Tak se zpětně koukám, že jsem blog v poslední době dost zanedbávala.
Ne, že by to bylo vysloveně záměrně, ale život je zkrátka boj a když má člověk velké starosti, nějak nemá ani motivaci psát nějaké články…
Mě osobně vadí, že nemám k napsání nic, co by čtenáře mohlo třeba rozveselit nebo potěšit, že se zde pokaždé vypisuji akorát z toho, co mě sere a sejří, co je špatně, co nevychází a se zase zkazilo…
Mě osobně vadí, že nemám k napsání nic, co by čtenáře mohlo třeba rozveselit nebo potěšit, že se zde pokaždé vypisuji akorát z toho, co mě sere a sejří, co je špatně, co nevychází a se zase zkazilo…
Od posledního sebeapokalyptického článku se toho změnilo dost, vlastně jen k horšímu :), protože žádné články, dlouho žádná grafika, povídky, vůbec nic…
Od září jsem nezaměstnaná, úřad práce mi posílal sumy, které zaplácly pouze nájemné, takže to mělo za následek i žádný sociální život, kdo by na něj měl finance… A u zadluženého člověka rezervy neexistují. Ke všemu jsem přišla o jednu sumu právě ve výši nájemného, bohužel ne vlastní vinou…
Od září jsem nezaměstnaná, úřad práce mi posílal sumy, které zaplácly pouze nájemné, takže to mělo za následek i žádný sociální život, kdo by na něj měl finance… A u zadluženého člověka rezervy neexistují. Ke všemu jsem přišla o jednu sumu právě ve výši nájemného, bohužel ne vlastní vinou…
Do toho je to týden, co nás bytná vyhodila z bytu a mám už jen týden na to, abych si něco našla. Nemám peníze, nemám střechu nad hlavou…
No, tak jsem zase u rodičů a myslím, že jsem zase zralá na kreténky.
Nemám práci, nemám bydlení, nemám peníze, jsem sama a můj milovaný potkánek je 400km ode mě :), proč ten konec světa sakra nenastal? Docela bych ho uvítala… A když už tedy nepřišel, doufám, že mi Ježíšek nadělí pořádný boxovací pytel, protože já Ježíškovi letos poprvé nenadělím ale lautr nic.
Vypadám už aspoň jako slušný psycho? 😀 Anime ani manga nepomáhá, v povídkách i grafice jsem dávno ztratila múzu i motivaci. Přišla jsem o doménu Layoutse i osobní. Už ani to wowko mě nebaví jako kdysi…
Situace, co nějak nemá teď moc východisko.
Ale co si stěžuju, že ano, chudáci děti v Africe, co nemají co jíst. Já teda abych ušetřila jedla jednou za tři dny a občas jen placky z vody a mouky, ale oni nemají nic. Jsou odkázaní na to, co jim (ne)dá příroda, nikoho to nezajímá…
Stejně asi tak jako náš stát a systém, který si bere, i když dotyčný nemá co dát, ale proč by ho to mělo zajímat. Kdejaké statisícové dluhy papalášů jsou v pořádku, protože ví, že to z nich jen tak nedostanou, ale z chudáka, co nemá ani na chleba, chtějí tahat pár tisícovek a když je nemá, zmrazí mu účet s penězi s nájemným cizích lidí, jehož není ani pravým majitelem, ale jen disponentem. Kdo by se zajímal, že to nepatří jemu, že ano… Proč. Takhle to u nás nefunguje.
No nic, stejně tomu nemůžete rozumět. Alespoň jsem si zase postěžovala na to, jak je svět nespravedlivé místo :))
Já už snad raději ani víc psát nebudu, jsem na to moc rozčílená a moc demotivovaná.
Ale ještě jedna věc mě teda dorazila dneska – sama jsem si zjistila, že už OPĚT nejsem členem Autorského klubu. Ale že by mi to aspoň někdo oznámil, na to už se asi taky nehraje.
