27. kapitola

Jakmile se Harry vrátil na kolej, vše vyklopil Ronovi a Hermioně.
„Musíme si promluvit s Noreen,“ naléhal Ron
„Máš pravdu,“ to bylo poprvé, co Hermiona souhlasila v něčím, co se týkalo Noreen, „ale jak to chceš zjistit ? To, že je Noreen dědičkou jsme se dozvěděli úplně náhodou.“
„A co takhle z té knížky, ze které Harry zjistil, že je dědicem Nebelvíra ?“ nadhodil Ron.
„To je dobrý nápad, to tam určitě musí být napsané,“ dodal Harry.
„Jistě, ale budeš muset podrobně projít celou knihu. Jméno po jménu..a jak tuším, tak to zrovna není lehké čtení, ne ?“
„No, není… má něco přes tisíc stran,“ povzdechl si Harry a tím odpověděl Hermioně na otázku.
„Máš lepší nápad Hermiono ?“ Zajímal se Ron, „Co když ten poslední dědic už dávno není studentem Bradavic, jak to chceš zjistit ? Chodit po škole a ptát se všech Havraspárských nebo ještě lépe, úplně všech studentů, jestli náhodou neví, kdo je dědicem Roweny z Havraspáru ?“
„Nebuď směšný Rone!“ Podrbala se na bradě, „Chtělo by to zjistit, jak Vo-no-Voldemort,..nech toho Rone,..zjišťuje, kdo jsou dědicové.“
„U Harryho to nebylo tak těžké, co myslíš ?“Zakabonil se Ron.
„No ale jak se to dozvěděl o Noreen ?“ Vyřkl Harry nahlas otázku, kterou si pokládali všichni tři.
„To je správná otázka,“ usoudila nakonec Hermiona.
Následující den u večeře šel Harry za Noreen ke stolu.
„Mohl bych pak s tebou mluvit ?“
„Jistě,“ špitla dívka, která už měla kolem sebe houf kamarádek, které se jen tiše chichotaly. Harry ještě v dáli slyšel něco jako, „Takže letos už nemá zájem o Changovou?“ „Já myslela, že s ní chodí?“ „Kdepak, vypadá to, že teď chce Noreen, viď ?“ „Že by souboj mezi Weasleym a Potterem ?“
Noreen raději mlčela, neměla zájem se k tomu vyjadřovat.
Jakmile skončila večeře, Harry šel čekat ke vstupním dveřím. Studenti postupně vycházeli z místnosti. Mezi nimi i Cho.
„Ahoj Harry,“ usmála se, „čekáš tu na mě ? To je od tebe milé.“
„No…vlastně,“ v tu chvíli přišla Noreen.
„Tak jsem tu Harry. Co potřebuješ ?“
Cho se koukla na Noreen a na Harryho: „Aha, tak takhle.. no fajn,“ řekla napruženě, „když je to takhle, tak to vás tu nebudu obtěžovat. Sbohem!!“
„Počkej..Cho !!“ Harry už ji nedostihl.
„Promiň Harry. Asi jsem něco pokazila..je mi to vážně moc líto. Jestli chceš, já si s ní promluvím.“
„Ne, ne. To je dobrý,“ usmál se Harry, „to se vyřeší. Já ji to pak vysvětlím,“ pomyslel si, že Cho nejspíš žárlí, tahle myšlenka mu vlastně lichotila, „ale teď k tomu, co jsem ti chtěl. Byl jsem u Brumbála. Potvrdil mi, že chce Voldemort,“ Noreen poskočila, „získat dědice buď na svou stranu jako pomocnou sílu nebo je chce zničit, aby mu nemohli odporovat. Myslím si, že když se zbylí tři dědicové spojí proti jednomu, nemá Voldemort moc velkou šanci. Teď ale musíme zjistit, kdo je tím dalším dědicem. Brumbál mi říkal, že tě Voldemort chtěl zatím jen přesvědčit, aby ses k němu přidala. Ale pokud bys nesouhlasila, tak by tě odstranil z cesty.
Musíš si dávat pozor. Musíme být oba opatrní. Voldemort a jeho Smrtijedi nejsou hloupí a časem se dovtípí k tomu, že jsem získal svou sílu a použil ji proti nim.
Mám obavy, že se Voldemort dozví, jaká moc to je a bude proti tomu chtít něco udělat. Každopádně ale pokud se dozvíš něco podezřelého, řekni nám to, ano? A buď opatrná, nesmí ti ublížit!“
Noreen se na něj usmála, „Neboj se bratránku,“ odešla na svou kolej.
Harry tam chvíli stál a pozoroval, jak odchází. Řekla mu bratránku, usmíval se jak měsíček nad hnojem. Bylo to tak úžasné.
Během následujících týdnu si Cho nemohla nevšimnout, že Harry tráví hodně času s přáteli, ale hlavně s Noreen. Několikrát je viděla si šeptat. Ne jednou je našla v knihovně. I když ji Harry tvrdil, že s ní žádné pletky nemá, Cho mu nemohla uvěřit. Bylo to moc nápadné. A nikdy ji nechtěl říct, o čem s Noreen mluví.
„Ach jo,“ vzdychal Ron, „už jsme prošli čtyři sta stránek a o dědici Roweny ani zmínka.“
„Co by jsi chtěl, Rone. Myslíš, že první člověk, na kterého narazíme je dědicem Havraspáru ? Vzpamatuj se,“ kroutila hlavou Hermiona, „no, pokračujme. Máme před sebou ještě osm set stran,“ sklonila hlavu.
„Myslíte, že by to Si..,“ Ron koukl na Noreen a zarazil se, „že by to Čmuchal mohl vědět?“
„To nevím,“ usoudil Harry, „ale myslím, že by Noreen měla už vědět o Čmuchalovi.“
Noreen zvedla hlavu a pohlédla na Harryho s Ronem.
„Čmuchal..teda vlastně Sirius,“ mínil Harry.
„Sirius Black,“ doplnil Ron s úsměvem, zato ten Noreenin pohasl.
„Sirius Black je můj kmotr. A není tím, čím ho považuje Ministerstvo kouzel,“ Harry začal všechno Noreen vysvětlovat. O Siriusovi nevině, o létech trávených v Azkabanu za něco, co neprovedl.
Vysvětlil jí celý příběh od začátku. O Petrovi, o tom, jak se stali zvěromágy a o smrti jeho táty a mámy. Pověděl jí o tom, co pro něj všechno Sirius udělal, a že je to skvělý člověk.
„V příštích Prasinkách ti ho představím,“ usmál se na ni a ona přikývla. Už se nezdála tak vyděšená jako na začátku.

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

10 komentáře “27. kapitola

  1. jojo . no je to prostě……………………………………………..tak black je neviný takse holka nediv

  2. Myslím že do tohohle příběhu by se vžil každý.Připadá mi,že vedle nich sedim a povidám si s nimi

  3. omlouvám se,ale nemám komentáře…Chocholate je blbá…si hned všechno myslí…pryč s ní!!:) m,imochodem great:)…

  4. samý great bože bože..

    Ne dobrý =D mě se to uplně moc líbí =D sice jak koukám s jemným zpožděním ale nevadí=) je to fakt hezký, určitě máš talent..Dala bys mi na sebe kontakt?:)Pls kdyžta odepiš na můj blog nebo na mail=)

Napsat komentář: Pajuš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..