8. kapitola – Polibek

Tak a tady je ta slibovaná kapitola. Konečně jsem vyhrála na kopírkou a mohla to nascanovat, jsem na sebe hrdá, protože se mi povedl nakreslit tenhle obrázek, což bych ještě před pár dny netušila, že to dovedu :))) Nevšímejte si mě, jen melu..ale spokojeně :))) Tak…ignorujte chyby a překlepy, jako obvykle má úvodní řeč :))) Tak zde to máte.

Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavím mříž
a pod ní ještě pravou zeď,
to je má odpověď.
Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdce rváč
a žádný scény zoufalý,
co tě povalí.
Nechci řvát tu jak husa pitomá,
to si fakt, lásko, nechám na doma.
Kdo to řek, snad ne já, asi já,
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne už chci mít klid.
To si piš, vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný,
ty si těžkej pohodář
a já brečím si do vany.
***
„Nezapomeňte, že čas odevzdání se blíží, příští hodinu si od vás vyberu pojednání, které jsem vám před nějakou dobou zadal, bude to jedna z nejdůležitějších známek pro OVCE, tak na to dbejte,“ promlouval do duše studentům šišlavým hlasem profesor Muray.
Ginny se nenápadně ohlídla po mladíkovi, který seděl před ní. Ten si byl vědom jejího pohledu a okem k ní zabloudil taky. Když si toho všimla, přikývnul.
***
„Jsem na tebe hrdá, Severusi Snapee.“
„Proč?“ usmál se
„Že si to semnou vydržel,“ zašvitořila zrzka, v poslední době se rozhodla, že mu bude často lichotit. „Mimochodem, měl by ses smát častěji, moc ti to sluší,“ nevěděla, jestli to už nepřehání, ale na druhou stranu to byla pravda. Severus se opravdu hezky smál, ale v této pozici jej nebylo tak časté uvidět.
„Díky,“ zašeptal nesměle.
„A teď, když jsme to konečně celé dopsali, nechtěl by sis zahrát Prší?“
„Ale jo,“ přiznal pobaveně Severus po chvíli.
Ginny se spokojeně usmála. Mávla hůlkou a jediným pohybem způsobila, že se na stole objevily karty.
Severus ji celou dobu zaujatě pozoroval. Ginny si teprve při míchání uvědomila, že se jí třesou ruce, i když nevěděla proč. Byla nervózní. Ale kvůli čemu, z jakého důvodu? Možná pro to, co se mu chystala říct, možná protože tu byla právě s ním.
Každému rozdala čtyři karty.
„Jeď první,“ oznámila nesměle
Severus zarytě hledící do stolu k ní stočil oči a tiše přikývnul. Líznul si kartu, ale ve tváři nedal nic znát. Tvářil se kamenně.
Ginny ho tiše zkoumala, ale nevyzkoumala jediné gesto, jediné hnutí. Byl nevypočitatelný.
Takto to trvalo několik her, jež Ginny těsně prohrávala, ale vůbec se jí to nelíbilo. Další dvě hry Severus tak tak prohrál, ale Ginny vůbec netěšilo, že s ním vyhrává jen o takový chlup.
Severus seděl naproti ní a tvářil se nadmíru sebevědomě a nepohnul ani brvou, natož aby promluvil.
Jeho společnice se už cítila poněkud vykolejená. Rozhodla se, že si s ním zahraje poslední hru a byla si vědoma, že už si spolu nikdy nezahrají. Kdo s koho.