A vyhazovat lidi, protože třeba tři měsíce nevloží článek, mi přijde fakt moc. Co když má někdo úraz a nemůže se blogu věnovat? Co když někdo nemá peníze a musí na čas odpojit internet? Co když, co když.. Je plno možností. Podle mě by tahle f-ce měla být doživotní, o čemž se hned na začátku tvrdilo, že je… Zase plané sliby. Ale co se s tím budu rozčilovat.
Poslední hádka se Standou, který se mi snažil vnutit tu obří ohyzdnout a nevkusnou reklamu „Jsem členem Autorského klubu“ někam na blog – bez možnosti vytvořit si nějakou menší ikonku vlastní(což dělá většina členů, vidím to skoro u všech), byla na mě taky poněkud moc… Fakt jsem se chytala za hlavu, jestli to míní opravdu vážně.
Jeho slovy to bylo asi nějak takto: „Není to povinné, ale každý člen by MĚL…“ Není to povinné, tak to členům budeme „nenápadně“ vnucovat, aby pochopili, že to vlastně povinné je.
Jeho slovy to bylo asi nějak takto: „Není to povinné, ale každý člen by MĚL…“ Není to povinné, tak to členům budeme „nenápadně“ vnucovat, aby pochopili, že to vlastně povinné je.
Že by to byl kámen úrazu také?
Pokud si to přečte, tím líp. Už jsem si zvykla na to, že nějaké fér jednání se nepěstuje. Asi jako u inzerátů na práci, kde slibují hory doly a v konečném důsledku nejsou ani schopni odpovědět, že někoho nevezmou a za dva dny tam ten inzerát vidíte znovu, přestože splňujete vše, co požadují…
A když náhodou zavoláte na telefon, když ještě nemáte zablokovaný paušál, protože není zaplacený, tak Vám slečna personalistka řekne, že si máte napsat email jako každý ostatní, tak kde to jsme? To ať tam ten telefonní kontakt vůbec necpou…
Světe, sereš mě!
Hawk, domluvila jsem.
Hezké svátky, drahoušci *ironík*
Tak koukám, že s tím hledáním práce jsme na tom všichni stejně. A to bych klidně někde vytírala chodby, už je mi to vážně jedno, ale najdi si něco, když s tebou všude jednají jak s nemenším a nejvzdálenějším článkem nějakého hodně dlouhého řetězu… no, jakožto (zatím) student bych s tím asi měla počítat, ale stejně mi to přijde absurdní. Nejsem v takové situaci jako ty, dluhy nemám a pořád se mám svým způsobem docela dobře, ale stejně si dovolím říct, že tě chápu… a přeju hodně štěstí, víc, než ho bylo doteď. Ať se ti aspoň s novým rokem povede úspěšně všechno zvládnout a vyřešit. Pořád si říkám, i když už asi hodně naivně, že všechno zlý je k něčemu dobrý a jednou bude všechno zase fajn.
Zdravím po dlouhý době. 🙂
Koukám, že dospělost není procházka růžovou zahradou… a že se jí bojím oprávněně. Aspoň ses měla kam vrátit. Hodně štěstí, at se tvá životní situace zlepší.
Píšeš moc vela tetu a nie všetkých sa chce čítať, nechcem sa ti do toho starať ale čo tak skracovať trochu články ? 🙂
Uklidnuje mě jen jedno. Ještě si chvíli počkáme, porochníme si v tom srabu a pak se to snad musí aspon o stupýnek zlepšit. Tohle přece nemůže trvat věčně.
Asi se ze mě stává optimista
[4]: Kdo jsi a cos udělal s Desťákem?!
[3]: Možná ti unikl fakt, že právě O TOM je blogování 🙂
[2]: Nuž, je a není, záleží na tom, jak věci vycházejí. V posledních dvou letech jsem si neměla moc na co stěžovat :), třeba budeš mít štěstí a tvé karty ti život vyloží lépe 🙂
No měla, neměla kam vrátit, tohle je komplikované 🙂
[1]: S prací je to dneska fakt hrůza. Horší je, že mně bez ní opravdu hrozí, že zase budu viset na hrbě rodičům, což bych vskutku velmi nerada. Držím palce, ať tě do nosu taky frnkne trocha toho štěstí.
