Nemám ve zvyku psát omlouvající články, nicméně přijde mi vhod dát o sobě vědět, abyste byli v obraze, neboť mi chodí dost mailů i komentářů a já bych všechny ráda ujistila, že stále žiju a stále hodlám býti aktivní…
Nemusíte mít obavy, že bych s aktivitou na blogu sekla, to se nestane. Pouze poslední tři týdny byly poněkud hektické, zaneprázdněné a plné povinností a cestování, čili nebyl bohužel na blog a bohužel i mé přísliby čas.
Tímto se omlouvám slečně, které jsem ještě slíbila design na přání(ano, nedělám je a nemám v plánu ani dělat nadále, ale tohle byla výjimka) a která se jej nedočkala, i vám ostatním, pokud jste denně něco očekávali.Zase to zajede do starých kolejí, jen musím vyřešit pár důležitých věcí. Netroufám si však tvrdit, kdy už budu celá jen „vaše“ :).
Mám s blogem ještě plno plánů a vlastně mě napadla nová grafická rubrika a docela ráda bych ji někdy rozjela. Stejně tak mám v zásobě pár grafických utilit, které bych vám ráda vložila ke stažení, bude je potřeba jen lehce upravit a vhodně nastavit.
Stejně tak už je potřeba pohnout s odkazy ke stažení u starších layoutů a drobné grafiky. Jsem si plně vědoma toho, že nefungují a jak neustále opakuji – což je ostatně napsáno i v menu dole černým tučným textem – pracuje se na tom a chvilku to potrvá, neboť jde o nefunkční odkaz, který byl direct linkem na mou starou doménu, která již neexistuje a je potřeba věci přesunout jinam. A no, víte… jen takových webových layoutů bylo přes pět set. Dohromady se jedná zhruba o tisíc souborů :), čili je potřeba to prvně probrat, přeci jen, některé věci už si světlo světa ani nezaslouží.
Na závěr mám rozepsaných i pár osobnějších článků, tedy, spíše kulturnějších, zájmovějších a interaktivnějších, které se grafiky netýkají.
Pro čekající čtenáře mých povídek – snad brzy přibude i další kapitola k PW, je z poloviny napsaná. Jakmile bude v tom hektickém čase chvilka času, určitě se na ni zase vrhnu.
Snad jsem nikoho tímto článkem neotrávila, vím, že je vcelku „o ničem“, ale měla jsem nutkání vás o tom zpravit a přišel mi v tento moment vcelku i nutný(i nudný :D).
Žijte blaze, přátelé a (s)mějt se(x).
Mělo by se zavést něco, co nahradí omlouvací články. Mám sklony se omlouvat v každým článku a nemyslím si, že jsem jediná.
Teda holoubku, těším se na poštu, kterou nám chystáš.
Teším sa na zmeny na blogu 🙂
Blanch, mám rád tvoje povídky, namátkově i úmyslně se s nimi setkávám už několik let. Takže ti za tvé psaní velmi děkuji. A ptám se: Mohu mít odkaz na tvé stránky na svém blogu? Udělalo by mi to rozmarnou radost.
[4]: To ti přeci nemohu zakázat, je to čistě tvá volba :), já na tohle hraní na spřátelování, sbénkování, dovolování se, nejsem… Prostě kdo chce někam odkázat, ať si odkáže, kdo jsem, abych mu to zakazovala.
Jinak velmi děkuji. Cením si toho.
[1]: Povídej mi o tom
Asi by se to hodilo.
[2]:[3]: Jo, kdo ví zas kdy, zas budu teď pendlovat mezi městy a nebudu stíhat. A navíc blogu dám jinej kabátek, jen nevím kdy, tahle hrůza mi je fakt trnem v oku.
No, tak jsme se s tou neaktivitou celkem sešli
Já ted zase žiju zkouškovým a až ted se mi podařilo urovnat krok s povinnostmi 
A jinak čumim že tu je novej kabátek
Tak trochu návrat do starých kolejí, že 
[5]: Snad nemáš strach, že by se to stihlo printnout do dalšího dílu nejlepších designů členů AK (, kde by to strašilo 4ever)?
*dělá si srandu*
B., klidně čenžuj layouty každej tejden, já to ocením – beru to jako nejzábavnější součást webové sebeprezentace.
[7]: A nemyslíš, že mě za to m. sepsuje do haleluja?
Jinak, ty printy, upřímně řečeno, pochybuji, že bych se tam s tímhletím dostala
[6]: očividně už mi staré koleje moc neprospívají, připadá mi to jako velký krok zpátky…
Ale problém je, že blog je tak šíleně omezující, že u toho trpím. A přitom bych na něm vážně ráda zůstala. Zvažuju zase ho trochu rozdělit, ať se víc vyžiju i na webu.
A zkouškové, to chápu, Desi, to je potřeba… však ono teď je všeobecně období, kdy nikdo nic nestíhá a je toho na všechny moc.