1/1

„Lily, přišel ti nějaký dopis,“ paní Evansová právě přišla z práce. Vybrala schránku, která byla plná účtů a taky tam byl jeden neobvyklý dopis. Paní Evansová si ho prohlížela, zelený inkoust? Není tohle už trochu zastaralé? Navíc tam nebyla žádná známka..a kdo vlastně by psal její jedenáctileté dceři?
„Na,“ Lily se s podivným výrazem ve tváři přimžourala k matce, vzala do ruky kus papíru, který měl docela tučný obsah, nechápala, kdo by ji asi tak mohl psát. Možná Jade ji píše, jela přece s rodiči do Francie k moři, ale.. ona má úplně jiné písmo.
„Harry, tvůj bratr píše..,“ Lily bylo úplně jedno, jestli píše strýc Mark, daleko víc ji zajímal obsah oné obálky. Otočila ho z druhé strany, byl tam jakýsi erb se čtyřmi zvířaty, hadem, jezevcem, havranem a lvem. Proboha, kdo to mohl poslat? Odtrhla pečeť z dopisu a podívala se dovnitř.
ŠKOLA ČAR A KOUZEL V BRADAVICÍCH
Ředitel: Albus Brumbál (nositel Merlinova řádu první třídy, Veliký čaroděj, Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější hlavoun, Mezinárodní sdružení kouzelníků)
Vážená slečno Evansová,
S potěšením Vám oznamujeme, že ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.
V příloze Vám zasíláme seznam všech potřebných knih a vybavení.
Školní rok začíná 1. září. Očekáváme Vaši sovu nejpozději 31. července.
Se srdečným pozdravem
Minerva McGonagallová
Minerva McGonagallová, zástupkyně ředitele
Lilyinou hlavou projelo tisíce otázek, co to znamená, že s ní počítají se studijním místem? A jaká škola čar a kouzel? Udělal si z ní někdo dobrý den? Tohle přece není možné, žádná kouzla neexistují. A kde proboha a hlavně na co má sehnat sovu ? Tohle musí ukázat mámě a tátovi.
S pobaveným úsměvem zamířila rovnou do kuchyně, kde byli její rodiče. Táta jako obvykle četl před večeří noviny, máma stála u plotny a vařila jídlo, sestra Petunie byla na zahradě a četla si knihu. V poslední době byla nějaká divná. Stranila se jí. Vždycky si tak dobře rozuměly, ale co začaly prázdniny, byla poněkud..mrská. Co by jste chtěli po starší sestře, které se líbil kluk od vedle? Jejich soused Danny byl vážně moc hezký kluk, ale bylo mu už devatenáct a nějaká patnáctiletá holka ho už dávno nezajímala, navíc byli jen kamarádi, vlastně skoro ani to, jen se zdravili, občas prohodili pár slov a nebo si vypůjčili od rodičů trochu té soli, kterou zapomněli dokoupit. Petunii v poslední době ovládaly hormony, byla vážně nesnesitelná. Má být přece na vrcholu puberty, kdežto Lily je na začátku. Mělo by to být naopak.
„Mami, tati?“
„Ano miláčku,“ matka se na Lily otočila a pohladila ji po vlasech.
„Ten dopis, mami..je nějaký divný, přečtěte si ho..“
„Co je na něm divného? Kdo ti to vlastně píše?“ otec odtrhl oči od Vládní hospodářské krize.
„Já nevím, kdo ho poslal..je opravdu..divný..“
„Ukaž,“ vzal otec kus pergamenu do ruky a začal číst, „s potěšením Vám oznamujeme, že ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.. co to má být?“
„Já nevím..“
„Harry?“ manželka pana Evanse se nadobro odtrhla od večeře a s vykulenýma očima hleděla z Lily na dopis, „škola čar a kouzel? Co to ?“
„Slyšela si dobře drahá, tady je to napsané, podívej,“ pan Evans podal manželce dopis a ta se zakuckala.
„To si z nás někdo dělá srandu, ne?“
„Taky si myslím, mami..žádná kouzla přece neexistují, viď, že ne?“
„To víš, že ne zlatíčko.“
„Ale co když ano?“
„Nebuď směšný, Harry. Proč by zrovna naše dcera měla studovat..kde, že to? V Bradavicích, proboha, to je hrozný název pro střední školu. V září má jít do Oxfordu, stejně jako Petunie.“
„Ale Caroline, co když je to vážně pravda. Podívej se na tohle, to zastaralé písmo, ta pečeť..prohlídni si to, nemyslím si, že si někdo dělá legraci. Je to dost vážně napsáno..,“ táta se podíval na Lily, „tak ty naše malá čarodějko..“
„Harry, to je absurdní, když ale…“
„..správně, ale. Vzpomínáš si na ty divnosti, co Lily prováděla a stále provádí?“
„Jistě, ale.. stále tomu nemůžu uvěřit.“