Ironickú poznámku by si si mohla ušetriť, nemusíš mať vo všetkom pravdu 😉 prečítaj si správne používanie blogu kde stojí : "príliž vea textu nieje vhodný nápad" ale nevadí dala sa čakať reakcia tzv. nestaraj sa lebo ja som najmúdrejšia 🙂
[6]: Samozřejmě, jak jinak. Na svém vlastním blogu mezi vlastními problémy po osmi letech blogování, jak si jen mohu dovolit byť jen pomyslet na to, že to nemá žádnou souvislost s délkou textu…
Hlavně, že si to vše umíš vysvětlit po svém, to je už samo o sobě vypovídající :). Ale pokud ti to udělá radost, ano, mám vždy ve všem pravdu a jsem nejmoudřejší, vždy to bylo mým životním cílem…
Všimni si, že tyhle dedukce "vkládáš" do interpretace ty mně, ne já tobě, stejně tak nevykládám obsah tvých slov jinak.
Třeba by sis pro mohla jen přečíst, o čem je blogování celkově, proč vzniklo a za jakým účelem, ne pravidla blog.cz a co si vymysleli v poslední době sami blogaři. Ale tu původní myšlenku.
Pouze tím míním, že blogování není ani náhodou o délce textu, je o projevu a myšlence, o tom, co chce autor sám napsat a případně třeva jen pokud se vypisuje, aby ulevil sám sobě.
Nicméně konkrétně i AK na začátku měl podmínky, že texty zrovna nesmí být příliš krátké. A pokud je necelá A4 timesu dvanáctky dlouhá, no, pak už nevím, co na blog vkládat, haiku?
Děkuji za návštěvu, zřejmě se již nepřečteme, neboť se mi mé myšlenky špatně "zkracují".
[7]: Aké múdre slová priamo od najmúdrejšieho človeka. Je mi jedno koľko máš rokov, ja som to myslela dobre nenarážala som na to že máš zlý blog. Mimochodom ja som blogovala tiež dlho (teraz už blog nemám lebo je to strata času) a v ankete čo vám na niektorých blogoch najviac vadí bolo práve najviac zahlasovaní na dlhom texte, nič o tom že aj ked možno nechceš snažíš sa mať múdre dospelácke reči a dokázať že ty si tá múdra a ja som pod tebou, tak nech sa darí v blogovaní tod vše
[8]: Ave Zdee
Ahoj Blanch,
moc mě mrzí, že život ti jde tak do kopru.
jsem ráda, že si se ozvala
Celej tenhle rok byl celkem na houby.
Dokážu se plně vcítit, já měla taky problém s bydlením – kdy to vypadalo, že půjdu bydlet pod Tower bridge. Spása přišla, až v posledním okamžiku. Ale znáš to, zákon padajicího hovna – najdeš ubytování, ztratíš práci. A jelo se odznova
Já ti jen přeju do nového roku alespoň trochu toho štěstí.
Je mi líto ztráty tvých domén, na nich jsem prakticky blogově vyrůstala. Chjo, život je svině.
S AK se netrap, to není ztráta
V každém případě zachovej paniku a hlavu vzhůru. Budu ti držet palce.
Btw, ten text se mi zdá nějakej krátkej
Ahoj Blanch, mrzí mě, že s Tebou jednají tak nefér. Popřeji Ti do roku 2013 hodně štěstí, a ať se přes všechny těžkosti podaří v roce 2013 najít krásné zaměstnání! Přeji Ti, ať Tvá dospělost již není více tvou noční můrou.
[8]: Ano, protože průměrný věk blogařů je dnes 13-14 let. Jsou to blogaři zhruba takoví, že jediné, co je zajímá, je vkládání reklam a obsah jakýchkoliv článků jde mimo ně. Honí se za návštěvností a spřátelováním a nevím, čím ještě.
Za celou tu dobu, co bloguji, za celé ty roky, mým čtenářům nikdy nevadilo, že bych měla "dlouhé" články. IMHO – tohle není dlouhý článek. Nebýt v něm ten obrázek, nevypadá ještě tak roztáhle. Má s širokým odszaením v timesu jednu stránku a odstavec, což je v porovnání s mými běžnými články "o ničem" zhruba tak polovina.