Ale přece. Kdo by stál o společnost mrzutého, nepříjemného, nemilého a protivného Severuse Snapea? Nesnesitelného chlapa v dospělosti, jenž si každý svůj mindrák léčí na studentech a knihomola, který se neumí pořádně bavit.
Tahle poslední hra byla zdlouhavá. V kupce téměř nezbývaly žádné karty a Ginny připadalo, že Severus Snape hru záměrně prodlužuje.
Chvilku na něj mlčky pohlédla a pozorovala každý záhyb v jeho tváři. Když v tom…
…když už si myslela, že má téměř vyhráno a měla v úmyslu do pole vhodit pikové eso a následovně pikovou sedmičku, aby Severuse potopila, on do pole vhodil pikového krále, kterého nelze ničím přebít. Hru jí překazil, donutil ji vzít si několik karet a hned na to hodil na kupku dalšího stejně takového krále v černém hávu.
Dívka s jasně zrzavými vlasy málem vzteky rudla. Její tvář začínala nabírat stejných barev jako její vlasy.
Jak nad ní mohl vyhrát takový amatér???!
Sejmula několik karet, ale už to bylo zbytečné, Severus prostě vyhrál, jelikož v ruce nedržel nic.
Po chvíli prolomila ticho: „Přiznej se, Severusi, tys cvičil!“
Černovlasý mladík se škodolibě usmíval. „Možná,“ viděl, jak to jeho kolegyně těžko vstřebává a rychle dodal, „ale to bylo jen nesmírné štěstí.“
„Ne, přiznávám svou porážku,“ klesla pobaveně a vzala do ruky pikového krále, který pro ni znamenal zkázu. „Ale víš, Severusi, že je ti velice podobný? Opravdu vypadáš jako pikový král,“ zazubila se a Severus taktéž. Snad poprvé v životě se usmál tak mile a od srdce. Ginny ho nikdy neviděla se takto smát. Jako dospělý chlap, kterého znala, by spíš vypadal jako šašek, ale tenhle Severus, tomuto to strašně slušelo, až jí to zaskočilo, poněvadž v břiše pocítila zvláštní pocit, který ji pěkně dlouho nedoprovázel, naposledy před rokem, než zemřel Harry.
„No,“dodala, „tohle je zřejmě naše poslední hra,“ musela si přiznat, že jí to bylo líto.
„Hmm,“ zaševelil rádoby znuděně tmavovlasý Zmijozelák.
Ginny opatrně vstala. „Severusi…,“ ztišila hlas.
Zvědavě se na ni otočil a ruka mu sklouzla podél těla. Ona však vypadala, že se nemá k odpovědi. Mlčenlivě to ustála, až nakonec zřetelně pronesla. „Ale nic, jen, že jsem s tebou moc ráda trávila čas.“
Nebylo to téměř slyšitelné, ale Severus Snape, aniž by si to uvědomil, vyslovil svou myšlenku nahlas: „Já taky!“
Venku se pomalu stmívalo, seděli v knihovně a byli mezi posledními. Za knihovničkou byl poslední pár holek z nějakého nižšího ročníku, které už si taky pomalu balily věci.
Tiché nashledanou k nim dolehlo až ke stolu, načež si oba dva uvědomili, že teď už jsou opravdu poslední v knihovně a každou chvíli by je měla jít knihovnice odprovodit z místnosti. Stáli naproti sobě a prohlíželi si. Oba dva pravidelně oddychovali, očima se vpíjeli do očí toho druhého, ale nikdo z nich nic neřekl.
Ginny přistoupila blíže k Severusovi a vztáhla k němu ruku. Překvapeně otevřel ústa, ona si ale z jeho dlaně však podala štos pergamenů a zkoumala ho.
