Jdeme delší chodbou, za mnou se neochotně loudá Potter. Nevidím mu do tváře, ale dokážu si představit, jakým nepříjemným výrazem se teď jeho tvář vyznačuje. Normálně bych použil nitrozpyt, abych zjistil, co si myslí, ale pro dnešek budu slušný. A ke všemu asi nebude jednoduché dostat se do hlavy zrovna Potterovi. Je to školený bystrozor, určitě umí nitrobranu i nitrozpyt. Idiot nebo ne, Potter býval vždycky docela slušný kouzelník s hromadou zatracenýho štěstí. A na tuhle variantu ho na ministerstvu jistě připravili.
Noha mine nohu ještě dobrých pár minut, než se zastavím a pootevřu dřevěné leštěné dveře z masivního cedru. Celé je rozevřu a odstoupím stranou, aby Potter mohl vstoupit. Nehodlám se zachovat hned jako tyran. Kde by v tom byla ta zábava?
Pokoj sice nemá žádné veselé nebelvírské barvičky, na které byl Potter určitě zvyklý, ale proti nepohodlí si rozhodně nemůže stěžovat. Je to malá místnost s jediným malým oknem, ale oproti azkabanským celám je to výsostný komfort.
Volba temných odstínů zdí a doplňků byl cílený tah, protože člověk mezi čtyřmi zdmi nevýrazné a potemnělé šedé barvy mívá mnohem depresivnější uvažování a úzkostlivější stavy. Sám jsem to za ta léta stačil poznat. Umocňuje to pocit stísněnosti, zatracenosti, melancholie a zbytečnosti. Jo, je to síla.
Jinak je to vkusně zařízený pokoj, co by taky po mně chtěl?
Kolem oken visí černé závěsy opředené kouzly tak, aby je nemohl nijak využít ve svůj prospěch. Na tmavě šedých zdech jsou na každé stěně lucerny. Zem je pokrytá cedrovými deskami stejně jako dveře. V samotném vzoru se zobrazuje několik zapracovaných suků, které jsou napuštěné v tmavém laku. Na první pohled to působí trochu psychedelicky.
Pod oknem stojí jediná věc, která je v pokoji k praktičtějšímu využití. Postel. Ze stejného dřeva jako zbytek a s černým povlečením.
Předpokládám, že nečeká, že mu opatřím saténové peřiny s hermelínem a polštáře vycpané labutími pery, takže prostý polštář a deka mu musí jednoduše stačit.
Vlastně jsem docela štědrý a shovívavý, když se nad sebou zamyslím. Mohl jsem být daleko krutější a hodit mu sem jen roztrhanou hryzavou deku, pod níž jsem ještě nedávno lehával já sám a stejně vetchou palandu, ze které akorát jen bolí záda. Ale zlomit někoho jde i jinými způsoby, než ztrátou pohodlí a svobody. A já mám rád výzvy.
Oproti tomu, co jsem musel snášet já v té plesnivé díře, je tohle nadstandard.
Abych se kompletně pomstil, musel bych nějakým nedopatřením dostat ministerstvem milovaného bystrozora do Azkabanu. Trochu o tom popřemýšlím, třeba na nějaký lstivý plán přijdu, ale zatím pro mé záměry postačí tohle.
Pokud stupeň Potterovy agresivity a frustrace nebude gradovat, tak vymyslím něco efektivnějšího. Ale na to Pottera docela dobře znám. A ačkoliv jsme se vždycky nesnášeli, vím, že Potter není ten typ, co dokáže sedět na jednom místě a nic nedělat. Je nesnesitelně iniciativní, energický a aktivní. Pořád by někoho zachraňoval a do všeho strkal nos. Být zavřený se svým otravným já v malé místnosti je pro něj v tuhle chvíli dostatečným vytrestáním. Pro začátek, než se rozhodnu, co dál. A že se mi v hlavě rodí hromada alternativ, jak se pobavit.
Potter se na mě nechápavě dívá.
„No co, Pottere! Nejsem zase takový nelida, jak si myslíš. Stejně nebudeš mít co dělat a uhryžeš se nudou. Zkoušel jsem prospávat dny. Po pár dnech tě ta chuť ke spánku dokonale přejde. A pak zase to velké nic. Užívej si to, hrdino, aspoň pro dnešek. Zítra ti vysvětlím zbytek pravidel,“ zatvářím se lišácky a se spokojeným úsměvem pokrčím obočí. Uvnitř hrudi mě úspěch z dobře naplánované akce zahřeje.