Pokud tě opravdu zajímá blogující osoba, pokud opravdu chceš číst, co má na srdci, NIKDY tě nezajímá délka článku a NIKDY to není o ní. Je to o myšlence a o projevení názoru.
Nějaké ankety ohledně nynějších blogů na mě dojem příliš nedělají, vezmu-li vpotaz, že teď letí styl a lá Krásná a podobně.
Rozumný čtenář takové ptákoviny rozhodně neřeší.
Já bych si v životě nedovolila porovnávat kvalitu článků svých oblíbenců na základě jejich délky, to je ryze bezpředmětné.
Opět se budu opakovat: znovu vkládáš své vlastní interpretace do mých písmen…
Ale vzhledem k tomu, že mě ale vůbec neznáš, ti to nemám za zlé.
[9]: Jej, holka, ty po těch letech ještě žiješ? :)) Co vy, taky už žádné grafičení? 🙂 Strašně to všechno uteklo…
Ale ví co, to ten 2012, nějak se mi zdá, ž eten život šel "loni" do kopru úplně všem, co jsem tak četla, slyšela, tak se všem strašně nedařilo…
[10]: Tobě taky, Jendo…
Dospělost není noční můrou, noční můru jsou spíš poměry v tomhle státě. Ale co ti budu povídat, už to dolehlo i na mě :))
Jak se ti vlastně teď žije? Práce? Škola? Pořád jsi v tom našem krásném městě?
Tak každý má svoj názor ja ti tvoj neberem
tiež už nemám 13 ani 14 rokov. Tak nech sa darí.
WoW ! 🙂 Teda parádny blog 🙂 Vedieť tak robiť s grafikou ty kks
Dobre tak nech sa darí aj naďalej 🙂
Blanch, jen jediné: zkrátíš-li své články, normálně se s Tebou přestanu bavit.
(Byla jsem hodná – původní komentář jsem smazala.)
Zdee, chápu, že se projev Blanch může někomu zdát dlouhý, snad dokonce nezáživný. Doporučím Ti teda jinou, méně náročnou literaturu: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html (omluv mě a můj spam, diktátore :)) – obzvlášť čl. 17 doporučuju, ten má totiž šťávu.
K podstatnějším věcem: ani nevím, zda můžu vyjádřit lítost nad Tvou situací, Blanch, aniž by to bylo urážlivé. Protože já s tím nic neudělám, že jo, a plácat o tom je…
Rozumím, že vrátit se k rodičům může být těžké. A je mi líto, že to bylo třeba. Ale věřím v Tvé nadpozemské schopnosti, mezi něž patří nastavit Murphymu líc, když do zadnice už kopl. Ty se z toho vyhrabeš a zase bude dobře: ber to tak, že jsi teď otevřená novým, dosud přehlíženým možnostem.
Ale… opravdu mě mrzí, co se Ti děje.
Bude to dobré, uvidíš.
Zvu tě na panáka.
Jednou musí zas vyjít slunce i u tebe, ta noc už je nějak moc dlouhá.
Ať je novej rok lepší, než ten předchozí.
P.S.:Já se neschovávám, já pouze zmizela
[13]: Nuž, nemínila jsem tím zrovna tebe, ale brala to globálně, což je bohužel fakt. Půrměrná cílová skupina na tomto portále je zhruba 14 let.
[14]:
Trhej, Azore 
Každopádně, stejně tak jako mám právo projevit se jakkoliv já, tak i slečna, měly bychom si z toho vzít také příklad 🙂
No jo, Murphy, šák ho známe, lotra, ale proti němu nic nezmůžeš…
Btw, no, kdyby se za každé politování dávala pětistovka, tak se ze mě stane vskutku neodbytný a aktivní bloger :))
Co ty, jak ti dupou králíci? 🙂 Ještě pořád píšeš?
[15]: Och, drahoušku, od tebe se pozvat ráda nechám :))
Seženu tě teď vůbec někde? Žádnej blog, web, mail, archív, nic?
