9. kapitola – Vědma, rovnováha a návrh

Zde je po dlouhé době jedna nezáživná kapitola :)))

Konečně pátek. Poslední den školy v tomto týdnu. Ron celý den skučel, že už mohl být dávno někde venku a lítat si na koštěti, přesto však musel čekat na odpoledně, na poslední dvě hodiny Verbálního kouzlosloví
Když profesorka Grinhardová vešla do učebny poblíž severní věže, ve třídě zavládlo hrobové ticho. Všichni upřeli zrak na osobu v dlouhé černé sutaně a rudých šatech.
Hermiona zatajila dech jako by právě došla k neuvěřitelnému zjištění.
„Co to?“ zašeptal Ron
„To, to..,“ koktala nesměle Hermiona, sotva schopná slova.
„Dobré odpoledne, studenti,“ zaznělo nadpozemsky, mnohem více nadpozemsky, než-li byla schopná promluvit profesorka Trelawneyová. Profesorčin zastřený hlas se rozléhal mezi kamennými zdmi jako vílí vábení.
Harry na profesorku hleděl s otevřenými ústy a u ostatních studentů to bylo vesměs obdobné. Ještě nikdy v životě nepotkal žádnou takovou bytost. Ani v životě o žádné takové nečetl v knížkách.
Profesorka měla jasně jantarové oči s rozšířenými zorničkami jako kočka, měla dlouhé temně fialové vlasy pod pas. Pleť měla nezdravě bledou, téměř jako porcelán a ačkoliv byla vysoká, byla křehké postavy. Celkovým dojmem působila skoro jako víla, ale Harry si byl jist, že tohle víla není. Víly vypadají jinak, přesto se však nemohl zbavit dojmu, že před ním stojí něco nadpozemského. Byla tak zvláštní a přesto všechno tak krásná. Zvláštním způsobem krásná a zároveň odpuzující. Když se ohlédl na Hermionu, ihned dle jejího výrazu rozpoznal, že ona ví, o koho jde. Znal ten výraz. Byl pyšný, sebe uspokojující, výsměšný. Přesně takový, který jim věnovala, když věděla něco, co oni ne.
„Mám z ní husí kůži,“ svěřoval se Harrymu Ron.
„Jo, taky mi přeběhl mráz po zádech..ona je..co vlastně je?“
„Nevím, ale podívej se na Hermionu,“ podotknul zatrpkle, „ona to určitě ví, ale schválně nám to neřekne!“
Než stačili cokoliv od Hermiony vyzvědět, profesorka spustila svůj monolog.
„Jmenuji se Alegra Grinhardová. Byla bych ráda, kdybyste mi říkali jménem. Já nejsem profesorka, ani jsem se nerozhodla vás učit, nýbrž se podělit o své znalosti a poznatky,“ její hlas zněl tak melodicky, byl tichý a zastřený, přesto jej bylo slyšet i v daleké lavici. Harry se přistihl, že ho trochu uspává. „Umění verbálního kouzlosloví je poněkud složitější, ne každý ho bude zvládat, a tak pochopím, když se rozhodnete toho nechat. Klidně i uprostřed semestru. Toto umění je opravdu pro vyvolené. Pro ty, kteří na to mají vlohy a kteří cvičí svou paměť a obratnost v jazyce. Nejenom, že budete potřebovat umět mluvit, přemýšlet a čarovat, nýbrž budete potřebovat mít i cit pro verše. Ano, slyšíte správně. Verše. Verše dávají zvučnost kouzlům, dávají jim sílu, dávají jim vše. Jsou jejich základem. Proto bude vašim úkolem vymýšlet různá kouzla. Ale pozor, to není vše. V tomto oboru se nevyužívá hůlka,“ Harry polknul nasucho. Konec, on je bez hůlky ztracený. Neumí veršovat, neumí vymýšlet slova.. vždyť nebyl celý rok ani schopný se vyznat Ginny z lásky. „Kouzla jsou pouze verbální, hůlka u nich nehraje roli. Proto jsou také tak obtížná, málokterý čaroděj je zvládne. Je to spíše umění vědem, vil a elfů,“ při těchto slovech si Hermiona odkašlala.
`Vil, vědem, elfů? Ono něco takového existuje? Proč o tom nevím. Jsme už v šestém ročníku a ještě jsme nic takového neprobírali??!´
„Často budete pročišťovat mysl. Musíte mít bystrý mozek, musíte mít cit, musíte se uvolnit a procítit to. Verbální kouzlosloví není jen o slovech, je i o citech, o intenzitě. Prochází vámi, vy, vaše psychické já se z části podílí na účinnosti těchto kouzel…“
