Najednou se Sirius zvedl a sebral veškerou svou odvahu: „Taky neuvidíš, ty jedna zlá čarodějnice. Už mě nikdy neuvidíš. Nenávidím tě, nenávidím tohle místo, tenhle dům, lidi v něm. Nenávidím všechno, co je spojeno s rodinou Blackových..nenávidím svoje příjmení, nenávidím!!!“ sebral rychle nohy na ramena, než se stačí matka vzpamatovat a švihnout mu další ránu. Vyběhl do svého pokoje, zamknul dveře. Čekal, že teď matka jako tajfun vběhne do jeho pokoje, ale nic se nestalo. Rychle vytáhl kufr.. sbalil si všechny své věci. Oblečení, učebnice, pomůcky, své tajné úspory, hůlku, dopisy od přátel.
„Kde je, sakra..tak kde je…aa..tady,“ nemohl ho tu zapomenout. Ten čtyřlístek mu darovala Tara, aby mu přinesl štěstí a klid v duši. Proboha..Tara. Nemůže ji tu takhle nechat. Už ji nikdy neuvidí. Matka ji potrestá.
Kufr měl zabalený, popadl hůlku a s pomocí levitace kufr snesl ze schodů. Hala byla prázdná. Co se to děje? To je nějaké podezřelé. Položil kufr pod schody a šel se rozloučit s Tarou. Byla naštěstí v kuchyni. Nikdo jiný tam nebyl.
„Ještě, že jsi tady,“ chytl ji za ruku, „pojď semnou. Uteč semnou?“
„Cože?“ dívka byla mírně v šoku, „O čem to mluvíš, Siriusi?!“
„Odcházím. Odcházím z tohohle bojiště, z tohohle vězení. Z tohohle sídla nenávisti. Mám toho po krk. Nesnáší mě tu a já nesnáším je. Proč bych se tu měl ještě déle zdržovat?!“
„A kam půjdeš?“
„Za Jamesem. Rád mě přijme. Jeho rodiče mě mají raději než ti moji. Pojď semnou, prosím…matka tě potrestá.“
„Já nemůžu. Ráda bych, ale nemůžu..má rodina.“
„Taro,“ Siriusovi se do očí draly slzy beznaděje, „prosím, pojď.. najdeš si jiné místo. Uživíš rodinu, já ti pomůžu. Nemůžeš tady zůstat…“
Pak ji náhle z ruk vypadl talíř a vytřeštěné oči znamenaly… Sirius věděl, co se děje. Instinktivně se otočil. Byl tam otec a měl v ruce matčin bič: „Tak ty sis se prý rozhodl opustit náš dům?“
„Ano,“ vzdoroval hrdě Sirius, „pusť mě otče, sám víš, že beze mě to tu bude mnohem lepší!“
„Žádný Black ještě nezostudil svou rodinu a ty nebudeš první!!“ zaburácel
„Tak to máme rozdílné názory, protože mě už nic nezastaví..ani ty!“
„Vážně, no to se ještě uvidí,“ otcův hlas hřměl jako hrom za největší letní bouřky, „opakuji, žádný Black.. neopustíš tenhle dům. Neexistuje nic, co bych z tebe nemohl vymlátit!“ napřáhl se bičem, ale jak se tak napřahoval, podklouzla mu noha na kuchyňských kachličkách a ztratil rovnováhu. Sirius využil situace a vyběhl do haly, aby si pod schody vyzvedl svůj kufr: „Sbohem Taro, hodně štěstí!“ sebral kufr a kdyby už neměl hotovou zkoušku přemisťování, nemohl by udělat..PRÁSK… byl fuč. V dáli ještě zaslechl ječivý hlas jeho matky, která řve něco ve smyslu: „Už nejsi můj syn!“ Jako by ho to trápilo.
„Siriusi!“ plešatý muž vběhl chlapci vstříc.
„Pane Pottere,“ usmál se Sirius. Už byl v bezpečí. Najednou uslyšel z hora nějaké dunivé skoky.
