Už dlouho přemýšlím nad přidáním tohoto článku.
Před časem jsem zhlédla jeden film, na který jsem chtěla napsat recenzi. Není to žádná novinka,
je dokonce přes deset let starý, a všem by určitě přišel známý, nicméně můj popud tkvěl v tom, že na mě udělal takový dojem jako dlouho žádný.
A nakonec jsem si říkala – proč z článku nakonec neudělat takovou přehlídku filmů, které mě něčím zaujaly celkově? Proč vyvyšovat pouze jeden, když jich za zmínku stojí víc?
Je mi naprosto jasné, že vaše názory se s mými shodovat vůbec nemusí, přece jen každý máme na filmy jiný vkus a každému se líbí jiný žánr. Na každého udělá dojem něco jiného.
Ale abyste lépe pochopili – tento článek se nebude týkat vyloženě mých nejoblíbenějších filmů, nýbrž filmů, které donutí člověka nad nimi přemýšlet, filmů, které v člověku něco zanechají a které s ním něco udělají. A se mnou udělaly. Samozřejmě to z nich nyní činí mé oblíbené filmy, ale ne takové, které mě nutí si je pouštět pořád dokola.
Takový film totiž se musí prožívat, pustit si ho několikrát po sobě by bylo rouhání. A navíc takovéto filmy člověk po jednom shlédnutí většinou vydýchává a nemá sílu si je pouštět znovu, protože ten jediný okamžik se stane jedinečným zážitkem a mozek nutí zpracovávat informace i poté, co už film dávno skončil.
Tak co, zapůsobil na vás někdy nějaký film takovým způsobem?
Mohla bych tady psát dlouhosáhlé romány o tom, jak zbožňuju filmy, ve kterých hrají mé filmové lásky Gary Oldman a Alan Rickman, ale o tomhle to být nemá.
Mohla bych psát o tom, co ze mě udělaly filmy Harryho Pottera a jak tíhnu k science fiction a fantasy celkově. Jaký vztah mám k dobrým komediím a starým českým filmům.
Jak se neustále nostalgicky vracím k filmům z dětství a puberty…
Ne, dnes to bude trochu jinak. A já pevně doufám, že až tento článek dopíšu, že se přidáte do diskuze, protože mě zajímá i váš názor a třeba prostřednictvím vašich komentářů dostanu tip na nějaký další film, který by mě něčím vyvedl z míry.
První film, který je stoprocentně důležité zmínit je historické drama z roku 2008 – Chlapec v pruhovaném pyžamu.
Jen ten název píšu a mám husí kůži. Pokud jste tento film neviděli, určitě doporučuji a pokud ano, jistě mi dáte za pravdu, když řeknu, že tento film má opravdu SÍLU. A to takovou, že člověka z toho až zebe.
Nebudu vypisovat obsah tohoto snímku, ten si můžete přečíst na csfd.cz. Mým úkolem je pouze interpretovat své pocity a dojmy.
V první řadě musím přiznat, že to byl po dlouhé době film, který mě opravdu rozbrečel. Víte, já jsem docela ledový člověk(ani Titanic mě kdysi v kině moc nedojal, když všichni kolem mě brečeli :D), mě jen tak něco nedojme, ale v tomto případě roztál ve mně všechen led a já to neudržela na uzdě.
V průběhu filmu se ve mně střídaly emoce a neblahá tušení. Celý film je dojemnou interpretací zakázaného přátelství, které se vygraduje až do takové míry, do které by to člověk nečekal. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Hlavní hrdina tím bohužel utrpěl za viny jiných, ale jeho otci byla podána vlastní medicína a řekla bych, že po tomto by každý zarytý nacista přehodnotil své stanovisko.
Nenechte se zmást – tento film není o válčení jako takovém, není o válečných vztazích za druhé světové války. Je o jednom chlapci, který si najde kamaráda v koncentračním táboře. Je o emocích, o kamarádství, důvěře… A i o dalších věcech. O kterých – to se musíte přesvědčit sami.
Dalším filmem, o kterém jsem práva prvotně chtěla psát, je Kult hákového kříže. Ne, nemám zálibu v nacistických filmech a druhé světové válce:), popravdě přesně takovým filmům se většinou vyhýbám. Nicméně tento není zařazen do doby druhé světové války. Války ano – ale už konkrétní a mezilidské. Mezi barevnými přistěhovalci a americkými neonacisty. Přiznávám, že v něčem je film naivní a v něčem pro změnu přehnaný, ale to mu dodává na surrealismu.
Hlavní hrdina v něm na vlastní kůži pozná, že pravý přítel nemusí nutně pocházet z řad jeho fanatických rasistických vyholených přátel, ale že i mezi těmi, které kdysi tolik nenáviděl, jsou mnohem lepší lidé. A že je třeba přehodnotit své stanovisko a honem rychle, než se s bývalou obsesí sveze i jeho mladší bratr, který si ho vybral za svůj vzor.
A aby to nebylo málo – tak i jako v prvním případě – boží mlýny si opět vybraly nevinnou oběť, což bylo pro mě dost nečekané a na několik minut mi to zvýšilo tep srdce. Ještě několik dní poté jsem o tom filmu přemýšlela, nutil mě se vracet do některých pasáží a sama se divím, že i když je z roku 1998, tak mému zraku nějak zázračně unikal. Přičemž si vzpomínám, že tak před deseti lety se mi o něm kamarád zmínil.
A jako bonus – Edward Norton, který zde hraje hlavní roli, tam vypadá zatraceně dobře! Až ho člověk v první moment nepozná.
Následující film, který podle mě stojí za zmínku je nedávno pouštěný v kinech – Počátek. Vlastně jsem na něj ani nechtěla jít, ale spolubydlící mě pozval, tak proč ne a dodnes nelituji.
Mám ráda filmy, které nutí člověka přemýšlet, které jsou složitější a zamotanější. Tenhle byl přímo šťavňatou potravou pro můj náročný a vybíravý mozek.
Znám případy, kdy lidé psali, že je to blbost. Neberu jim jejich názor, jak už jsem psala – každý má jiné chutě. Mě naopak film přišel hodně zajímavý a dvojsmylný konec mu dodal ještě větší rozměr a mě opět zanechal v bezcílném tápání v šeru a tichu.
Jakmile zavřeli oponu, ještě chvíli jsem seděla a hleděla do prázdna, než jsem byla schopná se zvednout a odejít.
Navíc celá ta myšlenka a zpracování filmu mi velmi padly do oka. Sice nemám moc ráda Leonarda DiCapria, ale musím uznat, že zraje jako víno a čím starší je, tím víc je mi sympatičtější a navíc musím taky k tomu uznat, že je to hodně dobrý herec.
Chvilku jsem přemýšlela, jaký film zvolit jako další.