„Máme toho hodně, myslím, že nejlepší hodnocení nás nemine,“ špitla a záměrně se na Severuse nepodívala.
„A-ano, taky myslím, byla to dobrá spolupráce.“
„Konečně si to přiznal, Severusi? Představ si, že by si musel psát úkol třeba s Jamesem Pottrem,“ usmála se nevinně.
„Musel bych ho zřejmě zabít, nesnáším ho a on nesnáší mě!“
„Já vím,“ dodala, „jsi hodný, že si vydržel semnou u jednoho stolu, i když si věděl, že jsem z Nebelvíru.“
„Ty jsi jiná,“ zašeptal.
„Jak to myslíš?“ otázala se Ginny
„Dá se s tebou dobře vycházet a i když to nerad přiznávám, docela máš smysl pro humor a ty karty…“
„Raději už nic neříkej, chci si to takhle pamatovat. Byla to naše poslední spolupráce a já chci mít vzezření, že si opravdu byl semnou rád a ne, že to byla pro tebe povinnost,“ její hlas náhle ztvrdnul.
Zmijozelský student na ni upřeně zíral s otevřenými ústy, kterými hned na to proniklo nesouhlasné zavrčení, tolik ho charakterizující.
„Co se děje?“
„Nic,“ zavrčel znovu, „už nebudu nikomu skládal lichotky, je to zbytečné!“
„Ale no tak, Severusi, já vím, že to nebyla taková hrůza a že ses docela bavil. Ty karetní partie byly výborným zakončením dne, ale ne vždycky si byl ochotný si semnou Prší zahrát. Nevím, co ti kdy přelítlo přes nos, ale mrzelo mě to.“
„Omlouvám se,“ zaznělo z jeho úst. Ginny ztuhla a nevěřícně na něj pohlédla. To bylo poprvé v životě, kdy ho slyšela se kvůli něčemu omluvit. Myslela si, že tato slova Severus Snape ve slovníku nemá. Nikdy by jí nenapadlo, že se jí někdy za něco omluví.
Nechápala, co to dělá, ale přistoupila k němu blíž. Zřejmě se musela zbláznit, protože tohle by jí nikdy ani ve snu nenapadlo, nikdy by si nepřiznala, že by tohle někdy chtěla udělat a zrovna Severusi Snapeovi. Přikročila k němu tak, že byli od sebe sotva deset centimetrů a jemně se svými rty otřela o jeho pravou tvář.
„A já děkuji,“ zašeptala, sotva jí bylo slyšet.
Severus obrátil obličej k jejímu. Prozíravě propichoval její zorničky, načež se k ní sklonil. Nad nimi se vznášela vůně bylinek. Ze Severova hábitu bylo cítit několik ingrediencí, které Ginny omamovaly mysl. Přivřela slastně víčka a vdechovala tu omamnou vůni, když v tom Severus využil situace a přilepil se svými rty na ty její. Hladově se vpíjel do dolního rtu, přitom se ho však dotýkal něžně. Co ho ale víc překvapilo, než samotný polibek, ke kterému se přemluvil, ona mu jej opětovala taky.
Uběhlo několik desítek vteřin a oba se od sebe odlepili. Ginnina ruka ihned doputovala na hrudník, na místo, pod nímž se skrývalo srdce.
Severus čekal, zda něco neřekne. Ale neřekla.
Po chvilce, když se vzpamatovala z počátečního šoku, ho čapla rukou za černý hábit a přitáhla si jej k sobě a naléhavě přitiskla svá ústa k jeho.
Ani jeden netušil, kdy by tohle všechno skončilo, kdyby…
„…ehm, ehm!“ špička vysokých bot klapala o podlahu.
Ginny a Severus se od sebe odtrhli a pohlédli na původce toho rámusu.