„Siriusi!!“ chlapec mu vběhl do náruče a pevně ho objal, „jsem rád, že jsi dorazil.“
„Jamesi…auuu..“
„Proboha,“ odtrhl se James, „co ti zase provedla?“
„Ale to nic,“ usmál se ledabyle Sirius, jako by se vůbec nic nestalo. Ještě měl před sebou důležitou informaci. Musí nějak vysvětlit, že už se nemůže vrátit domů.
„Žádné nic, ukaž,“ James vyhrnul Siriusovi ze zad hábit, „Panenko skákavá. Mamíííí…,“nevydržel to James, když viděl Siriusovy obrovské šrámy po biči.
„Ne, Jamesi, ne..nevo..“
„Copak? Ahooooj, Siriusi, ráda tě vidím,“ Jamesovu matku nenapadlo nic jiného, než Siriuse opět pevně stisknout.
„Mami, přestaň, jeho to strašně bolí,“ ukázal na Siriusovu skrčenou tvář, „podívej..“
„Nech toho, Jamesi, to je dobrý..to ne..“
„Ach můj bože, chlapče zlatá. Kdo ti to udělal? Zase ona?!“ paní Potterová se uměla občas rozčílit, ale takhle rozčílenou ji ještě Sirius neviděl, „Takhle trápit vlastního syna, je to možné? Počkej, zlatíčko..přinesu nějaký lektvar na rány. Vydrž prosím.“
„Jistě,“ obrátil se na kamaráda, „ty jsi ale drbna!“
„Drbna? Nemyslíš, že bude lepší, když ti to máma ošetří, než abys několik týdnů trpěl? Co se stalo. Budeš mi to muset vyprávět.“ James měl vlastně pravdu. Lepší spát se zdravými zády, než trpět do doby, než by se rány zahojily. Stejně by si toho časem Potterovi všimli.
Když se paní Potterová vrátila, Sirius jim pověděl, co se stalo..ale zapomněl záměrně na jeden detail – že totiž odešel z domů.
„Ty už se tam nevrátíš,“ řekla rázně Jamesova matka.
„Co prosím?“ Sirius si nebyl jistý, jestli slyšel správně, ale pokud ano, byl by ten nejšťastnější kluk pod sluncem.
„No už se tam nevrátíš, nikdy. Budeš bydlet s námi. Nemůžu přece dovolit, aby tě ta ženská dál trápila. Když neumí jednat se svými dětmi.. Budeš s námi. Já i Lance tě máme rádi. Jsi jako náš druhý syn.“
„Totiž, paní Potterová…. Já se vlastně už vrátit nemůžu,“ usmál s nevinně
„Jak to?“
„Utekl jsem.“
„Udělal si jenom dobře.. a ode dneška žádná paní Potterová. Jsem Veronica. Vítej doma.“
Poprvé, poprvé Sirius cítil, že je opravdu doma. Někde, kde vládne láskyplné zázemí a kde ho nečeká žádný trest. Měl kolem sebe lidi, které miloval. K Jamesovým rodičům si vytvořil pouto, měl je rád, jakoby byli jeho vlastními rodiči. Byl šťastný, konečně..po dlouhé době. Jediné, co ho trápilo.. Co teď asi dělá Tara? Jestlipak ji matka příliš neublížila. Kvůli němu bude potrestaná i ona. Zavařil jí to a hrozně toho litoval. Na srdci ho to strašně tížilo, ale nejen to.. ale taky fakt, že už svou vyvolenou nikdy neuvidí. Dnes to bylo naposled, kdy mohl spatřit její andělskou tvář. Naposled ochutnal jejího báječného pstruha s citróny…
„Sbohem, Taro. Sbohem, nechť je ti bůh milostiv,“ hrábl do kufru pro lisovaný čtyřlístek a stiskl ho v dlani.
Tak tohle se ti povedlo, to musím uznat :o) Tohle už vypadá "reálněji", než Lupin s Lenkou nebo Snape s Hemionou :o)
Tohle se ti opravdu moc povedlo.
Lupin s Lenkou? Žádnou Lenku jsem nikde nepoužila 🙂
Je to docela dobré. Líbilo se mi to ale v něčem mi to připadalo malinko zmatené.
V čem zmatené? Já myslím, že ej to úplně jasné. Pouhá jedna dějövá linie, hlavní postava daná, týrání z domova… nerozumím
Super, moc dobrej příběh. Vlastně se mi od tebe líbí všechny co jsem zatím četla.