„Pamatuješ si, jak jí bylo osm a tys ji dala na snídani čaj..říkala, že chce kakao..a jakmile to dořekla, měla ho tam..“
„Ano, vzpomínám,“ smála se matka, „nebo jak se hádaly s Petunii, Lily ji tehdy nabarvila vlasy na modro.., myslela jsem, že se zbláznila Petunie a chtěla si hrát na hippies, ale na to je naše dcera moc konzervativní…,“ Caroline se posadila ke stolu, všeho nechala, „není to zvláštní?“ V tom přišla do kuchyně Petunie, zpozorněla, že se děje něco zvláštního, máminy hrnce skákaly ze stranu na stranu, jejich obsah se vyléval ven a nikdo si toho nevšímal. Všichni seděli u stolu, dokonce i otec zpozorněl, což bylo velice nezvyklé, málokdo ho před večeří vyrušil při čtení novin. Seděli tam a drželi v ruce jakýsi papír a obálku, pak máma vzdychla a s úsměvem pohladila Petuniinu mladší sestru po vlasech: „Máme v rodině čarodějku, no není to skvělé?“
Máma se asi zbláznila, pomyslela si Petunie. Jakou čarodějku, proboha o čem to mluví. Kdyby byla škola, myslela by si, že bude někde Lily dělat taková ta přitroublá kouzla, která jsou přitom úplný podvod, ale jelikož bylo léto…
„Cože jsi to řekla, mami?“
„Petunie,“ otočila se matka, jakoby si jí teprve teď všimla, „pojď, posaď se k nám. Máme novinku.“ Petunie si přisedla, byla jako na jehlách, stále čekala, co z nich vyleze. Máma se zhluboka nadechla a se zuby vyceněnými zapištěla: „Tady Lily právě přijali na bradavickou školu kouzel a čar. Je to čarodějka.“
„Mami, jsi v pořádku?“ Petunie stále nechápala, kde takové bláboly vzala, ohlédla se na hrnce, které už ani nemělo cenu umývat, protože byly černé na uhel, starostlivě vrátila pohled na matku, jestli náhodou nemá horečku.
Z omylu ji vyvedl otec: „Je to pravda, Pety, tvoje sestra je čarodějka. Právě jí přišel dopis z té školy. Vážně umí kouzlit, copak si nepamatuješ, kolik zvláštního toho vyvedla? Je to skvělé, nemyslíš?“
Petunie nevěděla, co na to říct. Opravdu nelhali, vzala do ruky dopis a přečetla si ho, stejně jako zbytek její rodiny. To je nemožné. Pocítila nával žárlivosti a vzteku. Jak to, že ten pitomej dopis přišel právě Lily a ne jí? Proč ona nemůže být čarodějkou a vždycky smetanu slíže jen Lily? Dopis hodila na stůl, pomalu se zvedla: „To je úžasné, Lily, gratuluji,“ přetvařovala se a nedávala znát svůj vztek. Vzala si svou knihu a odešla do svého pokoje s výmluvou, že ji strašně bolí hlava. Bylo to neskutečné, ale poprvé v životě si uvědomila, že na Lily strašně žárlí. Teprve teď ji došlo, jak rodiče neustále vychvalují jen ji, ona má všechny výhody a jen ona je jejich mazlíček a oblíbená dcera. Petunii nikdy tak nechválili. Vždycky měla svou sestru ráda, ale co je moc, to je moc. Pohár trpělivosti přetekl. Neskutečně na ni žárlila a přistihla se, že k ní cítí odpor a nenávist. Kde se to v ní tak náhle vzalo? Vždyť Lily osobně ji nikdy nic neudělala, měla Petunii ráda a rozuměly si. Ale na druhou stranu, v poslední době už to nebylo ono. Petunie zalitovala, že nemá žádné opravdové kamarádky, mohla by odtud vypadnout a nikomu z rodiny se nepodívat do očí.
Lily vytáhla ze zásuvky svůj dopis. Nastal čas, aby si nakoupila věci do školy. Vytáhla z dopisu další pergamen, ve kterém byl vypsán obsah věcí, které je nutno koupit do školy čar a kouzel. Věci jako je kotlík, přísady do předmětu, který se jmenuje Lektvary, plno knih, pergameny, brky a taky to nejdůležitější-hůlku. Na dalším kusu pergamenu byl popis cesty, jak se dostat do kouzelnické ulice, kde můžou všechny tyto věci nakoupit. A také popis cesty a místa, kde Lily posledního srpna nasedne na vlak, který ji odveze do Bradavic. Autor dopisu zřejmě počítal s tím, že nikdo z jejich rodiny nebude vědět, kde všechno tohle sehnat a hlavně jak se tam dostat.
„Mami, pojď…honem, honem…“
„No tak Lily, nebuď netrpělivá, máme na to celý den..“
„Ale mamííí, ujede nám vlak..“
„Lily..kroť se…vím, že se nemůžeš dočkat, ale máme plno času. Jak si říkala, že se to tam jmenuje?“
„Příčná ulice, na, tady máš návod..“
„Proboha..Děravý kotel? Kde to asi může být, no, snad to najdeme.“