Ten pitomec netuší, co ho ještě může potkat. Nastínil jsem mu něco málo, ale nemám v plánu vyzradit všechno, co se mi honí hlavou. Nechávám prostor jeho fantazii, ať nadělá paseku i beze mě. Paranoia v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Lstivě se zazubím.
„Nezapomínej, že nemáš šanci na únik. Můžu tě znovu ubezpečit, že to nemusíš ani zkoušet. Dobrou noc, spasiteli!“ zavřu za sebou dveře a mávnu hůlkou. Zámek zacvaká a okolo dřeva se se zlatavou září začne rozpínat štít. Kdyby se cokoliv dělo i uvnitř, pojistil jsem se magickým alarmem.
S hrdým výrazem se vydám vstříc vlastním o dost pohodlnějším komnatám. Doufám, že se mi bude zdát o tom, jak se Potter v tom pokoji zalyká hrůzou a trpí v agónii plné odporných vzpomínek a špatného svědomí.
***
Otevřu oči. Je krásný slunečný den. O to krásnější s vědomím, že se mi podařilo polapit zjizveného chlapce, který přežil. Zpěv ptáků doléhá až ke mně. Kolik tak asi může být hodin?
Protáhnu se a zadívám na hodiny na nočním stolku. Je devět hodin pryč. Navykl jsem si v poslední době dohonit všechen ten pohodlný spánek, kterého ve vězení nebylo dostatek.
Dřív by mě za pozdní vstávání otec potrestal. Ale vlastně je ještě relativně brzy. Nechce se mi ještě vstávat. Ostatně, proč bych vlastně měl vstávat, když nemusím.
V mysli se mi vynoří vzpomínka ze včerejška. Spokojeně se sám pro sebe usměju a s myšlenkou, že Potter už může být dávno vzhůru, se zase obracím na druhou stranu postele a znovu zavírám oči, nechaje tak svého soka napospas sobě samému. Ať si to užije, pokud se zrovna hryže nudou!
Podruhé se probouzím do hřejivého poledne. Čas na mých hodinách ukazuje dobrých dvanáct hodin. Dneska jsem se vyspal do růžova. Musím se na sebe podívat do zrcadla, určitě mi to bude dneska strašně slušet. Kdyby to šlo, určitě bych se zamiloval sám do sebe. Matka mi opakovaně povídala, jak jsem atraktivní a zdědil jsem ty nejlepší rysy Malfoyů. Matky to sice svým potomkům zřejmě běžně povídají, ale já vím, že ta moje měla vždycky pravdu.
To mi připomíná, že bych se jí asi mohl ozvat. Určitě už zjistila, že jsem se dostal ven, Denní věštec se tím zrovna dvakrát netají. A celý ten humbuk kolem se taky nedá přehlédnout. A pokud tráví svoji obvyklou dovolenou ve Francii na riviéře, zatímco ji v náruči leží Snape, mám se na co vymluvit, že jsem s tím tak čekal.
Při představě Snapea se spálenou pokožkou, protože nepoužil opalovací krém v UV filtrem padesát, se znechuceně ošiju. Dobrý Merline, ještě tohle mi chybí. Myšlenka, že se tam někde Snape povaluje kompletně obnažený. Z toho už se mi dělá trochu mdlo.
Od včerejška jsem nic nejedl a mám hlad jako smečka vlků. A od doby, co mě svou milou návštěvou poctil i mladý pan bystrozor, nejedl ani on a jsem si jistý, že má hlad taky. Nebudu zlý ke svému hostu. Budu laskavý a poctím svého návštěvníka stejným druhem jídla, které mi bylo předhazované ve vězení.
Jsem schopný vytvořit vůbec nějaký takový blaf? Budu se snažit Pottera hned neotrávit. Byla by to škoda, mrzelo by mě, kdyby mi hned takhle na začátku mojí nové zábavné hry chcípnul na otravu. Pořádně bych si tu pomstu neužil. Že bych mu přece jenom dal nějaké to pečivo a jahodový jam?
Na druhou stranu je to jistější. Jsem dokonalý, ale někdy mi vadí, že se neumím rychle rozhodnout.
Mám fakt velký problém se svým rozumným já, které uvažuje racionálně a zodpovědně. A se svým spontánním já, které uvažuje lehkovážně, ale zato někdy dost vtipně. Jsou ve věčným konfliktu. Nevím, kterou svou stránku víc obdivuju, ale někdy je na obtíž vybrat si, co se zrovna víc hodí, když se chce jeden bavit a zároveň si nerozbít hračky.