:))) Jsem rudá až za ušima! .)) Díky moc
FANTASTICKÉ
:)) díky… chybí mi tu červenající se smajlík… vlastně vůbec smajlíci 🙂
žeru tvý povídky,jsou božííííííí
Tos řekla moc hezky, heh… díky..
Máš větší talent než Rowlingová!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tak to bych s ehádala do krve :)) To teda nemám :)) Rowlingové se nerovná nikdo…
To možná ne, ale jseš na dobré cestě! 🙂
Ani to si nemyslím, už jsem psala jinde..že Rowla..to je vysoká laťka
Fakt úúúúúúúúúúúúúúžasný! Akorát bych chtěla vědět jak to bude se Siriusem a Tarou….
:))) Třeba jednou..až fakt nebudu mít co psát, k tomu napíšu nějaké pokračování
je to fakt bájo ráda čtu knihy od verna foglara hohlbeina a lanczove ale ty vydávej knihy tvé povídky mají opravdu šmrnc…… jsou boží.( že by další česká významná spisovatellka fantasi
……)
ha ha.. jediné, co by tak na mě sedělo je ta ČESKÁ :)))
prdlajs jsi moooc dobrá
Hele neuvazovala jsi ze bys byla spisovatelka
hele..kdybych nad tím neuvažovala, tak nepíšu :)))
Ale ja jsem myslela knihy!!!
A Siriuse si vzali jako sveho syna Jamsovi prarodice!!!
Jinak je to skvela povidka ale nechtela bych jim byt!!!
Však o čem asi mluvím? Spisovatelé většinou píšou knihy, ne? :))
Jací prarodiče?? Máš v tom nějaký maglajz..Sirius se přistěhoval k Jamesovi, ve svých 16ti letech..k jeho rodičům.. ne prartodičům.
Skvělý!!!!!!! Taky bych brala takový rodiče mího kámoše
)))
kámoše, jo? :)))
Supeeeeeeeeeeeeeeeeeer!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
hlavně se mi líbí,žě Jamesova máma se jmanuja Veronica
:)))
moc krásný, máš nádherný povídky a suprově se čtou…
děkuji ti 🙂
Mňo dobře kámoše ne, ale takovýho kluka, jó toby bylo, já a Sirius, a James a Lili…………. Sakra musím přestat snít
Jenom, v každý povídce, kde se objevujou Jamesovi rodiče, se jmenujou jinak… já jen jestli je to schválně, a nebo je to náhoda, jen by mě to zajímalo
))
náhoda to asi nebude ne..pojmenovávám je všude jinde, aby to nebylo s povídkami zaměňováno..vždy´t ani jedna na sebe nenavazuje a je o něčem jiném, proč by se tedy měli rodiče jmenovat vždy stejně? Jejich jména nejsou známá, proto je pokaždé dosazuji..
Dobrý, jen jsem byla maličko zmatená, …
Ahojky .
Tohle bylo moc pěkné…
A no co říct fakt skvělý.
Dita
Bylo to moc pěkné a zajímavé, nečtu tvůj první příběh a zatim se mi to líbí. Nevíme jak to bylo asi vymyšleno paní Rowlingovou protože je to skvělá pisatelka, ale aspoň než vyjde další díl můžeme číst tvé povídky, díky Blanch.
:))) Já jsem poctěna, že si to myslíš 🙂
No, není to špatně napsané, ale ten děj je více méně o ničem. Tahle povídka zas až tak nenadchla…
P.S. Tím nemyslím, že já bych to napsala líp, ale tenhle styl povídek mi fakt nesedi:(
Děj je pouze o uvedení do světa kouzel z hlediska Lily.. něco jako první kapitola Kamene mudrců, ale z pohledu Harryho matky.
z hlediska Lily? co s touhle povídkou má společného Lily?
jej..to mělo být k jiné povídce :))) hehe..jsem se spletla..
No..tak k tomuto..děj je o tom, jak prostě Sirius v těch 16ti odešel z domu, co tomu předcházelo.
hej, to je super! Máš fakt talent! Blanch, Remuse Lupina s Lenkou jsi přece použila v Tichošlápkově návratu (to byla první povídka co jsem tu četla)
nepoužila jsem to nikdy nikde… Lenka v Tichošlápkově návratu je přítelkyní Harryho, ne Rema.