Před nimi stála knihovnice madam Pinceová a očima kolem sebe metala blesky.
„Já myslela, že knihovny slouží od toho, aby se v nich člověk vzdělával…“
„No, my se vzděláváme,“ špitl Severus, „ve francouzském jazyce..“
Ginny vyprskla smíchy, ale oba dva věděli, že přestřelil.
Madam Pinceová přistoupila k Severusovi a pohledem, který by ji záviděla i samotná Minerva McGonagallová si ho změřila. „Rychle odtud zmizte, už je dávno večerka, nemáte tu co dělat a pokud si chcete nadělat větší problémy, zajdu za ředitelem Brumbálem!“
Severus popadl věci, které mu při líbání vypadly z rukou za zem, chytil Ginny za ruku a táhl ji z knihovny ven, zatímco ona se strašně smála.
Na chodbách se zastavili.
Ginny se stále smála. „To bylo vážně dobré,“ stále se drželi za ruku.
Severus se mírně usmál, „Nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo,“ sklonil ostýchavě hlavu.
Ginny taky mírně zrudla. „To bylo…totiž…“
„Jo…bylo, no…“
„Taky si myslím, že to bylo…“ koktala dále Ginny
„Taky? Souhlasím…ale nebylo to…?“ zeptal se posmutněle Severus
„Ne, nebylo, bylo to…však ty víš, co to bylo…“ připustila Ginny
Oba dva se zase začali smát.
„…bylo to…pěkné,“ vyřkla konečně nahlas svou myšlenku a kolega drže její pravici s úsměvem přikývnul.
„Severusi?“ zvážněla
„Ano?“
„Zanech toho…“
Severus sklesle upustil její ruku, „Já myslel, že…měla si říct, že je ti to nepříjemné.“
„Ne, ne, tohle jsem nemyslela,“ podala si nazpět jeho dlaň, „myslím, zanech toho úsilí, nechceš se stát Smrtijedem, viď, že ne? Prosím, nedělej to…“
Černovlasý chlapec se vymrštil ze sevření a pobouřeným hlasem prohlásil, „Ty mě špehuješ!!! Jak si mohla!!!“
„Ne, počkej, nesleduji tě, vážně ne, já jen, vycítila jsem to, nesmíš se přidat k ty-víš-komu, nečiší z toho nic dobrého, nikdy nevíš, jak to dopadne, třeba budeš muset jednou zabít Brumbála!“ prohlásila rezolutně
„Co to tu vykládáš za bludy, ty potřeštěná ženská!“ zakřičel. „Do toho ti vůbec nic není… a já si myslel, že jsi jiná. Zmýlil jsem se. Všechny ženské musí do všeho strkat nos, nejsi o moc lepší, Grangerová!“ jeho obočí se naštvaně spojilo v jednu hustou černou linii a kdyby byl Severus drak, jistě by mu z nozder šla pára a chrlil by oheň. Ginny vůbec netušila, že vyvolá takové haló. „Vůbec tomu nerozumíš, víš velký kulový o tom, co ze mě může být, pokud se přidám do jeho řad.“
„Je to špatné!“
„Houbeles je špatné. Víš, co je špatné? To, že si ze mě Black a Potter celá ta léta dělali fackovacího panáka, to, že mě šikanovali, to, že se mi všichni posmívali a ignorovali mě…to je špatné! Ale já jim to všem jednou vrátím i s úroky!“
„Ale já jsem tě neignorovala a ani Lily!“ prohlásila zmateně a zklamaně Ginny
„Takže slečna už si vyzvěděla všechno z mé minulosti, ano? Taky se mi chceš posmívat? Jsi ubohá!“ zakřičel znovu a otočil se na podpatku. Rázným zrychleným krokem si to namířil dolů do sklepení, přičemž za ním vlály jeho umaštěné vlasy.

