66. kapitola

„Kde to jsme?“ S Harrym to docela cloumalo, po cestě stačili už vypít zase polovinu flašky. Kolem sebe viděl jen holé zdi.

„Říká se tomu Komnata nejvyšší potřeby,“ ačkoliv si Harry připadal víc a víc opilý, a tupý, protože nevěděl, kde Ginny tu komnatu vidí, Ginny se zdála být víc a víc střízlivá, i když stejně jako on, pila dál Ohnivou whisky, kterou po cestě vzal Harry od Freda a George. K jeho smůle jim už Višňový nářez došel, ale tahle whisky mu taky docela chutnala, i když ten nářez byl o hodně lepší.

„Nejvyšší potřeby? Co? A kde to jako má být? To jako, až se mi bude chtít na …víš co, tak tam najdu záchod nebo co?“

Ginny se rozesmála, „to bys tam našel určitě taky, nepochybně. Ale není to přesně tak. Je to místo, které se vždy vybaví podle tvých potřeb. Stačí, když několikrát kolem téhle zdi projdeš a pomyslíš třeba na něco, co nutně potřebuješ, a po chvíli se ti ve zdi objeví vchod, když tam vejdeš, tak to tam najdeš, to, co jsi nutně potřeboval.. Já a moje kamarádka to místo využíváme na učení. Když máme málo klidu, tak jdeme tady. Vždycky se vevnitř objeví plno knih a slovníků, pomůcek..co právě potřebujeme. Jindy jsem tu našla úkryt před Filchem. Nevěděla jsem, co je to za místo, až mi to potvrdili Fred s Georgem. Málo lidí o něm ví, tak si to nech pro sebe, ano?“ Dala si prst před rty a provokativně se usmála.

Harry si loknul, a pak láhev podal Ginny, nepřestával se na ni usmívat.

Zase si připadal, jako by byl na začátku. Na koleji se to tak pěkně rozjelo, ale tady jsou zase oba oblečení a při nejmenším stojí dva metry od sebe. Co přišli tady, ani si nedali pusu. Ale byla pravda, že ho to místo docela fascinovalo. Takže kdyby teď pomyslel na to, že chce být s Ginny jen a jen sám, tak by se to místo změnilo v hnízdečko lásky?? Proboha, sám nemohl uvěřit tomu, že myslí zrovna na tohle.

„A na co budeme myslet?“ Zeptal se na rovinu a bez zábran Harry.

Ginny mírně zrudla, zřejmě na ní ten alkohol už tolik nepůsobil, jinak by se při tak hloupé otázce nečervenala. Nebo..že by?? Harry, neblbni. Je jí patnáct..no, ale to už je docela v pořádku! Ne, proboha.. Ale, když ona..to byl náznak? Na co myslí ona?

„Stačí, když budu myslet já,“ zhoupla se, ale neudržela rovnováhu a kdyby se neopřela o zeď, už by byla na zemi. Zřejmě není tak neopilá, jak Harry myslel. Jen je perfektní herečka.

Ginny ho chytla za ruku a zavřela oči, „pojď semnou tam a zpátky..a uvidíme!“

Harry udělal jak řekla. Chvíli spolu přecházeli tam a zpátky… a opravdu, po chvíli se ve zdi objevila klika. Ginny za ní zatáhla a otevřela dveře. Harry se naskytl pohled do útulné místnosti, kde hřál rozdělaný oheň v krbu, všude kolem ve vzduchu byly svíčky a uprostřed byla postel povlečená do bílého saténu. Harry se zasekl a byl šokován. Proboha, vždyť tohle místo..tohle..se mi zdálo!!!

Ginny se začervenala.. „Promiň, ty ..ty..dělá ti to potíže? Já jen…vzpomněla jsem si na jeden sen..a…“

Harry sebou škubnul a podíval se na ní: „Tobě se zdál sen o tomhle?“

„A-ano,“ sklopila hlavu.

„A byl jsem tam já?“

„Ano.“

„A tys měla na sobě bílou košili?“

Ginny vzhlédla a zamračila se, trochu nezvyklým tónem ze sebe vychrlila: „Jak tohle všechno víš?“

Harry se pleskl do čela, „pojď dovnitř, ať nás nikdo nevidí.. uvidí někdo tu kliku?“

„Ne..“

„Dobře,“ chytl Ginny za ruku a dovlekl jí dovnitř, načež za sebou zavřel hůlkou dveře a na kuráž se napil whisky.