Po zbytek druhé hodiny pročišťovali mysl a soustředili se na různé pocity a probírali se vzpomínkami, což je prý podle Alegry Grinhardové velice důležité. Harry si všimnul, že profesorka vůbec nemá hůlku. Jako by ji nepotřebovala. Veškeré věci, které zde měla, byla nějaká kniha, pero z ptáka fénixe, kterým psala a několik zažloutlých pergamenů. Hůlku s sebou vůbec neměla.
Často se přistihl, že si hodně dlouho prohlíží a ona jako by to postřehla. Často mu pohledy oplácela, ale měl z nich mrazení. Ačkoliv se na ni usmíval, ona se ani jednou na něj neusmála. Cítil, jako by ho propalovala zrakem, jako by mu hleděla do mysli, do těch nejtajnějších myšlenek. Jako by si četla jeho myšlenky. Vždycky raději uhnul pohledem dříve, než by si stačila cokoliv přečíst, má-li tu moc.
Když hodina skončila, cítil se, jako by právě absolvoval týdenní trénink ve famfrpálu. Byl celý rozlámaný, zničený a unavený. Jako by tam dělal kdo ví co. Ale oni jen seděli v lavicích a pročišťovali mysl. Copak tohle tělo fyzicky unaví?
Harry se ohlédl přes své rameno a sledoval, jak se profesorka ladným krokem, tiše, vytrácí ze třídy a zanechává za sebou několik zvědavých pohledů.
„Co to bylo?!“ ozval se Ron, který taktéž, jako Harry, sledoval profesorku odcházet.
„Cs!“
Harry s Ronem už moc dobře věděli, co takové Hermionino cs znamená.
„No do toho, teď nám řekni, že jsme úplní tupci, že je to naše vina, protože nečteme knihy tak jako ty, Hermiono,“ začal Ron, „nebo raději ne, ušetři nás svých uštěpačných poznámek a rovnou vyval, o koho šlo. Já i Harry moc dobře víme, že ty to víš!“
„Vyčerpávající přednáška, Ronalde,“ Hermionin hlas nepřirozeně zhrubl.
„Ale teď vážně, Hermiono,“ Harry už to nemohl vydržet, jeho zvědavost byla neskutečná, „co byla zač ta osoba?“
Hermiona přeletěla pohledem z jednoho na druhého, „Já vím, že jste ji nemohli poznat. Nikdy jsme se o těchto bytostech neučili. Myslím, že jsem byla jediná z mála, která díky knih, poznala, o koho jde.“
„Tak už nás nenapínej-..“
„Dobře. Profesorka Grinhardová je vědma.“
„Vědma?“ Vyjekli Ron s Harrym najednou. To bylo už podruhé za dnešní den, co Harry vyslechl tohle slovo, ale naprosto nevěděl, co taková vědma obnáší nebo čím je vlastně jiná. Kromě toho, že má temně fialové vlasy a jantarové kočičí oči a velice světlou pleť jako magnólie.
„Ano, vědma.. copak jste ještě nikdy neslyšeli o vědmách? Opravdu ne?“
„Ne,“ hlesl Harry, „měl bych je snad potkávat na každém rohu?“
„To asi těžko. Vědmy jsou velice ojedinělé. Většinou jsou v každém státě jen čtyři.“
„Čtyři?“ otázal se zvědavě Ron, „Proč zrovna čtyři?“
„Protože Vědmy jsou strážkyně věží. Strážkyně světový stran a indisponují velice zvláštními silami, které si ani dobrý kouzelník nedokáže nikdy přivlastnit. Ani dědic mága,“ propíchla Harryho pohledem, „vědmy jsou velice vzácné. Jak jste si všimli, mají zvláštní vzhled. Ale jsou to stvoření, která nejsou jak na straně dobra, tak na straně zla. Preferují vyváženost a dokud se nestane, že jedna ze stran začne převládat, nestarají se o to, co se ve světě děje, pouze dále hlídají svou stranu hřiště. Víte, co tím myslím? Jsou prostě nepředvídatelné. V jednu chvíli mohou být milé a hodné, plnit různá přání, v druhé chvíli vám můžou zničit celý život. Není radno si s nimi zahrávat, jsou nebezpečné. A síly, kterými disponují..četla jsem, že je to většinou jeden ze čtyř elementů,“ pořádně se nadechla, aby moghla pokračovat ve svém monologu. „Nevím, co je profesorka Grinhardová za vědmu, jakou střeží stranu a jaký element ovládá, každopádně nám může hodně zavařit. Přesto však byly jen ojedinělé případy, kdy se vědmy nechaly zviklat na jednu ze stran. Jinak neslouží ani dobru, ani zlu, pouze se starají o to, aby byl ve světě pořádek a vyváženost všech sil. Jsou to jedny z nejmocnějších bytostí. Neumí čarovat jako my, kouzelníci, nemají hůlky a neučí se formule..nikdy nechodily do škol, jako jsou Bradavice..“
