Rubrika + Dědicové mágů

Na závěr

PŘEDEM UPOZORŇUJI, ŽE TAHLE SRAČKA VZNIKLA V ROCE 2002, TAKŽE UŽ JE TO SLUŠNOU ŘÁDKU LET. PSALA JI OSOBA, SE KTEORU UŽ DÁVNO NEMÁM NIC SPOLEČNÉHO.
TEHDY SE MLADÁ NAIVNÍ GYMPLAČKA ROZHODLA, ŽE SE POPRVÉ POKUSÍ NAPSAT SI PSEUDO PÁTÝ DÍL, KDYŽ SE NA NĚJ TAK DLOUHO ČEKALO A VZEŠEL Z TOHO TENTO PLEBS.
POKUD NEMÁTE NERVY Z OCELI, VÁŽNĚ NEDOPORUČUJU ČÍST. NECHÁVÁM TO ZDE JEN PROTO, ŽE SE NEHODLÁM PŘED SVOU MINULOSTÍ SCHOVÁVAT A POPRAVDĚ, KDYŽ MÁM BLBEJ DEN – JDU SE K TOMU ZASMÁT.
DÍKY ZA POCHOPENÍ
P.S. ABSOLUTNĚ NEPOCHOPÍM, PROČ MĚL NĚKDO TENDENCE ZROVNA TOHLE STRKAT NA FF DENÍK, ALE S TÍM NIC NENADĚLÁM.
Doufám, že se vám příběh líbil. Pracovala jsem na něm tři roky a díky němu jsem zjistila, že MĚ psaní baví víc, než bych čekala...
Číst dál...

79. kapitola

„Tak zase konec roku,“ vzdychla Ginny, „to tak strašně letí.“
„Máš pravdu, ani jsem si tě neužil,“ usmál se Harry a nikoho kolem sebe nevnímal, jen Ginny.
„Přijedeš doufám zase na léto?“ Zašeptala Ginny.
„Tak to brr, sestřičko, už máš nekalé myšlenky?“ Nafoukl se Ron jako žába.
„Víš, čím mě pořád štveš, Ronalde?“ Zamračila se Ginny. „Tím, jak mě pořád hlídáš jako hlídací pes. Vůbec ti není nic do toho, jaké jsou moje myšlenky.“
„Ale..,“ než stačil cokoliv říct, skočila mu do řeči Hermiona.
„No tak, nech toho, aspoň teď, když se loučíme s Harry. Vy dva si to můžete nechat na doma.“
To bylo poprvé za poslední dobu, co Ron uznal, že má Hermiona pravdu a dál se nehádal.
„Tak já raději půjdu, napíšu ti, Harry,“ naposledy ho Ginny...
Číst dál...

78. kapitola

„A máme tu opět konec dalšího roku,“ řekl do ticha Brumbál, rozhlížel se kolem sebe a bloudil očima k havraspárskému stolu, kde seděla Marina s mírně zaslzenýma očima. Než se postavil, u stolu vládla chmurná nálada. Obličeje havraspárských studentů byly nejzaraženější, nejsmutnější a nejbledší v celé síni.
„Je toho mnoho, co bych vám všem dnes měl povědět,“ pokračoval po krátké odmlce, „první bych však měl připomenou, že jsem přišli o skvělého studenta, který měl být dnes večer tady s námi a slavit poslední školní den.“ Pokynul k havraspárskému stolu, načež promlouval dál. „Prosím vás všechny, abyste se postavili a pozvedli své číše na památku Aladara Hudsona.“ Všichni se povstali a zvedli své číše. Dvě studenty v hale však štkaly v hlasitý pláč...
Číst dál...

77. kapitola

„Posaď se, Harry!“ Brumbál stál k němu zády, ale stejně věděl, že je to on. Harry nic nenamítal a rovnou se posadil na křeslo z opačné strany Brumbálova stolu.
Brumbál dával Fawkesovi zrní. Po chvíli se otočil a přes své půlměsíčkové brýle kouknul Harrymu přímo do očí.
„Jistě tě potěší, když ti řeknu, že Ministerstvo kouzel vyslechlo pod vlivem Veritaséra pana Pettigrewa a poznalo pravdu, zrušilo pátrání po Siriusi Blackovi. Všichni Smrtijedi, nevyjímaje Petra byli posláni do Azkabanu. Sám Kornelius Popletal uznal svou chybu a Siriusovo jméno bylo očištěno.“
„To tedy znamená, že se můžu přestěhovat k němu,“ Harryho hlas byl plný radosti a spokojenosti.
„Ne tak úplně, Harry.“
„Jak to myslíte, pane?“
„Nemůžeš se k Siriusovi přest...
Číst dál...

76. kapitola

Ginny už byla téměř u nich. Ron zřejmě vůbec nic nepochopil, ale Hermiona teď na Harryho upřeně hleděla a Harry nevinně pokrčil rameny. Hermiona zvedla obočí, nejspíš tušila. Pochopila, co tím Marina myslela. Harry ale věděl, že to neřekl, mohl Hermioně důvěřovat, i když nebyl zrovna u vytržení, že to celé pochopila a že teď ví, že je do Ginny zamilovaný.
„Ahoj!“ Ginny si přisedla.
„Ahoj Gin!“ Pozdravil Harry a Hermiona dohromady. Ron na svou sestru jen přikývl.
„Chtěla jsem vám říct, že je mi to moc líto. Vím, že jsi chodila s Aladarem Hudsonem, Hermiono. Musí to být strašné, „otočila se na Harryho, „a ty, snad je ti dobře, chápu, že se nejspíš musíš cítit strašně, hlavně po loňském roce. Harry, vážně to není tvá vina, ani jeden z těch případů...
Číst dál...