14. kapitola – Dvě rozlišné rodiny

Blížil se konec července. Doma bylo husto. Rodiče sice nezjistili, že Sirius chudí s mudlovskou šmejdkou, na to si dal pozor a průběžně raději svého bratra, Reguluse, podplácel, aby držel jazyk za zuby, ale nálada na Grimmauldově náměstí 12 houstla, protože to vypadalo, že si Siriusův a Regulusův otec našel milenku. Ten muž, který vždy ctil pravidla a který by v minulém životě nikdy nedopustil, aby se jméno Black nějak pošpinilo. Tento muž měl nyní úplně jiné hodnoty a začal se mu život v tomto domě protivit. Sirius náhle pocítil, že ke svému otci začíná chovat jisté sympatie, protože se zdálo, že jeho otec, v této realitě, začíná být více lidský. Doposud vypadalo manželství jeho rodičů tak poklidné a tak dokonalé, ale zřejmě to byl jen jakýsi klam a rodiče si dávali pozor na to, aby tato skutečnost neunikla nikam do společnosti.
„Siriusi,“ zavolal na něj jednoho večera. „Mohl bys na chviličku?“
„Jistě, otče.“
„Nebuď tak formální, matka tu není. Zase ji bolela hlava a šla si lehnout… hysterka jedna,“ poslední dvě slova ale neřekl tak zřetelně, jako by se je bál vyslovit.
Co to? Já snad blbě slyším. Můj otec nadává mé matce a chová se ke mně jako k opravdovému synovi? Nebuď formální? Já se musím štípnout… A tak i udělal, ale když otevřel znovu oči, uviděl, že se nic nezměnilo a jeho otec tu opravdu před ním stojí tak, jak tu stál před chvílí.
„Co potřebuješ tati?“ To bylo poprvé, kdy otci řekl tati. Nikdy neměl dovoleno říkat mu tak… mudlovsky. Vždycky musel být formální a ve společnosti mu musel dokonce i vykat.
„Mohl bys mi prosím tě tohle u sebe schovat? U tebe to matka hledat nebude,“ podával mu jakousi obálku.
„Co to je?“
„To máš jedno, synku. Hlavně to schovej, nechci, aby to matka viděla.“
„Můžu se kouknout?“
„Noooo,“ otec chvíli přemýšlel, jestli má synovi dovolit, aby zjistil, co se chystá udělat, ale nakonec přikývl.
Sirius vytáhl z obálky nějakou formální listinu na které stálo, že si jakási strana přeje…
„… rozvod?“
„Pššt,“ chytl ho za pusu. „Nekřič tak.“
„Ale táto!“ Třeštil na něj oči. Tohle by ho nikdy v životě nenapadlo.
„Nikomu to neříkej, prosím tě. Ani svému bratrovi, určitě by to matce řekl. Je celý po ní, vždycky všechno vykecá..“
Sirius svého otce opravdu nepoznával.
„Aspoň, že ty si normální.“
„Tati…“ stále nechápal. Nemohl tomu uvěřit. Jeho otec, který ho vždycky v minulém životě bil a snažil se z něj vychovat opravdového aristokrata hodného jména Blacků, tu teď předním stál a říkal mu, jak je jediný v rodině normální a dával tím také najevo, že jemu nejvíc důvěřuje.
„Prosím tě, neptej se na nic. JÁ ti to jindy vysvětlím. Až matka nebude doma, ale teď, schovej to prosím u tebe. Ona o tom ještě neví.“
„Dobře, tati.“
„Pak si pro to přijdu, dobře?“
„Ano.“ Otec už chtěl odejít, když v tom si Sirius vzpomněl, že vlastně po rodičích něco chtěl. „A táto..“
„Ano?“ Otec se otočil a snad poprvé v životě se na něj mile usmál. Proč se tak nechoval ale celých pět let, od doby, kdy Siriuse poslal Moudrý klobouk do této doby? Nevzpomínal si, že by byl někdy tak milý. I když byla pravda, že tentokrát na něj ani jednou nevztáhl ruku a nikdy ho neokřikoval, o tohle se vždy starala matka.
„Víš, chtěl jsem se zeptat. Mohl bych jet na zbytek léta ke kamarádovi?“
„Kamarádovi? Jakému kamarádovi?“ Tenhle dotaz nebyl dotěrný a nehledal v odpovědi žádnou záludnost, kterou by mohl proti Siriusovi použít. Tento dotaz zněl opravdu starostlivě a spíš tak nějak…otcovsky zvědavě.
„K Tedovi Parkinsonovi.“
„Opravdu?“ Otec se zatvářil lišácky.
