2. kapitola

Když si dočetl dopis, vzbudila se v něm malinká jiskřička radosti. Konečně zase uvidí své přátelé a konečně bude dál od Dursleových. Nemusel dlouho přemýšlet, s určitostí věděl, že se tam musí nějak dostat. Co takhle, kdyby mu Ron poslal trochu Letaxu a on by se k nim dopravil přes krb. Je stále krb Dursleových napojen na kouzelnickou dopravní síť ? Dopravil by se k Weasleyovým ? Ale proč ne? Vždyť loni si pro něj Weasleovi přišli přes jejich krb, tehdy, když Fred a George podstrčili Dudleymu Jazyk jako jelito, který sami vymysleli. Mohl by se na to zeptat Rona.
To už držel v ruce předposlední dopis, od Hagrida. Ten nebyl tak dlouhý, byl stručný.
Ahoj Harry,
Tak přeju ti vopravdu hezky narozeniny. Už se těším, až se vokážeš. Posílám ti malej dárek, ty Bradavický sovy to snad dopravěj. Jo a mám ti vzkázat vod Brumbála, že ti taky přeje všechno nejlepší..
Hagrid
Na poslední dopis se těšil nejvíc. Byl od jeho kmotra, od Siriuse Blacka. Ale jak to, nějak mu to nesedí, každý psal v dopise, že mu posílá dárek, ale zatím mu přišly jen tři balíčky. Že by Sirius zapomněl a píše mu jen tak, aby se poptal, jak se mu daří a jestli něco nepotřebuje ? Nebo, že by mu jeho dárek ještě nepřišel, že by se jeho sova nějak zpozdila ? Nebo ho nemohl poslat ? Co když je někde v nebezpečí, co když ho našli a on stačil jen poslat sovu se vzkazem? Musel se o tom přesvědčit, tím, že otevřel jeho dopis. Hned se mu ulevilo, protože to, co v něm stálo se lišilo s jeho obavami.
Ahoj Harry,
Všechno nejlepší k narozeninám. Určitě si říkáš, kde máš dárek, ale neboj, nezapomněl jsem na tebe. Dárek ti dám jedině osobně. Takže si budeš muset počkat, až půjdeš k Weasleyovým. Jo, už to vím, Ron mi psal, že tě poslední týden prázdnin pozvali k nim, takže se tam uvidíme. Ještě ti tam pošlu sovu, abys věděl, kde a kdy se setkáme. Jinak doufám, že ti nic nechybí a že tě teta se strýcem netrápí. Tak se měj hezky Harry.
Sirius
Harry rychle utíkal do pokoje. Všem odepsal na dopisy, všem poděkoval. Hermioně zalhal, že se mu už další sny nezdály, nechtěl jí znepokojovat. Ronovi potvrdil, že se tam nějak dostane, a že to snad domluví, taky se ho zeptal, jestli by to šlo, aby k nim přicestoval přes ten krb. Hagridovi napsal, že se taky na něj těší a Siriusovi potvrdil, že mu nic nechybí, že je v pořádku a že už se těší, až ho zase konečně uvidí. Prohlédl si všechny dárky. Od Hermiony dostal další vydání knížky Famfrpálu v průběhu věků 2, od Rona dostal několik plakátů Wilbournských vos, Kudlejských kanonýrů, ale taky družstev, o kterých v životě neslyšel, jako Tustshillská tornáda, Wingtownští tuláci, Falmouthští sokoli a balíček čokoládových žabek. Od Hagrida dostal novou koženou brašnu se znamením Nebelvíru a několik čokoládových hrudek, po kterých si Harry vylámal všechny zuby.
Přece jenom si na něj někdo vzpomněl a nebylo jich málo. Nemohl se dočkat konce prázdnin a jako naschvál se ten čas vlekl strašně pomalu. Když se podíval, kolik dnů mu ještě schází, než uvidí kamarády, tak se zhrozil. Ještě týden. Týden to tu musí přežít s Dursleyovými. A to mu připomnělo, vždyť jim ještě neřekl, že chce jet příští týden k Ronovi. Ani neví, jestli mu to dovolí, ale rozhodl se, že jim to pouze oznámí.
„Ehm, strýčku Vernone ? Totiž, chci příští týden jen k Weasleyovým, víš, kteří to jsou, ta zrzavá paní s mnoha dětmi, ta co ji potkáváš vždycky na nádraží. Oni mě pozvali, ať k nim přijedu do konce prázdnin. Už bych se nevracel a oni by mě přímo zavezli na nádraží, nemusel by ses obtěžovat,“ začal Harry. Pan Dursley se jen poškrábal na bradě a s klidem odpověděl: „Hm, to už bychom měli od tebe pokoj, nebudeme se muset starat o nic,že ? Ať je po tvém, jeď si kam chceš.“
Harry byl ten nejšťastnější na světě, ani ho to nestálo moc úsilí a má zajištěno, že uvidí Rona, Hermionu, Weasleyovi, ale hlavně Siriuse.
Dva dny před odjezdem si už Harry balil. Brky, pergameny, knížky, koště, klec pro Hedviku, hábity, kotlíky, hůlku, kterou stejně nosí stále u sebe, i když je ve světě mudlů.
Právě tady by ho mohl Voldemort zastihnout nepřipraveného, jako v jeho snu. Dále oblečení, inkoust, zbytek peněž, stejně si bude muset zajít ke Gringottovým, protože už mu moc nezbylo… album s jeho rodiči, osobní věci, plakáty od Rona, společenský hábit, poznámky ze školy, ale hlavně Letax, aby se dostal k Weasleyovým. Ron mu totiž napsal v dopise, že jejich krb je opět připojený ke kouzelnické síti, že ho teď budou moci stále používat, takže mu poslal Letax. Harrymu však nebylo příjemné takto cestovat. První zkušenosti nebyly zrovna vydařené. Místo na Příčnou ulici se dostal na Obrtlou. Ale co měl dělat, strýc Vernon by ho k té „pakáži“, jak on vždy s oblibou říká, neodvezl. Na koštěti by byl moc nápadný a autobusem by se tam asi těžko dostal.

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

10 komentáře “2. kapitola

  1. vidíš, to jsem si nikdy ani neuvědomila, vlastně máš pravdu..je to už tak dávno, když jsem to psala, pořádně už si ani nepamatuju obsah :))

  2. to je asi jedna z tvých prvních povídek, že? :)) je to zatim pěkný, ale pořád mi v tom chybí tvůj 'současný styl psaní' :)) Taky mě hodně rozesmálo spojení, že si Harry po Hagridových čokoládových hrudkách vyláme všechny zuby. 🙂 Napsala bych asi spíš na Hagridových čokoládvových hrudkách :))))) no nic, du číst dáál

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..