Ginny tam stále stála a nechápala. Hleděla na tmavou siluetu, jak se vzdaluje. Bezděky si položila pravou ruku na rty a z jednoho oka se začala pomalu spouštět horká slza.

Blanch

candita.cz

bíglofil | wowkař | mangacvok | pisálek | grafický magor | metalák | rozhodně pako ... Smrdím tady od roku 2002 a smrdět budu dál!

79 komentáře “8. kapitola – Polibek

  1. ahojky blanch tahle povídka je vážně skvělá:-)stejne jako všechny tvoje..kapitolka super a obrazek taky;-)

  2. Wow to je úpně uplně úžasny,skvěly,trošku smutny,ale krásny.

    Hrozně jsem se těšila.. ale překonalo to mé očekávání. :-p

    Juchů mam první komentář:@)

  3. třeba to ještě nebylo odesláno, když si se dívala..stránka je stará dvě minuty a už to dělá dost 🙂

  4. :)) děkuji…potěší :)) Já se na něj zase budu chodit tak dva dny dívat, jestli sem to opravdu nakreslila :)) Po Svalnatém polonahém Draco je to asi můj druhý nejpovedenější 🙂

  5. Nevim,ale myslim si,že v tom to nebude na kometáře jsem se dívala po celou dobu psaní komentu a  nic. po té, co jsem Kometář odeslala,obějevil se mi tam ten od Connie. Přitom časový rozdíl kt.zobazuje blog je 6 minut..

  6. jj..všimla jsem si..nevím..on je tady ten čas hodně pofidérní…vždycky, když vkládám povídku..na pc mám čas o tři minuty dopředu…a na mobilu taky o tři minuty a na hodinách taky..ale když vložím, tak blog ukáže o tři minuty míň :))) tak nevím, jestli je chyba u mě?

  7. Hmm.. Tak to je prazvláštní.. Tvorba blogů a WWW stánek je mi pojmem vzdálenym,takže v tom Ti neporadím.. Ty jsi kreslila ponahého Draca?

  8. No Blanch to bylo super!!!!!

    Obrázek je nádherný a kapitola úžasná.

    Ale na něco se tě zeptám:Kdy bude další????:o)

  9. Nádherná kapitolka a jsem fakt ráda, že jsi nás nechala čekat na ten obrázek, prožitek stál za to. Moc se ti to povedlo

  10. skvělá,tahle povídka je vážně skvělá….musela jsem se přemáhat abych se bláznivě nerozchechtala anebo neplakala.Tohle se mi líbí….jen tak dále…..:D

  11. Super. A teď neoriginální otázka: Kdy bude další kapitola?

    Vážně, ty asi napíšeš skvěle naprosto všechno

  12. týjo, to je napínavý!:) Nevěřila jsem, že to někdy v životě napíšu, ale bylo to úplně úúúúžasňoučký a chce to pokráááčko!!!:)) Fakt:)

  13. Rebelko ty ses zbláznila..romantika..fuj fuj fuj 🙂 Ale už jsem si jednou uvázala oprátku kolem krku a dokončím to 🙂

    Všem moc díky…

    Další se pokusím sepsat ještě dnes :))

  14. Já už si začínám připadat trapně,když připisuju pořád ke všem tvým povídkám,že jsou senzační atd.%)No ale co mám jináho dělat,když je to pravda??? 😉

    Takže,ještě jednou moc chválím a už se těším na další kapitolku…

  15. Tahle kapitola se ti povedla. Docela se mi tahle představa Severuse líbí. Je to jedna z mých oblíbených postav.

    Tohle je asi ten obrázek, o kterým jsi psala, že jo? A Severuse jsi vystihla skvěle. ;o)

    Fajn. Těším se na další. ;o)

  16. brabi jo, to je von.. heh..vystihla..černé hadry, černé vlasy…do obličeje vidět není :)) no..já si přesně takto Severuse nepředstavuji(myslím v povídce), ale Vranní oko mě k této romantice vyburcovala :))) Jedno ujsem ji začla, dokončím ji, všechno dokončuji, i když ej to proti mému přesvědčení… docela mě baví si hrát s charaktery těchto postav…mám Severuse moc ráda…

  17. tak tahle kapitolka byla fakticky super. Jednou jsem se smála, pak to bylo zase smutný, moc pěkný. A obrázek ti taky musím pochválit. Nakreslím obrázek leda podle předlohy. Sama bych nevyplodila ani čárku :))

  18. Čekání se vyplatilo – jak u kapitoly, tak u obrázku. Oboje je pěkný. :0)

    Už jsem zvědavá na další díl!!

