„Dobrý den, profesore,“ namířila si to do kabinetu, kolem ní prošel Severus Snape. Měl něco přes padesát, ale vypadal stále jako mladík. Za ta léta se vůbec nezměnil. Byl stále vysoký, štíhlý, s černými vlasy a bez jediné vrásky.
Snape něco zavrčel, Hermiona ani Snape se neměli moc v lásce, ani za ta léta se jejich vztah nevylepšil. Pozdravy byly jen formalitou. Naopak Harry a Snape byli nuceni spolu držet za jeden provaz, když Voldemort padl, a tak se jejich vztahy mírně urovnaly a už mezi nimi nebyla taková nenávist. Zato Hermiona při každém setkání cítila, jak z něj sálá nenávist. Občas jí připadalo, že jí Snape dělá naschvály, kde může.
Když dala jednomu ze zmijozelských studentů školní trest, student za ní přišel a řekl jí, že profesor Snape mu říkal, že ho dělat nemusí. A když se zeptala, proč mu to profesor říkal, odpověděl, že Snape mu dovolil tento úkol nesplnit, protože ji nemusí poslouchat.
Hermiona se vřítila do Snapeova kabinetu jako tajfun.
Snape sebou trhl, „příště laskavě zaklepejte, paní profesorko,“ poslední dvě slova z jeho úst vyklouzla s nemírným tónem sarkasmu, pak dodal: „přejete si?“
„Vy nebudete podkopávat mou autoritu!!“ Hermiona téměř ječela.
„Promiňte, ale nevím, o čem to mluvíte!“ odpověděl ledabyle Snape.
„Moc dobře víte, o čem mluvím. Proč Harrison nemusí plnit mé tresty a proč mě nemusí poslouchat? Tento trest jsem mu zadala já, protože šikanoval jednoho z mladších studentů Mrzimoru. Zaslouží si trest a Vy nemáte právo zpochybňovat mé metody. Tohle se Vás vůbec netýká a ten hoch svůj trest splní a Vy tomu nezabráníte.Když já mu něco zadám, Vy to nebudete zpochybňovat. Já taky Vaše metody nezpochybňuji, tak toho laskavě nechte a svou zlost si vybíjejte jinde.“
Snape ani necekl, jen na ní hleděl. Viděl, jak je rozzuřená a věděl, že když jí neodpoví, rozzuří ji ještě víc. To by se mu hodně líbilo, ale chtěl se jí hned zbavit, a tak své podvědomé přání raději přeskočil: „No dobrá, to je vše?“
„To je vše? Vy mi na tohle řeknete jenom tohle?“ Hermiona už byla opravdu naštvaná, tak naštvaná, jak ji Snape ještě neviděl.
„Jistě, co bych svými slovy plýtval zrovna s Vámi,“ sykl tiše. Přestřelil.
Hermiona se k němu přiblížila víc a vlepila mu pořádnou facku. Snape to nečekal.
„Jste příliš vznětlivá,“ syčel přes zaťaté zuby, „měla byste se uklidnit a než budete mým žákům dávat nesmyslné tresty, tak si to pro příště laskavě pořádně rozmyslete, Vy jedna..“
„No co, jen to řekněte, není žádným tajemstvím, že mě nesnášíte. Sice nevím proč, jste jen politováníhodný ubožák. Uzavřený do sebe a bůh ví, co si o sobě nemyslíte. Jak jste úžasný a nepřekonatelný, ale já Vám něco řeknu. Jste jen obyčejný člověk, jako já. A je mi Vás líto. Děláte rozdíly mezi mudlovskými čaroději a mezi čistokrevnými. Už dávno je to jinak a kdejaký nečistokrevný kouzelník může být stokrát lepší než ten čistokrevný. Proberte se. A mě laskavě už nechte na pokoji, nemyslete si, že jste něco víc. Jste ubohý, jste..jste..vůl!“ třískla za sebou dveřmi.
Ta Grangerová, kterou Snape znával se najednou změnila v bojující lvici. Nikdy si nedovolila nikoho urážet, vždycky jen mlčky čekala a četla kdejakou blbost. Ta žena, co tu dnes před ním stála, byla úplně někdo jiný. Nešla pro urážlivé slovo daleko a už vůbec nebrala ohledy a nebyla asertivní, jak ji znával.
Dny plynuly. Vztahy mezi Herminou a Severusem Snapem se vůbec nelepšily. Na každém kroku si dělali naschvály. Když nezačarovala Hermiona Snapovi kotlík nebo když Snape nezamkl Hermionu zvláštním kouzlem do jejího kabinetu, aspoň po sobě metali kletbami nebo po sobě ječeli jedovaté nadávky.