„Víš, Ginny. Já jsem měl podobný sen. Před několika dny,“ tak a bylo to venku.

Ginny na něj nevěřícně hleděla, „to myslíš vážně?“

„Samozřejmě. Byli jsme tu jen my dva, krb hořel, ve vzduchu se vznášely svíčky. Uprostřed byla úplně stejná postel. Já jsem ležel na ní a měl jsem zelenou košili, ty ses ke mně plížila ve vyzývavé bílé košilce..a…“

„Přestaň, Harry,“ Ginny už se tentokrát usmívala, „jak je to možné? Já jsem měla úplně stejný sen. Taky před několika dny.“

„No to je teda něco,“ hlesl Harry a sedl si na postel povlečenou saténem, pořádně se napil whisky a lehl si na záda. Postupně, z posledních sil, si sundal boty, ponožky a hábit, zůstal ležet jen ve spodním prádle.

„Je možné, že se naše mysl nějak propojila?“ Ginny si ani nevšimla, že se Harry svlékl.

„Nevím, je? Já..ale vzbudil jsem se, když…no, prostě se nic nestalo.“

„Tak proto…ten můj sen…taky..se..no, totiž..nic vážného se nestalo. Třeba jsme vážně byli propojeni a ty..tys to potom přerušil. Proboha,“ oddychla si zhluboka Ginny a přihlouple si odchechtla, „dej mi to, teď to budu potřebovat!“ Vzala Harrymu z ruky láhev a polovinu obsahu vyzunkla do sebe.

Harry jí sledoval. Sledoval, jak odkládá láhev někde na polici poblíž, ještě tam trochu toho bylo, ale už moc ne. Harry se divil, že mu ještě stále je dobře, protože po tom, co všechno právě vypil, by už neměl ani chodit po čtyřech. Vždyť v životě nepil žádný alkohol..a najednou toho bylo tolik.

Ginny se svalila vedle Harryho. Opatrně si svlékla svršky a zůstala tam jen v tílku a spodním prádle. Jen boty z nějakého důvodu nesundala. Oba dva hleděli mlčky do stropu.

Potom prolomila ticho: „Takže..takže nám se zdají společné…ehm…erotické sny!“ Tohle nebyla žádná otázka, tohle bylo prostě jen okomentování situace. Jen konstatování.

„Nejspíš ano,“ přetočil se Harry na bok a koukal na Ginny, ještě si neodpustil otázku: „Nemáš ty náhodou tak trochu kluka, Gin?“

„Hmm,“ ozvalo se vedle něj, ale ani jeden to dál nerozváděl. Ona proto, že zřejmě neměla náladu a on, protože už neměl sílu cokoliv říct.

Harry cítil, jak se mu motá hlava a jak mu začíná dřevěnět jazyk, mozek začíná být otupělý a on poněkud zpomalený. Cítil v sobě tolik odvahy a odhodlání. Bylo mu jedno, kde právě je, kolik je hodin, co dělají ostatní. Žil momentální chvílí. Přesně jako v jeho..jejich snu, se Ginniny vlasy leskly, odrážel se v nich oheň, který plál v krbu. Byla to plně stejná situace, jen, že měli na sobě jiné oblečení, než v tom snu. Harryho by nikdy nenapadlo, že sny by mohly být skutečností. Vždyť tohle je něco..nepředstavitelného. Už jen to, že jemu a Ginny se zdál stejný sen. Zřejmě to nebyl sen, ale jejich vzájemné propojení myslí. Oba v tu chvíli museli myslet na to samé a oba dva ten sen tvořili. Musí to tak být, poněvadž, když se Harry probudil, tak vyrušil i sen Ginny.

Pod hlavu si vložil ruce a unavenýma očima hleděl na dívku ležící vedle něj. Tak spoře oděnou, která ho tolik přitahovala, ale už neměl sílu se hnout. Cítil, jak mu těžknou víčka. Cítil se být unavený a chtělo se mu spát. Zavřel oči.

Ginny stále hleděla do stropu, v ruce stále držela alkoholický nápoj a upíjela z něj. Taky začínala být poněkud neohrabaná a nebyla si schopná pomalu ani zout boty, které se nakonec rozhodla vyzout. Prázdnou sklenici nakonec položila na zem a lehla si zpátky vedle Harryho. Pod hlavu si vložila polštář a než se stačila přikrýt, byla stejně tuhá jako Harry.