Harry se jen tak procházel kolem jezera. Byla půlka května, za týden se blížily Prasinky.
Bylo moc pěkně, slunce pralo jako v létě, na obloze ani mráček. Harry byl nucen svléknout si svůj plášť a bosý se posadil k jezeru, do kterého ponořil své nohy. Potřeboval si probrat myšlenky a vyčistit si hlavu.
Jemný vánek cuchal jeho už tak rozcuchané vlasy. Lehl si do trávy a ruce si složil pod hlavu. Zavřel oči. Bylo to tak příjemné, mohl by tu ležet navěky a vůbec nic by mu nescházelo.
Ale samozřejmě to tak nemohlo zůstat navždy.
„Ahoj Harry,“ tenhle hlas znal. Byl mu povědomý, ale kdo to byl..otevřel oči, osoba, která mu stínila, nebyla nikdo jiný, než…Cho..
No co ta tu dělá, pomyslel si Harry. Co po něm asi chce?
„Jak se máš?“ usmála se, jako by se nechumelilo, „Můžu si k tobě přisednout?“ Harry se opřel lokty o zem a překvapeně kývnul hlavou.
Cho se zazubila a sednula si těsně vedle něj. Když si koketně prohrábla vlasy, Harry se nenápadně odtáhnul o kousek dál. Cho se zase přisunula: „Dneska je ale vedro, co?“ rozepnula si košili až kdesi k hrudníku a naklonila se k Harrymu, „Taky je ti takové vedro?“
Harry na ní šokovaně hleděl, co to má všechno znamenat? Ta holka ho tu svádí, nebo se plete? Koketně se tu na něj usmívá, odhaluje svůj dekolt a tiskne se přímo na něj, „ani se mi nezdá,“ spřáhl ji.
„Vážně? Uff,“ vyhrnula si sukni a ponořila si také své nohy do vody, odhalujíc tím svá stehna.
Jestli si ta holka myslí, že mě na tohle sbalí, tak má utrum. U mě teda už skončila. Co to má sakra znamenat? Nikdo ji nechce nebo co? Čemu se divím, taková nána nafoukaná.. Proboha, no tohle už je příliš…
Cho si vyhrnula košili tak, že jí šlo vidět břicho a záda. Vzala Harryho ruku do té své a snažila se mu něco namluvit: „Víš Harry, moc mě mrzí, že to mezi námi všechno skončilo,“ Hmm..mě teda ne, „moc mi chybíš, víš? Stále na tebe myslím! tak já na tebe teda ne a nechybíš mi vůbec, „přemýšlela jsem. Totiž..nešlo by to všechno vrátit? Víš..vymazat onu událost, co nás odloučila a zase být spolu..,“ vzala jeho bradu do ruk a chtěla ho políbit.
Harry vyskočil: „Tak to pozor. Nemám zájem vracet všechno do starých kolejí. Promiň Cho, ale já už o tebe nemám zájem a všechna tahle tvá snaha..byla marná. Nemůžu vymazat tvé chování z mé paměti, to prostě nejde..celou dobu jsem si myslel, že jsi jiná.. ale..mýlil jsem se. Už to prostě nebude, co to bývalo…je mi líto.“
Cho taky vyskočila na nohy: „Ty pitomče jeden!“ nafoukla se a odešla. Tak co ta holka vlastně chce? Je tak blbá?
Opatrně se zase usadil do trávy, vzal si kus stébla mezi zuby a začal ho kousat. Snad už zase nepřijde, pomyslel si. Opatrně si znovu lehl a poddával se slunečním paprskům a vlažné vodě.
Ležel tak asi hodinu, napůl v mikrospánku, než přišla..Ginny. Bez zeptání si sedla vedle Harryho. Podle jeho výrazu bylo poznat, že mu to nevadí. Aspoň to nebyla ta otrava Cho.
