Když se Harry ráno vzbudil, všiml si, že venku je asi metr a půl sněhu. Byla sobota, za měsíc je čekal zápas se Zmijozelem. Harry koukl po pokoji, ale nikdo tam nebyl. Zdálo se, že už nejspíš všichni vstali, ale málokdy se mu stalo, že by byli všichni dřív vzhůru, než on. Koukl na hodinky, …
Pokračovat ve čtení 10. kapitola
9. kapitola
„Dobrý den, jmenuji se Seanna Diggoryová a budu letos učit Obranu proti černé magii.“ Opravdu se Harry nemýlil, byla to ona. Loni ji potkal na konci roku, když na Poháru tří kouzelnických škol zemřel její syn Cedrick. Byla to jeho matka, jistěže, byla to ona. Ale jak to, že se rozhodla vzít tuhle práci ? …
Pokračovat ve čtení 9. kapitola
7. kapitola
Drahá Hermiouno, Je mí velmi lito, že tí to musím řícti, ále dále už by to néšlo. Skóro se nevidíme. Každý bydlíme někdé jínde a néma cénu, abychom se tákto trápíli. Opravdu těé mám móc rád, ále búde lépčí, kdýž sí káždy pújdeme svoují céstou. Ná věéky tvúj Viktor Krum. V Harrym se něco zlomilo. …
Pokračovat ve čtení 7. kapitola
8. kapitola
Ron byl z toho ještě týden unešený, Hermioně to řekl snad čtyřikrát a ona už ho nemohla ani poslouchat. Popravdě, Harrymu už to taky lezlo krkem, jak každých pět minut říkal, že bude mít aspoň jediný hábit neobnošený, a to famfrpálový. Že musí hodně cvičit a že byl nejlepší, překonal sám sebe, tím skórem se …
Pokračovat ve čtení 8. kapitola