„To vysvětluje, proč neměla hůlku,“ špitl si spíš pro sebe Harry.
„Ony využívají právě takových věcí jako je právě tohle verbální kouzlosloví. Jejich čáry vychází z mysli a ze slov, ne z hůlky, kterou používáme my. Hodně častým jevem taky bývá, že umí číst myšlenky a vnucovat myšlenky..“
„Myslíš telepatie?“ ozval se ohromený Ron
„Ano, přesně tohle.“
„Mám z ní ještě větší strach, než předtím,“ dodal přiškrceně.
„Já si myslím, že je to něco úžasného!“ zvolala radostně jejich kamarádka
„Úžasného?“
„No jasně, kluci, vždyť tohle je jedinečná příležitost..kdy se vám ještě poštěstí vidět vědmu? Vidět bytost, která se straní lidí a která je tak vzácná? Je to něco neuvěřitelného, myslím, že je to ohromný zážitek, ne který jen tak nezapomenu.“
„Když říkáš, že mají takovou moc.. mohla by teda porazit Voldemorta?“ napadlo náhle Harryho
„Určitě, kdyby chtěla, tak proti ní Vol-demort,“ zasekla se Hermiona, i když už si nějakou dobu zvykala vyslovovat jméno Pána zla, „nemá žádnou šanci!“
„No a proč teda proti tomu něco neudělá?!“ ozval se znovu, ale naštvaně
„Poslouchal si vůbec, co jsem teďka říkala, Harry? Vědmy nestraní ani zlu, ani dobru, takže by bylo proti jejím konvencím, kdyby zničila Voldemorta. Pomohla by tak dobru a dobro by bylo v převaze.“
„A myslíš si, že když Voldemort terorizuje svět, že není v převaze?“
„To ano, ale asi v ne tak velké, ale do toho už ona nezasáhla, to se vyvíjelo vlastním přičiněním. Stejně tak, jako kdyby Voldemort padl a dobro by mělo nadvládu, taky by nic neudělala. Lidi se o to postarají sami a pokud se postarají sami, není to její věc. Jde o to, že ona do toho nesmí zasahovat, dokud by to nebylo opravdu akutní..zřejmě. Je to jako psaný zákon,“ hlesla dívka se střapatými vlasy s nadzdvihnutým obočím.
„Takže chceš říct, že i kdyby se svět bortil a Ty-víš-kdo,“ ozval se Ron, který celou dobu jejich rozhovor poslouchal, „ho ničil a drancoval a pomalu by z něj nic nezbylo, že by nezasáhla?“
„Nejspíš ne, i když..pokud by bylo zlo opravdu v takové převaze, nejspíš by bylo její povinností udělat zase pořádek, a to tak, aby byla zase rovnováha,“ zapřemýšlela Hermiona, „nejlepší na tom je, že vědmy bývají imunní proti kouzlům kouzelníků, ale kouzelníci vůči jejich vlivu ne.“
„Takže nás vlastně mají v hrsti,“ zkonstatoval suše Ron.
„Tak nějak.“
„Takže kdyby na ni třeba Voldemort vyslal Avadu, tak by se jí nic nestalo?“
„Myslím, že ne,možná by to mělo nějaký lehký účinek, něco jako pro nás lechtací kouzlo, protože Avada Kedavra je nejsilnější kletba, jaká existuje, ale asi by určitě nezemřela.“
„Takže jsme se vlastně dozvěděli, že nás učí bytost, která nám může úplně zničit život, která nás má v hrsti, tak nějak ovládá svět, ovládá nás a všechno kolem a jediným lusknutím nás může poslat do horoucích pekel, my proti ní nic nezmůžeme a jsme bezradní, není to skvělé?“ zazněl ironicky Ron. „Myslím, že budu poctivě dělat domácí úkoly, protože bych si ji nerad zprotivil nebo ji naštval, co kdyby mi pak vykouzlila třetí oko.. to by bylo vážně v háji!“
Harry se nad Ronovými úvahami trošku pousmál. Jistě měl pravdu, opravdu nebude snadné být v místnosti s takovou osobou. Osobou, která vlastně ani nemá city, když nechá svět ničit Voldemortem, nechává hladovět děti v Africe a udržuje pouze vyváženost. Nemá city, když nechává lidi trpět.“
„Mám takový pocit, že máme co dočinění s bezcitnou mrchou.“
„HARRY!“ spřáhla ho Hermiona. „Kdyby tě slyšela..“
„Tak to bych měl asi místo nohou golfové hole,“ zazubil se.
„To není směšné!“