Ne, že bych musela přemýšlet nad tím, který na mě udělal dojem, ale je jich poněkud víc a ráda bych se zmínila o všech. Ale když jsem se jimi probírala, zjistila jsem, že jsou všechny vesměs protkané depresivními myšlenkami, závěry, zápletkami. Samozřejmě, že na tom něco bude, že na člověka udělá největší dojem film, který kupříkladu končí špatně, nebo nějak nezakončeně, protože ho neustále nutí nad ním přemýšlet a protože v něm zanechá nejhlubší emoce.
Proto jsem jako další zvolila Panův labyrint(český překlad je Faunův labyrint). Vím, že tento film se jen tak někomu nelíbí. Je opravdu depresivní, spíš až strašidelný a i když se tváří jako pohádka, je krutý a hororový. Přesto mně se vryl hodně do paměti. Jak svým zpracováním, které si rozhodně zaslouží potlesk, tak svým koncem, který je v zásadě šťastný, ale zároveň je i krutý.
Když jsem byla na návštěvě u rodičů, pouštěla jsem ho své drahé mamince a jí se vůbec nelíbil. Chápu proč. Možná mám trochu zvrácený vkus na filmy, ale mě temné filmy vždy přitahovaly. Taky si libuji v hororech. Když člověku stoupne tlak a adrenalin. Líbí se mi ty chvíle, kdy se má člověk bát, ale nesmí to být účelové a musí to mít pointu.
Panův labyrint je jedno z nejdepresivnějších děl, které jsem kdy viděla, navíc je v něm obsažen prvek fantasy a má zajímavé efekty.
Dívám se, jak mi článek neuvěřitelně narůstá a já mám stále co napsat.
Pro dnešek to ukončím posledním kouskem a zbytek bude zase příště.
Pátý snímek, který na mě udělal dojem je Poslední samuraj. Jistě mnozí z vás ví, jaký jsem japanofil, tudíž film zařazený do japonské éry císaře Meiji, na mě musel mít nějaký vliv. Ale abych pravdu řekla, tak to, že se mi vryl pod kůži nezpůsobilo ani tak Japonsko, i když je samozřejmě okouzlující, jako příběh samotný.
Příběh pojednávající o ztroskotanci americké armády, který svého nejlepšího přítele najde mezi svými „nepřáteli“. Nemám Toma Cruise moc v lásce, ale musím dát za pravdu, že to zahrál skvěle a že mu to tady dost sekne.
Nesmírně se mi líbí vývoj přátelství mezi Katsumotem, hlavou samurajské vesničky a bývalým rádcem a ochráncem mladého císaře, a Nathanem Algrenem, kapitánem a veteránem americké armády. Jejich slovní přestřelky. To, jak se Algren adaptuje a stává se součástí jejich kultury.
Má to kouzlo a tenhle příběh mě zřejmě nikdy neomrzí.
Závěr není zrovna nečekaný, možná spíš předvídatelný, ale i tak je dojemný. Padnout do posledního muže, aby myšlenka, která tady byla staletí, zase přesvědčila císaře, že Japonsko nepotřebuje žádné novoty a že nový ministr, který se „ujal“ vedení, není zrovna někdo, komu se dá důvěřovat.
Pozdě bycha honit. Ale pokud se povedlo, tak to mělo smysl. Smrt, která je pro dobrou věc, má vždycky smysl. A díky těmto hodnotám i jeden ztracený ztroskotanec konečně našel svůj domov.
Nejsem objektivní, já vím :), ale věřím, že si tento film zaslouží své čestné místo.
A jako bonus kopa Japonců…yaay 😀
No, to by bylo pro dnešek vše. V další části vám představím jiné filmy, které mají místo v mém srdci.
No a co vy? Jaký film udělal na vás největší dojem? Který vás nutí neustále nad ním přemýšlet? Co má pro vás největší váhu?
Podělte se, zajímá mě to.
podobné recenze mám moc ráda, vždycky v nich najdu dobrý film, který jsem ještě neviděla.
Chlapce v pruhované pyžamu znám jako knihu. Jinak jsem viděla pouze Počátek – a byl to fakt bombovní film. No, myslím, že si nějaký z těch tvých oblíbených filmů pustím.
[1]: To má i knihu? Vida, to jsem netušila. Ta musí být úžasná…
Musím říct, že jsem ani jeden z tvých filmů neviděla, asi proto, že se právě krutým filmům, u kterých je jasné, že z toho budu měsíc vedle vyhýbám, ale na Počátek se chystám a Poslední samuraj vypadá dobře. Mě asi nejvíc změnila život Zkrocená hora (tím tvým přemýšlecím způsobem, i jiným
) je to možná otřepané, ale je to tak. Samozřejmě mám taky delší sezam, ale to by snad bylo na článek 
Třeba se trochu poopičím a nebo ne, uvidím, popřemýšlím.
Spousty z filmů jsem neviděla, ale některé každopdáně znám, do tvého seznamu filmů, které jsem těžko vydýchávala, bych přidala třeba film Donnie Darko.
Osobně jsem z tohoto filmu měla zvláštní pocit ještě pár dní, ovšem nastačí se na něj podívat jen jednou.
[3]: O Zkrocené hoře mám ještě v plánu psát 🙂
A tvé pocity naprosto chápu:)
[4]: Donnie Darko? Mrknu se .), díky za tip.
Faunův labyrint? Anglicky je to "pan", ale španělsky taky "fauno"…
[6]: U nás se to překládá Faunův, anglicky je to Pan´s – já to viděla v angličtině, takže mi ten název Faunův moc nepřirostl k srdci… A používám ten název takto. Ani mi nedošlo, že to některé může zmást, díky za připomínku…
Faunův labyrint je jeden z těch, které pro mě mají určité kouzlo, ale v době, kdy jsem ho viděla poprvé (Tuším tři-čtyři roky zpět) bylo mi deset nebo jedenáct a to příliš nezapůsobí. Byla jsem z něj mírně vyděšená. Nedávno jsem se na něj dívala znovu a snažila se všímat si spíše fantasy prvků a ty se opravdu "někam hluboko zapíšou" Netuším, co měli filmaři tentokrát za úmysl, každopádně za tohle spracování si zaslouží potlesk.
Co se mě týče mám ráda filmy jako většina milovníků fantasy. Tedy od Pána prstenů po HP. Pak ale, jako dcera policisty, miluji ty dobré válečné. Pearl Harbor a naprosto bezkonkurenční Čtyři z tanku a psa. Ale nejraději mám jiné. Takové melancholické, které navodí atmosféru. Smutné fantasy, které nutí zamyslet se. Z těch je podle mě nejlepší Most do země Terabithia (Nevím, jestli jsem ten název napsala dobře) Smutné, ale okouzlující.
Chlapec v pruhovaném pyžamu je povedený film, Faunův labyrint se mi též líbil a k Počátku se pořád ne a ne dostat…
[8]: Most jsem viděla a naprosto souhlasím s tím, cos napsala. Možná se o něm taky zmíním, protože podle mě ten film za to stojí a divné na tom je, že není moc známý…
[9]: Počátek není jen tak pro někoho, ale podle mě fakt stojí za to.