„Co se děje?“
„Před matkou si vymysli něco jiného.“
„Cože?“ Nechápal, o co tu jde.
„To nic, Siriusi. Klidně si jeď, kam chceš, ale dej mi pak o sobě vědět, ať vím, že jsi v pořádku. Ale pokud jde o to, jak se vymluvit u matky, vymysli si něco jiného, protože Rastinovi i s Tedem Parkinsonem jsou pozváni na čajový dýchánek k nám na zahradu, příští týden.“
„Aha,“ klesl hlavou k zemi. Překvapilo ho, že ho chce otec krýt. Tohle už byl vrchol. Vždyť jeho táta se chová jako opravdový táta a je k němu milý, ba dokonce i kamarádský.
„Víš co? Já si s mámou promluvím. Řeknu jí, že jsem tě do konce prázdnin poslal na kurz magie do Oxfordu. Kdysi jsem tam taky byl, jako malý. Otec mě tam posílal, i když jsem to tam nenáviděl.“
„Díky táto,“ usmál se Sirius a pocítil obrovskou vděčnost. Chtěl už odejít, ale otec ho zastavil.
„Máš holku?“
„Co?“
„No, předpokládám, že jedeš za nějakou slečnou, nebo se mýlím?“
Sirius se začervenal. Nečekal by, že to jeho otec tak rychle uhodne. „No, nemýlíš.“
„A je hezká?“
„Moc hezká!“
„Takže je z mudlovské rodiny!“
„Jak tě to napadlo?“
„Ty nejhezčí holky vždycky bývají…“
„Ale co máma?“
„To byl našimi rodiči už dávno dohodnutý svazek, aby se udržela čistá krev. Já jsem ji nikdy opravdově nemiloval, možná kdysi, když byla mladší a ještě nebyla tak tvrdá a tak povýšená.“ Pan Black si hluboce povzdechnul.
„A ta.. tvá nová přítelkyně?“
„Jmenuje se Patty!“
„To zní mudlovsky…“ zamračil se Sirius.
„Nooo…“
„Táto, ty chodíš s mudlou?“
„Ona není tak úplně mudla, její prarodiče byli kouzelníci, rodiče sice ne, ale ona to podědila po prarodičích.“
„Teda,“ úplně to Siriusovi vyrazilo dech. Tak teď už vážně netušil, co ještě čekat. Tohle byla přímo podpásovka. To byl gól, jeho kdysi pravidly posedlý otec, podvádí jeho aristokratickou matku s mudlovskou šmejdkou. A navíc mu nevadí, že jeho vlastní syn má taky takovou.
„Hele, teď se o tom nebudeme raději bavit, necháme si to, až ty dva rušivé elementy vypadnou z domu. Myslím, že je pošleme někam nakupovat, co říkáš?“ Mrkl pan Black na svého syna. „A mezitím si pak pořádně pokecáme. Jako otec a syn.“ Hlesl. „Víš Siriusi, moc mě mrzí, že jsem se ti nikdy jako pořádný otec nevěnoval. Moc mě to mrzí. Vždycky jsem věděl, že ty jediný budeš normální. Jako správná černá ovce rodiny!“ Usmál se. „Snažil jsem se nedávat moc najevo, že jsem podobný. Jinak by mě tvá matka asi sežrala zaživa. Snažil jsem si na všechna pravidla, společenskou etiku a konvence zvyknout, ale už mi to vážně začalo lézt na nervy a mám toho akorát tak dost.“ Ruku mu položil na rameno. „Vážně promiň, synku. Ale přísahám, že ti to vynahradím.“ Sirius nebyl schopný slova. Jen tam tak stál a hleděl na něj jako na svatý obrázek. „Teď už musím letět, Patty na mě čeká.“
„Hodně štěstí táto.“
„Díky, Siriusi.“
O několik dní později si už balil věci. Nikdy by ho nenapadlo, že ho bude otec krýt a že bude jeho komplicem. Navykládal jeho matce, že tedy posílá Siriuse do Oxfordu, a že už se do konce prázdnin nevrátí. Že nastoupí rovnou do Bradavic.
Jak znal Sirius svou matku, mohl si být jistý tím, že na tohle nic neřekne a že se mu dokonce ani nebude snažit posílat dopisy, aby ho nerušila při studiu.
Teď tu stál ve svém pokoji, kufr měl hozený na posteli a vhazoval do něj všechny věci, jako by si už balil do Bradavic, poněvadž od Lily pojedou rovnou na nádraží King´s Cross.
Slyšel, jak dveře do jeho pokoje mírně vrzly. Instinktivně se otočil viděl vysokou a štíhlou osobu, jak vchází do jeho pokoje. Byla to jeho matka.
„Přeješ si, matko?“
