76. kapitola

Ginny už byla téměř u nich. Ron zřejmě vůbec nic nepochopil, ale Hermiona teď na Harryho upřeně hleděla a Harry nevinně pokrčil rameny. Hermiona zvedla obočí, nejspíš tušila. Pochopila, co tím Marina myslela. Harry ale věděl, že to neřekl, mohl Hermioně důvěřovat, i když nebyl zrovna u vytržení, že to celé pochopila a že teď ví, že je do Ginny zamilovaný.
„Ahoj!“ Ginny si přisedla.
„Ahoj Gin!“ Pozdravil Harry a Hermiona dohromady. Ron na svou sestru jen přikývl.
„Chtěla jsem vám říct, že je mi to moc líto. Vím, že jsi chodila s Aladarem Hudsonem, Hermiono. Musí to být strašné, „otočila se na Harryho, „a ty, snad je ti dobře, chápu, že se nejspíš musíš cítit strašně, hlavně po loňském roce. Harry, vážně to není tvá vina, ani jeden z těch případů.“
Zajímavé, od Ginny mi to připadá více věrohodné. Víc to na mě působí.
„No, myslím, že ještě musím jít vrátit několik knih do knihovny,“ utřela si Hermiona oči a popadla Rona za paži, „měl bys jít myslím semnou!“
„Já?“ Podíval se na ni zděšeně, „proč proboha já? Proč nejdeš s Harrym? A co vlastně po mně chceš?“
„Nebuď natvrdlý, Ronalde a pojď semnou, něco ti potřebuji,“ zvedla se a smekala svého kamaráda za sebou.
„Proč odešli?“ Zeptala se nechápavě Ginny. „Řekla jsem něco špatně?“
„Ne, myslím, že odešli z jiného důvodu.“
„A tím je?“ Pořád tomu nerozuměla.
„Já, no, neumím moc mluvit, vlastně ani jednat, neumím nic, ale tohle bych mohl zvládnout..“
„O čem to mluvíš, Harry?“
Harry ji chytil za ruku, „Totiž, sice si nepamatuji, co jsme spolu dělali tehdy v komnatě potřeb, ale moc dobře vím, co chci, ať už mě to nějak ovlivnilo nebo ne, jen nevím, co chceš ty a to mě trápí!“
„O čem to mluvíš, já ti vážně nerozumím!“
Harrymu bylo úplně jedno, že jsou teď ve slavnostní síni a že je kolem plno studentů, že jsou všechny čtyři stoly plné a že u stolu sedí plno profesorů. Cítil, že to musí udělat a že už je konečně na čase, ať už je to kdekoliv a nikdo mu v tom nezabrání.
Chytil Ginny kolem krku, přitiskl si ji blíž a políbil ji na rty.
Ginny se nebránila, poznal, že to nečekala, ale po chvíli se nechala líbat dál.
Cho Changová u havraspárského stolu si sebrala naštvaně všechny své věci a zamířila přímo k nim.
Dusavým krokem přiběhla a odtrhla ty dva od sebe. Harry se cítil pobaveně a vzrušeně zároveň.
Cho něco z krku strhla a chytila Harryho pravou ruku, načež mu něco zlatého na ni položila: „Tohle je myslím tvoje, zrádče!“ Propíchla ho pohledem a odkráčela ještě víc nasupeně pryč.
Harry pohlédl k mrzimorskému stolu, kde seděla jeho vzdálená sestřenice, Noreen Harperová. Doširoka se usmívala a zdvihla palec. Moc dobře věděla, už nějakou dobu, jak Harry po Ginny touží a naprosto mu to přála. Na znamení souhlasu mu tedy zdvihla ten palec.
Harry se usmál: „Tak tohle bychom měli!“ Chtěl Ginny znovu políbit, ale ta se nenechala.
„Takže tys to všechno dělala jen kvůli ní?“ Zaječela na něj a zvedla se.
„Ne, Gin, počkej, není to tak, jak to vypadá..tys mě špatně pochopila.“
„Myslím, že jsem dobře pochopila, jen mě využíváš, Harry!“
„NE!“ Zakřičel přes celý sál, až se všichni po nich otočili. Ginny se zarazil a pohlédla na něj pohledem tak tohle mi teda vysvětli!
Stála a čekala, že Harry ještě něco řekne. Naštvaně klepala podpatkem o dlaždice.