Ja jsem jeste ani jeden film, co tu mas uvedene, nevidela, ale jednu dobu jsem se chystala prave na Faunuv labyrint 🙂
Souhlasim s tebou v tom, ze opravdu dobre a oblibene filmy staci kolikrat pustit jen jednou a ta atmosfera, ty emoce vydrzi hodne dlouho.
Mezi me oblibene filmy patri hlavne ty s Ralphem Fiennesem (Anglicky pacient – po dlouhe dobe me rozbrecel, Nepohodlny – totez.. tyhle dva filmy maji opravdu silny pribeh a rozhodne ti je doporucuju, pokud jsi jeste nevidela) a s Jaredem Leto (Pan Nikdo – film hlavne na zamysleni, Requiem za sen).
V nedavne dobe me zaujal Obchodnik se smrti, coz je dalsi film, co ve me zanechal dost emoci..
[11]: Díky za tipy, určitě někdy mrknu…
Aa děkuju za tipy 🙂
Chlapec v pruhovaném pyžamu, jsem sice neviděla, ale viděla jsem krátký sestřih z toho filmu, doprovozen hudbou z Requiem for a dream. To podstatné tam bylo jasně vidět a ten pocit z konce byl jednoduše strašnej. Myslím, že je to jedna z věcí, co se nedá zapomenout.
Vě me hodně zanechal film Silent Hill. V polovině jsem si ho musela stopnout abych se vůbec mohla přefiltrovat myšlenky, uklidnit se a říct si o čem vlastně tenhle film je. Opravdu tě nutí ani nemrknout, jelikož i to mrknutí tě bude stát v tomto filmu hodně. Téměř až na konci vlastně pochopíš o co tu jde. Je to thriller a i když se to tváří jako horor, nejsou tu lekavé scény spíše scény "zalézající pod peřinu", jestli mě chápeš
A konec? No to budeš koukat. Já jsem si v poslední minutě černé obrazovky ve filmu říkala: "Co? Cože? Teď to přece nesmí skončit, vždyť to právě začalo." Po chvíli zjistíš, že je to imitace počítačové hry, ale není to tak laciný film jak to zní. Určitě doporučuji. Nedávno jsem také slyšela o doporučení filmu Černá Labuť, ale o tom jsi už určitě slyšela. Dokonce získal i nějakého Oskara. Toho Chlapce v pruhovaném pyžamu se pokusím sehnat, vypadá to dobře. P.S. Ty by jsi určitě "prodala" jakýkoliv film, tyhle recenze jsou perfektní 
[8]: Na tom Mostě jsem kdysi byla v kině… asi před pěti lety… nebo tak nějak, asi když mi bylo 9. A moc to na mě nezapůsobilo, připadalo mi to o ničem. Ale teď se na filmy dívám z jiného úhlu. Další na co si pamatuji je že tam byly hezký efekty, ale budu si muset osvěžit paměť.
Film Faunuv labyrint zboznujem. Rada si pri nom poplacem a milujem hudbu z tohto filmu.Je to neuveritelny film a ma uzasnu myslienku. Tiez sa mi pacil film chlapec v pruhovanom pyzame. Pozerali sme ho v skole. Ostatne filmy poznam len z rozpravania
Chlapec v pruhovaném pyžamu je skvělý film. Bohužel čím víc se na něj dívám, tím víc v něm vidím nepřesností, které mi ten film kazí. V tomhle jsem děsnej detailista.
Mě k slzám, či zamyšlení dovedlo jen velice málo filmů. Musím uznat, že ani jeden ze zde zmíněných jsem neviděla. Ačkoliv mezi mé favority patří Forrest Gump, nebo Zelená míle (ano, mluvím o ní všude, až je to divné, ale já ten film fakt "můžu" ^o^)…
Z tvojho zoznamu som spoznala iba dva filmy a obidva mám v profile medzi obľúbenými. Jedným je Počiatok (Ja neviem, vždy keď sa tento film spomenie, tak ma tak stisne pri srdci, že – to je môj film!
)a druhým je Posledný Samuraj. Ale súdiac podľa tvojho zoznamu ti vrelo odporúčam film Prestíž (The Prestige). Ten istý režisér ako pri Počiatku (hrozne ho mám rada) a všetky jeho filmy sú geniálne. 
Tradá, schválně, jestli si na mě Blanch ještě pamatuje
je to už POŘÁDNÁ doba, co jsem u tebe komentovala posledně…
Ale protože jsem občas zaskočím a téma filmů mě baví, dovolím si taky maličké vyjádření.
Chlapce v pruhovaném pyžamu vůbec neznám a začínám toho litovat. Díky za tip!
Kult hákového kříže, yop, nemám co dodat 🙂
Počátek znám jen z vyprávění. Byli na tom naši a přišli z kina nadšení, což se u těch dvou moc často nevidí. ^^
Na Faunův labyrint jsem si doposud netroufla 😉 a Poslední samuraj je sice, co se japonské historie a skutečných faktů tak trošku zavádějící, ale i tak ho mám ráda. (Koneckonců, to bych rovnou mohla přestat sledovat anime, kdybych se na všechno měla dívat takhle ^^)
A co sebralo dech mně?
Předně je pro mě dodnes na prvním místě film Život je krásný. Italské… no, dejme tomu drama z druhé světové, ale silnější a kouzelnější příběh o ztrácení naděje a předávání jí dětem prostě neznám.
Pak je tu samozřejmě spousta dalších perliček, ale nechci se moc rozepisovat… tak jen takhle 🙂
Zase někdy nashle, Blanch.
* SEM občas zaskočím. Achjo. Měla bych se korunovat královnou překlepů.
Nemám ráda filmy, které se jakkoliv týkají 2. světové války…ty ve mně nezanechávají dobrý dojem. Poslední film, který jsem viděla,byl Requiem pro panenku… je to na motivy skutečné události. Chvílemi celkem psycho.
Poslední samuraj je dobrý film. Poprvé jsem ho viděla u kámoše asi před dvěma lety a zalíbil se mi. Viděla jsem ho už asi desetkrát, ale klidně bych si ho pustila zase:))
Ahoj Blanch, povědomí mám pouze o posledním zmiňovaném filmu.
Ale když už jsi tady psala o těch svých pocitech, tak já myslím, že někdy mohu působit chladně, ale knihy a filmy mě dokáží dojmout. Mně třeba ukáplo hodně slz u filmu Zoufalci, i když ho většina lidí prezentuje jako komedii, a právě ty části, které někteří považovali za vtipné se mně zdáli nejsmutnější, i když tam občas bylo něco, co i mně přišlo vtipné, ale já osobně považuji Zoufalce jako celek za velmi smutný film.
Nad Faunovým labyrintem slintám ^^. A odvodilo jsem si i takovou tu melodii a dokážu ji zahrát na flétnu a klavír
Vyjádřím se jen k filmům, co sem viděl.
