Putovní pohlednice

Dobré odpoledne, pokud právě válíte šunky, dobré odpoledne, pokud pozdně obědváte, dobré odpoledne i pro ty, kteří právě nevědí, do čeho píchnout :), dobré odpoledne všem bez rozdílu…

Již je to nějaký čas, kdy jsem na svém blogu přišla s nápadem, který se mi tehdy velmi zamlouval, ale bohužel nějak nedošel konce.
Kdysi, snad v roce 2006, jsem vytvořila vlastnoručně jakousi pohlednici se záměrem, že ji vyšlu do světa ke čtenářům, kteří se na ni budou podepisovat(i s místem bydliště) a budou ji zasílat dál a ona tak pozná kraje republiky a jednoho dne se snad navrátí ke mně. Líbila se mi myšlenka toho, že bychom se takto spolu na něčem podíleli a řetězově sdíleli předmět, který už navštívil tolik míst a koutů.
Navíc se mi líbila možnost takto tak trochu obnovit starou formu korespondence, která se už dneska „nenosí“, protože svět zahltily emaily, smsky, facebooky a jiná různorodá IM.
Bohužel se tak nestalo a dodnes nevím, u koho pohlednice zůstala a kdo se na mě s odpuštěním vykašlal, bylo by hezké, kdyby se po letech ke mně zase vrátila a já ji mohla věnovat článek, nicméně si nedělám iluze, že by se tak ještě mohlo vůbec stát, pozdě brečet nad rozlitým mlékem.
Co si ještě zpětně pamatuji, údajně neměla ani velké množství podpisů za dva roky a lidi její rozesílání dost flákali.
Vzpomínkový článek, který vše odstartoval naleznete ZDE.
Před pár dny jsem si na tu myšlenku vzpomněla a říkala jsem si, že by nebylo špatné tomu dát druhou šanci a zkusit to znovu.
S tím, že bych si to více ohlídala(leč je to dost naivní, já vím, jak chci ohlídat něco, co odputuje na druhý konec republiky, že ano) a snažila se to někam směrovat.
Netroufám si tvrdit, jak dlouho by její putování probíhalo, přeci jen… Po osmi letech se ke mně první verze nevrátila, přesto by však bylo fajn dát tomu třema limit jednoho roku a pokusit se poslat to co nejvíce lidem. S tím, že kdyby se ke mně po roce vrátila a bylo by na ní ještě dost místa, poslala bych ji zase o dům dál. Pakliže ne, naskenuju vám její plnou podobu i s podpisy sem, abyste viděli, kam všude se podívala…
Když my, blogeři, nemáme šanci se vídat, protože jsme z jiných koutů matičky země, proč bychom si nemohli touto formou poslat „pozdrav“? 🙂
Našli by se blogeři, čtenáři, holiči a nebeští vrátní :), kteří by se se mnou na takovém projektu podíleli a zasílali by dál a dál a plnili pohlednici podpisy a městy? 🙂 Poctivě a byli by ochotni průběžně hlásit, kde se pohlednice právě nachází?
(Na foto se vztahují má autorská práva, nekrást!)

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

21 komentáře “Putovní pohlednice

  1. Já takhle posílám své fotky v rámci projektu snail mail (šnečí pošta). Když mi napíšeš do "zprávy autorovi" svoji poštovní adresu, tak tě také zapojím.

  2. Můj záměr byl a je trochu jiný. Tehdy to probíhalo tak, že jedna a ta samá pohlednice, co jsem vyráběla, obešla několik lidí, šlo o to, aby ta jedna konkrétní se prostřídala a všichni se na ni jako memento podepsali a napsali, kudy cestovala… Aby se z ní stal takový "artefakt" :))
    Ta původní u někoho už osm let leží ladem, zajímalo by mě, kde je 🙁

    A přesně totéž bych zas rozjela a jsem zkrátka zvědavá, kam až se dostane.

    Jestli jsem to správně pochopila, TlusŤjoch to dělá výměnou? On jednu pošle a autor mu pošle nazpátek nějakou svoji, chápu to dobře?
    Je to taky parádní nápad, ale tohle úplně nechci :), jde mi právě o tu jednu, co obejde všechny 🙂

  3. [10]: Dělám to stejně jako ty, na pohlednici stojí PPPPPd (putovní papírová pohlednice – podepiš a pošli dál), podepíšu se + datum, vložím do obálky (používám stará FDC /first day cover – obálka prvního dne; kupuji po antikvariátech) a dám do oběhu. Mnohdy každý týden jednu. Též by mne zajímala linie cirkulace….

  4. [13]: Pak ale nerozumím tomu, proč mi chceš něco posílat ty? 🙂 Nemá tu pohlednici někdo u sebe? 🙂
    Ahá, každý týden jednu? Takže je jich víc?
    Já bych právě ráda jen tu jednu jedinou. Mně se to větší množství příliš nezamlouvá. Chci, aby ten předmět byl právě jedinečný a jediný 🙂

    Nicméně, jak dlouho už to posíláš? A už se ti nějaká vrátila? 🙂 Kolik si jich už vyslal? 🙂

    [5]:[6]:[9]: Píšu si vás, dámy(snad jsem neoslovila někoho mylně? :D), pak na vás Vikomta odkážu.

  5. Určitě to někdy rozjedu. Teď by mě docela zajímalo, kde je ta první… :/ Ale to je nejspíš bláhová představa, že by se snad jednou ke mně navrátila.

  6. [19]: Tak to nevím, proč děláš, vzhledem k tomu, že nemám ani tvou adresu, to by musel být opravdu zázrak, abys ji tam našel :D

Napsat komentář: Blanch Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..