S Šalingradem si rozumíme

Zdravím a pozdravuji z Šalingradu :).
Jsem zabydlená(konečně, trvalo mi to jen tři týdny!), konečně nespím na zemi na matraci a nehledám oblečení v pytlích.
Už týden internetujeme, UPC holt mělo trochu napilno s nově příchozími studentíky do města. A jiný poskytovatel v našich končinách není. A už vůbec ne natolik výhodný.
Sice stále nemáme ledničku, což poměrně ztěžuje situaci v bytě, kde do druhého dne všechno zkysne a zplesniví, ALE! máme konečně sporák, na kterém se dá vařit :).

Zhruba první dva týdny jsme byli totiž i bez sporáku a mé improvizační alchymistické sklony si řekly: „Už nechci jíst pořád rohlíky a syrovou zeleninu.“
A tak Blanch napadla spásná myšlenka! Co takhle použít toustovač?! Vždyť – koneckonců – je to založeno na podobném principu. Stačí přidat trochu oleje, který se nahřeje na dostatečnou teplotu, a něco na něm usmažit. Případně něco zapéct, ohřát.
Ani byste netušili, co všechno v takovém toustovači jste schopní uvařit a upéct! A musím říct, že takové lívance z toustovače byly mnohem nadýchanější, než lívance dělané na pánvi! 😀
Tak teď už konečně vím, že pokud bude někdy opět potřeba zaimprovizovat, tak na toustovači udělám při nejmenším šest teplých jídel. A to jsou prozatím jen ta, která jsem vyzkoušela.
Od lívanců, bramboráků, volských ok, mini pizz, ovocných šátečků, přes smažený sýr až k různým obdobám zpracovávání kynutého a listového těsta. Člověk si z toho nakonec udělá jakési hobby, protože s nadšením a napnutím pozoruje, co z toho vyleze a když se to podaří, má neskutečnou radost.
Když jsem příteli každý den servírovala jiné teplé jídlo, zvolával, že ho nepřestává překvapovat má schopnost improvizace.
Další level měl nastat v momentě, kdy mě napadlo, že by do fritovacího hrnce mohla přijít voda, která by se ohřála, a v níž bych mohla kupříkladu uvařit brambory nebo těstoviny. Naštěstí do tohoto stádia jsem se nedostala(představa, jak drhnu přes deset let olejem zanesený hrnec, mě silně demotivobala), neboť druhý den už nám po dlouhých peripetiích konečně instalovali elektrický sporák i s troubou. Hurá!
Teď už jen netrpělivě očekáváme nějakou tu lednici.
Ale v Brně je fajn. Cítím se tu rozhodně víc doma než v Praze. Mám skvělé spolubydlící, které bych nevyměnila. Dokonce za týden nastupuji do práce. Velmi mě překvapilo, jak snadné bylo ji sehnat, paradoxně snadnější, než v Praze. Do toho mě čeká ještě pár zakázek. No, blýská se rozhodně na lepší časy. Pevně doufám, že se nic nepokálí, jak to tak má osud ve zvyku.
Velmi mě pobavilo, že zde je na KAŽDÉM – a to nepřeháním – na každém rohu nějaká vinárna. Jak se mohou uživit, to je mi doposud záhadou. Kolem našeho bytu je jich zhruba pět. Docela nedaleko. Jednu máme asi deset metrů od vchodu 😀 a hned naproti máme i obchod a hospodu. No, mám takové podezření, že tady zlenivím ještě víc, než jsem zlenivěla v Práglu.
Asi deset minut do kopečka stačí vyšlapat a jsem na Špilasu, do centra to mám pět minut, zastávky přímo pod frňákem, tedy, s výběrem lokality si vůbec nestěžuji.
Do mého pokoje by se za stejné nájemné, jako jsem měla v Praze, můj předešlý pokoj vlezl třikrát. Spolubydlící na tom jsou podobně.
Sice mi bude velmi scházet vana(jsem militantně zaměřený vanový člověk bojující za práva uživatelů v napuštěných horkých lázních čtoucích si tři hodiny ve vodě knihy *ironík*), máme jen sprcháč a dosti zajímavě řešenou – čti průchozí – koupelnu, ale na to si člověk brzo zvykne. Snad… Pokud ne, budu tu hlubokou relaxační nádobu každou noc smutně oplakávat!

12 komentuje S Šalingradem si rozumíme

  • Taychi  píše:

    Kde bydlíš? :-) Stačí jen ulice. A s těmi vinárnami: už jsi zkoušela počítat lékárny? :-D

  • strigga  píše:

    Přeju ti to 🙂 já to říkám pořád, že v Praze se práce shání mizerně. Říkejte si všichni co chcete, ale sehnat brigádu na jihu Čech mě stálo jeden rozhovor, zatímco v Praze jsem doteď žádnou pořádnou nesehnala. A i s tím bydlením je to jinde snazší, aspoň co se týče peněz 🙂 užívej si to.