[13]: Vřelý dík. Popravdě, už si ani nejsem jistá, jestli to ještě umím 🙂
S tím zmrazeným účtem tě chápu víc, než by se mohlo zdát. Polovina mojí rodiny má neustálé nepříjemné srážky s českým soudním a exekučním systémem a mě z toho pravidelně běhá mráz po zádech a protáčí se žaludek, protože naše byrokratická mašinerie dokáže z člověka udělat bezdomovce podepsáním pár papírů… To je romové dokážou vyžít ze sociálních dávek, protože si dupnou, že jinak je to rasismus, normální člověk to ale nezvládne. Já už dlouho studentem nebudu, takže jsem taky nadšená, co mě do budoucna čeká.
Každopádně ti držím palce, ať se stane nějaká šťastná náhoda, která tě znovu nakopne v pozitivním slova smyslu do normálního života
Ještě jsem si přečetla ty komenty o délce článků a od srdce jsem se zasmála xD Já mám ráda, když si můžu od někoho přečíst zajímavý text, ve kterém je nějaká myšlenka. Klidně bych četla i třikrát delší článek, kdyby o něčem zajímavém byl xD A blog.cz mě neskutečně vytáčí neustálým omezováním délky článků. Bývalo to 40 000 znaků, teď je to polovina :/ Na mém povídkovém blogu mě to občas užírá nervy xD
[17]: Neberu jí přeci, že se může vyjádřit k článku. Ale tohle mi připadá mimo mísu. Jako bys psala o nábytku a ona by začala vytahovat Tvoje přátele a rýpat do nich. Nehledě k tomu, že mě uráží, že Tebe obtěžuje, ale nevím o tom, že by se sebrala a začala poučovat ty borky, které na blogu uveřejňují povídky. Tak kde jsme to?
Nejsi z levného kraje. Uznávám, že by to bylo praktičtější.
Pětistovka, jo?
Králíci… ještě dupou a to musí stačit.
Na otázku se zeptám otázkou, byť je to neslušné: Toho zlozvyku se dá zbavit?
[19]: Hm, docela i jo… Já na to rok nešáhla
Teda trochu šáhla, ale nějak to ani nezveřejňuji a nestarám se o to, jeslti to někdo bude či nebude číst :), každopádně naposledy jsem kvůli tomuto účelu otevřela word kdy asi… v létě?
No, jsem z kraje, kde není práce, nějak se v něm člověk musí otáčet :))
[20]: Takže vidím, že nedá, protože si nepamatuji, že bychom mluvily o intenzitě, uveřejňování nebo o čtenářích. 🙂 Mezi čtyřma: léto nebylo tak dávno a je víc než pochopitelné, že si potřebuješ a) po těch letech, b) kvůli jiným starostem, které v životě máš, odpočinout. Já s tím taky vždycky seknu a tvrdím: nikdy víc. A velmi mi to pomáhá. 🙂
Možná je smysl psaní v tom, že i kdyby to mělo být jednou do (uherského) roka půl strany, dokud alespoň jednou za ten rok sedneš k Wordu a cítíš při psaní úlevu, že něco „děláš správně“, pořád to má smysl.
A no jo. Ale měla jsem dojem, že jsi nějakou dobu žila v Praze…?
[21]: Já spíš nějak ztrácím motivaci i múzu, těmi starostmi to ani tolik nebude, dříve jsem v největších depresích napsala nejlepší povídky(tedy, dá-li se tomu v oněch případech tak říkat, ale LSD má na některé ještě dodnes účinky :P), to jsou spíš jen výmluvy "pro čtenáře", možná si to namlouvám sama
No, žila, ještě před měsícem, ale vyhodili nás z bytu, jsem teď přechodně u rodičů, dokud zase nenajdeme se spolubydlícími nějaký výhodný byt a jelikož jsem bez práce a bude mi končit podpora, tak je to trochu…honem honem a ono furt nic.
Ještě pořád spravuješ ten svůj blog? 🙂
[16]:
Tak to ti připomenu!
