Další týden proběhl jako obvykle, v Jasnovidectví profesorka předpověděla Harrymu velké neštěstí, nejspíš smrt, v Lektvarech Snape vyvolával Rona a Harryho, ale většinou jen Harryho a přišli o dalších 20 bodů. („Harry, Snape by nám vzal body, kdybych si prdnul,“ mínil Ron a Harry jen dodal: „Nebo kdybych se špatně podíval na Malfoye,“ ).
V hodině Péče o kouzelné tvory se starali o Šotky, byla to velmi zajímavá stvoření. Hagrid jim řekl, že žijí ve vlhkých a bažinatých místech, a tak museli navozit plno vody a bahna. Tato stvoření měla veliký smysl pro humor, dělala různé rošťárny a grimasy, studenty práce s nimi velice bavila… „Zatím nevím, co jedí, tak budeme muset zjistit, co jim chutná,“ mínil Hagrid. Zdálo se, že práce s Šotky bavila i Malfoye a to bylo co říct, protože každý na něm viděl, že nenávidí jak Hagrida, tak i jeho práci, ne jednou se pokusil o to, aby ho vyhodili.
Jinak bylo všechno při starém.
Zbývaly dva týdny do zápasu se Zmijozelem.
„Takže vážení, dlouho jsme necvičili a já nechci, abychom se dostali z formy. Slyšel jsem, že se Malfoy stal kapitánem mužstva, a pokud je stejně dobrý kapitán jako chytač, tak máme vyhráno. Teda pod podmínkou, že jeho tatínek nekoupil mužstvu sadu Kulových blesků nebo Nimbusů 2003. Ale my jsme lepší a vyhrajeme, máme vynikající odrážeče, skvělé střelkyně, výborného brankáře…a ehm, samozřejmě mě,“ usmál se Harry a pokračoval dál, „chci po vás, abyste hráli co nejlépe dokážete, zbývají pouze dva týdny do zápasu, musíme se pořádně rozcvičit, my nenecháme Zmijozel vyhrát, jasné ?!“
„Harry, není Oliver tvůj vzdálený příbuzný? Třeba nějaký bratranec nebo tak..?“ ptal se George.
„Ne Georgi, počkej, já mám nápad, co takhle, že bychom Harryho přejmenovali, mně by se líbilo třeba Oliver Potter nebo Harry Wood..,“ vtipkoval Fred.
Všichni se smáli a Harrymu došlo, že už mluví jako Wood, ale co na tom, potřebují povzbudit.
Venku mrzlo, všude plno sněhu, nikde nikdo, jen sedm hráčů na famfrpálovém hřišti.
„Vynikající Rone,“ křičel Harry.
Hráči měli na sobě jen famfrpálovém hábity, ale zima jim nebyla, poněvadž trénovali už tři hodiny a za celou dobu se nezastavili.
Po skončení jen Harry dodal: „Děkuji za spolupráci, myslím, že to byl slušný výkon..“
„Slušný?“ skočil mu do řeči Fred a George nezůstal pozadu: „Neposlal ti náhodou Wood nějaký dopis, ve kterém se zmiňuje, jak nás máš chválit? Nějaký hodnotící návod nebo tak?“
Harry se jen na ně usmál a pokračoval: „byl to vynikající výkon,“ to už Fred s Georgem souhlasně přikývli …, „teď po vás chci, abyste se šetřili, nedělali nic nebezpečného, nechci, aby se s vámi něco stalo, než porazíme Zmijozel, my je musíme porazit, příští týden ve stejnou dobu a nemyslete si, že vás budu šetřit jako dnes, jak jsem říkal, máme pouze dva týdny,“ skončil Harry a ostatní se rozprchli…jen Ron Harrymu sdělil, že pokud je dnes šetřil, tak to je zvědavý jak to vypadá, když je nešetří.