Celý den Harry nemohl myšlenku na Alegru Grinhardovou vypustit z hlavy. Pořád musel přemýšlet nad tím, kolik má ta žena-vědma moci a síly. Co všechno dokáže a co může udělat. Mohla by taky srovnat Bradavice se zemí. Ale taky by jedním pohybem ruky mohla poslat Voldemorta pod kytky.
Seděl v nebelvírské věži v křesně u krbu. Vedle něj seděla Hermiona a četla si, jako obvykle, nějakou knihu. Byli ve škole teprve nějaký týden a Hermiona už si stačila v knihovně propůjčit několik desítek knih, které podle jejich slov, ještě nečetla. Ron naopak seděl opodál a hrál s Seamusem kouzelnické šachy. Chudák Seamus zatím prohrál každou hru, protože Ron byl v šachách opravdu velice dobrý. Jeden z nejlepších hráčů, jaké Harry kdy poznal.
Z přemýšlení ho vytrhl zvuk kroků, který šel slyšet skrze zeď, jak se blíží k obrazu buclaté dámy. Nevěnoval tomu přílišnou soustředěnost, ale po chvilce si všiml, že ty kroky patřily někomu důležitému..
„Siriusi!“
„Ahoj Harry, Hermiono,“ otočil se směrem k dívce.
„Co tady děláš?“
„Přišel jsem se na vás podívat a také jsem přišel Hermioně navrhnout jednu nabídku. Jako ředitel vaší koleje je to mou povinností.“
„Nabídku?“
V ten moment se k nim přišoural i Ron, kterého už přestalo bavit pořád vyhrávat. „Ahoj Siriusi.“
Sirius na znamení pozdravu pokývnul hlavou a dále pokračoval v tom, co měl na jazyku. „Hermiono, na naší školu přišla nabídka na výměnný studijní pobyt. Z každé koleje je vybrán jeden z nejlepších žáků a je mu navržena nabídka ke studiím v zahraničí. Společně s profesorem Brumbálem jsme se shodli, že pro Nebelvír jsi to ty, proto jsem dnes tady.“
Hermiona odložila knihu a nebyla schopná slova. Bylo však na ní vidět, že ji to velice zajímá. Harry s Ronem si vyměnili významné pohledy.
„Co to obnáší a kdy bych jako.. a kam vůbec?“ vychrlila na Siria několik otázek.
„Tento rok probíhá výměna se třemi školami. Jedna z nich je v Americe, jedna v Austrálii a ta třetí je v Kanadě.Ke každé bys dostala dostatečné podklady. Mám dojem, že jedna z těch škol je na Floridě, ale nejsem si jistý. Ale vím, že ta australská je v Sydney.“
„Páni,“ hvízdl Ron, „Až tak daleko?“
„Ano, ale výměna se týká až druhého pololetí, jen do května, závěrečné zkoušky by si skládala zase zde. Máš čas do Vánoc na rozmyšlenou. Nemusíš to brát, pokud nebudeš mít zájem, tak to nabídnu někomu jinému. Jde o to, že místo tebe by sem přicestovala studentka, dejme tomu, ze Spojených států, na necelý půlrok by si mohla poznávat zvyky v tamějších školách, mohla by ses něco přiučit od nich a taky bych jim mohla ukázat, jak to tady chodí,“ zašátral v kapse a vytáhl nějaký formulář, „tohle by bylo pro tvé rodiče, samozřejmě s tím musí také souhlasit, pokud ještě nejsi zletilá, což ještě nejsi. Ale do Vánoc, myslím, budeš, ne? Přesto ti to dávám, abych měl jistotu.“
„Ano, budu mít sedmnáct v říjnu. A kdo byl navrhnut z vedlejších kolejí?“ Hermiona vděky přijala nažloutlý pergamen a prohlídla si jej.
„Z Mrzimoru, tuším, Ernie MacMillan, z Havraspáru byla navrhnuta Cho Changová, ale ta nabídku nepřijala a rovnou ji odmítla,“ Harry se při vyslovení jejího slova zadrhnul, opravdu je Cho tak dobrá studentka? Nikdy mu to tak nepřišlo. „Takže tu nabídku dostal Terry Boot, ze Zmijozelu Scarlett Burgesová a z Nebelvíru ty, Hermiono,“ pokračoval Sirius, „tak co, líbilo by se ti to?“
„Myslím, že si to promyslím,“ zahlaholila Hermiona, ale přesto Harry na jejím výraze rozpoznal, že je pro ní tato nabídka velice lákavá. Znal ji až moc dobře na to, aby to odmítla, přestože teď dělá drahoty. Za pár dní se definitivně rozhodne, že pojede a oni na půl roku ztratí kamarádku a vrbu, která jim vždycky pomáhala s učením.
Ron se vedle Harryho jen zavrtěl. Harry věděl, že Ron myslí na to samé a má obavy, protože ví, že bez Hermiony nemá šanci tento ročník zvládnout.

