Rande-vous se smrtí

Tahle báseň je docela depresivní. Psala jsem ji, když jsem byla ve velké depresi. Znáte ty chvíle, kdy si říkáte: „Kdybych se byla raději nikdy nenarodila…“ Tak to je přesně ono. I když to není zase taková kruťárna, teda podle mě ne.

Noha přešlapuje nohu,
následuje zjevnou stopu,
na truc nemilosrdnému Bohu
já, anděl pomsty jámu lvovou kopu…

Zápach z cigaret
a pachuť levné whisky,
pokrčený horní ret
zjizvená tvář a neforemné pysky.

Kapsu těžký kov zdobí,
na cestu ani lampa nesvítí
a pozdní podzimní období
doprovází kruté hromobití.

Plíží se blíž, plíží se pomalu,
v dlani s oním předmětem,
natáhne ji vzhůru a bez obalu,
tak, jak to dělá běžně obětem.

Kovová kulka vzduchem letí,
kolem střelný prach se nese,
drzý účel prostředky světí
a na obloze rozbřeskne se.

Při pádu sebou tělo trhne,
ocel si našla svůj cíl,
děsivá noc se takto zvrhne,
vydá na odiv oběti svůj díl.

Krvavá kaluž zemi smočí,
zrak sklání se k obloze,
slaná voda teče z očí,
život už teď vypadá uboze.

S růžovými sklíčky svět zatřásl,
chuť žít se smrtí zápolí,
vítr svíčku věčnosti uhasl,
teď už to však tolik nebolí.

Výdech zazní z plných plic,
další hřích si vrah na kabát přišil,
zbylo mu jen to, nic už víc,
svůj čin pak už jen pláčem tišil.

Proč jen tak nenávidí,
proč žije stále v chmuru,
proč zabil už tolik lidí
a proč světlo láká můru?

Rány vybírají si svou daň,
umíráčky tiše vyzvánějí,
na zem svalí se bledá dlaň,
rty se už nikdy neusmějí.

Je konec básní, konec dní,
nebožtíku už není do zpěvu,
hřbitovní kvítí v ovzduší zavoní,
neboť se smrtí dal si rande-vous.


11 komentuje Rande-vous se smrtí

  • Ajja  píše:

    tleskám…….jako vždy……no prostě úžasné…..a opravdové……

  • Blanch  píše:

    hm…jsem rudá až za ušima, furt se cítím jak puberťák :))

    Děkuji ti moc 🙂 Nevím už, co na takové komentáře odpovídat. Vy mi moc nadržujete, zdá se mi 🙂

  • ovce23  píše:

    pěkný… napsala bych víc, kdybych měla náladu a čas… ale čas neni, protože musim psát úkol z angličtiny a nálada neni, protože mi blbnou sluchátka, takže nic víc psát nebudu…. jupí, ať žijou nesmyslný komentáře

  • Blanch  píše:

    :)))) a vo vo vo vo tom to je 🙂

  • Utopia  píše:

    jejku, to je pěkný:) asi by se mi to  moc líbilo, i jako text k písničce:)))

  • Cvrček  píše:

    Pěkný..taky sem tam nějakou básničku napíšu,ale na tebe fakt nemám…seš fakt dobrá..

  • Blanch  píše:

    ?? Na mě nemáš?Ale máš…moje básničky nejsou nic moc…jen takové rádoby pokusy o verše…nic závratného…věř mi

  • Janča  píše:

    Moc hezký :). Ostatně jako každé tvé dílko, ať už báseň nebo povídka :). Chtěla sem se zeptat : Nevíte někdo co je z fanfiction.potterharry.net ?Jsem tam jako autorka a teď se na ty stránky nemůžu dostat :(. Jo a taky sem ti chtěla pochválit vzhled stránek. Máš moc hezký blog Blanch. Tyjo! Nevypadá to, že se ti chci vlichotit? :-D Doufám, že ne! Mějte se hezky 🙂

  • kattiet  píše:

    Rádoby pokusy o verše??? Ta báseň je úžasná, úplně mi vyrazila dech. Máš obrovskej talent a nechovej se pořád tak skromě. Musím uznat že jsem už hodně dlouho nečetla nic tak fascinujícího a to že čtu hoooodně.

  • kattiet  píše:

    *skromně pardon občas mi něco ujede

  • Achenar sha Almer  píše:

    V chladném oparu sténám tiše,

    ukryt v rohu své skrovné chýše

    umírám vlastním přičiněním;

    nic už není, nic už nezměním…

Odpověz

Můžete použít HTML <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

code