Hra o králi a Kláře

Autor Ženatej. Jsem se místy ztrácela :))))))

Pozdní večer v královské komnatě krále Karla. V zlověstné tmě jsou slyšet zvuky krátkého zápasu, jako by někdo někoho proklínal a vzápětí byl proklán.
Hluk utichne a za okamžik se ozvou na chodbě spěšné kroky.
1. sloužící přichází rychlým krokem do temné komnaty a volá:
„Králi Karle!“
2. sloužící přichází a ve světle svého svícnu zahlédne mrtvého krále. Král Karel ? kýmsi proklán, leží u klavíru.
„Propánakrále!“
1. sloužící pohlédne nechápavě na 2. sloužícího, vzápětí si všimne krále:
Propánakrále!“
2. sloužící nevěřícně:
„Prokláli krále Karla!“
1. sloužící:
„Proč ale prokláli Karla – krále?“
Královna Klára vychází z temného kouta za klavírem a roztržitě si pohrává se šňůrou perel:
„Pro korále?“
2. sloužící nevěřícně, neboť mu začínají docházet souvislosti:
„Královno Kláro?“
Podívá se na královnu Kláru tázavě a naznačí pod svým krkem jednoznačné gesto.
„.Krále? A pro korále…?“
Královna Klára lehce nakloní svoji královskou hlavu do strany, podívá se 2. sloužícímu do očí, mírně se usměje a pozvedne obočí. Toto gesto je jednoznačnou souhlasnou odpovědí.
1. sloužící to zahlédne a zděšen zvolá směrem k publiku:
„Proč proklála krále Karla právě Královna Klára!“
Královna Klára trpělivě a tvrdošíjně opakuje, co již jednou jasně dala najevo:
„Pro korále?“
2. sloužící ke královně Kláře:
„A proč právě pro korále?“
Královna Klára:
„Král Karel nepřál korále své královně Kláře!“
Přichází Klerikál a zneklidněn rozruchem se tázavě dívá po ostatních.
1. sloužící, na nějž teprve nyní dolehla tíha a hrůza celé události, se zajíknutím:
„Klerikále?!“
2. sloužící mu vpadne do řeči:
„Klerikále! Královna Klára proklála krále Karla pro korále!“
Klerikál:
Propánakrále!“
Prohlíží si krále a pak se obrací ke královně Kláře:
„Královno Kláro?!“
Královna Klára:
„Ano, klerikále?“
Klerikál:
„Pro jaké korále? Pro korále krále Karla?“
Královna Klára:
„Pro korále krále Karla, klerikále s kolárkem!“
Klerikál částečně pro sebe:
„Pro korále krále Karla? Královna Klára tedy krále Karla proklála a okradla!“
Sklání hlavu v polohlasném usebrání:
…“Nepokradeš“
…“Neproklaješ?
„Nepožádáš korálů krále svého…
2. sloužící, který se dívá dosti zálibně na královnu Kláru:
„?aniž požádáš královny, Kláry jeho…“
1. sloužící:
„Proklatá královna Klára!“
3. sloužící ? starý a nedoslýchavý. Přichází a snaží si udělat jasno z útržků rozhovoru, které jeho uši zachytily:
„Královna Klára? Proklána?“
Královna Klára k ostatním na adresu 3. sloužícího. Posměšně:
„Propánakrále?“
2. sloužící ke 3. sloužícímu důrazně a nahlas:
„Královna Klára proklatá! Král Karel proklán!“
3. sloužící zdrceně :
„Pro krále – pána!“
Klerikál:
„Do klatby s královnou Klárou!“
Všichni:
„Do klatby! Pro slávu krále, klerikále!“
Klerikál:
„Pro slávu krále…“
Královna Klára:
„?A pro korále.
Opona.
(Poznámka předkladatele pro překladatele ? před překladem kontaktujte předem nakladatele!)

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

7 komentáře “Hra o králi a Kláře

  1. :)))

    Když nad tím tak uvažuju, tak na tu akademii jsem přece jenom nevybrala nejhorší scénář 🙂

  2. je to super 🙂 napadlo mě, že na akademii by to byla dobrá scénka…. ale publikum tomu asi ještě nedorostlo :)))

  3. Warr, když nad tím tak uvažuju, toto bude možná dokonce LEPŠÍ než to, co chystáme…….:)) Ale oni mě to neschválí 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code