2. část

Jak léta plynula, Harry se oženil s Ginny, stal se chytačem národního týmu ve famfrpálu, před dvěma lety toho však zanechal, protože byl málo s rodinou a s dětmi. Ano, Harry měl s Ginny tři překrásné děti. Vzal Brumbálovu nabídku, že bude učit Obranu proti černé magii a věřte tomu, nebo ne, drží si to místo už dva roky, což je na poměry profesora tohoto oboru velmi nezvyklé. Hermiona se, hned po dokončení vyšších studií a zároveň po smrti Minervy McGonagallové, ujala profesorství Přeměňování a zároveň se stala i ředitelkou nebelvírské koleje.
Letos do prvního ročníku nastoupila Harryho jedenáctiletá dcera Jamie. Samozřejmě byla přijata do Nebelvíru, stejně jako Harryho čtrnáctiletý syn Sirius. Harry a Ginny dali každému ze svých dětí dvě jména. Nejmladší syn byl Artur Remus, dcera byla Jamie Lillyan a nejstarší syn byl pojmenován podle Harryho kmotra a nejlepšího přítele-Sirius Ronald. Byl na ně nesmírně hrdý, jeho dcera po něm zdědila smaragdově zelené oči a Ginniny krásné rudé vlasy. Nejmladší Artur byl zase celý Ron, jeho věrná kopie, jen s trochu tmavšími vlasy dohněda.. Pro změnu Sirius byl podobný na Harryho a jeho otce. Měl oříškové oči a neposedné černé vlasy, a jako James, i Harry, nosil brýle. Sirius byl nejchytřejší student z ročníku a měl stejné nadání na Obranu proti černé magii.
„Jdu se podívat na kolej, nechceš jít semnou ?“ odtrhla se Hermiona ze sevření a zakrývala slzy skloněním hlavy.
„Půjdu se podívat na Jamie a Siriuse,“ usmál se, „jestli zase nelítají někde po škole.“
„Přiznej si, že Sirius má, neuvěřitelné nadání vyhledávat problémy, stejně jako ty…“
„Chtěla si říct, jako jsme měli my, viď?“
„Jistě,“ vycenila zuby, stala se z ní neuvěřitelně krásná žena. Vlasy měla stažené v drdol, stejně, jako to nosívala Minerva McGonagallová, tmavě hnědé oči ji zvýrazňovaly tvář. Byla vysoká a hubená. Ale od onoho dne, kdy zemřel Ron, už si nenašla žádného přítele a znovu se nevdala. Nechala si jeho příjmení a zůstala sama.
Šli spolu po schodišti, zamířili k Buclaté dámě. Bylo už pozdě, ale zrovna odtamtud vycházel Harryho syn.
„Siriusi, co tu děláš?“ Harry si zrovna pomyslel, že udělal dobře, že synovi neřekl o plánku a neviditelném plášti, který měl stále schovaný ve skříni. Občas se do plánku kouknul a téměř vždycky našel svého syna a jeho kamarády, jak se v pozdních hodinách procházejí po pozemcích hradu. Věděl, jaký byl on..a tak je občas nechal, aby nebudil dojem, že má nějaké věštecké schopnosti a téměř vždycky je načapá. Harry to většinou zařídil tak, že na ně jako náhodou narazil. Jeho syn zatím nepozřel podezření.
„Jéé..ahoj tati,“ tvářil se svatouškovsky jeho syn.
„Můžeš mi vysvětlit, kam máš v tuhle dobu namířeno ?“
„Totiž, já, kluci a Ada.. my jsme, já jsem v šatně zapomněl koště.“
„Myslíš si, že ti tohle uvěřím?“ To už ho následovala jeho přátelská elita, která vylezla ze dveří a vyděšeně koukala z Harryho na Hermionu.
„Dobrý den, profesorko Weasleyová, profesore Potter,“ usmálo se černovlasé děvče. A další dva kluci se přidali.
„Spíše dobrý večer, slečno. Koukám, že jste si vyšli na noční procházku,“ konstatovala suše Hermiona.
„No,“ dívka nervózně koukla na Siriuse, který na ní dělal posunky… , „mně z okna vypadl brk, když jsem psala pro Vás úkol do Přeměňování.“
Sirius se pleskl do čela a na Harryho tváři se rýsoval úsměv.
„Řekněte mi slečno Hopesová, vy neznáte přivolávací kouzlo?“
Dívku to zarazilo: „A-ano, vlastně ano, ale.. já si na to v té chvíli nevzpomněla.“
„Jistěže, jak jinak. Pojďte, ukažte mi, kde ten Váš brk spadl, přivoláme ho spolu,“ vzala Hermiona dívku za ramena. Dívka se otočila na své kamarády a pokrčila děsivě obočí: „Jistě, paní profesorko.“ Odešly spolu do nebelvírské místnosti.
„A co vy tři tady…ještě máte nějakou tu výmluvu?“ zatvářil se vážně Harry.
„Výmluvy už došly,“ konstatoval sklesle Siriusův blonďatý kamarád.
„To jsem rád, takže se pro dnešek seberete pánové a půjdete spát. Nechcete-li, abych vám sebral další body. Nedělám to rád,ale nutíte mě k tomu.“

12 komentuje 2. část

  • Glum  píše:

    Zatím dobrý.

  • david  píše:

    velice dobré ale brumbála vich uš po tak dlouhé době nedával

  • Blanch  píše:

    Brumbál je moje oblíbená postava..když žil tak dlouho..nějakých 15 let, nebo kolik jsem tam vlastně dala ten rozptyl, už nehraje roli

  • Verč@  píše:

    Fine..takovej harry…to teda…:)

  • 7  píše:

    je to uplná kravina harry nebude mít děti s ginny ale cho a celí je to nahlavu

  • Blanch  píše:

    No, s Cho asi těžko 🙂

  • 7  píše:

    a to jako proč

  • 7  píše:

    a i kdyby ne tak bych řekla že všechny ty povídky jsou postavený na hlavu třeba to jak se remus miluje s tongsovou

  • Blanch  píše:

    kdybys chápal(a) fanfiction, vůbec bys to nevtrdil(a). FF není o pravdivosti příběhů, protože je slovo FICTION! Autoři si své příběhy vymýšlejí a tvoří je podle sebe přesně tak, jak chtějí oni, nikdo jimnenakazuje, jak to mají psát.

    Jinak..zrovna u té povídky, kteoru zmiňuješ, jsem psala, že to byl experiment.

    Cho jednoduše, přečti si šestý díl a pátý a bude ti to jasné.

    Jo a je to Tonksová.

  • blesková Cornelie  píše:

    mh .. tak to je dobrý … :)) ale myslela jsem že hermiona bude trochu měkčí ..ted se hodně podobá Minervě :)) mno a Cho … když jí nemiluje ..ale nebyl by to špatný nápad s ní něco napsat … :))

  • Tesia  píše:

    fajn jdu číst dál 🙂

  • Sunshine7600  píše:

    V prvbím jses rozjela a teď je to trochu nedný… jdu číst dál…

Odpověz

Můžete použít HTML <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

code