Živě si vzpomínám, když umřela naše psí slečna Barča před pár lety nešťastnou náhodou a já dodnes na ni vzpomínám a jedno oko nezůstane suché.
A tak ti, Baruško, do tvého psího ráje posíláme tvou segrušu Terezku. Nečekaně a tak náhle. Ale alespoň odešla v klidu a pokoji a nic už ji nebolí.
Teď tam budete zase spolu dovádět jako dřív.
Teď tam budete zase spolu dovádět jako dřív.
Přestože jsem s naší ovčandou Terezkou trávila jen půlku jejího života, neboť před pěti lety jsem se odstěhovala od rodičů, stejně jako Bára mi byla drahá a ze sdrce jsem ji milovala. Včera nás opustila také.
Byl to pes, jakého si každý přeje. Chytrý, učenlivý, chápavý, jako byste mluvili na člověka, vždy pochopila, co se po ní chce. Byla věrná, byla společenská a plná lásky…
A já cítím potřebu se prostřednictvím blogu a památečně s ní rozloučit. Mohla tady ještě pár let být, nebyla ještě tak moc stará, ale jak to tak bývá u větších psů, začaly jí zlobit klouby a údajně už měla i vodu na plicích a nádor.
Předešlo se zbytečnému trápení a ve sladkém spánku jí bylo dáno poslední sbohem.
A já cítím potřebu se prostřednictvím blogu a památečně s ní rozloučit. Mohla tady ještě pár let být, nebyla ještě tak moc stará, ale jak to tak bývá u větších psů, začaly jí zlobit klouby a údajně už měla i vodu na plicích a nádor.
Předešlo se zbytečnému trápení a ve sladkém spánku jí bylo dáno poslední sbohem.
A já u toho bohužel nebyla :(.
Bohužel mě má múza nějak opustila a nejsem v tomhle stavu schopná už ani skládat nějaké pomyslně „úžasné“ veršovánky a než něco kazit, abych zneuctila památku tolik věrného psího přítele, tak si propůjčím slova Waldy Matušky…
Tereza jedině Tereza
měla by slyšet píseň mou.
měla by slyšet píseň mou.
Ostatní prominou,
nestojím o jinou.
Jen pro tu jedinou
chci tady žít a zpívat
nestojím o jinou.
Jen pro tu jedinou
chci tady žít a zpívat
Tereza jedině Tereza
je toho pravou příčinou.
Že tady statečně,
hrdě a zbytečně
do větru zpívám píseň mou.
Sbohem, Terezko 
.
.
Znám to, je to hodně bolavé. Loňské léto jsme přišli o Kačenku, tak vím, o čem mluvíš. Za měsíc už jsme měli doma novou jorkšírku Barunku. Máme z ní radost, pejsek už by doma chyběl.
Chudinka. Já to taky znám.Ne s pejskem, ale s kočičkou. Jmenovala se Sisi. Byla hodně zvědavá. Ještě jí nebyl ani rok a přejelo nám ji auto. :
. Teď je pohřbena na naší zahradě a vždycky když na zahradě kvetou nějaké kytky, tak si pár natrhám a dám jí je na hrobeček.
Když nám odejde přítel je to vždy veliká ztráta. Může to být člověk, ale i naše nejmilejší zvířátko. Také jsem to v životě zažila. Je to opravdu smutné a kolikrát si taky zabrečím. Jsem si jista, že se má teď líp a že jsi pro ní byla také přítelem 🙂
Ahoj Blanch, nejsou slova, která by v tuhle chvíli utěšila, je jen čas, který postupně obrousí ostré a bolavé hrany, Upřímnou soustrast!
https://www.youtube.com/watch?v=uQnNvBwT11Y (y)