„Ahoj Gin, co ty tady?“
„Ale, nemám co dělat. Hledala jsem Hermionu, ale ta se kdo ví kde ztratila. Ron trucuje v pokoji a ty si jediný, s kým se tu víc bavím,“ porozhlédla se kolem. Všude byla spíš hromada zmijozelských studentů, „doufám, že nevadí, že jsem si přisedla?“
„Ne, samozřejmě, že nevadí.“
„Co tu chtěla?“ zeptala se nenápadně Ginny.
„Kdo?“
„No ona,“ kývla směrem k houfu havraspárských studentek v dáli, kde mezi nimi byla i Cho Changová.
„Aale..to nestojí za řeč, vtěrka jedna..hysterická!“
Ginny se se smíchem sklonila k trávě, nikdy takhle Harryho neslyšela mluvit, ale podle toho, co říkal, na něm poznala, že ho musela pořádně vytočit, „viděla jsem, jak tu s tebou koketovala,“ pochichtávala se Ginny, „divím se, že se nevysvlékla celá.“
„Nejspíš si chtěla něco dokázat..nebo jim,“ ukázal směrem ke skupince dívek, „že by si tím spravovala své komplexy?“
„To vážně nevím, ale vypadala odhodlaně,“ smála se pořád Ginny.
„To není vtipné, Gin,“ usmál se Harry, „ona se mě pokoušela získat zpátky, vykládala mi tu, jak ji chybím.“
V tu chvíli Ginny vybuchla smíchy… a Harry se po chvíli přidal. Od skupinky havraspárských slečen zpozoroval několik pohledů, včetně jednoho závistivého a uraženého. Něco ho napadlo. Jo, to by mohlo vyjít..otočil se na Ginny a..
„Polib mě, Ginny!“
„Cožee?“ Ginny sebou cukla, nevěřila tomu, co právě Harry řekl.
„Polib mě,“ zopakoval svůj požadavek.
„Proboha, Harry, proč?“
„Nevím, jestli toho po tobě nežádám moc, ale udělej to prosím. Pomůžeš mi tím..aspoň se zbavím té otravné holky.“
„Jo takhle,“ uchichtla se Ginny, „tak jo,“ sklonila se nad Harryho a svými rty se dotkla těch jeho. Nezůstalo to, jak oba předpokládali, u obyčejné pusy, ale byl to hluboký vášnivý polibek. Ani jeden to nečekal, ale po chvíli se odtrhli. Nevěřícně na sebe hleděli.
„Teda Gin,“ hleděl na ní zaraženě Harry, po chvíli se usmál, když viděl odcházet štíhlou siluetu s dlouhými černými vlasy. Ginny se otočila a viděla Cho v závěsu, následující svými kamarádkami. Harry a Ginny si vyměnili pohledy a začali se strašně smát.
Uběhlo několik minut, žádný další objekt jejich zájmu tu už nebyl a vzniklo ticho.
Ani jeden z nich nevěděl, co s pohledy.
„No, myslím, že se ještě musím jít podívat po Ronovi…,“ Harry zněl trochu nervózně, „a teď si vzpomínám, že i Hermiona něco po mně chtěla,“ zalhal.
„Jo, vidíš to..já taky málem zapomněla,“ Ginny schovala svou třesoucí se ruku za záda, „Colin mi chtěl něco ukázat a já na něj zapomněla, vlastně ještě musím udělat úkol do Lektvarů..“
„Jo, dobře,“ Harry se díval všude kolem, jen je na ni, „tak se teda..tak se měj, Ginny, ahoj.“
„Jo, ahoj..“
Blanch kolik ti je?
no Harry ty zvrhlíku!!!!
)))) 
)))
Hela pročpak?
Když jsem psala tohle, bylo mi..no, začala jsem ve 14ti.. pak byla nějakou dobu pauza a většinu jsem napsala v 15ti..
No teda: hluboký vášnivý polibek kde ta holka na ty slova chodí:)) V 6. dílu HP spolu začnou chodit takže se tomu ani nedivim si pravdě hooodně blízko(polib mě …hihihihi… .) )
Byla jsem..dokonce ještě před vydáním pětky 🙂