Úžasný
Jenom mi tak vrtá hlavou, že dům Blacků byl začarován proti přemisťování… Ale jinak super!!! 
Ano byl..před TOLIKA lety..to mě taky napadlo, ale paxem si říkala..vždyť to je rozdíl nějakých dacet let, proč by to nemohlo být jinak? Aspoň se mi to hodí do krámu, jak se říká.
pěkné, moc pěkné, skvělý Happy And
Ještě k tomu přemisťování..taky mě napadlo, že zrovna v době, kdy Sirius opustil ten barák ho jeho rodiče začarovali proti přemisťování.. taky možnost, nevíme, jak to vzniklo..jestli to bylo od začátku a jak to tehdy bylo.. možnost by to taky byla.
Hezký, akorád tam tvrdíš, že byl plnoletej a pak si tu někde píšeš, že se to stalo v jeho 16. No to je, ale jenom takovej detail…..A taky si nemyslim, že je Roula nej
No..dejme tomu, že dřív byla zletilost třeba v 16ti 🙂 Mu bylo 16, když odešel..tam je chyba v tom, že jsem psala, že zletilý no..
Promiň, ale při čtení tvých povídek by člověk někdy fakt potřeboval kapesník.
:))) to mě mrzí
čím dál tím lepší!!!za chvilku snad obrečím skoro všechno.kam na ty nápady chodíš?
tohle už jsou staré nápady..ale mě napadá furt něco…
to ti závidím.Taky sem zkoušela psát,ale spíš podle seriálu čarodějky.Jenže všechno bylo o tom stejný.Neměla sem nový nápady
:)) hezký . i když mám rači rema .. :)) jsi fakt užasná osůbka … :))
to si poznala na základě čeho? :))
je to hezký, dokonce moc … fak, kam na ty nápady chodíš? 8))
čauky jee to moc super a lenku si použila v povídce Tichošlápkův návrat ;o)))
Já vím, že je v Ticošlápkově návratu. Mnozí si myslí, že jsem ji tam použila jako přítelkyni Lupina, ale to není pravda, když se pozorně začtete, tak monolog, který říká: "A tohle je moje přítelkyně Lenka," patří Harrymu a sděluje to Siriovi. Vím, že je to zmatené, ale já celou dobu žila v domnění, že to lze poznat 🙂
Aha… já si taky myslela, že je to jako přítelkyně Lupina =o) Jínak tohle taky moc fajn… pěkný =o)
super, super, super, super, super, super, super, super, super, super, super, super,… no prostě supa
))
skvelé :))) je to proste super!!!
dosli mi slova…………jednoducho skvele
skveleeeeee,supeeer,uzasneeee, mas ohromny talent a to nezartujem
Faaaaakt úžasný
)) Máš dobré nápady a hezky píšeš, takže se to potom i hezky čte
)Až jednou vydáš nějakou svou knížku, tak to sem určitě napiš, jo?? Ráda si jí přečtu…..
))
suproví!
píšeš fakt skvěle!
krása… jdu číst dál 🙂 mam toho ještě tooolik před sebou :))))
Je to moc hezký, líbí se mi to.
Muj malej chudáček Sírius!!
jedina povidka sveho druhu co sem cetla. a moc se mi to libilo. vazne. uz vis k cemu se mi hodi:))) tara:))) tohle je jedna z mych nej. povidek od tebe. jak blacková nadavá:)) a siri se čini. proste paráda:))
to bylo nádherný ,až sem se z toho rozbrečela
No, ja som tentoraz neplakala (konečne)
, ale neskutočne som si to užila… Skvelá poviedka!
nádehrný vážně úžasně napsaný a prostě super jenom myslim, že Sirius utekl už v 15 a plnoletý je až v 17 ne?
[73]: S tím patnáctým a sedmnáctým rokem to je jak píšeš, jen když jsem tu povídku psala, moc se toho ještě nevědělo. A dnes už pro mě nemá smysl ji přepisovat 🙂
Moc hezký ale prosím podívej se na můj blog díky c.