To víš, že jsem, přece jen nežiju v pralese, jen blog a cokoliv s tím spojené už nefungují…
Mail asi nejlepší cesta, vyplnila jsem okýnko…
Tak já budu sledovat situaci a až budeš v Praze, tak budeš v Praze.
Jo tak výmluvy (sobě i druhým) i ztrátu motivace i múzy, to znám. Tak se tedy vítám v Tvém klubu.
Jejich smůla.
Takže odtamtud Tě vyhodili, jo? Css, jak si to mohli dovolit? Tebe? Neví, oč přišli.
Blog? Blog jsem měla 4 klidné měsíce svého života, kdy neměl absolutně nikdo ponětí, že píšu. *vzdychne* Krásné čtyři měsíce. (Fajn, dva tři dny a zbytek pauza. První pořádná.)
Nicméně pokud myslíš moje stránky, ty, jak ti – ani nebudu říkat kdo – „vylepšují“ webgarden převáděním stránek, ty stránky, které posledních pár měsíců nepovolily nikomu neregistrovanému psát komentáře: „protože spamy“, ty stránky, u kterých stačí dva komentující, aby se začaly přehazovat komentáře, přepisovala se jejich hodina, ne-li datum, ty stránky, u kterých se můžeš na kontakty jen zbožně dívat, protože Ti nikdy nikdo neodpoví, zkontaktuješ-li se… ano, kupodivu, na těch stránkách ještě pořád mám svoje povídky.
To bude čiročirý zájem o mou osobu a její spisovatelskou část, co Tě pudí ptát se, že?
[23]: Norsi, kde je Ti konec, zlato?
Dá se říct, že dokud nejsi zatížená několikamilionovým dluhem v podobě hypotéky a pane ti neříká vlastní byt, tak je to vždycky balanc na tenkém ledě. A není ostuda se vrátit k rodičům. Taková je doba, pro start do života nic moc.
http://toponlinefilmy.cz/
[16]: Ja som ti pochválila blog a ty mi tu hovoríš o vekových skupinách O.o Nepomýlila si si ma s niekym ?
[28]: Ano
, bylo to na komentář č. 12 
a asi jsem odpovídala i něco tobě a smrsklo se mi to insertem 
Pardon :))
Konečně je tu SVĚTOVÁ elektronika, poprvé v ČR. Nemáte na iPhone?? Tady je řešení–>> http://www.tinysold.com
http://www.hudebniknihovna.cz – vše o hudbě, profily, rozhovory (teď třeba KMTichá) a brzy start soutěže o CD Honzy Homoly z Wohnoutů…
Ahoj, ani nevíš jak jsem ráda, že ještě alespoň ty nějak blogově existuješ. Mně se to (opět)moc nepovedlo. Není čas, není múza, která by nás vedla něco psát.. Hrůza…
já vím… ale jen ti chci říct, že jsem moc ráda za tenhle tvůj článek, že ještě žiješ, že jsi se ozvala 
a kdyby jsi se někdy nudíla a měla někde volný papír a tužku tak by jsi mohla zase něco splodit… moc ráda bych si něco od tebe zase přečetla a myslím, že nejsem jediná 
a nebo by jsi mohla rovnou vydat nějakou knížku, určitě by se ti ty peníze vrátily. To by totiž určitě neodolal žádný potterovský fanoušek co na tvých povídkách strávil spolu semnou dětství… 
To s tím jak se máš mě mrzí, ani nechci vědět jak na tom budu za pár let já, jak vyjdu školu. Asi dost bledě, předpokládám. Je to dost hrozné s naší vládou, nechápu jak to může tak pokračovat, nakonec tu bude 80% národa žebrat o chleba a o střechu na hlavou, hlavně že jdeme blíž "americkému snu" … Ach jo.
No, nebudu ti tu skuňkat jinak po mi něco hodíš
[29]: To je vporiadku
Trochu som sa zľakla 
Ja si stale vravim ze mal byt koniec sveta a vsetci na mna divne pozeraju…
Drzim palce v dalsom zivote, ono sa to musi raz zlepsit…
Asi mě začíná bavit číst si blogy