Autor: Ženatej
Za městem, kde už okapyzarůstaj rzí a mechem,voní to nocí, hvězdamaa počůraným plechem. Zplanělý květy pivoněkkrvácej na chodníky,antény češou kadeřekrálovny Bereniky… Je tady blízko k závrati,nostalgii a Bohu,často tu se psem dvojhlasněkňučíme na oblohu, nebo tu třeba vedemev zakrslejch borovicíchřeči o ženskejch, životě,a chundelatejch psicích… Když se pak domů vracímeco noha packu mine,nepřejem si nic jinýho,než: Da capo al fine!
"co noha packu mine"…. to je vážně génius 🙂