Pro mě velké mínus 
Kult hákového kříže. Patří mezi mé oblíbené. Dokazuje že na světě je nejkrásnější ta rozmanitost. Není jen jedna šedá pravda a studna lidské debility je snad bezedná. A navíc u Edwarda mi taky tekly sliny 😛
Počátek ted stahuju
Panův labyrint. Ačkoli sem ho viděl pěkně dávno, tak si ho pořád pamatuju. Když sem ho pouštěl, tak sem si nic nesliboval (stejný režisér měl i HP3 a to byl podle mě propadák). Ale ono ejhle, ono se mi to líbilo. Nejsem žádnej fanoušek fantasy magorovin typu Kronika rodu S. nebo Most do země T., kde je hlavní postava malý děcko s myšlením vyzrálého dospělého člověka. Ale Panův labyrint je prostě něco jinýho. Z hlavní hrdinky jsem ani chvilku neměl pocit, že si hraje na něco co není. Moje pocity z filmu jsou až odpudivě depresivní, ale úžasný.
Poslední samuraj. No, abych přiznal barvu. Tenhle film mě v celku moc nenadchnul. Japonsko dává hned celou stupnici plusů, o samurajích nemluvě. Ale prostě ten Tom Cruise mi tam neseděl. Tedy, spíš mi neseděl příběh hrdiny k Tomu Cruisovi
A btw, dostal jsem od Venomka příkazem ti zaspamovat, že na Libere je grafická soutěž se signaturou. Nalož s touto informací jak je libo
http://tomuchattention.com/?id=3fot42i6x8pf6n6jq64s10hez91kim
[5]: Na článek o Zkrocence se těším moc.
Nestačím se divit, jak všichni koukají na drsné filmy. Já jsem viděla a byla vedle akorát z Donnie Darko. Úžasné.
Black Swan jsem viděla a měla husí kůži jen ne pozitivním způsobem. Fakt na tyto filmy nejsem. Stejně tak bylo úžasné Requiem za sen, ale pustit si to poduhé mě neláká. Z čeho jsem byla hotová byla Vojákova dívka – dle skutečné události!
Ááá, tady taky proběhla změna – a jako vždy velice efekt(iv)ní
. Hrozně se mi líbí to čárkované oddělování a celkově to působí zároveň jednoduše, ale propracovaně (trochu nesmysl, ale snad mě chápeš 
).
Jinak co se filmů týče, Panův labyrint a Posledního samuraje jsem neviděla, ale s tím ostatním nemůžu jinak než souhlasit. Mám ráda tyhle filmy, co v tobě zanechají i něco víc než úžas ze super efektů nebo extra hnusáren
. No, ráda bych ti taky něco doporučila, ale většinu asi budeš znát. Třeba Šestý smysl – ačkoliv Bruce nemusím, tak tenhle film mě nikdy neomrzí. Potom klasiky jako Vykoupení z věznice Shawshank, Schindlerův seznam, Requiem za sen, Requiem pro panenku, My děti ze stanice Zoo, Jezero smrti – po dlouhé době opravdu dobrý horor, u kterého jsem měla husinu, potom Kingovky Mlha a Nadaný žák – tyhle dvě adaptace se mi líbily asi nejvíc, ale i ostatní nejsou k zahození 
, Prokletý ostrov s Leo DiCapriem je taky docela strhující, Svěrací kazajka je fajn, není to úplně trhák, ale kvůli Adrienovi to stojí za to, toho chlapíka začínám mít ráda 
, Mysterious Skin – tak tenhle film rozhodně emoce má, už jen to téma samotné a zpracování tomu ještě dodalo, viděla jsem ho teprve nedávno a pořád ho ještě vstřebávám, Neopouštěj mě – romantika, zajímavý námět, docela dost se mi to líbilo, Dobrodružství Priscilly, královny pouště – to ti ani nevím, jak popsat, ale rozhodně je to dobrá podívaná, no a nakonec asi ještě Antikrist – zatím jsem se na něj ještě nedodívala, je to těžký film a asi není jen tak pro někoho, osobně si musím počkat, až na to budu mít zase náladu.
[29]: no..ještě úplně neproběhla..musím to znovu rozřezat a nově nastavit, protože mi v menu uniká pixel a lezou mi tam čáry a nesmírně mi to pije krev
, taky mi schází dodělat nějaké drobnosti 🙂
A vím, jak to myslíš, chtěla jsem něco jednoduchého, přehledného a zároveň jsem se s tím strašně drbala, i když je pravda, že nejvíc mi dalo zabrat vymyslet to
Dneska to snad dodělám…
Děkuji 🙂
ahoj,
D
tam mas ze UTILITY (asi to malo byt ulity)…ak nie tak moja chyba ,sorry 
blaanch mas krasny new layout, krasne farby 🙂 ja milujem laye na teeemu prirody
ale asi mas chybu v hornej liste
[31]: UTFG
.
Krásný dess!
[31]: Ty jsi taky ulita.
Najdi si utility v anglickém slovníku.
well.. Donnie Darko. bcs it's breathtaking & psychotic. bcs he philosophizes the smurfs. bcs there's no point of living if u don't have a dick. bcs he listens to a giant bunny rabbit. and bcs of the music (mad worl? seriously, how could thy?) and bcs of Jake Gyllenhaal. (kinda younger.) fckin hot.
Dorian Gray. the newest one, i guess. the one starring Ben Barnes n Colin Firth. bcs it's awesome and it's cruel and bcs it's a dorian movie. doomed. Cruel Intentions – just bitchy great. Atonement – way too.. moving. Love actually – christmas tradition, love and no cliché, u just have to love it. The notebook – moving as hell. Slumdog Millionaire – man, it's bombay.
Ahoj Katie,
asi to budeš brať za reklamu, tak sa ti dopredu ospravedlňujem, ale chcela by som vedieť tvoj názor na moju kresbu DEIDARA.Díki moc dopredu, a sorry 🙂
http://webdesigners.blog.cz/1104/cmaranec-napodobenina-cute-deidara-d
[31]: lol…díky, tak dlouho mě nikdo nepobavil
[32]: [34]:
[35]: nepanimaju 😛
[36]: Kdo je Katie?
[33]: díky, ale ještě není dodělaný a nějak to zase nestíhám…
Chlapec v pruhovaném pyžamu jsem viděla. Mám ráda tyhle filmy z druhé světové války. A Faunův labyrint se mi taky líbí. Bylo celkem hnusný, jak mu tím nožem rozřízla hubu. Ale zasloužil si to.
Neviděla jsi Habermanův mlýn? Pokud ne, tak určitě doporučuji, je to velmi zajímavá podívaná. 🙂
Ukradla jsmi lay a zato brzi zaplatíš udelala jsem ho já a ty ho vydávaš za svuj co jsis o sobe vubec myslela že si múžeš delat co chceš a chválit se tím ted má múj design na blogu nejmín 50 lidí ty zlodejko zlodejská drzá neverte jí !
