Rozhodl se, že nějakou dobu bude mlčet ohledně toho, co se v poslední době dozvěděl.
Následujícího rána mu přišel dopis od Siriuse.
Ahoj Harry,
ano, věděl jsem všechno a promiň mi, že jsem ti to neřekl, ale shodli jsme se s Brumbálem, že je ještě brzy, ale jak vidím, čas už nastal, poněvadž tohle není vše, co bys měl vědět! Poprosil jsem Brumbála, ať ti to neříká. Nechal to na mně. A je toho dost, co o rodičích ještě nevíš a myslím, že je načase, aby ses to dozvěděl. Promluvíme si v příštích Prasinkách.
A pokud jde o mou rodinu, nerad o ní mluvím. Nejsou to zrovna pěkné vzpomínky.
Opatruj se, Sirius.
Harry nechápal, o co jde. Je toho dost, co o rodičích neví ??? Co například ? Takže on s Brumbálem za něj rozhodli, že bude pro něj lepší, neříct mu pravdu. To je absurdní. Měl na ní nárok. Prasinky měli být až za týden. Jak má tu dobu vydržet ? Vždyť se mezitím uhlodá zvědavostí.
Byl Nový rok a studentům začínala škola. Aspoň, že to. Studium Harryho do té doby trochu zabaví. Ale hodiny Historie kouzel mu moc nepomáhaly. Celou dobu totiž zíral z okna, jak padá sníh a přemýšlel nad tím, co mu asi chce Sirius říct. Co je tak důležitého. Něco o jeho rodičích .. co by to tak mohlo být ? Nic horšího, než to, že byli Smrtijedi mu Sirius říct nemůže. Ale to je naprostá pitomost. Ani jeden z jeho rodičů nebyl Voldemortovi nakloněn! Bojovali proti němu..nebo ano ?? Ne, ne, ne ..přestaň Harry, takové blbosti můžou napadnout opravdu jen tebe. Jak tě to jen mohlo napadnout, vždyť tvoji rodiče zemřeli právě proto, že nechtěli Voldemortovi sloužit! A taky proto, že byl táta Godrickův dědic. Nadával si.
V hodinách Lektvarů opravdu neměl na přemýšlení čas. Snape jim dával zabrat, protože se blížily zkoušky NKÚ. Opět Harrymu sebral několik desítek bodů za to, že nechal Longbottoma schválně roztavit další kotlík a za to, že jeho Scvrklofík měl světlejší barvu, než ten od ostatních ve třídě. Opakovali totiž Zmenšovací Dryák a Lektvar Nepoužitelnosti. Harry už to bral s rezervou a jeho nezájem Snapea ještě víc rozčiloval.
„Slyšel jste, co jsem říkal Pottere ?“ zvýšil hlas. Harry jen nadzvednul oči, poposunul si brýle a usmál se.
„Za Vaši drzost odebírám Nebelvíru dalších 5 bodů.“
„Jistě,“ špitl Ron, ale Snape ho slyšel.
„Co jste to říkal Weasley ?“
„Nic, pane.“
„Já jsem slyšel, co jste říkal!!“ Rozčiloval se Snape.
„Tak proč se mě na to ptáte ?“ Hermiona rychle Rona kopla do nohy a Harry musel rychle sklonit hlavu, poněvadž se začal smát.
„Odebírám Vám dalších 20 bodů a doufám, že už nebudete drzý !!“ okřikl ho a když chtěl Ron ještě něco dodat, Harry mu naznačil, ať raději mlčí. Stejně by mu Snape odebral body za drzost, i kdyby mlčel. Tak jako jemu. Ron přikývl a Snape zase odkráčel.
„Já ho prostě nesnáším !“ Bědoval Ron.
„A kdo ano ?“ ptal se Harry. Hermiona ani necekla, byla uražená a to na ní šlo vždy poznat podle toho, že šla rychle.
„Co ti zase přelítlo přes nos, Hermiono ?“ Rona to vytočilo.
„Ty moc dobře víš, jak je nebezpečné zahrávat si se Snapem a ty ho ještě dráždíš. Oba jste připravili Nebelvír o dalších čtyřicet bodů!“ Koukla vyčítavě na Harryho.
„Ale já jsem ani necekl, sama si to viděla. Snape je na mě vysazený, sebral by mi body, i kdybych se blbě podíval. Což jsme ještě nezažili, protože já jsem se na něj dokonce usmál.“ Bránil se Harry.
Týden uběhl tak rychle, že to ani Harry nečekal a o víkendu je čekaly Prasinky.
Harry se nemohl dočkat. Byl ale spíše nervózní, protože se dozví nějaké tajemství o životě svých rodičů.
Když dorazili na místo, černý pes už tam čekal. Zašli do Chroptící chýše. Jako obvykle znal Sirius kouzlo, kterým ji otevřít, takže se dostali dovnitř. Za chvíli tam místo psa stál hledaný zločinec, který onen zločin nespáchal. Stál tam Sirius.
„Promiňte,“ koukl na Hermionu a Rona, „ale dnes vás musím požádat, abyste nás tu s Harrym nechali o samotě. Potřebujeme si promluvit.“ Ron nechápal, ze začátku odmítal odejít, protože on i Hermiona jsou Harryho přátelé a on před nimi nemá žádné tajemství, takže jim stejně všechno řekne, ale Hermiona ho donutila, aby šel. Ron nakonec usoudil, že to je stejně jedno, jelikož má za půl hodiny sraz s Noreen.
„Nevím čím začít Harry,“ Sirius kroužil kolem dokola a drbal se na bradě, kterou měl obrostlou vousy, „dobrá, tak tedy. Ano, věděl jsem, že jsi Nebelvírův dědic, poněvadž jsem věděl, že James jím byl taky a tím pádem jim ty musíš být taky. S Brumbálem jsme ti to nechtěli říct, protože v ten den, kdy ses to měl dozvědět, měla propuknout tvá moc..“
„Moc ??“ Harry byl v šoku. Je pravda, že si připouštěl, že by mohl mít nějakou moc, ale nikdy to nemyslel doopravdy vážně.
„Ano moc. Ale dosud si byl na to moc mladý, protože tvá moc je předurčena k tomu, aby si pomáhal ostatním. Váže se k ní věštba, která zní:
Až onoho dne dočkáš,
na pravdu si počkáš,
tehdy dostaví se moc,
tak spěchej všem na pomoc.
Stejně tak to bylo i s Jamesem.“
Fíííííha!!
no ne to je teda něco jen dál dál
U scény se Severusem jsem se válela smíchy
:)))))))))))))
jůůů…Harry je mocný pán,všechny nás zachrání!!)(to se asi moc nerýmovalo,co??
)no nic…pospíchám dál,ptž.je to great:)
Tak proč se mě na to ptáte
já nemohl !!!