Seděl u stolu spolu s ostatními profesory. Právě si nandával na lžíci něco, co se podobalo ovesné kaši, když si vedle něj na stůl vytáhl profesor Kratiknot Denního věštce, kouzelnické noviny, které odebírala polovina učitelského sboru, jen on sám ne. V hlavním titulku novin stálo: „Dnes je tomu rok, co byl Ten-jehož jméno-nesmíme-vyslovit poražen,“ a podtitulem zněla věta: „Kde je konec Harrymu Potterovi – chlapci, který zůstal naživu ?“
To jméno mu nikdy nedalo spát a i teď, když je James Potter rok po smrti(a ten špeh Sirius Black v Azkabanu), ho stále příjmení Potter pronásleduje.
Severus Snape učil v Bradavicích Lektvary už třetím rokem. Byl to vysoký, štíhlý, poněkud šlachovitý mladík po dvacítce s hromadou mastných havraních vlasů po ramena. Nikdy nebyl oblíben jako student a teď nebyl oblíben ani jako profesor. Na to, že byl tak mladý a ještě ne tak zkušený, si počínal dost rázně. Byl tvrdý a neúprosný. Měl rád jen zmijozelské studenty, to proto, že kdysi patřil mezi ně, ale hlavně proto, že se stal ředitelem zmijozelské koleje.
Dnes měl poznat nového profesora Obrany proti černé magii, i když o tuto funkci usiloval celou tu dobu, od doby, kdy nastoupil, Brumbál mu ji z nějakého důvodu nechtěl dát. Toto místo bylo prokleté už řadu let, nikdy nevydržel žádný profesor na tomto postu déle než rok, ani před sedmi lety, kdy byl ještě studentem, tomu nebylo jinak. Letos však vůbec nelitoval toho, že mu tento post nebyl přidělen. Stal se v jeho životě obrovský zvrat.
A zde náš příběh celý začíná.
„A tohle je Severus Snape, profesor Lektvarů.“ Severus zvedl hlavu, když mu Brumbál právě představoval nového profesora Obrany proti černé magii, lépe řečeno profesorku, jak ihned zjistil.
Podávala mu ruku: „Těší mě, Gwendoline Sheffieldová.“ Severus z ní nespustil oči. Dosud byl nejmladším profesorem ve sboru on sám, ale ode dneška tomu bylo jinak.
„Gwendoline právě ukončila studium vyšší odborné školy černé magie a její obrany v Glasgow,“ rozpoznal Brumbál Severusovy rozpaky. Dívce bylo sotva dvaadvacet let. Severusovi byla povědomá, odněkud ten obličej znal. Než stačil cokoliv říct, skočila mu do řeči: „My už se známe, ještě ze školy. Chodil jste o tři ročníky výš.“
No jistě, odkud jinud by ji znal, než ze školy. Proč mu to nedošlo. Musel ji denně vídat na chodbách. Tehdy ho však ničím neokouzlila, jinak by si jí všiml..naopak dnes tomu bylo jinak.
„A do jaké koleje jste chodila, smím-li se zeptat slečno Sheffieldová ?“
„Oh.. říkejte mi Gwen, všichni mi tak říkají. Chodila jsem do Nebelvíru.“
Severusovi bylo jasné, že ona jistě ví, že je ze Zmijozelu, pokud si ho ze školy ještě pamatuje. Nemělo cenu jí to ani říkat. Zmijozel a Nebelvír se nikdy neměli v lásce.
Ještě po zbytek dne mu v mysli utkvěl ten andělský zjev, ty temně šedé oči a plavé vlasy vlnící se téměř k pasu. Jak to, že si ji nevšiml už dříve, vždyť tahle dívka musela upoutat téměř každého. Ne, že by zrovna jej měla upoutat, ale nepřehlédnutelná není.
U večeře už neseděl jen učitelský sbor, ale bylo prvního září, čili byl první školní den a hala byla plná studentů. Už bylo dávno po zařazování.
„Dobré ráno, Severusi,“ posadila se ráno u snídaně Gwendoline vedle něj.