Když se vrátili do Nebelvírské místnosti, čekala už na ně Hermiona. Nedávno ji slíbili, že se budou víc učit a Hermiona měla zrovna namířeno do knihovny. Harry ani Ron nic nenamítali, protože to slíbili a taky protože ji nechtěli rozčílit.
Když přišli do knihovny, několik spolužáků nejspíš napadlo to samé, co Hermionu, a přišli se zde taky učit. Harry si všiml, že u jednoho stolu sedí Noreen a úplně sama. „Teď je příležitost, abych si s ní promluvil o Ronovi,“ napadlo ho.
Ron si nejspíš děvčete nevšiml, protože vypadal úplně klidně, Harry se rozhodl, že mu nic říkat nebude a jednoduše se jen vypaří.
A tak taky udělal. Během chvíle byl tatam, přišel k Noreen a zeptal se. „Je tu volno?“
Děvče se na něj ohlédlo a ukázalo rukou na protější židli, z čehož Harry pochopil, že si má sednout.
„Ehm.., promiň, že tě obtěžuji, ale jsem tu vlastně kvůli někoho jiného..,“ ohlédl se na Rona.
Noreen stále jen mlčky pozorovala, co Harry říká. Jakoby vůbec nerozuměla.
„Nevím, jestli si mě teď slyšela..víš, jsem tu kvůli Rona, to je támhle ten zrzek, je to můj nejlepší kamarád..,“ to už Noreen vypadala, že chce něco říct ..
„Ano, znám ho, Ron Weasley, představili jsme se v Bylinkářství, potřebuje po mně něco?“
„No vlastně, víš, líbíš se mu..on je strašně stydlivý, nechtěl ti to říct, ale hrozně se trápí..,“ řekl tiše Harry.
Noreen na něj koukala jako na svatý obrázek a po chvíli začala: „Vlastně ho neznám, nemůžu s určitostí říct, že ho mám taky ráda, šanci mu klidně dám, ale musí si o ní říct sám.“
Harrymu to, co právě řekla, vyrazilo dech. Dívka vypadala velmi uzavřená a osamocená, ale zdá se, že je velice milá a společenská. Než Harrymu došlo, že je na řadě s odpovědí, zadíval se na ní, jako kdyby byla jeho sestra. Už dlouho to tak cítil..po chvíli, jakoby se probral s transu .. „Ehm, promiň, dobrá, vzkážu mu to,“ zvedl se a odkráčel zpět ke svým přátelům.
Noreen po Harrym ještě chvíli házela tajemné pohledy. Harry se cítil nesvůj, jakoby teď právě řekl Snapeovi, že ho má rád.
Když se Hermiona ptala, kde celou dobu byl, odpověděl jí, že hledal nějakou knížku, ale že ji nenašel. Tiše šeptl Ronovi do ucha: „Pak ti chci něco říct.“
jo tak harry je dohazovac jo?:)
Asito tak budu.
fakt pěkný a i vtipný a ne málo
Je to super, válím se tu smýchy u počítače!!!!
Mně to teda vtipný nepřijde vůbec :((( Spíš trapný..
TRAPNÝ
? To ani omylem. Já sem se tak smála, že jsem málem skončila na zemi i s počítačem. :)))
tak to se ti divím:)
je to vazne booooooooooziiiiiii , vsechny pribehy doslova hltam,mama mi madava ze se uz v zivote nedostana na pocitac….
.))))))
tak je to trosku divnejsi,ale psala si to asi dost dávno…..i když nechápu proč se ty holky válí u počítače!!!
Je to moc super,tvoje stránky mám v oblíbených na svým blogu,a sem zvědavá jak to dopadne.Tipuji že Noreen je Harryho segra.:))))))
a já tipuju,že dvojče…i když,to vyjde na stejno ne??
no,je to chechtavý tak akorát na další záchvat mého podivného smíchu;)…ne,fakt great…musím dál,sem zas jak struna
omg…ty dobré nálady…děs:)
oh..ne…fujtajbl 🙂
ja taky misluim příbuznej třeba segra nebo sestřenice.