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

39 komentáře “1/1

  1. Četla jsem si i jiné povídky na jiných stránkách.ale tvojim se zdaleka nevirovnají.Od tebe sem už všechny povídky přečetla a jedna je lepší než druhá, hlavně povídky Dědicové mágů je dobrá, to u čeho se J.K.R nerozpíše, tak ty rozpíšeš krásně,hlavně vztah James a Lili nebo Harry a Ginny.Taky se mi hodně líbí povídka Návrat do minulosti a Temná cesta osudu. Musim  říct že píšeš moc pěkně, tak jak já bych to nikdy nedovedla

  2. ježiši..tolik chvály najednou..opravdu moc děkuju

    Povídku Dědicové mágů nemám moc ráda, to pokračování je už o něco lepší, ale Dědicové byla úplně moje první povídka, kterou jsem začala psát před pěti lety… a jde to poznat, hlavně prvních deset kapitol..paxem mezitím napsala jiné a na tuhle se trochu vykašlala a dokončila ji nedávno, takže konec už je trochu jiný..

  3. koukám, že ses vážně rozhodla přečíst všechno, ne? :))) To jsem ti měla dopředu říct, že ty povídky, co jsou na začátku seznamu, nemáš číst..to jsou ty první.. několik let staré

  4. Hezkýýýýýý,já bych asi tohle nedokázala napsat…ale je zajímavý,že Lilyn otec se jmenuje zrovna Harry…:-)

  5. Ano.je to velmi hezký článek…ale dala bych tam více at tam mluví teta Petunie..ale jinak jeto hezké…a opravdu..já to mohu posuzovat jelikož jsem redaktor:-)

  6. je to úžasný souhlasím s rybanou. Dědicové mágů jsou super a konec je dost smutnej. Je to nejlepší co jsem od tebe četla.

  7. Je to pěkný,hezky napsaný,ale přijde mi to úplně stejný jako Harry Potter,ale jenom s tou Lili.Ale jinak dobrý.

  8. ehm..co je na tom stejného jako HP? Vždyť to má úplně jiný spád :))))) Trochu jsem nepochopila…

    Jinak..tuhle krávovinu jsem psala samozřejmě já…kdysi před čtyřmi lety….

  9. Ivíku jaký máš tvar brýlí? A doufám, že si make-upem nezahladila jizvu ve tvaru blesku…totiž nezahladil, promiň Harry, pořád si nemůžu zvyknout, že jsi tady mezi námi 🙂

  10. Píšeš strašně moc dobře, četla jsem většinu tvých povídek a je to to nejlepší co jsem kdy četla. Musim říct, že i J. K. Rowling někdy pokulhává=o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code