Byl druhý týden v únoru a profesoři už bláznili se zkouškami NKÚ. Ve Formulích, které měl Nebelvír s Mrzimorem jim profesor Kratiknot oznámil, že s nimi hodlá napsat jakési zkušební písemné NKÚ zkoušky, které ohodnotí podle komisionálních známek.
„Takže si opakujte studenti. Ode dneška za dva týdny si ten test napíšeme. Nepokoušejte se podvádět, protože budou vaše pergameny a brky očarovány proti podvodu.“
„Proboha.. to nemyslí vážně ?“ skřehotal Ron a Hermiona si jen odfrkla.
„No..do toho Hermiono. Co tím chceš jako říct ?“ Vztekal se Ron.
„Čím jako?“
„No tím tvým csst?“
„Nevím, čemu se divíš, Rone. Zkoušky NKÚ se blíží a teď tu brečíš. Profesor Kratiknot udělal správně, že nám ten test zadal. Aspoň vás to donutí se učit. Nechápu, jak můžete být tak nezodpovědní. Já samozřejmě si to už jen zopakuji,“ odhrnula si vlasy z očí.
„Skvělý. Jen se posmívej Hermiono,“zuřil.
„Vážně je to špatně načasované,“ doplnil ho Harry, „zrovna teď, když máme tolik starostí. To nemám šanci zvládnout.“
„A co budeš dělat, Harry, až budou opravdové NKÚ zkoušky a ne jen z Formulí ?“
„Asi se dřív oběsí z těch tvých keců Hermiono,“ Ron už musel být jedovatý. Štvalo ho, jak jim neustále Hermiona předhazovala, že se neučí a že si pořád stěžují, když za několik měsíců budou zkoušky.
Další dny dělali kopy úkolů, které jim profesoři zadávali, protože se nejspíš zbláznili, ale také navíc trávili čas v knihovně, aby vypátrali dědice. Navíc Harry s Ronem museli teď spoustu času trávit na hřišti, poněvadž se blížila famfrpálová sezóna a v dubnu je čekal zápas s Havraspárem. A navíc Harryho vztah s Cho nějak kolísal, protože Cho nemohla skousnout, že tráví víc času s tou Noreen, o které ji nic nechce říct.
„Vykašli se na ni hochu,“ mínil Ron, „je to normální hysterka a žárlivka.“
„Nebo jí řekni pravdu,“ napomenula jakoby Hermiona Rona. Hermionin a Ronův vztah byl v poslední době taky na bodě varu.
„To přece nemůžu. To nejde. S Noreen jsme se dohodli, že nesmí nikdo zjistit, že jsme příbuzní.Viď?“ Kývl na ni Harry a ona přikývla.
„No jo, ale tak si teď každý myslí, že spolu chodíte nebo tak,“ přesvědčovala ho Hermiona.
„To teda ne, ona chodí semnou,“ nafoukl se Ron a Noreen se začala strašně smát a dala mu pusu, aby se uklidnil.
Hermiona odvrátila hlavu od knihy a jako by najednou byla v transu.
„Petr?“ Šeptla.
„Petr ? Co to Hermiono ? Už jsi taky přepracovaná, já jsem Harry a tohle je Ron..žádný Petr..“
„Ne, ty to nechápeš Harry. Koukni,“ přisunula k němu Starodávné kouzelnické rody.
Harry se koukl na místo, kde ukazovala prstem. Stálo tam, že Petr Pettigrew měl sestru.
„Co ? Ta hnusná krysa tu je taky ?“Řekl rozčíleně.
„Ne Harry, to nemyslím..“
„A co jako ?“ Zajímal se Harry a Ron současně.
„Ty to nechápeš ? Petr měl sestru. Možná ještě žije..,“ usmívala se na ně.
„No a co ?“ Ron už měl dost toho napínání.
„No a co ? Hele, pokud žije, bude vědět, kde je Pettigrew. To znamená, že bychom ho mohli najít a dokázat Ministerstvu kouzel, že žije. Sirius by byl volný,“ její myšlenka se jim zdála nemožná.
„Zbláznila ses ? A jak bys asi chtěla Petrovu sestru přimět, aby svého povedeného brášku vydala zákonům ?“ Pištěl Ron.
„Má pravdu Hermiono,“ řekl sklesle Harry. Na chvíli ho ta myšlenka potěšila, ale pak si přiznal, že je to vcelku nemožné.