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

119 komentáře “9. kapitola – Vědma, rovnováha a návrh

  1. Nezáživná? Tomu říkáš nezáživná kapitola, Blanch? To bylo skvělé… Vědma… A ještě ta nabídka pro Hermionu… Opravdu dobré, moc se mi to líbilo.

  2. Barborka jantar je hnědožlutý.. taky tě mám ráda :)) Zajímavé, že mě míváte rádi, když přidám kapitolu :))))) Že by to byly vážně tři měsíce? uff..měla bych to napravit..

  3. heh..hlavně mě pobavilo, že mě má fakt každý vždycky strašně rád, když doplním kapitolu své povídky, kterou bych stejně časem doplnila :))

  4. Jestli takhle vypadají nezáživné kapitoly tak piš nezáživně klidně častějc 😉

    Jinak obdivuju Lelli že je schopná sedět u počítače už v 7:37,to já mám ještě hlubokou půlnoc :))

  5. Prej nezáživná.. na co ty nemyslíš, Blanch? Vědma? Výměnný pobyt? A to je jako nezáživný, jo? .. Náhodou tahle kapitolka byla jedna z hory skvělých :)))

  6. oh…děkuji za tolik chvály..mně to přišlo docela o ničem..

    Když já to furt porovnávám s tím, co má přijít..

    Phyll takže ten obrázek vidíš? uff..se mi ulevilo. Jsem ho nakreslila speciálně k této kapitole :))) Jinak, díky..

  7. Blanch neblbni!!

    jestli tahle kapitola je nezáživná tak já sem ptakopysk(což nejsem kdyby to někoho zajímalo:-))

  8. Blanch, my t máme rády pořád, ale naše vřelé sympatie jenom ještě vzrostou, když přidáš další kapitolu/povídku 🙂

    a propó, skvělá kapitolka, kam ty na ty nápady chodíš? 🙂

  9. Gen vážně se vám to zdá skvělé..já v tom nic nevidím :)) Já si ty nápady nevymýšlím z hlavy kapitolu od kapitoly. Děj mám do mrtě promyšlený a v bodech napsaný.. 🙂

  10. Blanch: tak to ti závidim, á další děj promýšlím až na poslední chvíly, protože když mám něco vymyšlenýho dopředu, tak už se mi to třeba ani nelíbí… a ta kapitola je vážně dobrá… a nápad, no nápad je prostě výbornej, tu vědmu sis vymyslela sama?

  11. Nikol vzhled ještě nemá obsah..

    Gen: jj..vědmu jsem si vymyslela sama..vím třeba z Čarodějek, že vědmy jsou mocné čarodějky, jsou něco víc, než obyč čarodějky, tak jsem si si propůjčila název vědma..doplnila jí vlastnosti, moc, vzhled, charakteristiku a všechno kolem.

  12. Malinkatej dotazek necetla jsi nahodou Svetlo v temnotach?Napsal to Kožík a mě se to nechce psát a potřebuju napsat recenzi a nan netu nic moc..:( Jsůůůůů zůůfaláááá

  13. jj, moje moooc oblíbený Čarodějky, já mám nejradši Pru, a ta potvora se nachala zabít…, mno nic, ale přidávám se k žádosti Báji, buď Kožík, nebo Kratochvíl, a ta kniha má být o Komenskym… prosíííím…

  14. Je to fakt moc hezký.Už se moc těším na pokračování.:))

    PS:Fakt hezký obrázek!To jsi kreslila ty?

