„Víte, když už jsme tady, využil bych situace,“ sklapl Ron jednu nehezky vyhlížející bichli.
„O čem to mluvíš?“
„O Petrovi. Už bychom měli něco dělat, je polovina května.“
„Máš pravdu, Rone,“ to bylo po dlouhé době, co se Hermiona s Ronem v něčem shodli. Popravdě, Harry už si ani nevzpomínal, kdy naposled se v něčem shodli. Navíc..v poslední době spolu došli do stádia, kdy už se ani nehádali, ale prostě spolu raději vůbec nemluvili a Harry se stal jakýmsi jejich tlumočníkem, což ho dost vytáčelo.
Teď si vzpomněl, že pokud se bude chtít něco dozvědět o Petrově sestře, bude muset napsat Siriusovi, jak se dohodli. Ale co mu tam napíše? Ahoj Siriusi, nemáš náhodou telefon na Sylvii Pettigrewovou? To by bylo vážně nenápadné a.. trapné. Jak mu to ale říct. Jak mu vysvětlí, že chce informace o sestře chlápka, kterého chtějí všichni, kdož jsou spraveni o jeho opravdovém životě, poslat do Azkabanu. To bude chtít plán, opravdový plán. Siriuse není lehké přelstít. Nikdy by mu nedovolil, aby se pustil do něčeho, podle něj, tak nebezpečného. Už jen zmínka toho jména ho přesvědčí o tom, aby Harrymu raději nic neříkal. Tak jak to vymyslet. Posléze zjistil, že otázku, kterou tak omýval v duchu, si nekladl jenom on.
„Ale jak to taťkovi říct, aby mu nedošlo, o co nám jde? To nebude jen tak.“
Hermiona zřejmě takový problém jako oni dva neměla, protože Rita Holoubková ji od loňského roku něco dlužila a pokud by nechtěla, aby se celý svět dozvěděl o tom, že je zvěromág, tak to pro ní prostě musí udělat a udělá. To už je předem jasné. Ale co když ani jeden z těch třech jmenovaných nic nezjistí? Co pak.. za Brumbálem s tímhle přece jít nemůžou. Měl by na to stejný názor jako pan Weasley a Sirius. Chtěl by je za každou cenu ochránit a nedopustil by, aby se opět pouštěli do něčeho nebezpečného. Tak jak to jenom udělat?
„Jdu na to,“ Hermiona vzala kus pergamenu a rychlostí na něj brkem něco načmárala. Srolovala ho do svitku a převázala špagátem, a se slovy „stuhu si ta bláznivá ženská ani nezaslouží,“ odkráčela pryč. Pak se udýchaná zase vrátila. Harry a Ron nevěděli, co to má všechno znamenat a valili na ní zraky.
„Posláno, to se bude Rita divit. Dlouho jsem si na ní nevzpomněla.“
„Co jsi jí prosím tě napsala?“ zajímal se Ron
„No že chci zjistit nějaké informace o Sylvii Pettigrewové, kde se nyní nachází a podobně A pokud mi něco nezjistí, že vyzradím její tajemství. Napsala jsem jí příští datum Prasinek, kde si dáme schůzku. To stačí, ne?“
Harry se usmál při představě, jak bude asi Rita na tento dopis zírat, patnáctiletá žačka školy ji takhle vyhrožuje a jí nezbude nic jiného, než se pustit do práce: „Bohatě stačí.“
Pak se pootočil směrem ke svým prázdným pergamenům a tiše vzdychl. Kdyby tak věděl, co Siriusovi napíše. Přisunul si inkoust a vzal do ruky pero. Nějak to bude muset slátat nebo nevyužije šance zjistit něco víc.
Milý Siriusi, ano, začátek zní dobře… ale co dál?
jak se máš? Dlouho si se neozval, doufám, že je všechno v pořádku. Já se mám moc dobře, vyhráli jsme zápas proti Havraspáru a podle bodů máme pohár v kapse. Trošku jsem nervózní ze zkoušek, ale Aladar-to je jeden sedmák, říkal, že z toho profesoři dělají jen drama a není to tak strašné. Co myslíš ty? Ale Hermiona nás pořád nutí, abychom nezanedbávali učení, je to rozený generál. Taky jsme nedávno při učení narazili v jedné knize na něco zajímavého. Na jméno Sylvie Pettigrewová, to je Petrova sestra?, Harry zauvažoval, jestli mu Sirius tuhle naivitu spolkne, ale psal dál, Žije ještě? Nikdy jsem o ní neslyšel, kde žije v Londýně? Ty jsi ji znal? Jaká byla?
No nic, musím končit, mám na stole ještě plno úkolů a vůbec nevím, kdy to dopíšu. Opatruj se. Harry.
Ve finální úpravě dopis nezněl až tak špatně, jo, takhle by ho klidně mohl poslat. Není v něm žádný náznak toho, že by chtěl najít Červíčka. Prostě se jen zvědavě ptá na jeho sestru. To by mohlo projít. I když, Sirius není zas tak hloupý, bude ho určitě podezřívat.
Harry se podíval vedle sebe, kde seděl Ron, který se potil nad dopisem pro taťku. Z výrazu poznal, že psát tenhle dopis je mnohokrát těžší, než kdejaký test z Lektvarů. Och, jak s ním soucítil. Už tak mu dal zabrat dopis pro Siriuse.
🙂
jak kšandy napjátá jsem
heh,ftipálku….
kam na ty ftipky chodiš….
Jaké? Vždyť tam žádné nejsou
🙂
Je to vtipný! Prostě úžasný!!! :)))
souhlasím s Tarou
mimochodem,když ste tu už dlouho nenašli žádný comment od mě,tak si nemyslete,že ste se mě zbavili
…
přišla sem na to,že si texty budu kopírovat do mobilu,ať furt nesedim u compu a můžu si číst třeba i v posteli(škoda-notebook nemá net) takže…celí mágové(vlasně jen část) je te´d v mém mobilu a je jí tam dobře:)
:)) heh, to už je vrchol bláznovství…