Ahoojky deláš designy ak jo udeláš mi nejakej plíz ?
ahoj, dlouho jsem tu nebyla a debatu o filmech si nemůžu nechat ujít…
k filmům, které mě donutily přemýšlet, bych určitě zařadila Pianistu, myslím, že je i pro toho, kdo nemá rád válečné filmy, protože scén z válečných front se tady nedočká, zato se tu dočká bojové fronty úplně jiné…
další film, co mě zaujal, byl rozhodně Billy Elliot, přišel zrovna do období přehodnocování osobního postoje, takže díky němu jsem byla donucená si uvědomit, že splnění snu člověku jentak do klína nespadne =)
[39]: no to víš, že jo, celá já… *ironík*
Že tě huba nebolí. Zvlášť ta ANONYMNÍ 🙂
P.S. až nebudu líná, tvá IP mi napoví víc, to se neboj…
[40]: Přečti si záhlaví.
[38]: díky za tip…
[41]: Slyšela jsem na obojí dobré recenze, ale neviděla 🙂
je fakt, že ani jeden z nich není úplně film do deprese =D ale stojí za to je vidět =)
Aha promin zvycajne si nectu zahlavi 🙂 ale diik za upozorneni
Z Tebou jmenovaných filmů znám Faunův Labyrint, Počátek a Posledního Samuraje.
Jelikož aj já jsem známá svou láskou k Japonsku a místní kultuře (a sexy japoncům), nemusím myslím dodávat, že film je jeden ze dvou mých nejoblíbenějších. (Druhej je Moon Child s Gacktem, protože to je taky úžasný. Ale Gackt je prase – Slashe s ním se píšou doslova samy…)
…Faunův Labyrint jsem viděla jen jednou a příliš mě neoslovil. Na takovýhle filmy moc nejsem.
…na Počátek jsme šli do kina, tehdy ve mně zanechal skutečně hluboký dojem, jen za ten dabing bych nejraději vraždila.
…jinak co se týče toho roztávání, na Chlapce v pruhovaném pyžamu jsem někde četla recenzi (na knížku) a nemám v plánu ani se na to koukat, ani to číst. Protože já bulím jak želva i u každý malinko dojemný scény a k Titaniku si pro jistotu beru rovnou dvě krabice kapesníků a velkou zmrzlinu. Ta voda pak v člověku zamrzne a nemůže bulet u nejdojemnějšího.
Koukněte na stránku http://vydelejnanetu.iplace.cz/ Je tam vše koukněte se!!!!
Pěkně se to tu zjarnilo. Takové svěží, čerstvé, lehké. Hezké. Ta tráva mi připomíná Velikonoce. Ani netuším, kdy letos budou…Jistě jsi pochopila, že mám na mysli nový vzhled.
heyy do you speak english ? i dont understand this text …ok goodbye
DD
Vítej v blogování Blanch. Určitě máš tento blog již dlouho vystaven na odiv. Je to i vidět. Já jsem blogů kritik který bude nyní kontrolovat všechny blogy. Budu jejich zhodnocovat a dohlížet na to, aby se na nich nenacházelo nic nelegálně. Vybral jsem si tebe protože si blog který je nejvíce na úrovni. Známky se budou dostávat za design a za téma blog od jednotky po pětku. Jednotka je nejslabší blog a pětka nejlepší.
Toto jsou tvé známky:
Design: 5 (nejlepší hodnocení)
Theme: 5 (nejlepší hodnocení)
Přeji hezký den a radím aby si nadále pokračovala v tomhle blogu.
http://graphic-sk-cz.blog.cz/1009/design-0-6-fly-away#komentar88927114 tak tady máš Ip adresu ktorá ti ukradla dess no ty už o tem víš a ona ti aj napsala Koment pod jménem anonym teda jen když má IP adresa nlže
Jé nový layout nádherný <3 POvedl se ti Blanch
ahojky, právě se rozjíždí můj nový web…VŠICHNI JSOU ZVÁNI :))
STAVÍŠ SE? 😉 zvu všechny
http://teenage-dream.webnode.cz/
Všechny, které jsi vyjmenovala jsou i mými favority mezi neotřelými snímky, o klasikách typu Zelená míle, Forest Gump aj. netřeba hovořit. V poslední době jsem propadla severské kinematografii, kde by tě možná mohlo zaujmout lehce fantaskní drama Ať vejde ten pravý, recesivně vydáno v době uvedení Twilight: New Moon – abych pravdu řekla, Skandinávie u mě zvítězila. Z nových filmů, které brázdí vlny biografů, musím, ať chci či nechci, jmenovat Černou labuť s Natalií Portman (s kterou se v posledním roce, řekla bych, rozthl pytel). Status "thriller o primabaleríně" je úsměvný i dost výmluvný sám o sobě.
Ahoj Blanch,
vím, že to je velmi trapná otázka, ale přesto se zeptám…
Zajímalo by mě, co se stalo s http://layouts.candita.cz/ už od února tam nepřibyl jediný článek a teď jsem si všimla, že máš v menu napsané "Bývala jsem členem" ona Layouts Candita skončila nebo co?
Děkuji za odpověď.
Ahoj. Mám takový dotaz naprosto mimo mísu. Asi před 3…2(no už nevím pořádně)lety jsem četla povídku Úskočné schody. Chtěla jsem si jí znovu přečíst a uložit si jí, protože jsem si ji dřív ráda často četla. Bohužel už její překlad od Sandraely tuším nemůžu nikde najít T_T Proto mě napadlo, jestli ji třeba nemáš někde uloženou a nemohla by jsi mi jí poslat? Nebo jakkoli pomoci. Na Sandraelu kontakt bohužel nemám…Jsi moje poslední záchrana, jak bych tak řekla xD A ještě jednou se omlouvám za mimomísový komentář
[55]: :))
Sandraely se zeptám, zda-li ji ještě nemá, já na ní naštěstí kontakt mám a naštěstí je k mání, zvlášť teď, když je na mateřské 🙂
Zeptám se. Nechtěla bys mi tu na sebe nechat nějaký kontakt? Dala bych ti pak vědět…
Ahoj neboj neprivlastnila som si ten design 🙂 v prvním článku bylo napsano ze je od layouts candita nic ti nekradu ja jsem z grafiki hrozni duta vis a musim si stahnout nejakej dess jinak by muj blog vypadal jak kdyby sem se o neho nestarala :/
Jojo určitě
A ještě jednou děkuju moc 
Můj email: katerina.siebrova@gmail.com
[57]: Netvrdím, že sis ho přivlastnila, ale že je to JAKO BY sis ho přivlastnila, credits jsou od toho, aby se udávala na viditelném místě, ne, že napíšeš, žes odněkud něco stáhla jen v článku, který zapadne do zapomnění :). Jak to asi poznají ti, kteří tě navštíví za půl roku? Myslíš, že budou dohledávat články? Automaticky si budou myslet, žes to tvořila ty. O tohle jde, jinak si nemyslím, že by sis ho přivlastnila :), kdyby ano, tak jednám úplně jinak, věř mi 🙂
Napiš prosím tě jen do zápatí, odkud si ho vzala, nebo prostě nějakou zmínku a bude mi to stačit.