Upravím se, abych vypadal co nejlépe. Kvalitní oblečení a sprcha po ránu dokážou divy. Vlasy jsem si po letité vizitě v Azkabanu nechal zase zkrátit. Jen k ramenům. Vždycky mi vyhovovalo mít trochu delší vlasy, jsem v nich víc přitažlivý a Pansy to kdysi nazvala slovy hříšně sexy. Nevymlouval jsem jí to, věděl jsem, že má pravdu. Tak to jsem přesně já, Draco Malfoy, hříšně sexy.
Nejenom Potter může mít delší vlasy. Stejně si pořád nemůžu zvyknout na to, že přišel bez brýlí. Vypadá jinak. Jeden malý doplněk mění celý jeho vzhled. Samozřejmě za ty roky, co jsem ho neviděl, se toho na něm změnilo daleko víc. Ale jako by to ani nebyl on. A ty vousy na bradě! Už to není můj Harry. Změnil se. Vyrostl, zmužněl.
Prosalazara! Nikdy to nebyl můj Harry! A nikdy nebude.
Neochotně otvírám dveře a přesouvám se do kuchyně, abych si přivolal skřítku, která měla doteď nařízeno nevytahovat paty ze svého brlohu.
A protože s Potterem potřebuju probrat všechna pravidla, tak bude jednodušší, když se pro dnešek najíme spolu v jídelně u stolu.
„Djuky!“ křiknu a v mžiku oka se přede mnou objeví malé ušaté stvoření s obrovskýma očima.
„Pán mě volal?“ ukloní se a špičkou nosu se v pohybu otře o moje boty.
Odporné!
„To bude nejspíš důkaz toho, že nejsi hluchá. Jistě, že jsem volal,“ osopím se na ni. „Chci se najíst v jídelně a očekávám obložené mísy, čerstvé pečivo, ovoce a konvici s černým čajem.“
„Pán chce snídat? Ale vždyť už je poledne!“ zašeptá zaraženě ten smradlavý pytel vrásčité kůže a její špičatá ušiska se strachy sklopí až k temeni hlavy.
„Mlč, ty špíno, nikdo se tě neptal na tvůj názor! Prostě to tam všechno nachystej a bez řečí nebo dostaneš něco na oblečení!“ praštím ji preventivně rukou přes hlavu a trochu se mi uleví. „A přines talíře a příbory pro dvě osoby. Pan Potter bude snídat se mnou. A obědvat se bude, až já budu chtít! Ještě jednou budeš drzá, tak si mě nepřej!“ otočím se dramaticky na patě a zamířím rovnou do chodby, ve které jsou dveře k soukromé cele mé Nemesis.
Mávnutím hůlky otevřu dveře…
Hezké! A jsem ráda, že mám první komentář
Tak co bys asik jineho nez uzasne mohla napsat!!:))
super, to jak se Draco díval do zrcadla mě rozesmálo, živě si ho dokážu představit
skvělý :o)))
Skvělá kapča
Super kapitola :)) emohla jsem se dočkat 😉 Už se těším na další…
Díky. Tahle není nijak zázračná, vlastně v ní celkem ještě nic není. Řekla bych, že je zatím nejslabší, ale holt i takové musí být..já tomu říkám mezikapitoly, ve kterých se nic moc neděje.. přibližují děj 🙂
Je to dobrý, ale že se probudil do odpoledne a hodinky ukazovaly 12 hodin, to je docela minel…
Ale ne, tak jsem si já hloupá myslela, že to bude můj další komen a je tu plno lidí, no nic, tak kdy bude pokráčko hmmm
))
Ale né ,já myslela, že to bude můj další první koment, ale je tu plno lidí, no nic ,tak kdy bude pokráčko, hmmmm
)
Do prdele, zase to blbne ,teda pardon ,že vám tady tak neslušně mluvím
))
super :)) Já tady teď tejden nebudu, tak doufám, že mi nic neuteče =)
supééééérrrrr :o)
Blanch..mezikapitoly?? Tak to se mas ze je mas jen obcas, ja je mam furt!!..:))
Draco je tak krásně sebestředný :)…..To se mi líbí
Hmmm i mně se v téhle povídce líbý. Draco je takový. ani to nedokážu popsat
)
Nevim proč, ale pořád se musím usmívat! 🙂 A zase! Blanch je to moc hezká kapitola. :)… Mávnutím hůlky otevřu dveře… a nic! :(((
:))
Super =) už se těším na další… Draco je fakt úžasně samolibí =) Jak si tak pořád říká, jak je krásný, připomnělo mi to mě, když stojím u zrdcadla a studuju svoje oči =D
:)))) No..proč ho nezanechat při tom, jaký doopravdy vlastně je..nebo spíš může být..sebestředný, to je to správné slovo.. 🙂 Ale myslíte, že si to jen namlouvá? Je to jen maska..nebo to opravdu tak cítí? Nebo půl na půl? JAK BY BYLO POTOM MOŽNÉ, ŽE MILOVAL hARRYHO? :))
Kapitola je skvělá… já nevím, líbí se mi víc než ostatní, i když říkáš, že je nejslabší:)) … líbí se mi ta atmosféra, nejen, že je Draco sebestředný
útesy, šedý pokoj… něčím mi připomíná … film Final Fantasy Advent Childern VII… je to asi nesmutnější dílo ze série Final Fantasy… ale nechápu proč mi to tahle kapitola připomíná! To mě štve… pak ještě klip Infection od Chihiro Onitsuka (na youtube)… připomíná tuto kapitolu, ale asi jenom mě, ale co, že … nevadí… tahle povídka má hrozně silnou atmosféru… zase moc kecám
už sem zticha… ale dle mého nedůležitého názoru je to tvoje nejlepší povídka. Tak.