„Dobré ráno, Gwen, jak jste se vyspala ?“snažil se znít aspoň trochu mile. Nebyl zvyklý na to, aby se s ním někdo při snídani takhle vybavoval.
„Přímo úžasně, ale nemohla jsem se dočkat dneška, až konečně budu učit. Povězte mi Severusi, jaký byl Váš první den jako profesor ?“
„Abych pravdu řekl,“ uvažoval, jak nejlépe to zkrátit, nervozita z něj sršela jako voda z fontány, “ moc si na to nevzpomínám, ale byl jsem strašně nervózní, ale mohlo to dopadnout hůř.“
Gwen se na něj brilantně usmála. Pramen vlasů, který ji neustále padal do očí si ladně zastrčila za ucho. Severus se cítil nesvůj, když vedle něj seděla takováhle žena.
„No, přeji Vám hodně štěstí,“ zvedl se a s černým pláštěm za ním vlajícím odešel.
Nemohl se dočkat, až odučí všechny své, dnes byl nějak vyvedený z míry. Gwendoline se stala pro něj důležitou součástí dne a strašně rád se na ní díval.Co to mělo znamenat ? Nikdy v životě nic takového necítil. Nevěděl, co jsou to city, co je to láska nebo poblouznění. Nedokázal pojmenovat to, co cítil, poněvadž ještě nikdy nic podobného nezažil. Věděl jen, že je spokojený za každou chvilku, kterou může strávit ve společnosti Gwendoline.
Byl velice zklamaný, když nedorazila na večeři. Čekal, že bude zase sedět vedle něj a bude se na něj překrásně smát jako obvykle, ale nestalo se. Vůbec se večeře nezúčastnila. Trochu ho to znervózňovalo, nejen proto, že ji chtěl strašně vidět, ale měl strach, jestli se něco nepřihodilo.
Brumbál jakoby mu četl myšlenky. Severus věděl, že ovládá Nitrozpyt, stejně jako on sám, ale někdy si říkal, že dokáže vycítit lidské myšlení i bez pohledu do očí. Teď se tak právě stalo: „Slečna Sheffieldová se necítila dobře. Tak raději zůstala ve své komnatě,“ zodpověděl Brumbál Severusovu otázku, která mu zněla v hlavě.
Nemohl to tak nechat. Musí za ní zajít. Kdyby jí bylo jen nevolno, mohla by si zajít na ošetřovnu a všechno bylo v pořádku. Nevěří té povídačce o obyčejné nevolnosti, za tím bude něco víc.
Sám vlastně nevěděl, kde má Gwen komnatu. Bloudil po hradě a když už bylo moc pozdě, tak to raději vzdal. ´No co, zítra je taky den. Zeptám se hned ráno,´ říkal si sám pro sebe.
peknyyyyy hele holka reknu ti z tebe neco bude…ctu to tady upe komplet cely a reknu ti stoji upe za wsechny prachy….i kdyz se kwuli tobe neucim
newadi ze sem si nejakou powidku i wytiskla
abych emla co delat w buse wis…nez si ja zase zajdu pro ne co do knihowny tag bude za nama dalsi milenium
jestli ti to newwa a nebo wa mi napisej na mail prlosim te ju
kuju
:))))))) To mě vážně těší, nevadí mi, že si to tiskneš..
Jen..no nevím, jestli ze mě něco bude.. zrovna tohle bych neřadila mezi své silnější povídky..
Typovídky jsou super.Dneska jsem něco hledala o Rickmanovi a narazila jsem na tohle ty povídky jsou fakt super a zábavný!!!!!!!!!!!!!!!!!
:))) díky.. takové náhody..to je fakt zvlštní :))
No teda Blanch, teprve dnes jsem si to přečetla a je to docela dobré mně se to teda líbylo fakt dobré Glum:))
zatím good
Snape je pěknej děvkař, nejdřív Hermoška a potom Gwen? Ach jo, a mohl by si umýt vlasy….
🙂 Ale no..ty povídky na sebe přece nenavazují.. a i kdyby..děvkař? Když má někoho v nějakých pětadvaceti, a pak v padesáti? :)))