„Magore,“ prošla kolem Hermiona, její ctnost už byla dávno tatam, „Diffindo,“ namířila na jeho hábit, který se roztrhl vejpůl a Snapeovi obnažil nohy. Rychle odběhl, aby ho nevidělo ještě více studentů, už tak se ztrapnil. Přemýšlel, jak to té namyšlené huse vrátit.
Když šli následující den proti sobě, Hermiona už měla sevřenou hůlku a čekala, co se stane. Snape neudělal nic, jen se lstivě usmál a špitl: „Apparecium,“ naproti na zdi se začal rýsovat nějaký nápis, dvakrát větší než byla ona sama, „Profesorka Grangerová je nesmírná kráva, a k tomu ještě špinavá mudlovská šmejdka!“ Jakmile kolem prošly hromady studentů, nápis zase hned zmizel. Snape se radostně otočil a zašel. Hermiona zrudla: „No počkej ty prevíte,“ špitla si pro sebe.
„Dnes mi všichni předvedete, jak dokážete přeměnit svého ježka,“ vybídla studentku, aby rozdala opět ježky, „měli jste na to několik týdnů, doufám, že už tu nenajdu nikoho, kdo by to nezvládl.“ Jakmile to dořekla, všichni, až na zmijozelské se dali do práce.
„A vy nepracujete proč?“ obrátila se na druhou polovinu třídy, kde seděli zmijozelští studenti.
„Protože nechceme, protože Vás nebudeme poslouchat, profesor..,“ Hermiona jim skočila do řeči, „Aha, profesor Snape, dobrá, nebudete spolupracovat? V tom případě máte všichni nedostatečnou a odebírám pět bodů…,“ studenti si odfrkli, „každému z vás. Můžete klidně odejít, nemáte tu co dělat.“ Studenti seděli jako opaření. Nakonec se však všichni naštvaně zvedli a odešli. Během několika týdnů nebelvírské i zmijozelské body klesaly rázně dolů. Ubývaly téměř rychlostí světla. Každým dnem buď Hermiona odebírala Zmijozelu za každou blbost body, nebo Snape pro změnu Nebelvíru.
Rozhodla se, že to utne.
Namířila do Snapeova kabinetu. S třísknutím rozevřela dveře. Snape se ani neohlédl, věděl, že je to ona.
„Tak co zase máte na srdci, slečno Grangerová?“
„Weasleyová, “ opravila ho Hermiona, „a mám už toho plné zuby.“
Věděla, že Snape teď bude zase dělat mrtvého brouka: „Čeho, co máte na mysli?“
opravdu myslíte, že by se takhle choval padesátiletý muž a řekněme pětatřiceletá normální dospělá ženská? a ten jazyk … nechci zase moc kritizovat, má to svůj nápad a taky spád :-, ale snad by to chtělo trochu vypilovat.
Nechtělo, k tomuhle už se prostě vracet nechci :)) Ještě, abych se vracela k takové krávovině, no to mě podrž..nee, jen to nechám zmizet do neznáma…
A nemusíš mi vykat… 🙂
opravdu je to docela blbost!!!!!
Ale musíš uznat, že jsou i větší blbosti 🙂
Souhlasím s tebou,Blanch….tohle ještě neni až taková blbost
Mimochodem povídky o Harrym většinou nejsou moc reálné…
proto se tomu říká fanfiction :))
sic je to nesmysl…ale je to vtipný…..:)
je to vtipné ……… …vím že je to jen vymyšlené ale není to ono jako ty díly předtím ……….na konci- nechci říkat sprosté- je to vulgární………………a myslím že i vymyšlené příběhy mají své meze jsou sice zanedbatelné ale jsou……ale jinak je to hezky zpracovaný ale máš i lepší povídky……………… mám je ráda a opravdu neříkám že je tohle blbost to ne jen je to o něco horší než ty předchozí………………………………………………………………..( že ty sisi na tý povídce vybíjela zlost?
to kuli těm nandávkám .dostalo to opravdu zajímavý spád to jsem nečekala a to je docela dobré na příbězích) .no nic tady jsem se vykecala tak si jdu přečíst další BÁJO povídku……papa
Já nevim, ale z toho co jsem tady četla je tohle asi jediná opravdická kravina… ne že by se to blbě četlo, nebo že by mě to nebavilo, ale myslím, že takhle by se profesoři určitě nechovali a taky si myslím, že Snape se asi nikdy s Harrym neudobří a nebude víc nesnášet Hermionu…
Helesika víš, proč ej to horší? Protože tuhle povídku psala 15ti letá naivní holčička, která ještě ani pořádně nevěděla, co to fanfiction je. Byla to moje 3. povídka..kterou sjem kdy napsala..z dnešních..kolika .40ti? 🙂
Niky: mýlíš se, největší kravina je Dracův příběh :)))
promiň to jsem ještě nečetla:))))
Niky tak pokud si chceš hodně zvýšit sebevědomí, tak si to přečti a pokud nechce zvracet, tak to zase nečti :)))