  15. Kačulín jj..to je moje vorba…jsem tam podepsaná, ne? :)) Já si ke svým povídkám kreslím fan arty sama.. mám jich plno a tenhle je speciální

  16. No já nechci vypadat jako ta co ti to tu kazí, ale tahle kapitolka mi moc nezaujala. To možná ten výměnný pobyt, ten jo, ale jinak se mi to nezdálo tak suprové. Četlo se to dobře, to uznávám, ale jinak mi nechytla ta kapitola tak jako ty předtím. To ale neznamená, že nechci brzy další :))

  17. já jsem zkoušela taky nakreslit něco k tý mojí povídce, ale shořelo to na obličeji :-( já jaksi taksi neumim malovat nos a tvar očí 🙁 ale co, zatím tam dávám všechno možný…

  18. heat :))))))

    Lenka všechny nemůžou být skvělé, to musíš sama vědět jako autorka. Taky nejsou všechny kapitoly dobré..já tuhle taky považuji za nudnou, ale musí to být, splnila svůj účel, jako každá. Určitě je  vní něco zásadního, ale to vy nevidíte 🙂

    I rowla má nudné kapitoly, bohužel..to zná snad každý autor. Kdyby nebyly ty nudné, těžko poznáte ty lepší 🙂

  19. Leni jinak, myslíš, že to kazíš? Já sama v úvodu píšu, že je tato kapitola nezáživná :))

  20. Blanch já vím, že je taková kapitola někdy potřeba a nejvíc tě musí bavit, když potom vidíš teorie, proč a jak se to bude vyvíjet dál a ty sama jediná víš co je pravda :)) Jinak k povídce mi zaujal ten nápad proč jsou čtyři vědmy na každý stát, to bylo pěkné, jen ten Hermionin monolog byl únavný. Ten jsem četla na dvakrát (to jsem ale ostuda co?). A máš pravdu já třeba nesnáším v druhém díle HP popis rozhovoru Voldemorta s Harrym, to jsem četla jen dvakrát, od té doby to přeskakuji (knížku jsem četla asi desetkrát). Ale stejně chci další kapitolu :)))

  21. Leni k tomuhle jsem žádné teorie nečekala, protože nikdo nemůže vědět, kam tím spěju :)Hermionin monolog byl nutný, jinak by se čtenáři nedozvěděli ty zásadní věci a kdo jiný, než Hermiona by to měl vědět, že jo :))

    Leni: já jsem třeba druhou knížku četla asi jen dvakrát..pro porovnání..jedničku 15x nejmíň..trojku, nekecám, dělám si čárky – 37x. Tu už znám snad nazpaměť 🙂 Čtyřku asi ejn 5x a 5 taky nějak 8x a šestku zatím jen 2x..ale dojde na ni 🙂

    Heat žes to vyřešila těmi smrtijedy s kápěmi..mně xichty taky moc nejdou..viz moje fanarty :))))))

    Mně všeobecně postavy moc nejdou.. já jsem spíš na to zátiší, tempery,tužku..abstrakce..

  22. Leni takže tím jsem chtěla říct, že mě všeobecně nudí celá dvojka..jen místy ne. A stejně pak zjistíš, u Rowly, že i v těch nejnevinnějších a nejnudnějších kapitolách, kde je to podle tebe o ničem, je něco, co zamává s dějem :)))

  23. Blanch no to je pravda. Můj nej díl je trojka. Tu jsem četla možná víckrát než ostatní, hlavně pasáže s remusem, ale jinak si myslím, že právě ty nějaké nudné rozhovory harryho s Voldemortem a jiné mi pak udělají bordel v sedmičce. Je mi jasné, že ta nejmenší blbost potom změní třeba charakter postavy.

  24. je to super i kdzž v tom mám trochu zmatek,já sem četla dědice dávno takže si to moc nepamatuju.jinak super

    P.S tene obrázek si kreslila ty?

  25. Leni to ais od každého, taky mám trojku nejraději..ajko knihu a tím pádem z toho vyplývá, že trojku film zas enejvíc nesnáším, protože ho podělali.

    jj..změna charakteru..viz Snape..furt nevím, co si o něm máme myslet :)))

    Vijush ano, kreslila

  26. Blanch já ho sice beru za naštvaného, nerudného ale ne zase vraha. To mi na něj prostě nesedí. Naštvaný na celý svět být může. Vždyť ho psychicky a možná i fyzicky týral otec, pak taky James a Sirius, takže nenávist k Harrymu taky chápu. Ale určitě není tak hnusný, jak se vyklubal z posledním díle. A jestli ho takového Rowla nechá i v sedmičce, tak má u mě útrum. Tím by mi fakt nas….