[58]: Až budu doma, tak Sandále napíšu a dám ti vědět 🙂
[59]: ja by sem to tam dala jen o blogíz se mi jednu dobu starala kámoška kukni článek a budeš vedet proč jsem nemala na nic čas :/ ale ted to tam určite dám 🙂
http://boobles.blog.cz/1104/mohla-som-zomriet
hele, nechci te urazit jen ti nejako pomoct…nejsi tak trochu drza … XD ne delam si legraci si uplne fajn
jen tak dale dufam ze ses nenastvaa 🙂
[60]: To mě sice mrzí, ale stále to nevysvětluje, proč jsi to neudělala při nastavení :).
Jak jsem psala, v pohodě, já se nezlobím a nemusíš se mi tu ospravedlňovat, stačila by jen náprava a mlčím 🙂
Jinak brzké uzdravení přeji.
[61]: To bylo na mě? 🙂 Asi jsem plně nepochopila obsah…
máš úžasnej blog a supr designi ale…si trápna nebo strapnuješ lidi komentármi že to je sice hezké že se ti líbí můj design…atd nezdá se ti to trapný že strapnuješ lidi nech je být oni sou štastní že mají nejakej dess ty sa jen machruješ a jsi nadutec lebo nezneseš když si ti nekdo nevšimneš promin ale když ti delá radost strapnovat druhých si trošku chrá…
Stáhla jsem si od tobe pár designu 🙂 ak ti to nevadí…v grafike jsem blbá
medokážu spravit peknej dess a ty tvoje sou špičkoví moc ti dekuji 🙂 a v menu mám už zdroj 🙂
Dobře, moc děkuji
[63]: Buď té lásky – a než napíšeš něco, o čem víš velké zbla – tak alespoň trochu pouvažuj, než vypustíš do světa něco, co je neopodstatněné. Prvně by si člověk měl zjistit pravdu, než někoho nařkne z něčeho absolutně nemístného.
Podle tvé reakce soudím, že absolutně netušíš, o co tu šlo. Ale pokud je tvým morálním kodexem zastávat se zlodějů, neuznávat základní lidská práva, podporovat zneužívání jiných, tak pak lituji tvé rodiče, že ti nedali lepší výchovu…
Doufám, že jsem tě tedy podle tvých vlastních slov dostatečně ztrapnila… Že nepoužíváš vlastní hlavu tak jak máš. Věřím, že jinak dokážeš být správně uvažující osoba s VLASTNÍM názorem, která nemá potřebu se někoho zastávat jen z principu a soudit jiné jen podle toho, jak se jí řekne. Namísto aby si přečetla Sbírku zákonů České republiky a pouvažovala o tom, co je a není správné a na čí straně je pravda.
Amen.
Až ukradneš obraz Picassa v galerii, tak ti taky přijdu říct, že jsi borec a že v Louvru jsou zkrátka trapní, protože se vyvyšují tím, že chtějí ono dílo zpátky, jelikož nejsi jeho autor a nemáš na něj bezvýhradní právo.
Tak asi takhle bych to přirovnala.
[65]: Jen se omlouvám, pokud to chvilku potrvá…
[64]: To mi nevadí, pokud jsou zachovaná autorská práva, od toho ke stažení jsou.
Přeji příjemné blogování.
P.S. jak jsem psala, v menu to bezvýhradně být nemuselo, stačila by poznámka do zápatí, já chápu, že někomu to v menu překáží, takže pokud to nechceš mít v menu, zápatí mi postačí a děkuji.
Brzké uzdravení přeji.
[63]:
Myslím, že já mám té pozornosti až nad hlavu, spíš mi vadí, že jsem až příliš na očích.
Nicméně měla jsem trochu potíž vyluštit obsah tvého komentáře. Trochu mi unikal slovosled.
A jeslti jsou šťastní, že mají MŮJ vzhled, tad já budu šťastná, když udají autorská práva. Myslím, že to je fér jednání a vzhledem k tomu, že jsou na to při stahování upozornění nejen v pravidlech celkově, ale i v souboru, který si stáhli, tak nevím vlastně, co tady řešíš.
Že jako nemám nárok na svoje vlastní věci?
No, to ale žijeme v pěkném Kocourkově.
Jestli chceš na takovém místě žít, tak prosím, ale já ne.
Aby měl někdo prospěch z mých věcí, je jaksi nezákonné.
A pokud asertivní vyjádření a prosba a doplnění credits je ztrapňování, tak pak už se bojím i dýchat…
Ale třeba až zestárneš, tak to pochopíš. Prozatím ti tu nevědomost odpustím.
Víš tady nejde o nejakou vážnou vec tak to prosím te prestan nazívat zastávaním …Se tu tvaris akoby to byl velký zločin pujčit si od nekeho design 😛 trapné…
[69]: Ty jsi dobrá… Ne, vlastně trapná. Když si od někoho stáhnu design, tak souhlasím s jeho podmínkami užívání, v tomto případě uvedení autora, neupravování designu atd. Porušení autorských práv je zločin. Dnešní mládež si myslí, že na internetu si mohou dělat co chtějí.
jak jsi dala do designu ty odkazy?!
[70]: Hroní zločin zavri mne za to ze jsem si pujcila design mimochodem určený na to aby si ho mohl stahovat hocikto tak nemudruj jzs jaké trapné být v tíhle spoločnosti
[72]: Design se nepůjčuješ, ale stahuješ. Má cenu se opakovat a psát, že když si ho stáhneš, tak souhlasíš s podmínkami užívání, tedy uvedením jména a odkazu na autorku?!
Když jsme tak trapná společnost, tak sem nechoď, aspoň bude o jednoho dementa, se kterým se člověk musí nervovat, méně.
[73]: Momoko má pravdu Mia len zas machruje tak nech ukaze ona ten svuj blog kdyz tak keca
Ahoj Blanch napísala si mi na moj blog odkaz …a ja vôbec neviem o čo tu ide prečo ma urážaš nič som ti nepovedala vieš ako sa cítim trapne prosím možno sa niekto vydával za mna ale ja som išla pozrieť do komentov a uvidela to neviem čo teraz…moj web je http://malinqaa.blog.cz
Už som na nu prišla je to Mia <3 ked si všimneš za každé ma nastavený iní web 🙁 to ma vázne moc mrzí že moj blog sa dostal pod ruky takej hlupani :_(
Je to moc dlouhy nechce se mi to cist :3
[76]: Přišla jsi k tomu jako slepá k houslím, tímto se ti omlouvám, nepatřilo to tobě, pouze tě zneužila k ventilaci. Přijmi prosím mou omluvu…
[69]: No, nebudu si špinit ruce, poznamenám jen, že nevědomost není omluva.
