„Rita, odepsala Rita,“ Hermiona ke klukům přiběhla udýchaná a v ruce držela svitek pergamenu, na kterém bylo všemi známé zelené písmo.
Harry vzal ihned Hermionin pergamen do rukou a začal si ho pročítat.
„Co tam stojí, no tak Harry, co v něm je?“
Harry přečetl posledních pár řádek a usmíval se, „píše, že Sylvie Pettigrewová se stále vyskytuje na onom místě, o kterém mi psal Sirius, píše, že ale nejspíš zešílela po smrti svého bratra, že nevychází vůbec ven..,“ odmlčel se, „ale tomu nevěřím, spíš bych řekl, že něco skrývá,“ smíval se od ucha k uchu Harry, „třeba nějakou krysu se jménem Petr.“
Hermiona se otočila na Rona: „A co jsi vlastně odepsal taťkovi?“
„Nooo,“ protáhl Ron pusou, „jen, že mě to prostě zajímalo, a že nevadí, že mi to nemůže říct, že jsem se prostě jen zajímal a ať se má a podobné řeči, kterýma..“
„..bys to obkecal, je nám jasný,“ doplnil ho Harry, „je lepší si s tvým taťkou nic nezačínat. Takhle to bylo nejlepší řešení.“
Harry uchopil do ruk dotazník, který mu právě McGonagallová podávala. Pozorně si ho prohlídl, bylo na něm napsáno, jaké by měl mít známky pro dosažení svého cíle. Tak třeba z Lektvarů by musel mít nejhůř dvojku a z Obrany také, ta Obrana by nebyl problém, ale ty Lektvary, Snape ho nenechá projít u NKÚ, tím si byl jist. Sklesl hlavou k lavici, tím bylo všechno zrušeno. Jeho vysněná kariéra, tak rychle, jak nabrala počátky, tak stejně rychle skončila. To nemá šanci, Snape si na něm smlsne jako nikdy. Všechno ostatní by vyšlo lehce, protože ze všeho by celkem požadované známky měl, jen ty Lektvary.
Pro budoucí studium bystrozorství bude potřebovat hodně Obrany proti černé magii, Lektvary, Kouzelné formule, Přeměňování plus nějakou speciální výuku, kterou by dostal až další rok.
I když se bude Harry snažit a bude v posledních týdnech šrotit jenom Lektvary, nemá šanci to zvládnout. Kdyby ho Snape nechal projít, znamenalo by to pro oba další dva roky trápení společně v hodinách Lektvarů. Zhluboka vzdychl.
Ron postřehl jeho výraz ve tváři, „děje se něco, Harry?“
„Jo, děje,“ zkřivil rty, „musím mít z Lektvarů nejhůř za B. Jinak nemám šanci.“
„Tak to jsme na tom podobně. Nakonec jsem si toho Zaklínače dal a musím k tomu mít za A z Obrany proti černé magii i z Přeměňování, to je hrůza, že se tam klade takový důraz na známky.“
„To by se ještě zvládnout dalo, Rone,“ koneckonců Harry s tímto předmětem problémy neměl, „ale zlepšit se v Lektvarech? To nejde! Snape se mě bude chtít zbavit, zařídí to tak, abych už na jeho hodiny nechodil.“
Ron se ironicky usmál: „Aspoň nějakou výhodu ten Zaklínač má, už nikdy nebudu mít Lektvary.“
„Tak to budeme dva.“
„Ale Harry. Věřím tomu, že tě Snape nechá projít, vždyť..“
Do rozhovoru se vložila Hermiona, která viděla trápení v Harryho očích, „ale Harry, zkoušky NKÚ se neskládají s profesory, kteří nás učí..“
„Vážně ne?“ Harrymu poskočilo srdce.
„Ne, kvůli závěrečným zkouškám pátých a sedmých ročníků přijede zvláštní komise, která to bude mít na starost.“
Ron se na Hermionu podíval zaraženě, „to není možný, ty víš vážně všechno.“
Hermiona se zatvářila hrdě, „ptala jsem se na to profesorky McGonagallové.“
„V tom případě mám větší šance, když mě nebude zkoušet Snape.“
„No jistě.“
Ron i Harry už věděli, že jim táhne na paty. Byl červen a dvacátého byl termín první zkoušky. Měli co dohánět, měli dvacet dní na to, aby se to všechno naučili.
NA POSLEDNÍ CHVÍLI SE učí takhle to dělám i já .,,,, až na to že já se učím den před ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,a ne dvacetdní před
ko, já to taky tak dělám..vím, že na maturu se budu učit až o Svaťáku..vždyť na to teď úplně kašlu :))
jj…
SCHOOL'S NOT COOL
jj…. ale matura je dost duležita pokud chceš na vyšku… njn co já ale s tím? sem teprve v sextě jěště dva pitomí roky, a…
no..chci na výšku..vlastně spíš bych měla, mně osobně se nechce…ale taaak důležitá mi nepřijde..důležitější jsou přijmačky…