  27. Když jsem zjistila, že je to nová kapitola k Třinácté komnatě málem jsem spadla ze židle, já sem myslela, že už si s touhle povídkou skončila, takže moc děkuju (určitě nejenom za sebe).

    Děkuju :?)))))

  28. Já vím, že mnoho lidí se mnou souhlasit nebude, ale Snape je podle mího názoru dobrej, já si myslim, že i přesto že zabil Brumbála, je to dobrej chlap, kterej v sobě skrývá něco, co Rowla ai objasní v sedmičce. ale tohle je jen můj pocit, nenechte se tim ovlivnit, taková intuice, možná špatná, ale je to můj pocit… 🙂

  29. Genevieve vítej, konečně někdo kdo věří v Severovo nevinu, to mi tak těší. Jen mám strach, aby ho Rowla tím hnusákem nenechala.

  30. Bařenka nekončím s ničím, co nedopíšu.. a tohle dopíšu a moc ráda, protože s tím vším obsahem, co tam plánuji, mi ta povídka přirostla více než k srdci.

    Víte, nad čím hodně často uvažuji? Vemte si Sevíka jo.. v trojce chtěl dopadnout Blacka. Jenže..teď to rozebereme…dejme tomu, že je opravdu Smrtijed.. musel vědět, že Black mezi ně nepatří, i když je jen špeh. Musel přece říct Brumbálovi, že je nevinný a ne všechny proti němu štvát a zbrojit proti němu. Dle mého mínění je Snape osoba, která má smysl pro čest a jen z pouhopuhé pomstychtivosti by přece nepřipravil člověka o život. Pak dejme tomu, že opravdu není Smrtijedem a i když je špeh, není tak zasvěcený, protože mu Pán zla nevěřil..v tom případě si mohl myslet, že je Sirius Smrtijed a opravdu v době, kdy přešel na stranu dobra, přestal býti Smrtijedem jako takovým. Jak to tedy vidíte vy? Snape MUSEL jako špeh i jako Smrtijed či nezasvěcený vědět, jak to se Siriusem je. Takže není důkazem jeho nevinny to, že si myslel, že je Sirius opravdu Smrtijed,a proto ho chtěl dostat do Azkabanu? Nebo je jen natolik pomstychtivý a chce za každou cenu získat Merlinův řád. POkud ho tedy chce, proč by se tahal s Pánem zla? V jeho službách by nikdy takové ocenění nezískal. Já Snapíkovi prostě věřím a basta. V mých očích to všechno nějak nehraje a nedává smysl, v tom směru, že by byl opravdu Smrtijedem a na Brubálův příkaz to nehrál.

  31. Nepřipravil by člověka o život, pokud by nebyl opravdu Smrtijedem. Pokud teda SMrtijed je, tak věděl, že Sirius jím není, a protože věděl, že Sirius neví, jak na tom Snapík je s jeho vírou v Pána zla, tak se vydával za dobráka a ze Siria před kouzelnickým světem, ve svůj prospěch, udělal Smrtijeda. Jsou tři možnost..buď opravdu hraje na všechny strany a dělá to, co se mu právě hodí..nebo není Smrtijedem a opravdu si myslel, že jím Black je..nebo Smrtijedem je a kvůli pomsty a všho kolem ho udělal i z Blacka. Pokud ej opravdu Brumbálův špeh, musel od začátku Brumbál vědět, že je Sirius nevinný, protože by to Snapík věděl. Jenže Brumbál to nevěděl od Snapíka. Sám věřil v Siriovu nevinnu a viděl, jak ho chce Snape dostat. Tím pádem je Snape buď dobrý herec, anebo si opravdu myslel, že je Sirius Smrtijed a nevěřil Brumbíkovi, že je Black nevinný a chtěl ho vypátrat. To pak svědčí v jeho nevinnu.

    Heh..sem se do toho zamotala…chápete mě? :)))

  32. ke všemu napíšu pokračování(teda spíš dodám) až 1. 7. 2006, protože jsem na základě jisté dohody sekla se psaním..