A stahování není půjčování, u každého stažení jsou podmínky.
V Louvru taky pod obrazy dávají jména autorů a nepůjčují si je bez udání autorských práv. Tak už to konečně pochop a nedělej ze sebe zbytečně hlupáka. Tobě už jde jen o princip, abys měla pravdu, jenže tu pravdu zkrátka mít nebudeš. Protože proti tomu nejede vlak.
I když se ti to zdá jen jako hloupý internet, i tyhle hloupé designy spadají do zákoníku České republiky a jejich zneužití je protiprávní jako každá jiná reálná "krádež". Takže BEZ udaných práv je to vždy napadnutelné. Jednak to určuje zákon, druhak to určuji já jako autor, který dávám ke stažení jasné podmínky.
Až budeš mít prostudovanou sbírku, tak se vrať.
Proti majitelce, která si to stáhla, nic nemám a svou prosbu jsem vyjádřila slušně, asertivně, neagresivně a v žádném případě jsem ji neztrapňovala. Pouze jsem poprosila o to, o co mám nárok a jelikož mé prosbě vyhověla, tak nevidím důvod, proč to dál rozmazávat.
Holt lidi jako ty to budou mít v životě těžké, ale to už není můj problém.
[72]: Může si ho stáhnout kdokoliv POD PODMÍNKOU uvedení autorských práv. Jejich neuvedení je posuzováno jako přestupek proti 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským – které se vztahují i na internet.
Proto i ty pod tvou IP jsi jako uživatel dohledatelná. Adresy si můžeš měnit jak chceš.
Nezveřejněním odkazu, který byl jasně dán v podmínkách, se posuzuje jako krádež. A krádež je jak v realitě, tak na internetu stále stejně trestaná. Tady na blogu tím, že je blog autora zrušen, minimálně upozorněn na nápravu.
Při založení blogu si souhlasila s jeho podmínkami, které teď vlastně taky porušuješ, což je další přestupek.
Vymlouvat se můžeš jak chceš, házet vinu na ostatní taky, ale holá fakta to zkrátka nezmění, ani kdybys pohnula vesmírem.
Já jsem byla v právu a jestli je být v právu trapné, pak z tebe asi nevyroste člověk se správným morálním statusem.
Mimochodem – zákon určuje, že když člověk něco vytvoří, tak je to pouze jeho vlastnictví a pouze on může povolit, co s jeho výtvorem ostatní mohou a nemohou dělat.
Pokud já určím, že moje designy NEMOHOU používat bez udání zpětného linku na mě jako na autora, tak prostě NEMOHOU. Konec, tečka. Trapné nebo netrapné.
Podle toho se pozná, kdo je a kdo není fér.
I nějakých osmdesát let po mé smrti se mé díla nesmí zneužívat. A má práva přejdou na členy mé rodiny.
[74]: Tak nějak pochází z tvého blogu, asi slečna kolegyně? Ještě jsem se nedívala na IP, nicméně profilový direct link(ne odkaz na web) máte stejný. Což znamená, že v době, kdy psala komentář, byla přihlášená na tvém blogu.
Až budu doma, prozkoumám blíže.
Nechápu ted či mne chceš z nečeho obvinit neb ja fakt nevím ale když jo ja nepíšu nikomu urážlivé komentare a pod. Jsem totiž proti tomu 🙂 prosím ver mi nechápu o co tu de ale vypadá to jak obvinení z nevím čeho ani…Ale máš pravdu mnela sem kámošku která se mnou mnela ten blog potom se odpojila ale já nevím jaké má jméno bila dotiž cudzí ja sem zo slovenska…a ona z česka tak nwm fakt a promin když je to ona 🙁 zmením si radeji heslo…
[82]: Já neurážím tebe, píšu, jestli je to ta kolegyně, o které jsi mluvila. Psalas mi, že tam s tebou ještě někdo byl(nebo je).
Každopádně se můžeš přesvědčit sama, že jeden z předešlých komentářů je napsaný jejím jménem pod tvým profilem, což obnáší znát heslo do administrace tvého blogu. Takže jako první možnost mě napadla, že je to ta tvá kolegyně. Abych se přiznala, vzhledem k tomu, že si se mi zdála milá, tys mě ani nenapadla.
A to je fakt, který nelze vzít zpět.
Každopádně její vyjadřování je česko-slovenské – něco mezi rozhodováním, jaký jazyk použít.
To si změň raději kvůli sobě, abys na to nedoplatila.
Díky moc že se na mne nehneváš a to heslo už je zmenený 🙂
[84]: Na tebe se opravdu nezlobím 🙂
To jsem tam ješte nedávala já ale má kolegyne bejvalá… játo zmažu když chceš jsem si toho ani poradne nevšímala co tam mám protože polovicu z teho udelala ona a polovicu já ale už mám jak sem rekla zmenené heslo takže nic z tvýho tam nebude 🙂
no tento design..to bych ani nevěřila,že jsi na blog.cz..fakt je nádherný
Máš rád/a grafiku? Chtěl/a by jsi se podělit o své výtvory s veřejností? Baví tě pomáhat lidem? Pak tohle je šance přímo pro tebe! Více informací a přihlášku najdeš na http://graphic-team-forever.blog.cz/1101/hleda-se-graficky-tym . Rádi tě mezi sebe přijmeme 😉 .
Tak zaprvé: Máš dokonalej design, sakra.
Ani jeden z filmů, co tady jsou vypsaný jsem neviděla, bohužel.. Budu to muset napravit.. Mě úplně sebral film Hačikó-pošlou Akitu z Japonska aninevimkam a ona si tam najde páníčka, se kterým chodí každý ráno na nádraží, odkud on odjíždí do práce a odpoledne se tam pro páníčka Hači zase vrací.. Ale jednou se páníček nevrátí, ale pejsan tam chodí ještě 11 let potom, co mu páníček umřel… No doják, třikrát jsem brečela
A hodně jsem přemýšlela o filmu Osudový dotek. To byl brutální film-chlap cestoval časem.. Ale tak zvláštně… Asi měsíc mi to pak vrtalo hlavou a bála jsem si to znova pustit..