  19. ach, krásna kapitola! a ten obrázok je skvelý!:)

    som rada, ze som nasla tento tvoj blog a mas tu vsetky poviedky, ked sa vytvoril nový fan, dosť mi chýbali:)

  20. Ano,Blanch,konečně…konečně znám původ názvu Pikového krále:)Je to hezké,i když se to vymklo mým představám:)

  21. obrázek je fakt krásný ještě že sem si počkala.. máš pravdu ten obrázek je k té kapitole nepostradatelný… jinak se mi to strašně líbilo ikdyž v poslední době taky nemám v oblibě romantiku…:)

  22. Barborko eee….Křemílka? Curta Cobaina? ne, já už vím…motýla Emanuela a makovou panenku…. já ti faaaaakt nevím, nechám se podat :)))

    Tipla bych si třeba takového Garyho Oldmana, ale ten to zřejmě nebude…:))

    Klarit a já ji ještě ke všemu píšu…za trest :))) Víš, jaxe mi to špatně píše? :))) Je to hrůza…

    Ježiši a děkuju..takové chvály..to jsem nečekala…díky :))

    Heat chtěla jsem to nějak okomentovat, ale nemůžu, moc bych toho vyzradila 🙂

  23. skvělý jako vždy:-)..prosím tě mohla by ses mrknout na moji stránku mám tam jednu povídku má zatím jen 3 celkem krátký kapitoli a chtěla bych vědět tvůj názor..díky

  24. kadlo nezlob se, ale já toho mám fakt moc.. mám na starost snad deset stránek, píšu a dělám teď beta-read jdné povídce …pokud ti slíbím, že se podívám, budu lhát, nevím, jestli na to budu mít čas.. já už ani u sebe nejsem tak často jako dřív.

    Navíc dělám firemní stránky pro jednoho  živnostníka a mám uzávěrku

    Heat :))) tos řekla moc hezky:))

  25. Terka nemyslím si, že by mi nešla..j ánevím, stylově se to píše stejně, ale já prostě..nerada ji píšu…neumím v romantice tak vystihnout pocity postav..jako je třeba Severus Snape..dělám z nich příliš naivní blázny…

    Verča co kdybych řekla, že nechci? :))) Neprotivila bych si sama sobě, když jsem řekla, že všechno dokončím? 🙂

  26. Kdy bude pokracko??? Blanch na kolenou te plosim rychle, promin ze takhle otravuju, vim ze sem priserna, ale nemuzu se dockat, ses proste skvela

  27. héérdek, to je romantika=)=)

    Na to, že romantiku a ještě se severem v hlavní roli nečtu, je to….prostě perfektní. Dokonalá oddechovka a tënto pár je úžásnej….sakra…tahle povídka je vážně dobrá=)=)

  28. Am že? to je hnus 🙂 Romantika fuj fuj fuj :))) Mě to fakt přestává bavit číst..čím víc se přibližuju tomu, čemu chci, tím větší mám husinu :))))

  29. Né, že by to byl hnus…ale vem si Blanch, kolik lidí to čte. Mnohem víc lidí bere romantiku, než ňákou depresívu. Chjó, jsem odrovnaná, du si hodit mašli=)=)

    Je fakt, že ti věřím, mě se romantika taky děsně píše, ale pikový král(skvělej název) je taková roztomilá oddechovka…go Blanch go=)=)

  30. Am je to hnus, ale je to pravda :))) Nevím proč každý touží po romantice 🙂 Já zase tak často ne a už vůbec ne po čisté romantice…a tohle tam řadím..grr 🙂

    Jediné, co se mi na ní líbí, je právě ten název :)))))))

  31. dddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddfffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddsssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssss napsal:

    Moc dlouhý.. Nechce se mi to číst

  32. no co na to říct prostě božský :-D  :-)  [:tired:]  :D  :-P  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :D  :D  :D  :-P  :-P  :-)  :-)  :-)  ;-)  ;-)  :-D  :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code