„Teď na to sice nemáme čas, ale do budoucna bychom to zkusit mohli, ne ?“
To už je ale madame Pinceová vyhazovala z knihovny. Takže mohli zase pokračovat až další den.
Cestou zpět na své koleje si na nástěnce přečetli, že za necelé tři týdny budou Prasinky.
„Skvělý,“ jásal Harry, „napíšu Si..Čmuchalovi, aby tam byl. Konečně vás dva představím,“ otočil se na Noreen.
Týden se strašně táhl.
V přeměňování toho po nich profesorka tak moc nechtěla, protože věděla, že se blíží famfrpálový zápas, a tak chtěla, aby hráči nebelvírského družstva trávili svůj volný čas na hřišti a cvičili, poněvadž chtěla, aby famfrpálový pohár zůstal nadále na jejím stole.
Ve Formulích jim profesor Kratiknot neustále připomínal blížící se zkušební test.
V Obraně proti černé magii toho naopak chtěla profesorka Diggoryová víc a víc. Opakovali veškerá praktická kouzla a za domácí úkol jim vždy dávala eseje o nejdůležitějších tvorech černé magie. Nově se učili jen Pamatovací kouzla a Štíty.
V Bylinkářství to naštěstí bylo k přežití. Zvládal to i Neville, což bylo co říct, i když bylo Bylinkářství jeho oblíbeným předmětem. Nanejvýš měli napsat kratičkou esej o nějaké rostlině, kterou za posledních pět let poznali ve zdejším skleníku.
Hagrid jakoby jim mluvil z duše. Věděl, že jsou utahaní ze všech ostatních předmětů, a tak jim dal naprostou volnost. Za domácí úkol po nich nic nechtěl a všichni mu za to byli vděční.
Harryho neoblíbené Jasnovidectví nebylo tak hrozné, i když jako obvykle mu profesorka Trelawneyová předpověděla brzkou smrt („To víš, pořád věří, že ji to jednou vyjde,“smál se Ron, „u tebe má koneckonců největší šanci.“ Harry musel přiznat, že na tom něco je).
Nejhorší však byly Lektvary. Harry myslel, že horší už to být nemůže, ale mýlil se. Snape jim každou hodinu napařil jeden až dva úkoly. Napsat esej osm palců dlouhou o těch nejhorších jedech nebo protijedech či o nejdůležitějších ingrediencích do lektvarů. Nebo za domácí úkol uvařit ty nejtěžší lektvary, které kdy viděl a dát je na oznámkování. Vůbec ho nepřekvapovalo, když dostával ty nejhorší známky ze třídy. Spolu s Ronem a Nevillem, za což se mu každou hodinu Draco Malfoy smál. Ten měl samozřejmě vždy výbornou. Proč asi ?
teda je to opravdi i vtipný jak se tedkon bavili o tom že Harry umře dle předpovědí to by se mělo zfilmovat a hned
:)) Ale ne..to jsou spíš pokusy o vtipy
nene já se s tebou vážně nikdy neshodnu…je to vtipný
🙂 Pokud jde o tuhle povídku, tak jsem na výsost kritická
Jak tam pises,ze se vratili na kolej a ze se Harry otocil na Noren…neni nahodou Noren z jine koleje?
nerozumíš..tam není myšlena nebelvírská nástěnka..ale nástěnka pro celou školu.. tam není, že jsou na koleji, ale CESTOU ZPĚT NA KOLEJ..
ale i tak by mohla k nim na kolej…..
Tenhle díl je nanejvýš smutný…ale stejně bych v Bradavicích studovat chtěla…no…jen si to představte!!Mít ložnici a v ní postel s nebezy…haaaafo kámošů po ruce…skvělé jídla(a ne,jak ve školních jídelnách)…a nááádherný Ron uprostřed:)ale něak bych semusela "zbavit" Noreen…i kdož,toje detail….du snít…great díl
takže preferuješ zrzky…no, mají něco do sebe..Ron určitě :)))
jo…je to dost zvláštní,ale mooc se mi líbí severské typy…anebo taky asijské…měla by si vidět výrazy těch číňanů v Tescu (v čínské restauraci),když sem po nich tak "nenápadně" pokukovala:)
viděla sem na slovensku jednoho naprosto úžasného zrzka…stála sem tam a koukala na něj,ptž. to byl přesně takový člověk,kterého sem si od první knížky představovala jako Rona