„Doufám, že tu máš pořádně uklizeno, protože sem hodláme pozvat na návštěvu Rastinovy a jejich syn i s nějakým Tedem Parkinsonem přespí u tebe v pokoji.
No nazdar. Tak ten idiot Rastin bude spát na mé posteli? Musím se rychle naučit kouzlo na dezinfekci!
Ale to ještě nebylo všechno. „A dále k nám na víkend, ke konci prázdnin přijedou Belatrix s Narcissou. Víš, že malá Cissa už jde do čtvrtého ročníku? Ten čas tak letí. Tvá teta a strýc si nemohou Kruval vynachválit. Obě dvě mají nejlepší výsledky a jsou na dobré cestě, aby se staly velice váženými. Bellatrix obzvlášť, je to moc milá a vychovaná dívka. To je pravá aristokratka. A teď to vypadá, že se o ní uchází mladý Rodoplhus Lestrange. Měl by si ho znát, chodil dříve do Bradavic, ale to nebylo to pravé místo pro takového mladého muže.“ Pak si mírně odfrkla. „My jsme asi věděli, proč jsme tě poslali do Bradavic. Nic z tebe nekouká, ale chudák Regulus na to doplatil.“
No jistě, Belatrix. Kdybys tak věděla, máti, že tuhleta… způsobila to, že jsem tu zase a znovu s vámi a pěkně mě to štve. To jí nedaruju! Bylo jasné, že opětovně skončí s tím prevítem Lestrangem. Jenže, co ti dva teď budou dělat, když tu nemají svého milovaného pána Voldemorta?
„Já jsem se o nic neprosil.“ Odpověděl nakonec, když přerušil své myšlenky.
„Nebuď drzý, spratku. Na,“ podávala mu jakýsi dopis. Co to má být? V poslední době mi všichni podstrkují nějaké dopisy! Proboha, táta. Musím mu vrátit ten rozvodový papír!
„Co to je?“
„To tě nemusí zajímat. Hezky to předáš svému učiteli a tomu, kdo tě v kurzu bude vést. To, co je uvnitř tebe nemusí zajímat. Však na to časem přijdeš sám,“ zlověstně se usmála a vypadala přitom jako hyena trhající svou oběť na kusy. Vložila mu dopis do ruk a odkráčela pryč. Dveře za ní hlasitě třískly a Sirius neochotně vhodil dopis do kufru. Za účelem, že si ho schválně přečte, ať ví, co na něj matinka chtěla ušít za boudu. Jinak by ho už dávno vhodil do koše. Ale nemohl riskovat, že ho někdo z rodiny, či z těch, kdo tu v budoucnu přespí, najde. Pak si radostně vychutná pálení kousíčku po kousíčku.
Na posledy sklidil všechny důležité věci a zamaskoval je tak, aby je nikdo nenašel. Přece se mu nebude nikdo cizí hrabat ve věcech. To nejdůležitější si vzal sebou. Otočil se, rozhlédl se a vydal se ke krbu. Matce namluvil, že ještě nejprve musí zajít na Příčnou ulici a něco si tam opatřit. Nevnímala to a popravdě jí bylo jedno, kam půjde, hlavně, že už ho bude mít z krku. S Lily byl totiž domluvený, že si ho vyzvedne před Krucáncích a Kaňourech.
Naposledy se neochotně rozloučil s rodinou, otce si pozval bokem a předal mu onu úřední listinu, která se brzy dostane do ruk jeho matky.
„Opatruj se synku. A nezapomeň mi napsat. Raději do práce, ať to matka nevidí,“ mrknul na něj a Sirius souhlasil.
„Moc rád tě zase vidím, beruško,“ s obrovskou vervou ji uchopil do náruče tak, že jí nohy visely ve vzduchu. „Chyběla si mi,“ ani s polibkem nečekal.
„Ty mě taky, ani nevíš jak.“
„No, to si dokážu představit,“ zazubil se.
„Ale, nech toho. Schválně, vsadíme se. Ano?“
„O co?“
„Vsadíme se, že to do konce prázdnin vydržím bez sexu.“
„To nevydržíš, beruško.“ Provokoval ji.
„Tak schválně!“ Podávala mu ruku. „Pokud to nevydržím, tak ti budu týden dělat služku. A pokud to vydržím, tak mi budeš týden dělat úkoly do všech předmětů.“ Lily to brala až moc vážně a Siriuse to trochu polekalo. Vždyť vlastně obětuje i sebe. Vždyť se měsíc neviděli a teď má bez ní vydržet další měsíc? Ale nehodlal se vzdát.
„Beru,“ přijal její ruku a potřásl jí.