PS. ten obrázek je správnej. Přesně vidim draca jak pohazuje bujnou hřívou svých stříbrných vlasů
a pak spadne ze schodů a nalomí si obratle… yeah.
blanch – ano, ano… pěkná otázečka! "Jak to, že miloval Harryho?" ale v minulém čase… probudí se v něm ten cit znovu? a proč ho vlastně Harry "zachránil" z Azkabanu? A proč se nás na to ptáš? 🙂
Blanch, kdybych tě neznala (teda já si myslím, že tě trochu znám) tak bych řekla, že Harryho bude Draco "mučit" nějakými trochu perverzními a sexuálními hrátkami (doufám, že mám dobře ty i). Ale myslím, že k tomu se "neodvážíš" 😉 i když na mě to působí jako předehra k tvrdýmu pornu… aagrh, už radši mlčím!
tak. a teď mě můžete zabít…
:)) polemizuji, abych vyvolala zvědavost.. právě, že se třeba ptám naschvál, abych ve vás vyvolala falešné pocity..to já totiž dělám často, pokud jste si už někdy všimli :)))
Ne, tady nějaké…jo fakt tvrdé porno nebude, to můžu slíbit :))) Ale na druhou stranu..no já nevím..můžu slíbit, že tu něco vůbec nebude? No nevím…nebo kecám..vím..možná ano, možná ne..možná je to jen s nádechem preslashe, kde je jen láska v pozadí a v popředí je nenávist 🙂 Po Sedmkrát jinak bych to tím vlastně vykompenzovala, že? Tam té zamilovanosti bylo až hanba 🙂
někdy lidi nechápu co mi chtějí říct… est normal
xD achich…
Neodpustím si otázku (jak to jenom říct?!): Jéééé a KDY bude DALŠÍÍÍÍÍ kaaaapčááá??
heh…?!
reneé už to leze na mozek… jejky! 8-o
super! a to bude porad jako ze prez malfoye
:)) neodpustím si odpovědět: netuším :)))
Celá povídka je psána z pohledu Malfoye
Blanch, postel s černým prostíráním ;). Ale samo čekám na další kapitolu!
no nemam téměř co dodat… vyvolává to ve mě smíšené pocity… trochu nostalgii a melancholii, ale zároveň, když si vzpomenu kdo to píše, to ve mě vyvolává trochu depresi, bojim se, že se stane něco oškolivého… no nevim, jinak je to dost promyšlený (mi to přijde)… a nemějme dracovi za zlé, že je sebestředný, vždyť má být na co pyšný:0) hlavně blanch piš dál!:0)
hoooooj blanch…super jako vždy!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! no ot je jedno že nevíš kdy bude další kapitola, ale hlavně když bude ne
jinak draco jako vždy supeer..
tam je prostíráním? Fakt? :)))) Má tam být prostěradlo :))))))) no mazec
dokonalé :))))) budu čekat na další:))))
Já už vážně nevim jak mám ty povídky komentovat… Prostě supr!!! Jen dodávám, že fakt obdivuju ty cvoky co sou schopný přidat povídku ve čtyři ráno… Jo a teda fakt nefim co je to žblaf…
Haide – nevíš co jo to žblaf?? Já ti to klíďo uvařím! :))))
tohle mě štve….
oh, pardón! to nadávám na kompl, ne na Haide!! mozilla mě dělá neplechu, tak to zkouším v IE… aspoň tady to jede…. 😉
:)) Jo, žblaf taky umím uvařit :)))
Heh 🙂
Sem brzda… Já žblaf vážně neumím… 🙁 ………….
