33. kapitola

Ráno se Harry vzbudil velice brzy. I když byla neděle, tak byl kolem šesti vzhůru. Rozhodl se, že se oblékne, nasnídá a zajde kam jinam, než do knihovny.
Seděl u stolku, zatím tam byla jen jediná osoba, která nebyla zrovna z jeho oblíbené koleje. Pansy Parkinsonová se zvedla a měla v plánu zrovna odejít, když se Harry ohlédl.
„Co čumíš Pottere?“ vyplázla na něj jazyk a tvářila se ublíženě a naštvaně zároveň. Harry dodneška nepochopil, co proti němu vlastně má. Až na to, že ji ovlivňuje samozřejmě Malfoy, tak ji nic neudělal. Pak si ale vzpomněl, že Zmijozel je velice závistivý a nepřátelský. Když si uvědomil, kolik toho dokázal, nikdo ze Zmijozelu by ho v tom případě neměl mít rád. A taky to vlastně taky je. Dál nad tím neuvažoval. Pokračoval dál ve čtení. Byl teprve u písmene G a to už byl v třetině knihy.
Gable-Gabsly takových je čistokrevných rodin. Tyhle dvě zrovna neměly nejdelší kořeny, Gableovi zahynuli před více než padesáti lety. Už nikdo jménem Gable nežije… Harry projel další jména. Stále se u žádného nevyskytovala Rowena z Havraspáru jako dávná příbuzná.
Jména s krátkými kořeny automaticky vynechával, poněvadž by nemohli mít Rowenu za předka, Rowena bude mít jistě dlouhý rodokmen. Goldon-Goyle, Rodina Goylů byla strašně protáhlá a vážená, ale Rowena jistě jejich předkem není. Goyle je přece ze Zmijozelu… dál a dál .. Green-Grindewald-Grunnon .. tady těch jmen je ..stále jich přečetl pouze polovinu.
Koukl na hodiny a bylo půl osmé. Už si to k němu šinula Hermiona s Ronem.
„Tak tady jsi, to jsem si mohla myslet. Našel jsi něco ?“ ptala se v nadějí v hlase, i když ji bylo jasné, že zatím Harry nenašel ani stopu.
Hledaly další dvě hodiny. Skončili u písmene H.
„Hele, tohle si necháme zase na jindy. Příště začneme od H. My teď s Harrym musíme jít na famfrpálový zápas,“ zvedl se Ron.
No jistě, Harry na to úplně zapomněl. Minulý týden jim přece sám říkal, že by chtěl o víkendu začít trénovat. Je sám kapitánem a zapomíná na to, co říká ostatním. Kdyby mu to Ron nepřipomenul, i když sám asi netušil, že Harry na svá slova zapomněl, tak by tu dál seděl a ostatní hráči by marně na něj čekali na hřišti.
Byl druhý týden v Březnu, počasí bylo sice teplejší, než dříve, ale stále to nebylo ono. Venku bylo něco kolem deseti stupňů. Mírně mrholilo a všem mrzly ruce.
I když to nebylo podle Harryho představ, i když si nevedli nejhůře, asi po hodině a čtvrt to vzdali. Začínalo čím dál víc pršet a foukal silný vítr. Avšak Fredovi ani Georgeovi nescházel smysl pro humor.
„Promiň, když jsem si myslel, že se do tebe převtělil Oliver, Harry,“ koukal na něj smutně Fred a George dodal, „Jo, promiň, že jsme si mysleli, že jsi jeho siamské dvojče, které při porodu oddělili. To opravdu nejsi,“ dělal, že přemýšlí, „protože kdybys byl,“ doplnil ho Fred „tak bys nás tam nechal ještě dobrých pár hodin, stejně jako to dělával Oliver, aby si byl jistý, že dokážeme perfektně hrát i v tak strašných podmínkách.“ „A to jsi neudělal, takže se ti velice omlouváme,“ dodal George s tak vážným výrazem, že hned Harry vyprskl smíchy a Ron se přidal.
„Vy dva, měli jste někdy špatnou náladu ?“ otočila se na ně Katie s úsměvem.
„Počkej ?“ zarazil se Fred, „Jo, měli…“
„Když se nám jednou nepovedl jeden fígl na Filche,“ pokračoval George, „to jsme byli opravdu naštvaní.“
„Ale to bylo kdysi v prvním ročníku, to byly časy,“ povzdechl si Fred.
Všichni se vysušili a po chvíli, kdy jim Harry poděkoval, zase zmizeli v záplavu lidských těl, která se hrnula do Velké síně, kde na ně čekal oběd.

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

5 komentáře “33. kapitola

  1. jo:) taky si myslim 🙂

    fred a George…svaté osoby knížek…hlavně kvůli tomu,co udělali v pětce Umbridgeové:)a taky kvůli svým hárům;)

  2. já doufala, ze bude dalsim dedicem hermiona…je mi jasny, ze nemela zadne predky z kouzel, ale by bylo by to husty… mohla by jim byt i Cho…ze jo? to me napadlo az ted…

  3. Asi Vás zklamu,možná ne,ale jediným potomkem jsem já,Albus Severus Prince-Lloyd, v rodině, se dědí velmi mocná Rowenina magie,kdo chce vědět víc ať napiše. Jak jistě víte,pradědeček Roweny byl samotný Merlin!!! A nelíbí se mi jak tu mlžíte. Rodina jde přes Lloydy,Prince,Smithe-ti jsou spojení s Helgou,Gordoni….je jich mnoho

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..