  33. Opravdu si nemyslím, Blanch, že povídka je nezáživná, jak jsi nám, čtenářům, sdělila.I v takových chvílích, kdy už jsme ospalí, jsme schopni napsat báječnou kapitolu pokuď opravdu chceme.Já například si dávám pohov na nějaký ten týden, neboť se snažím ulevit mým mozkovým závitům.No, co se dá dělat.Měj se hezky, Blanch.Ahoj

  34. Pane bože!!!Až 1.7, no to je paráda!To bude nuda, budu si muset zatím počíst někdev jinde.Škoda, já se tak těšil!Ale nevadí, jen když to pokračování bude dost dobrý, už se moc těším, zatím to bylo gut tak uvidím, čím mě, Blanch, překvapíš.

  35. je to fakt pěkně psaný, ale když už si kreslíš obrázky sama, nechceš vymazat tu hůlku, když ji podle popisu nemá?

  36. na tom obrázku to není její hůlka… nedrží ji jako když s ní kouzlí, pokud si všimneš..drží ji jen jako předmět a dívá se na ni, jako na protest..že hůlku nepoužívá.

  37. Vím že juž si to slyšela nejmíň stokrát, ale bylo to fakt suprrrrrrrrr!!!!

    Přčetl jsem dědice i třináctou komnatu za den a teď nevím na co se těším víc jestli na sedmičku od Rowlingové, nebo na pokráčování tvých povídek. Takže jediný co můžu ještě říct doufám že by se ti mohlo povést přidat nějakou tu povídku dřív.

  38. Mno jak už jsem několikrát poznamenala(ale u starších povídek takže jsi to ještě nečetla)jsem ráda že jsi mě vyléčila z mé naivity, že bych mohla psát:´(…ale to je jen dobře…smutek a pláč přejdou…tvé povídky mi zůstanou…

  39. Simi nevzdávej se toho.. psaní je hodně dobrá relaxace a člověku prospívá, věř mi.. člověk nemůže být geniální od začátku. Jak řekla paní Rowling, člověk se musí vypsat, spisovatel se z něj stane jen tehdy, když bude psát a psát a psát, nezáleží na tom jak, časem ta dokonalost přijde!

  40. Blanch..NEZÁŽIVNÁ KAPITOLA???!!!Tak to si nedokážu představit kdyby PODLE TEBE byla záživná nabo dokonce super!To my-čtenáři bychom se u monitorů rozplynuli!!Vědma-skvělej nápad.Jenom je tam na můj vkus nějak moc těch "mocí" ale nechci ti do toho mluvit,ty to ějak vyřešíš.. :oD

  41. Jelikož byl předešlý díl právě na téma mocí, tohle je pokračování, jsou stále dědici a vědma bude mít taky zásadní roli.

  42. Koukám(a doufám)  že 1.7 se tento blog při nejmenším zdojnásobí..

    Docela by mě zajímalo,co je to za dohodu,která Ti brání to sem dát dřív.

    Píšeš fakt(je mi blbý opakovat to co  o tobě napsali jiní,ale bohatší slovník naše drahá čeština už nemá) Úžasně,Skvěle,Napínavě,Poutavě..

    Jestli tomuhle říkáš"nezáživná "kapitolka.. nedokážu sa představit ty záživné..

    Jen doufám že nezabiješ Ginny,bylo by to docela logické,když už Ron ani Hermiona nemají své (přátele?přítele?)parnery. Ale vycházím z toho ,že ty nerada děláš logické kroky..

    Kdy už bude léto?????

  43. daaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaal

  44. no..nevím jistě, jestli tenhle blog..nevím, kdy tu přestanu přispívat..dám si konečně dohromady svoje stránky a spíš vás přesunu tam..

    Ne, slibuju, že Ginny nezabiju, Ginny mám ráda, ale Harry taky nepřijde o svoje trápení, to taky slibuju :)))

    ke-sa: máš pravdu, nerada dělám to, co se právě očekává a co by bylo hodně logické, až by na to každý přišel..já ráda překvapuju :))) Ale Ginny vážně ne.. 🙂

  45. Tara kdyby sis všimla ankety, kde je napsáno, že budu přidávat co dva dny něco, ale jen vždy jednu kapitolu/povídku, kterou si odhlasujete

  46. Dobrý den chci vědět kde bidlí Jarda Petr já nevím kde je a mám kvůli němu zlomenné srdce.Mi jsme se seznámili na táboře a bili jsme tam 14 dní a mě se po něm moc stízlá  po může te mi kde bidlí a jaké ma číslo bitu abych mu mohla napsa dopis    moc moc moc moc moc moc vás o to prosím   jste moje jediná záchrana mě totiž už docházeji myšlenky tak moc dík a napištemi prosím co nejdříve naschledanou Denisa Rejmontová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..