Draco je vážně málo sebestřednej…no jo, ale takovej on už je a my ho stejně máme rádi, že jo…no a k tomu žblafu…to umí každej…když se trochu snaží, nebo spíš nesnaží… ; ) …prostě super kapitola…A nakonec: Draco si to dává!!!
Sím vás..lidičky..nemáte někdo písničku Guardian angel od skupiny Lovex? Má dvě verze..jednu pomalou a jednu rychlou, raději bych tu pomalejší..ale pokud by byla i ta rychlá, beru taky… ale asi nemáte, co?
Blanch: Tak jsem Ti jí našla. Spešl kůli Tobě jsem ji hledala na netu. Jukni sem: http://www.zaycev.net/pages/577/57737.shtml Někde dole na pravé straně máš odkaz na tu písničku v mp3. Klikni na to a mělo by se Ti objevit okno pro uložení. Snad je to ono. :)))
Tak si mě předběhla… Taky jsem hledala ve světě… Ty pitomý stránky byly jen placený!!!
Lebel :)) Našlas tu, co já včera… ale tenhle odkaz není f-ční 🙂 Viditelně je, ale nestáhne nic 🙂
Nemysli si, že jsem nehledala na netu :)) Hledala, ale nic nebylo vyhovující, jinak bych se tady neptala..
Chodím si to pořád pouštět sem:
http://www.youtube.com/w/?v=NKCxztiOy34&session=gAJ9cQEoVQxlcnJvcl9maWVsZHNxAmNfX2J1aWx0aW5fXwpzZXQKcQNdhVJxBFUGZXJyb3JzcQVdcQZVCG1lc3NhZ2VzcQddcQhVDFZpZGVvIGFkZGVkIXEJYXUu
doporučuji ten odkaz pro ty, kterým se líbil film Eragon… je to razonení sladké Safiry 🙂 Moje oblíbená část…
Mimochodem..Lebel..víš, co jsem dostala na Vánoce? Knihu Eragona :)) A čtu to už potřetí :)))))) Teda tu svoji podruhé… prvně jsem četla tu tvou… a dodneška ti nepřestanu být vděčná za to, žes mi ji poslala..obě… v týdnu si půjdu koupit Eldest…
Já jsem z toho úplně na větvi, strašně s emi to líbí..asi víc, než Harry Potter… 🙂
narození* 🙂
hehe..zkouším to znovu stahovat přes mozillu a chytlo se to..nemožné.. včera jsem s tím zápasila asi hodinu..furt dokola jsem to zkoušela, ale ani jednou se to nechtělo stáhnout…
Já na tu ruskou stránku chodím často, je tam všechno 🙂
Včera ta mozilla nějak blbla všeobecně. :))) Jsem ráda, že už Ti to jde.
BlAncH_ jAK žE zaČÍnÁŠ MíT VíC RaDšI eRAGoNa Než hP
Co TO cHytአzA MóRESy?? :))))
renee nezačínám…vlastně to začalo už v létě, kdy jsem dočetla Eldest :)) Všeobecně se mi líbí o dost víc, ale nedokážu si představit ho psát, protože mě v souvislosti s ním nenapadají žádné zápletky, jen milostné a romantiku psát nechci :)) a slash tam ani pořádně nejde psát, protože by to byl vlastně incest..kdybych ho dala dohromady s Roranem nebo Murtaghem..bratranec, bratr..nic moc.. napadl mě jedině Oromis a to už je přehnané :))) A závěrečnou bitvu bych napsat neuměla… nejsem zase tak zběhlá jako v HP… HP se lépe píše, Eragon se lépe čte :)) Paolini je o dost lepší, než Rowla..dle mého skromného názoru má lepší stylistiku a čtivější popisy a vůbec všechno.
super =)))
no..ale harry byl u Dudleyů vždy zavřený a sám..no jo ale zase měl kontakt přez sovy nějakou zábavu třeba taky..ale samota..
Teda Draco je ale protivný narcis. Baví ma ako premýšľa o tom ako bude dávať Harrymu jedlo ala Azkaban a ako ho bude mučiť samotou a popritom si ho pozve na spoločné raňajky
Super kapitola.