Harry chvíli mlčel, nervózně se rozhlížel kolem, a pak na ní. Tak co. To už je stejně jedno, stejně se to všichni časem dozví, tak proč to nemít z první ruky, nadechl se: „Miluji tě, Ginny!“
Ginny otevřela pusu dokořán a než stačila cokoliv říct, Harry k ní přistoupil a znovu ji políbil.
Skoro celý sál, kromě zmijozelských, ale nevyjímaje Brumbála a McGonagallové, začal tleskat.
Pár stál uprostřed sálu, bylo na ně skvěle vidět, jelikož všichni ostatní seděli.
Po chvíli se Ginny odtrhla: „Já tebe taky!“ Chytila ho za ruku a odvlekla pryč.
Pomalu se blížil poslední den. Harry měl dohodnutý ještě rozhovor s Brumbálem. Museli si toho ještě hodně říct a Harry byl popravdě strašně zvědavý, jak to všechno dopadlo.
Ano, tížilo ho svědomí, nejen proto, že umřel Aladar, ale taky proto, že nechal už zase upláchnout Voldemorta. Zase mu naletěl, naletěl na další past. Jak jen mohl té zatracené Pettigrewové věřit? Vždyť je celou dobu klamala. Ale i když se mu ta ženská trochu nezdála, stejně jí uvěřit a kvůli němu zatáhl své nejbližší přátele do tak hrozné pasti.
V posledních dnech opravdu přemýšlel nad tím, že se to dalo obejít. I když teď asi bude Sirius zřejmě osvobozen, stejně byl kvůli tomu obětován lidský život, což si Harry nikdy neodpustí. Neodpustí si, že Marině sebral bratra, neodpustí si, že kvůli němu, kvůli jeho plánům zemřel kluk, kterého jeho nejlepší kamarádka tolik milovala.
Ať už se na to podíval jakkoliv, cítil se vinen. I když sám přímo věděl, že té smrti zřejmě zabránit nemohl, nemohl za to, že Aladar umřel, neudělal to on a Voldemortovi čelit je něco strašného. Zemřel tedy hrdinskou smrtí, protože zachránil Hermionu.
Ale na druhou stranu se Harry vinil za to, že vymyslel ten plán, že nechal Aladara jít s nimi. Že to všechno dopustil. Kdyby hned na začátku řekl ne, třeba by se to nestalo. I když pochyboval, že by si do toho Aladar nechal mluvit. Měl vlastní hlavu a byl tvrdohlavý, stál si za svým. Chtěl do toho jít, ale stejně to Harry mohl aspoň zkusit, i když by asi neuspěl. Nezkusil to, a tím se obviňoval.
Mířil chodbou přímo ke kamennému chrliči, který už byl otevřený. Zřejmě ho Brumbál přímo čekal, nehodlal se zdržovat kdejakými hesly. I když mu bylo řečeno, že se má během dneška stavit, Brumbál byl výjimečný muž a dokázal předpovídat, což Harry neuměl. Kéž by se to jednou od toho muže naučil a nedělal tolik chyb!

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

16 komentáře “76. kapitola

  1. "Miluju tě, Ginny!!! "Lááááááááááá!!! Mankote, já asi začínám bláznit! No nic. Moc hezký!!!

  2. to byla ůplně skvělý nejlepší ze všeho!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  3. To je bomba nádhera krása nic lepšího jsem doopravdy nečetla!!!!!Tenhle blog patří k mému oblíbenému je to vážně SKVĚLÝ

  4. Skoro celý sál, kromě zmijozelských, ale nevyjímaje Brumbála a McGonagallové, začal tleskat.

    Tohle je dobrý :)))

  5. Nechápu to,ale jak jsem četla tuto kapitolku vracela jsem se k té, jak umřel Aladar, a viděla jsem Hermiona jak se pokoušíspáchat sebevraždu, ale nebyloto jen tak, viděla jsem Hermionu jako králíka kterého drží Voldemort za uši :D

    Jj vím, to sem nepatří, ale je to zajímavost

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..