokrastinace) zjeví a prohlédne si je…
Přeji brzké udravení.
(A mnoho élanu do tvorby)
Jsem ráda, že ses vrátila zpátky 🙂
Nebyla by si jediná, jak jsem si po různých blogách všimla, grafik, co už tu předtím byl a opět se vrátil, je nás trošku více, no 🙂
Pamatuju si tě xx let zpátky, jak jsem byla hotová z tvé grafiky a dneska jsem na tento tvůj blog narazila a hle, ona přidala článek, žeby se grafici opět probouzeli?
Jinak layout krásný, nikdo už není zvyklý na takovýto styl layoutů, tak jsem zvědavá, jestli styl opět obnovíš a zase se začnou dělat takové layouty, jako dřív, i když představit si mít tak malé měnu by mě asi mrsklo v této době
Taky jsem hodně psala povídky a pak se na to ze dne na den vyprdla, neměla žádnou fantazii a teď jezdím na školení a začínám chodit do práce a času na školení je čím dál víc a taky jsem začala dopisovat 2 své staré povídky + jednu novou, tak jsem zvědavá, jestli mám ještě fantazii, kterou jsem měla před pár lety
A jak říkám, jsem ráda, že seš zpět a těším se na free designy 🙂
[2]: Sblog taky nebyl žádný zázrak. Mívala jsem tam experimentální blog taky, taky nenastavil vše, jak měl, i to css a html bylo omezené, nejlepší je prostě samotnej web, tam si člověk může dělat úplně cokoliv chce. Všechny ty systémy mají vždycky někde nějaký ten mantinel. Hranici, za kterou už se nedá zajít.
Proč vlastně sblog seznam zrušil ani nevím, vím, že mě na to ani neupozornili předem a blog jsem měla smáznutý ze dne na den, ale nějak jsem nepochopila důvod, ta služba byla fajn. Byl hodně oblíbený.
A díky 🙂
[3]: Jestli vrátila, toť otázka, je to takové – občas se zde vyskytnu
, vždycky to vydržím tak měsíc, dva, a pak mě zas půl roku není, snad to nedopadne stejně.
No, já si nevšimla moc, že by se grafika obnovila, ne taková ta pravá grafika. Já takové te "stár" přeplácané blend grafice moc grafika neříkám. Má to každý druhý blog a je to tak snadné zvládnout, že to bohžuel na mě nedělá dobrý dojem, ráda bych viděla fakt zase někoho, kdo opravdu tvoří. Sám své věci tvoří. Jako to bylo kdysi 🙁
Já upřímně řečeno zase nemám ráda takový ten styl přehnaně široké menu zaplácané nesmysly. Jednak je to grafický fail(tak jako jasně, pro mladší blogery asi vítaný), v profesionálním světě grafiky dost kritizovaný, a hlavně je to velký záhul na paměť počítače a načítání internetu. Čím víc obrázků, nebo větších(nejhůře kombinace obojího), tím větší problém má blog to načíst a celkově i prohlížeče a počítače s nižší ramkou. Déle to trvá. Odvádí to zbytečně návštěvníky, co mají menší ramku(hlavně právě na blog.cz, který to ještě komplikuje). Takže mám raději styl "čím méně, tím lépe" a na co mít obrovské široké menu, když používám jednoslovné odkazy a drobné obrázky, takže není třeba, raději ten prostor navýším u textového pole(a tak, aby vzhled nezabíral celou stránku, mám raději drobnější centralizované náhledy, než roztahané pokusy o využití veškerého prostoru – hlavně záhlaví, co zaplácne celý monitor, což je bohužel na blog.cz dost běžná záležitost, co jsem si všimla :(, starý styl se úplně vytratil a ani nechápu proč se stal boomem styl a lá "celebrity, všechno zaplácat"). Já s mým širokoúhlým monitorem na to šíleně trpím. Načte se blog a jediné, co je vidět, je záhlaví… uff.
Ale samozřejmě sto lidí, sto chutí, každý to má jinak. A asi je to otázka jiné generace hlavně. To je prostě jen můj pracovně deformovaný pohled, já jsem zvyklá už na jiné odvětví placených zakázek, kde se tohle prostě nenosí no.
S tím psaním, to znám. Mluvíš mi z duše.
Čím víc zaneprázdněná jsi, tím větší touhu po psaní máš. Mně se honí v hlav takových námětů a dialogů a všeho… Ale pak, když je čas a sednu k tomu, se mi najednou až tak nechce, nebo to nějak nejde 