  • Marionell  píše:

    Tvoji odvahu s toustovačem obdivuji! Mě se podařilo odrovnat mikrovlnku i při pokusu o blbý popcorn (ano jednoduché, já vím :-D), takže už si od všech elektronických zařízení v kuchyni snažím raději držet odstup – inu zlatý plynový sporák :-)
    Ale co ti opravdu závidím jsou ty vinárny na každém rohu. Tady u nás v Anglii o dobré víno fakt nezakopneš.. a to nemluvím o dobrém pivu! No jejda, jak mi ta moje rodná moravská hrouda najednou chybí :D

  • Blanch  píše:

    [1]: Lékáren tu moc není, zatím jsem viděla jen jednu.
    Promiň, i tu adresu si nechám pro sebe, zas tak osobní informace se mi veřejně psát nechce 🙂
    Ale kousek od stanice Úvoz.

    [2]: No, mizerně, je to zhruba o 200% snadnější než v Moravskoslezském kraji 🙂
    V Praze se brigády sháněly snadno, ale práce na HPP byla spíš potíž. A finančně jsem v Praze měla vždycky výhodné bydlení, ani v jednom případě nemohu tvrdit, že to bylo těžší a jinde snazší, spíš naopak. Měla jsem stejně vysoký nájem jako mám teď(ve všech případech poměrně nízký) a to jsem v Praze bydlela na více místech.
    To je prostě o tom vědět, co přesně hledat. Nejvýhodnější je v Pze hledat s více lidmi větší byty, ty pak ve výsledku vyjdou dost levně.

    Ale tady v Brně jsem našla práci hned v prvním týdnu bydlení, což mě vážně pobavilo.

    [3]: Návrat dobrého holuba?. Páni, kdybys nevložila do odkazu svůj web, úplně bych na tebe zapomněla. Těší mě, že ses vrátila ke grafičení, konečně budu mít kam chodit koukat :).
    No, Anglie jako taková je všeobecně známá tím, že něco jako víno a pivo tam stojí za vyhryžkapsu, ti se specializují spíš na whisky, likéry a podobné humusy, co nepiju :D

  • Blanch  píše:

    [4]: ehm, stanice.. zastávky… :D Chápeme se…

  • Taychi  píše:

    [5]: Jasně, omlouvám se, je mi to jasné. Úvoz a okolí je moc pěkné. Lékárny jsou fakt všude. Na Hlavním nádraží jsou hned dvě naproti sobě :-D. Dále když jdeš od nádraží na to náměstí, kde jsou ty… podivné hodiny, je asi pět lékáren. Nejlepší je, že všude jsou jiné ceny :-D

  • Blanch  píše:

    [6]: Na Svoboďáku jsem viděla jen dvě :D
    Na České jen jednu. U nás v okolí je taky jen jedna. Ale je fakt, že po těch jsem se moc nekoukala, ty vinárny mě jaksi zaujaly víc :D.
    No, kdo ví, třeba je v okolí hlavasu nějak moc marodů :D

  • Blanch  píše:

    [7]: A taky, pokud tady lidi tak nehorázně chlastaj, že potřebují pět vináren na sto metrů čtverečních, pak počet těch lékáren taky chápu :D

  • Destinaetus  píše:

    Tož to posílám pozdravy do novýho bydlení 😉 U nás na privátě zase nemáme pračku a troubu. Nikdy bych neřekl, jak mě, antikristovi v kuchyni, bude scházet trouba…

  • Blanch  píše:

    [9]: Pračku taky nemáme.
    Za sporák jsem strašně ráda, ale bez lednice je to taky docela na prd…

  • Kika  píše:

    To není možné… Čtu článek a najednou zjišťuju, že ho vlastně už čtu podruhé (na to jak se každý den servíruje jiné teplé jídlo z toustovače, se zapomenout nedá!), tak tentokrát už ten komentář musím nechat…

    p.s. taky jsem začínala na bytě, kde skoro nic nebylo a prádlo jsem si prala v umyvadle a jedla celý den jen rohlíky a chleba

  • Blanch  píše:

    [11]: Já už tento stav zažívám jaksi snad.. počtvrté? :D
    Ale poprvé jinde, než v Praze…
    Uff, ale až takové sparťanské podmínka – pravda – jsem prozatím za posledních deset let neměla… Tohle už je malinko extrém. Možná to bude Chicagem :D

Odpověz

Můžete použít HTML <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

code