A pak mě dostala Černá labuť, kterou snad všichni viděli… Ale já jsem se na to dívala hlavně kvůli baletnímu podtextu..-miluju balet… To bylo brutální, a nejvíc dvě poslední věty co tam Natalia Portman říká-Now I feel perfect. It was perfect. (omlouvám se, jestli to není napsaný správně, ale já angličtinu šíleně nenávidim
) To jsem taky brečela :-/ A o filmu jsem přemýšlela taky asi měsíc potom a pořád to nechápu… Asi napíšu režisérovi, jináč mi to nedá spát… 
Chlapce v pruhovaném pyžamu jsem viděla asi před rokem a také jsem z toho filmu měla podobé pocity jako ty. Také mi naskakovala husí kůže, bylo to hrozně silné ten film. Je hrozné, že se něco takové vůec mohlo někdy dít:((
Ahoj
nevim, zdali to uz vyse v komentarich padlo, ale naprosto uzasny je film The Fountain. Nebudu lhat, kdyz napisu, ze jsem ho videla nejmene padesatkrat 
) A presto si stale nedokazu udelat uceleny nazor, o co v nem vlastne presne jde. Pri kazdem zhlednuti me napadaji nove a nove myslenky. Obcas se Fontana zda byt neskutecne slozita, jindy clovek zase prijde na to, ze jde vlastne o velice jednoduchy pribeh o smrti a o lasce 
Takze doporucuji a kdo The Fountain nevidel, mel by ji zaradit do sve "povinne filmoteky" 
a jako bonus! Ma tenhle film neskutecne nadherny soundtrack ^_^ posledni poznamka: vsechny filmy, o kterych tu Blanche pise, jsou skvele a primlouvam se za ne 
Koukněte ke mě na blog…:P a zanechte koment..:P as-darly-as*blog*cz
Ahoj, jak tak koukám, máme podobný vkus pokud se filmů týče. Já jakožto nenáročný filmový divák se mužu koukat skoro na všechno, ale poznám, kdy flm není blbost a práve tyhle to nejsou
Nevím jestli tu zazněl Prokletý ostrov s Leem, nečetla jsem komentáře do konce, ale myslím, že pokud si ho nevidela, musel se ti líbit… a když ne, tak doporučuju
Ahoj. Rada by som ťa pozvala do súťaže o najlepší návrh. Prvé tri miesta dostanú menšiu vecnú cenu. Ak máš záujem pozri na môj blog: http://graphic-liwia.blog.cz/1105/sutaz-o-najlepsi-navrh#pridat-komentar
Krásný layout =)
Počátek je skvělý film… já bych asi taky zařadila Donnieho Darka a Hranici Života, protože jsou to strašně nepochopitelné filmy… a člověka pak užírá o co vlastně šlo
Co tady vlezu, tak skoro vždycky nový layout, jak to stíháš?? Na objednávku (asi) neděláš, ale sobě ano?? Neber to jako nic hrozného…
[97]: myslím si že každý jeden grafik si nájde čas na design svojho blogu častejšie ako na cudzie objednávky …
[97]: Jestli myslíš stíhat jeden layout za měsíc a půl až tři měsíce, pak ano, to opravdu stíhám a na přání nedělám, protože nechci.
Omlouvám se za reklamu , ale – Rád/a fotíš? Nebo někdo z tvého okolí? Neváhej a přihlaš se do mé fotosoutěže! http://anne-photography.blog.cz/1105/co-takhle-fotosoutez
Ahoj, moc se mi líbí tvůj vhled..vím, neděláš layouty na přání, ale přeci jen bych to chtěla zkusit.. Uděláš mi ho prosím ??
Nebo mi prosím alespoň poraď, kde ty krásy vytváříš.. 
Ahoja blanch 🙂 tu sem dlouho nebyla 😛 Máš to tu užasné, nic zvláštního že? 😛
btw. našla jsem tě na lamerovi, aaa nečekala jsem že tam jsi také
🙂
máš krásnej blog
pls řekni v čem děláš layouty
Nový lay…proste úžasný
D ja to nechápem v živote by som taky spraviť nedokázala :))
Viděla jsem jen Počátek, ale to byl vážně úžasný film! Taky takovéhle psychologické, zamotané miluju.
oo hustej design!
Super desing
Chlapec v pruhovaném pyžamu?! ten film miluju. Naprosto…
http://www.youtube.com/watch?v=qzU9OrZlKb8
Faunov labyrint naproste zbožňujem. Raz som ho pozerala na narodky s kamarátkami a tým sa tiež páčil. Je pravda, že je dosť depresívny a končí smutne… ale niekedy nie je zlé trochu zhororovieť. Ja osobne mám rada strach a smrť (len si o mne nemyslite, že som nejaký vrah! ale opis smrti ma baví)
Tak z filmů, které na mě opravdu zapůsobli a nad kterými jsem musela přemýšlet bych mohla vybrat (jako ty nejvýraznější) určitě: Avatar, Pán prstenů, Počátek (dokonale nepochopitelné
, to já miluju, protože takových filmů je dnes málo). Jinak mě žádný další nenapadá, určitě jich bylo více, ale já jsem jich viděla takovou kupu, že si prostě na všechny nevzpomínám. Taky musím napsat, že naprosto zbožňuju HP filmy, to jsou moje srdcovky, které mě odmala doprovází, jak knižně tak i v podobě filmového zpracování a jsem strašně vděčná J.K. Rowlingové za stvoření tohoto úžasného světa, na něhož nikdy nezapomenu a díky němuž jsem začala číst. 
Doporučuji fil http://www.csfd.cz/film/235981-mucednici/
Miluju horrory,tenhle se tak ze začátku tváří,ale má po půlce úplně jiný spád a překvapující závěr.Zanechal ve mně mnoho otázek,bohužel bez odpovědí.Chtěla bych vědět Tvůj názor na něj.
http://www.csfd.cz/film/235981-mucednici/
[113]: Páni, Brandi, ty ještě žiješ? 🙂 Kde je tě konec? 🙂
Mila Blanch, nevim sice, zda je tvuj blog stale aktivni, ale i presto mi to neda a musim tvuj velmi zajimavy a opravdu promysleny clanek, okomentovat. Ocitla jsem zde, protoze jsem zkratka hledala neco, co by mi prineslo neco noveho, nove uvedomeni ci prozreni. Uz jen zpusob, jakym pises a jak skladas dohromady sve myslenky, me opravdu zaujal a donutil precist si to uplne cele. Naprosto s tebou souhlasim, od HP pres Chlapce v pruhovanem pyzamu az po Faunuv Labyrint(ktery bych uz vazne nikdy nechtela videt, kvuli opravdu velmi depresivnim pocitum, co jsem po jeho shlednuti mela)+ dekuji za tip na Posledniho samuraje 🙂 Zkratka vse, co jsi zde napsala jsi velmi vystihla
a prijde mi to velmi blizke mym vlastnim myslenkam 🙂 Film, ktery by te myslim mohl zaujmout a zanechat v tobe jistou stopu, stejne jako na me, je After Life. Zkus to a uvidis 🙂 samozrejme to neni nic hyriciho pozitivni energii, ale presto si diky nemu clovek mnohe uvedomi:) Mej se krasne a uzivej kazdeho dne. eL
Rád bych vás pozval na můj blog. Věnuji se sci-fi, anime, mystice a spiritualismu, pc hrám. Propaguji výdělek pomocí pc, a do tohoto programu hledám společníky za účelem zvýšení výdělku. Díky!