„Tak pojď, ty nevěřící Tomáši, máma s tátou už na nás čekají!“ Usmála se tím nejsladším úsměvem, který dokázala zplodit.
„Mami, tati, tohle je Sirius Black.“
Nejprve se k němu hrnula Lilyna matka a se skvoucím úsměvem mu podávala ruku: „Těší mě, Siriusi. Vítej u nás, jako doma.“
„Děkuji, paní Evansová.“
„Magdo!“
„Cože?“ Usmál se trochu zmatený Sirius.
„Říkej mi Magdo,“ úsměv opětovala ještě jednou, „proboha, omluv mě, zapomněla jsem, že v kuchyni vařím jídlo…“ Paní Evansová odběhla pryč a k Siriusovi se přiklonil stejně vysoký pan Evans.
„A já jsem Harry.“
„Harry?“ Tak takhle vzniklo jméno Harry? Lily, to by mě nikdy nenapadlo, že jste s Jamesem Harryho pojmenovali po tvém otci…
„Správně, tykejme si.“
„Jsem trochu zaskočený,“ přiznal Sirius, „ale dobře.. ehm… Harry.“
Jakmile si vybalil všechny věci v pokoji pro hosty, který mu lily už v Bradavicích slibovala, byl pozván k obědu. Paní Evansová byla moc dobrá kuchařka. Uvařila jim kachnu na pomerančích s brambory. Sirius už dlouho neměl nic tak dobrého k jídlu. Naposledy v Bradavicích. Od doby, co přijel domů, tak měl samá vybraná jídla. Samý kaviár a ústřice. Už mu to pomalu lezlo krkem. Byl moc rád, že má konečně něco domáčtějšího a tak dobrého.
„Jak ti chutnalo, Siriusi?“
„Bylo to vítečné, paní Evansová. Opravdu skvělé. Ještě jsem nic takového nikdy nejedl. Nevím, jestli Vám Lily říkala, jaké máme doma poměry, ale takového jídla bych se tam nikdy nedočkal.“
Šlo vidět, že to Lilynu matku opravdu dojalo.
„Prosím, nezapomínej, jsem Magda. A děkuji za kompliment. Samozřejmě nám o tobě Lily všechno vyprávěla a je nám moc líto, že žiješ v takových podmínkách. No, aspoň si teď odpočineš, než zase pojedete do těch..Bradavic,“ paní Evansová si trochu připadala divně, poněvadž ani ona, ani její muž, nebyli kouzelníci a teď měli v domě dokonce dva studenty kouzelnické školy. Nevěděla, jak se k Siriusovi zachovat, poněvadž Lily byla jiná, ona v poměrech mezi mudly vyrůstala, ale Sirius byl odmalička vychováván jako kouzelnické dítě a nikdy se s mudly nesetkával.
„Já to tu uklidím, a ty, Lily, nechtěla bys Siriusovi ukázat okolí? Mohli byste se jít třeba projít. V Londýně je nějaký hudební festival, mohli byste se jít kouknout, co říkáš?“
Lily se vyzývavě koukla na Siriuse a ten kývl. „Dobře, mami. To není špatný nápad. Půjdeme si nachystat věci a půjdeme.“ Vzala Siriuse za ruku a táhla ho pryč z kuchyně. Sirius ještě slyšel zpoza rohu hlasy, které se vztahovaly k němu.
„… je to milý kluk, nemyslíš?“
„Jo, je fajn, Lily si vždycky uměla vybírat. Mně se moc líbí, má dobrý vkus. Kdybych byla mladší…“
„Magdo,“ smál se pan Evans.
„Vždyť to byl jen vtip. Chudák chlapec, zřejmě nikdy nepoznal mateřskou lásku. Podle toho, co říkala Lily, musel mít těžký život…“
„Vypadá to, že si to tak nebere, je to silný kluk.“
Dál už ale neslyšel, co si manželé Evansovi povídali, poněvadž ho Lily zatáhla za další roh a vášnivě ho políbila, až se mu zamotala hlava.
P.S: J Jako vždy, nezkontrolováno, takže se tam mohou objevit chyby a překlepy. Holt jsem líná J

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

12 komentáře “14. kapitola – Dvě rozlišné rodiny

  1. jj, tady už byly překlepy:-)

    Ach ta lenost..ta v umí dělat divy:-)

    Jinak supr, du dál:-) tééda to je turistika

  2. Petunii jsem tam nenapsala, protože by to bylo jen zdržování.. dejme tomu ,že byla Petunie někde na prázdninách.. prostě jsem ji tam nechtěla

  3. to se ti ani nedivim takovou blbku.dun na dalsi kapitolu a jak to tak vypada tak jde asi lily prohrat sazku:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..